Služby veřejných a odborných knihoven

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Aby bylo možné jasně definovat služby veřejné knihovny, bude nejdříve vhodné definovat veřejnou knihovnu.

Definice veřejné knihovny

Veřejná knihovna je organizace, která je zřízena a dotována "společností". Pojem "společnost" v tomto kontextu nejčastěji označuje místní správu (městskou, regionální, národní) ale může označovat i jinou společenskou organizaci (pokud jí zřízená knihovna splňuje i následující body definice). Z definice směrnic IFLA/UNESCO pro rozvoj veřejná knihovna: "zajiššťuje přístup k vědění, informacím a uměleckým dílům prostřednictvím různých zdrojů a služžeb. Je přístupná vššem členům společnosti stejně, bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, nábožženství, jazyk, invaliditu, ekonomické postavení, zaměstnání a dosažžený stupeň vzdělání."

Služby veřejných knihoven

Definice služeb veřejných knihoven se s podobným obsahem ale v rozdílných formulacích objevují v knihovním zákoně a v základních dokumentech knihovny (zřizovací listině a knihovním řádu).

Podle zákona

Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) veřejné knihovnické a informační služby shrnuje na konkrétnější definici, podle níž spočívají:

• ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny,
• v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,
• ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,
• v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup.

Tyto veřejné knihovnické a informační služby je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně s výjimkou:

(Dále už formuluji podle sebe a zjednodušuji oproti původnímu znění zákona. Celé znění dostupné zde: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm)

• kopírování z jakýchkoli materiálů knihovny
• poskytování kopií z materiálů jiných knihoven
• poskytování mezinárodních meziknihovních služeb.

Provozovatel knihovny může poskytovat další služby spočívající:

• v umožnění přístupu k placeným informacím na internetu,
• v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,
• ve vydávání tematických publikací,
• v poskytování reprografických služeb,
• bibliografických, referenčních a rešeršních služeb.

Podle zřizovací listiny

Podle zřizovací listiny, jednoho ze základních dokumentů knihovny, který přímo podmiňuje její existenci, se ve "vymezení předmětu činnosti" nachází informace, že veřejná knihovna:

• Poskytuje meziknihovní služby (výpůjční, informační a reprografické).
• Poskytuje bibliografické, referenční a faktografické informace (ústní i písemné).
• Zprostředkovává informace z vnějších informačních zdrojů, zejména z oblasti státní správy a samosprávy.

Knihovní řád, už nijak služby nedefinuje a věnuje se jim už jen v malém rozsahu, který umožňuje vymezení práv a povinností ve vztahu uživatele a knihovny.

Výpůjční služby

Základní a nejčastěji využívané služby knihoven můžeme označit jako výpůjční. Zahrnují všechny formy zákonem stanovené služby "zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny". Tyto služby můžeme rozdělit na:

• absenční uživatel je oprávněn si při využití této služby odnést dokument na určitou dobu domů.
• prezenční uživatel si může dokument prostudovat pouze "prezenčně", tedy přímo v knihovně.

Výpůjční služby (u absenčních služeb podmíněné registrací uživatele) mohou probíhat buď formou objednávky a následného vyzvednutí dokumentu, nebo samostatným výběrem v tzv. volném výběru. Výpůjčky jsou společně s lhůtou, údaji uživatele a dalšími souvisejícími daty evidovány v automatizovaném knihovním systému (dále jen AKS).

Lhůta výpůjčky je čas na který si může uživatel knihu absenčně půjčit. Je určena knihovním řádem.

V rámci výpůjčních služeb funguje služby prolongace, která může o dobu určenou knihovním řádem prodloužit uživateli lhůtu výpůjčky. Pokud uživatel lhůtu výpůjčky překročí je upomenut v rámci tzv. urgence a to na kontaktu, který knihovně sám poskytl při registraci. Knihovna není ze zákona povinna urgencí výpůjček. Při překročení lhůty výpůjčky je současně pokutován sankcí určenou knihovním (či výpůjčním) řádem.

Meziknihovní výpůjční služby

Meziknihovní výpůjční služby (MVS), někdy zkráceno jen na meziknihovní služby (MS), jsou určené zákonem a ukládají knihovně povinnost "zpřístupnit uživatelům knihovní fondy bez ohledu na místo jejich uložení", tedy i z jiných knihoven. Tato služba zahrnuje, při níž knihovny spolupracují, zahrnuje "komplex odborných organizačních, technických a metodických činností" spojených se zažádáním a zprostředkováním dokumentu. Službu knihovna poskytuje bezplatně, může za ni však požadovat úhradu nákladů spojenou s dopravou dokumentu případně s pořízením jeho kopie (pokud žádaná knihovna nemůže dodat originál)

Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby

Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS), někdy zkráceno na Mezinárodní meziknihovní služby (MMS), jsou také zmíněny v současném knihovním zákoně, ale zároveň jsou součástí směrnic IFLA, jimiž byly poprvé vymezeny už v roce 1954. Směrnice pro MMVS byly několikrát aktualizovány až do dnešní podoby. MMVS je také součástí programu Universal Availability of Publications (UAP), který byl v roce 1982 založen organizací UNESCO. Program členským zemím ukládá "že všechny publikované informace, bez ohledu na to, kdy a kde a jakou formou byly zveřejněny, by měly být přístupné každému čtenáři, a to bez ohledu na to, kde a kdy o ně požádá." V praxi stejně jako u MVS žadatel podává žádanku (může použít i el. formulář). Služba je zpoplatněná a v ČR ji poskytuje jen 6 knihoven. Např.: Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna v Brně, Státní vědecká knihovna v Olomouci nebo Knihovna Akademie věd ČR.

Služby odborných knihoven

Pojem odborné knihovny má v rámci legislativy ČR ekvivalent v pojmu "specializované knihovny". Ty jsou vedle Národní knihovny ČR a knihoven krajských a základních součástí Systému knihoven ČR. Tyto knihovny jsou specifické "specializovaným knihovním fondem" (k určitému oboru). .. Mezi specializované knihovny v ČR patří např.:

• Národní pedagogická knihovna Komenského v Praze
• Národní technická knihovna v Praze
• Národní lékařská knihovna
• Zemědělská a potravinářská knihovna v Praze
• Knihovna Akademie věd ČR

Základní služby specializovaných knihoven jsou obdobné jako u knihoven veřejných (výpůjční, MVS), ale podle svého specifika je poskytují s hlubším průnikem do daného oboru. Specializovaným knihovnám knihovní zákon ukládá vykonávat "koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti" ty z hlediska služeb pro uživatele znamenají např.: "zpracovávání a zpřístupňování tematické a oborové bibliografie a databází".

Služby konkrétních odborných knihoven

https://www.knihovny.cz/Search/Home https://wikisofia.cz/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_ve%C5%99ejn%C3%BDch_(m%C4%9Bstsk%C3%BDch_a_obecn%C3%ADch,_p%C5%99%C3%ADpadn%C4%9B_krajsk%C3%BDch).&action=edit&section=8