Organizace knihovních fondů
Organizace knihovních fondů je jeden z procesů, které probíhají v knihovnách za cílem zpřístupnit dokumenty uživatelům. Je součástí knihovního systému.
Obsah
Knihovní systém
- akvizice - získávání nových dokumentů do knihovny, doplňování fondu (přírůstek je zpravidla určován rozsahem finančního rozpočtu nebo výhodností sjednaných smluvních podmínek s dodavateli)[1]
- evidence - zanesení dokumentu do tzv. přírůstkového seznamu (přidělení razítka knihovny)
- katalogizace - zanesení do katalogu knihovny
- přidělení signatury (číslo knihy, které určuje, kde bude umístěna v regále knihovny)
- organizace a ochrana fondu - tedy fyzické umístění knihy do fondu
- zpřístupňování
- aktualizace fondu - vyřazování dokumentů (úbytkový seznam - vyřazovaný dokument je duplicitní, má nízkou statistickou využivatelnost uživateli, je opotřebovaný, poškozený, informace jsou zastaralé) [1]
- revize[2]
Informační fond
Je to soubor primárních dokumentů (tedy fyzických nositelů informace, faktů) a sekundárních dokumentů (to jsou dokumenty, které informují o existenci primárních dokumentů (například: databáze, katalogy, bibliografie, kartotéky, katalogy). Samotné dokumenty jsou informačními prameny, což znamená, že jsou zdroji informací. [2]
Druhy informačního fondu
Knihovní fond
Základní dílkem knihovního fondu je knihovní jednotka (kniha, dokument, zdroj), která je neustále v pohybu. Knihovní fond tvoří základ celého informačního fondu. Struktura knihovního fondu je vystavěna na:
- jádro - nejčastěji využívané dokumenty
- rezervní část - jedná se o dokumenty uložené ve skladu (lze si je vyžádat, nejsou součástí volného výběru)
- archiv - zde je uložen konzervační fond knihovny (rukopisy, prvotisky, staré tisky - jeho součástí je badatelna)
Dokumentografický fond
Skládá se ze sekundárních informačních pramenů/ dokumentů:
- katalog - soupis všech dokumentů, které má knihovna k dispozici
- kartotéka - soupis dokumentů, které mohou, ale nemusí být v knihovně
- bibliografie - soupis dokumentů na určité téma
Faktografický fond
Tento fond má často formu samostatných příručních knihoven - obsahuje slovníky, encyklopedie, sbírky zákonů. Slouží k rychlému ověření faktů.
Organizace fondu v knihovnách
Formální stavění fondu
Jedná se o uspořádání fondu dle vnějších znaků:
- abecední - dle příjmení autora v invertovaném tvaru (ČAPEK, Karel)
- formátové - dle velikosti knih (kvartet, osmerka, šestnácterka, folio) - je to ovšem jedno z náročnějších stavění na organizaci
- chronologické - založeno na vnější informaci, tedy na tom, kdy byl dokument vydán (rok)
- geografické - místo vydání dokumentu
- přírůstkové - dokumenty řazeny dle toho, jak jsou evidovány v přírůstkovém seznamu
- jazykové - řazeno dle jazyka dokumentu
Výhody:
- tento systém řazení zaručuje úsporu místa v knihovních regálech a poskytuje jednodušší vyhledávání
Nevýhody:
- velice se zde tříští oborové zaměření dokumentů
- zcela se opouští tématické třídění knihovních jednotek
- formální stavění fondu se nehodí pro široký volný výběr
Věcné stavění fondu
Uspořádání dle oborů
- systematicko-abecední - je to řazení dle systematických selekčních jazyků s numerickou (číselnou) nebo alfanumerickou (písmena + čísla) notací (například selekční jazyky typu MDT, DDT, ČSN, BSO, Blissovo třídění, MPT, Ranganathanovo třídění)
- systematicko-pořadové - řadí se dle oborů = uvnitř pak postupně, jak dokumenty přicházely do fondu (chronologie, přírůstkové číslo, signatura)
- tématické - nejčastěji se používá v dětských odděleních, kde je fond rozdělen podle barev nebo podle piktogramů
Výhody:
- uživatel si může výběrem nahradit knihu podobného tématu, pokud je ta, kterou chtěl, vypůjčena
- rychlé vyhledávání knihovních jednotek určitého tématu
Nevýhody:
- náročné na prostor
Zpřístupňování knihovních fondů
Do organizace knihovních fondů v rámci zpřístupňování dokumentů uživatelům patří i uspořádání tzv. dokumentových fondů. Tento fond se skládá z hmotných knihovních jednotek (beletrie, naučná literatura, normy, patenty, šedá literatura).
- Fondy bezprostředně přístupné - jsou poskytnuty uživateli přímo čtenářům (cirkulační fondy)
- Fondy zprostředkovatelně přístupné - přístupné za asistence knihovníka (MVS - Meziknihovní výpůjční služba)
- Fondy určené pro kooperaci - slouží ke spolupráci knihoven (multiplikáty - fondy MVS a cirkulační fondy)
Cyrkulační fondy
Jsou to samostatné fondy, které slouží ústředním knihovnám k tomu, aby je zapůjčovaly do partnerských, tzv. regionálních knihoven (ústřední knihovna v daném okrese sváží několik knihovních jednotek měsíčně do menších, obecních knihoven a takto jejich fond pravidelně obměňuje).
Druhy:
- hvězdicový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je přehlednost, samostatná korigace. Mezi jeho nevýhody patří náklady na benzín, kdy se knihy sváží v autech
- kruhový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je stálý přísun literatury, nevýhodou je, že si uživatel může půjčit knihu jen na omezenou dobu bez možnosti prodloužení výpůjční lhůty [2]
Prvky skladování dokumentů
- volný výběr - přístupný, není však pro skladování příliš vhodný (čtenáři škodí; světlo, prach, teplo...)
- sklad/ depozitář - je přístupný pouze pro knihovníka, pro ochranu fondu je vhodný
- trezor - je zde uskladněn konzervační fond (incunabule, vzácné tisky)
Vhodné podmínky pro skladování fondu jsou základem pro primární ochranu fondu již v knihovně. Pro uložení dokumentů je doporučeno bezprašné prostředí, bez přímého přístupu slunečního světla. Úložná místa na regálech by měla být bez ostrých hran a výčnělků a opatřena zarážkou, zabraňujícímu sesunu fondu (tzv. knižní zarážky). Ve volně přístupném fondu, studovnách, referenčních a informačních prostorách je doporučena výška regálové konstrukce:
- veřejné knihovny: 1,80-2,05 m
- akademické knihovny: 2,25 m
- dětská oddělení: 1,50-1,80 m
Z důvodu organizace práce by maximální délka regálové řady neměla přesahovat 8 metrů. V knihovnách (a stejně tak i v depozitářích) je přísný zákaz kouření, jídla i pití.[3]
Koncepce moderní knihovny
Shrnuje současné tendence v organizaci fondu v knihovnách[4], které se mají měnit na komunitní prostor.
- poskytnout čtenáři přímý přístup ke knihovnímu fondu knihovny (převaha volných výběrů)
- intenzivní růst fondu - pravidelné revize fondu, vyřazování knihovních jednotek
- vznik centrálních dokumentových fondů - centrální depozitáře
- intenzivní digitalizace (snašší zpřístupnění dokumentů uživatelům)
- zapojení moderních technologií - čtečky, web
- budování sítí knihoven - velké komplexy (komunitní centrum - místo setkávání)
- kooperace knihoven - sdílená katalogizace, MVS, MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba)
Zaměstnanci
- skladoví knihovníci
- restaurátoři
Zařízení knihovny
- skladiště
- depozitáře
- katalogy, regály (klasické i posuvné)
- manipulační stoly
- dopravníkové systémy
- výtahy
- prostředky ochrany dokumentů (měřící přístroje, brány, kamerové systémy)
Odkazy
Použité zdroje
- ↑ 1,0 1,1 CHRISTIE KOONTZ, Barbara Gubbin. Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/sluzby-verejnych-knihoven-smernice-ifla
- ↑ 2,0 2,1 2,2 RUDOVÁ, Eliška. Informační procesy: 2. ročník. Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).
- ↑ MONIKA, Kratochvílová. Ochrana a aktualizace knihovního fondu v knihovnách s lokální a regionální působností. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, Veřejné informační služby knihoven (VISK 1), 2016, 14 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/ochrana-aktualizace-knihovniho-fondu-v-knihovnach-s-lokalni-regionalni-2
- ↑ ANNA, Stöcklová. Organizace a ochrana knihovního fondu. Praha, 2008, 16 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/organizace-ochrana-knihovnich-fondu
Související články
Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy
Ochrana fondů skladování dokumentů
Klíčová slova
organizace knihovních fondů* knihovní fondy* informační fondy* skladování dokumentů* řazení v knihovnách