Kognitivní psychologie

Gustav Theodor Fechner

Kognitivní psychologie je jedna z psychologických disciplín. Zkoumá vnitřní procesy a struktury zapojené v poznávání prostředí a ve výběru vhodné akce. Zabývá se tematikou pozornosti, vnímání, učení, paměti, řeči, řešením problémů, uvažováním, rozhodováním, myšlením a zpracováváním kognitivních informací obecně. Historické kořeny kognitivní psychologie leží jak v oblasti psychologie (psychofyzika, tvarová psychologie, behaviorismus a introspekcionismus), tak v oblasti neurověd a kybernetiky.

Historie a počátky

Psychofyzika

Gustav T. Fechner & Ernst H. Weber

  • Weber-Fechnerův zákon (1860) - vztah mezi intenzitou podnětu a vnímanou intenzitou není lineární
  • Ukázali, že je možné měřit mentální veličiny

Herrman von Helmholtz

  • Změřil rychlost vedení vzruchu nervy (1852)
  • Teorie barevného vidění - mozková konstrukce

Hermann Ebbinghaus

  • Zapomínání jako funkce času (1885)

Introspekcionismus

Wilhelm Wundt v Lipsku

  • Založil první psychologickou laboratoř (1879)
  • Snaha objektivně měřit vědomé prožívání světa (obdobně jako fyzika měří aspekty světa fyzikálního)
  • Hlavní metoda je introspekce - systematická analýza vlastních vnitřních vjemů
  • Souvislost s objektivními měřítky: reakční časy
  • Apercepce - syntetizující psychický proces, zabírající určitý čas a lokalizovaný v mozku || Text buňky || Text buňky

Tvarová psychologie

Maxmilian Wertheimer, Wolfgang Köhler a Kurt Köffka

  • Vědomé prožívání není možné vysvětlit pomocí souboru jednoduchých počitků
  • Vzorec počitků tvoří vjem
  • Gestalt = tvar, útvar
  • Vztah mezi pozorovatelem a objektem - aktivní role subjektu
  • Zákon pregnantnosti - gestalt směřuje vždy k co nejjednoduššímu uspořádání prvků do jednoznačně definovatelného celku (dobrá figura)
  • Figura vs pozadí, percepční stálost
  • Řešení problémů - vhled, pochopení celkové struktury

Behaviorismus

John B. Watson, Edward Thorndike a Burrhus F. Skinner

  • Důraz na psychologii jako objektivní vědu - předmět výzkumu by měl být objektivně pozorovatelný (ale vědomí je pozorovatelné jen subjektivně)
  • Organismus jako česná schránka (není do ní vidět), je reaktivní a učící se
  • Použití především animálních modelů (potkani), u nichž lze lépe kontrolovat experimenty
  • Operantní podmiňování, schema S-O-R