Jak je definován pojem informace, uveďte různé pohledy.

Podle TDKIV: „v nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství infor-mace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozho-dovacími možnostmi.

Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje informaci jako "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním"). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy. Za jednotku informace se ve výpočetní technice považuje rozhodnutí mezi dvěma alternativami (0, 1) a vyjadřuje se jednotkou nazvanou bit.“

• Pojem informace patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie. Podle toho, v kterém vědním oboru nebo v které oblasti lidské činnosti se používá, jsou aplikovány specifické přístupy ke zkoumání informace a jsou k dispozici různé způsoby jejího definování.

Binární číslo

• Claude E. Shannon první použil slovo bit v roce 1948. Jeho původ se připisuje Johnovi W. Tukey, který napsal v Bell Labs poznámku 9 ledna 1947, v které zkrátil “binární číslo” jednoduše na bit. Zajímavé je, že Vannevar Bush použil v roce 1936 “kousky informací” [bits of information] které mohli být uložené na děrných štítkách, používaných v tehdejších mechanických počítačích.
• Bit je jako světelný vypínač = může být buď zapnutý, nebo vypnutý. Jeden bit je jednička nebo nula, platný nebo neplatný. Je to kapacita jedné dvojkové číslice.
• Bit je nejmenší jednotka ukládání používaná na současných počítačích. Binární čísla jsou téměř vždy použitá jako základní jednotka ukládání informací a komunikace na počítačích.

V současné době se výraz „informace“ používá ve 4 základních významech jako: 1.) Početní míra odstranění neuspořádanosti (entropie), míra organizace v systému. 2.) Psychofyziologický jev a proces v lidském vědomí. 3.) Signály, impulsy a obrazy cirkulujících v technických zařízeních. 4.) Výraz různorodosti v objektech a procesech živé popř. i neživé přírody.

 Rozvoj teorie informace jako vědního oboru nastal až po 2. svět. válce přičiněním zejména – C.E.Shannona, R.A. Fishera, N.Wienera.  Teorii informace zajímá pouze počet, míra informace měřená jednotkami jako jsou bit a bajt.  Pojem informace jako měřitelné veličiny, kdy se míra opírá o redukci na určitý počet alternativ, zhodnotil z fi-lozofického hlediska český filozof J. Patočka – pokusil se hledat historické kořeny matematicko-statistické teorie informace ve vývoji pozice matematiky v dějinách vědy a v jejím vlivu na filozofii a ostatní vědy.  Informace – informace je zpráva, vysílaná od vysílače k přijímači, na rozdíl od šumu (ruší komunikaci a snižuje její srozumitelnost).  Informace je výsledek vyhodnocování smyslových vjemů, zpracování nebo organizace dat.  Jeden ze základních pojmů informace je šum – jsme ve světě, kde naše myšlení je ovlivňováno vnějšími vlivy.  Ve vědě je informace nehmotná skutečnost, související s uspořádáním (negentropie).

 Informace je dávána do souvislostí s energií – druhý termodynamický zákon=uzavřené systémy mají tendenci neustále zvyšovat svoji entropii (míra neurčitosti náhodného procesu)  Heterogenita (různorodost) vzniká přidáním energie zvenčí – otevřené systémy (život na Zemi)  Informace je údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících.  Množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před při-jetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila.

Pohledy A.) V knihovnictví – sdělení (komunikovatelný poznatek), psychofyziologický jev. B.) V exaktních vědách – informace je sdělení, které vyhovuje přísným kritériím logiky či příslušné vědy. V geneti-ce přenos kódu prostřednictvím DNA, v ekonomické vědě sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek, výpočetní technika – kvantitativní vyjádření obsahu zprávy. Ve vědě bývá informace definována velmi přesně – především v kybernetice (kybernetika hlídá vstup do světa znalostí). Kybernetika je věda, která se zabývá obecnými principy řízení a přenosu informací ve strojích a živých organismech. C.) Informetrie – vědní obor, který používá matematicko-statistických metod k popisu a analýze informačních jevů za účelem hledání jejich zákonitostí. Jako součást informační vědy se zabývá především kvantifikací informace, kvantitativní analýzou informačních toků a dokumentů apod. D.) Bibliometrie – vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komu-nikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. E.) Kybermetrie – bibiometrie v digitálním prostředí (počet www stránek). F.) Sémiotika, sémantika, lingvistika se zabývá informací z hlediska jejího významu a smyslu. G.) Přirozená informace – to, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, který ho obklopuje, na člověka působí a formuluje ho (In formare = utvářet.) Každý předmět svou existencí podává o sobě prvotní informaci do vědomí živých bytostí a tedy i člověka.

Norbert Wiener o Zakladatel kybernetiky. Věda o řízení, a k tomu, abychom mohli řídit, musíme získávat informace. o Začínal rozborem tzv. Braunova pohybu (pohyb částic v kapalině) – pohybuje se proto, že do toho narážejí mo-lekuly vody. o Wiener začínal v Německu. Pak, protože vyrůstal v Americe a tam se setkával s obchodem, tak začal řešit ky-bernetiku (věda o řízení jakýchkoli procesů, včetně lidské společnosti). Podstatou řízení je být informován – není to jen mít znalosti, ale umět ty znalosti použít. o Jazyk má vždy 2 vrstvy – význam a znění. o Informace se může týkat pouze toho úseku, který je nám víceméně jasný. o Základní jednotkou informace je 1 BIT (míra výběru mezi 2 možnostmi) – vždy se bude zvětšovat na dvojnáso-bek (2 možnosti – 4 bity, 3 možnosti – 8 bitů). o V r. 1948 Norbert Wiener napsal, že informace není ani hmotou, ani energií. Pojem informace se řadí vedle univerzálních pojmů jako je hmota a energie.

Hierarchie data – informace – znalost

• Data zobrazují reálný stav našeho okolí. Jsou to čísla, písmena, zvuky, obrazy. Pokud jsou data zpracovány, komunikovány a vnímány, stávají se informací. Informace vzniká z dat. Znalost je schopnost člověka nebo ja-kéhokoli inteligentního systému uchovávat, komunikovat a zpracovávat informace do systematicky a hierar-chicky uspořádaných znalostních struktur.
• Termíny informace, data a znalosti lze v běžném hovoru považovat za synonymní (jsou natolik příbuzné, že je prakticky nelze definovat jinak než pomocí nich samých).
• Po obsahové stránce je možné data, znalosti i informace definovat stejným způsobem jako odraz (model, re-prezentaci) reálného světa.
• Výsledkem tohoto odrazu jevů, procesů a vlastností, které existují a probíhají v té části reality, kterou odrážejí, jsou pak jakékoli znalosti, vědomosti, poznatky, zkušenosti nebo výsledky pozorování procesů, projevů, činností a prvků reality (reálného světa, skutečnosti).

Související články

Informace
Hierarchie Data → Informace → Znalost
Informační cyklus

Klíčová slova

Informace, filozofie informace, měření informace