Kooperace
Verze z 1. 12. 2013, 22:33, kterou vytvořil Anna.Vojtiskova (diskuse | příspěvky)
- studiem kooperace se zabývá sociální psychologie
Vymezení
- vzniká na základě společných cílů
- při kooperativních činnostech jde o tzv. nenulovou činnost - tedy že všichni zúčastnění něco získávají
- příkladem kooperativních vztahů jsou například:
- milenecké vztahy
- sourozenecké vztahy
- pracovní týmy
- předpokladem kooperativního chování je oboustranná důvěra, připravenost k oběti a rezignace na egoistický zisk
- v praxi je kooperativní chování většinou výjimečné, má několik podmínek
- důležitá je vzájemná podpora a důvěra
- při spolupráci na společném díle není pro důvěru nutný hlubší citový závazek
- situace musí kooperaci umožňovat
- obě strany spolu musí komunikovat
- je důležité dobře vybrat partnera
- mít celkově kooperativní postoj
- kooperace přináší:
- vyšší efektivitu
- vylepšuje sociální vztahy
- motivace kooperace tkví v jeho celoživotní závislosti na lidském společenství
- ze základních potřeb, které se podílí na vzniku motivace kooperace lze jmenovat potřebu:
- afiliace
- participace
- úspěchu a uznání
- rovnosti
- sounáležitosti
Teoretické pohledy na kooperaci
- Piaget - psychologický rozbor kooperativní činnosti
- zamýšlel se nad myšlením v kooperativních situacích
- čtyři aspekty kooperace:
- činnost jedné osoby, která má vliv na osobu druhou
- uspokojení druhého člověka
- dluh příjemce vyplývající z daru
- hodnota pohledávky
- kooperace učí člověka logicky myslet, důkaz existence reciprocity
- příčiny selhávání kooperativních vztahů je třeba hledat v absenci společných hodnotových škál, necitlivosti.
- B.M. Deutsh důvěra jako základní jev kooperace, tedy důvěřuji ti, a proto se odvažuji kooperativní volby
- soudobý přístup ke kooperaci viz nenulová řešení