Kognitivní psychologie

Gustav Theodor Fechner

Kognitivní psychologie je jedna z psychologických disciplín. Zkoumá vnitřní procesy a struktury zapojené v poznávání prostředí a ve výběru vhodné akce. Zabývá se tematikou pozornosti, vnímání, učení, paměti, řeči, řešením problémů, uvažováním, rozhodováním, myšlením a zpracováváním kognitivních informací obecně. Historické kořeny kognitivní psychologie leží jak v oblasti psychologie (psychofyzika, tvarová psychologie, behaviorismus a introspekcionismus), tak v oblasti neurověd a kybernetiky.

Historie a počátky

Psychofyzika

Gustav T. Fechner & Ernst H. Weber

• Weber-Fechnerův zákon (1860) - vztah mezi intenzitou podnětu a vnímanou intenzitou není lineární
• Ukázali, že je možné měřit mentální veličiny

Herrman von Helmholtz

• Změřil rychlost vedení vzruchu nervy (1852)
• Teorie barevného vidění - mozková konstrukce

Hermann Ebbinghaus

• Zapomínání jako funkce času (1885)

Introspekcionismus

Wilhelm Wundt v Lipsku

• Založil první psychologickou laboratoř (1879)
  
• Snaha objektivně měřit vědomé prožívání světa (obdobně jako fyzika měří aspekty světa fyzikálního)
  
• Hlavní metoda je introspekce - systematická analýza vlastních vnitřních vjemů
  
• Souvislost s objektivními měřítky: reakční časy
  
• Apercepce - syntetizující psychický proces, zabírající určitý čas a lokalizovaný v mozku || Text buňky || Text buňky

Tvarová psychologie

Maxmilian Wertheimer, Wolfgang Köhler a Kurt Köffka

• Vědomé prožívání není možné vysvětlit pomocí souboru jednoduchých počitků
  
• Vzorec počitků tvoří vjem
  
• Gestalt = tvar, útvar
  
• Vztah mezi pozorovatelem a objektem - aktivní role subjektu
  
• Zákon pregnantnosti - gestalt směřuje vždy k co nejjednoduššímu uspořádání prvků do jednoznačně definovatelného celku (dobrá figura)
  
• Figura vs pozadí, percepční stálost
  
• Řešení problémů - vhled, pochopení celkové struktury
  

Behaviorismus

John B. Watson, Edward Thorndike a Burrhus F. Skinner

• Důraz na psychologii jako objektivní vědu - předmět výzkumu by měl být objektivně pozorovatelný (ale vědomí je pozorovatelné jen subjektivně)
  
• Organismus jako česná schránka (není do ní vidět), je reaktivní a učící se
  
• Použití především animálních modelů (potkani), u nichž lze lépe kontrolovat experimenty
  
• Operantní podmiňování, schema S-O-R