Struktura a dynamika osobnosti

  • Dynamika osobnosti
  • všechny děje, které opakovaně probíhají ve vzájemném styku člověka s okolím
  • jejich výskyt je vázán na právě přítomné podmínky
  • výsledkem je změna stavu jedince a okolního světa
  • Struktura osobnosti
  • přetrvávající vlastnosti dynamiky, které jsou pro člověka příznačné
  • projevují se významově soudržnými způsoby chování, někdy i za odlišných situací
  • Mezi strukturou a dynamikou neexistuje jednoznačná funkční závislost, ale struktury se během života mění
  • Způsob proměny je závislý na zákonitém sledu změn (věk, krizové momenty vývoje apod.)
  • Proces změn se nazývá vývoj osobnosti

Prvky dynamiky osobnosti

  • Dynamika je určena pohybem duševních sil, zabývá se děním a aktuálními, dočasnými změnami osobnosti

Psychické děje

  • poznávací
  • citové
  • volní
  • Jejich zdrojem je po nějaké stránce nevyvážený stav jedince, mající zdroj v interakci s okolím
  • Snahou je dosáhnutí rovnováhy
  • Psychické stavy vystihují celek v určitém okamžiku
  • Jsou popisovány skrze právě přítomnou přechodnou kvalitu, která má svůj obsah, stupep a trvání
  • Stavy jsou spoluurčujícím činitelem při vzniku psychických dějů
  • Jejich výskyt je projekcí existence trvalejší struktury v osobnosti (časté stavy úzkosti poukazují na úzkostnost)

Osm základních duševních stavů - Mikšík

  • Psychická pohoda
  • pocit síly a energie
  • činorodost
  • impulzivní reaktivita
  • psychický nepokoj

úzkost deprese sklíčenost

Prvky struktury osobnosti =

  • Psychické vlastnosti jsou popisnými konstrukty pro strukturu, umožpují do jisté míry předpovídat chování a prožitky

= Při zkoumání struktury se dotazujeme na tři základní otázky

  • Konzistence (objevuje se daný rys vždy za srovnatelných podmínek?)
  • Obecnost (objevuje se i v jiných situacích?)
  • Univerzalita (objevuje se i u srovnatelných osob stejné populace?)

Přehled hledisek užívaných k třídění vlastností – Tardy

  • Dělení podle obsahových stránek osobnosti
  • vlastnosti označující úrovep jakosti funkce např. schopnosti
  • dynamické vlastnosti - snadnost vzniku, doba trvání apod...
  • Dělení podle funkčních vztahů osobnosti
  • duševní funkce k nimž se vlastnosti vztahují
  • předmětů na něž jsou vztahovány
  • činností jichž se týkají
  • Vlastnosti označující vztah jiných vlastností daného člověka, které jsou stanovené vývojem a řízení
  • Dělení na jednotlivé vrstvy je pouze zkratkou, většinou je osobnost chápána jako soustava sjednocujících vazeb.

Vztah struktury a dynamiky

  • struktura – trvalá organizace rysů osobnosti
  • struktura, rys, schopnosti, potencionální, dispozice
  • dynamika – změna toku
  • dynamika, proces, motivace, aktualizované, situace
  • jsou neoddělitelné atributy celostního systému konkrétní osobnosti
  • sumací poznatků o jednotlivých rysech a procesech nelze pochopit podstatu osobnosti, její integritu

Přístupy

  • struktura jako upevněná tendence k určitému chování
  • struktura jako substráty regulujících funkcí, pohotovost k reakci
  • interakční
  • latentní a potenciální rysy
  • tendence k procesu (relativní četnost výskytu)
  • studuje chování jedinců v konkrétní interakci za definovaných okolností
  • předpokládá
  • klíčové komponenty determinující její interakční chování
  • postihnout systém vazeb mezi těmito komponenty

Dynamika

  • hybné síly podmipující chování potřeby, motivy
  • pohyblivost, hybnost, živost, síla
  • tempo střídání psychických procesů, vztahů a činností

Integrovanost osobnosti = všechny nižší etáže regulace chování podřízené pod osobností

  • individuální psychodynamické vlastnosti jsou ve službách dominující zaměřenosti osobnosti

Desintegrace osobnosti = destrukce integrující a řídící nejvyšší etáže psychické činnosti

  • jedinec pak reaguje pod vlivem emociogenních situačních komponent
  • vědomí je zúženo na bezprostřední emociogenně působící podněty
  • bezúčelné, zkratkovité, neinstrumentální, impulzivní chování
  • zasaženy jsou
  • motivační struktura, kvalita hodnotových orientací
  • schopnosti adekvátně se vyrovnat se situačními kontexty
  • V běžném životě se snažíme charakterizovat lidi podle jejich chování a vlastností
  • Předpokládáme, že chování se objektivně projeví
  • Předpokládáme, že tyto vlastnosti jsou víceméně trvalé a nejsou závislé na situaci, do které se jedinec dostane
  • Při srovnávání lidí určujeme vlastnost jako každý rozlišitelný a relativně stálý rys individua

Vlastnost

  • stránka lidské osobnosti, kterou člověku přisuzujeme na základě jeho zvláštního poměrně stálého chování

Rys

  • projev určité stránky osobnosti, který momentálně v jejím chování vnímáme (bojácnost, kterou právě člověk projevil)
  • vlastnost vzniká spojením příbuzných rysů a na rozdíl od nich představuje stálejší charakteristiku osobnosti

Několik pojetí vlastností

  • vlastnost jako stálý způsob chování
  • vlastnost jako generalizovaná reakce (behavioristé) – reakce na specifickou situaci se generalizuje na podobné a pak na méně podobné situace
  • vlastnost jako konzistentní aspekt osobnosti – z chování lze usuzovat na vlastnosti

Trvalost vlastností je třeba chápat relativně.

  • Předpokládá se, že stabilita vlastností závisí na
  • spojení vlastností s organickým podkladem (dědičné vybavení)
  • na uložení vlastností směrem k já a k ostatním vlastnostem
  • na jejich závislosti na sociální situaci
  • na míře jejich obecnosti
  • vlastnosti trvaleji spojené s organickým podkladem, centrálněji uložené (významnější pro osobnost), méně závislé na sociálních vlivech a obecnější jsou také trvalejší

Obecné (společné) vlastnosti

  • existují u každého člověka, kromě toho má řadu oblastí diferenčních a nejvíce specifických
  • jsou takové, které jsou společné lidem v určité kultuře
  • jsou to takové aspekty osobnosti, vzhledem k nimž může být úspěšně srovnávána většina lidí v dané kultuře (viz modální osobnost)

Kriteriem toho, zda osoba má určitou vlastnost, je:

  • frekvence, s níž se určité chování (o vlastnosti vypovídající) objevuje
  • intenzita, s jakou se objevuje

Vzájemný vztah vlastností

  • Každá z vlastností je zakořeněna v psychické struktuře individua a tvoří určité substruktury
  • Čím více je osobnost vyzrálejší, tím konzistentnější je systém vlastností
  • Někdy se rozlišují Vlastnosti:
  • primární - představují dispozice individua, které jimi můžeme popsat
  • subsidiární - nemají takový zásadní vliv ve struktuře osobnosti
  • Osobnost je celkem, skládajícím se ze struktur, které se projevují především vnitřní spojitostí chování
  • od osob předpokládáme určitou stálost v jednání, což se jeví jako vazba prožívání – chování

Dispozice

  • generalizované determinované tendence, které jsou jedinečné
  • dispozice jsou
  • vzájemně závislé – jednání osoby je podloženo řadou dispozic
  • konzistentní – osoba zůstává v určitých situacích sama sebou
  • genotypické (genotyp už projevem pravé dispozice)
  • Vrozené dispozice existují, ale k jejich projevu je třeba okolí

Schopnost

  • možnost učit se snadno a dosáhnout určité úrovně vědomostí a dovedností v určité specifické oblasti
  • Schopnosti se blíží svým rozložením normální křivce
  • U každého jedince je vysoká variabilita schopností
  • ale není prokázáno, že vysoká schopnost v jedné oblasti je nutně kompenzována nižšími schopnostmi v oblastech jiných
  • U každého člověka je možno hovořit o obecné úrovni všech jeho schopností
  • Studiem schopností se psychologie zabývá již řadu let
  • Byla vypracována řada testů, které měří úrovep schopností ve speciálních oblastech