Jak je definován pojem informace, uveďte různé pohledy.

Podle TDKIV:

• Informací se chápe údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících.
• Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému.
• Množství informace je dáno rozdílem mezi entropií, kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila.
• Informace je tak vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu) a zároveň produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích.
• V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce, nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu – tedy jako součásti lidského vědomí.

• Pojem informace patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie. Podle toho, v kterém vědním oboru nebo v které oblasti lidské činnosti se používá, jsou aplikovány specifické přístupy ke zkoumání informace a jsou k dispozici různé způsoby jejího definování.

Současný stav pohledu na pojem informace

V současné době se pro výraz „informace“ používají tedy 4 základní významy:

1. Početní míra odstranění neuspořádanosti (entropie), míra organizace v systému - informace se používáním nespotřebovává. Informační systém je druhem systém, jehož prvky jsou lidé, potenciální informace (dokumenty, data), technické prostředky a metody a také pravidla zajišťující shromažďování, zpracování, uchování a vyhledávání těchto potenciálních informací za účelem jejich využití.
2. Psychofyziologický jev a proces v lidském vědomí - stejně jako hmota a energie je informace univerzálním jevem a procesem. Existovala před zrodem Země a bude zřejmě existovat i po zániku člověku. Informace nemá hodnotu. Hodnotu ji přisuzuje člověk procesem poznání. Zpracování informace je proces porovnávání informace s osobnostním fondem (endoceptem) výsledkem je znalost, která může endocept změnit
3. Signály, impulsy a obrazy cirkulujících v technických zařízeních - ovlivňují nás jak informace, tak způsob jejich příjmu. Počítače nejsou stroje na zpracování informací nýbrž na zpracování dat, ke zpracování informací je zapotřebí lidského vědomí. Informace neexistují jinak než v kontextu.
4. Výraz různorodosti v objektech a procesech živé popř. i neživé přírody - vytváření uspořádaných souborů záznamů o skutečném světě (archivů, knihoven, databází) a jejich využívání pro další vývoj společnosti a jejího vztahu k přírodě.

Pohledy na základě oborů

1. "laický" pohled na informaci - sdělení, zpráva. Jazykový projev, ve kterém se co nejobjektivněji věcně a dokumentaristicky konstatují určitá fakta. Znalost sdílená tím, že se komunikuje (sdělitelná znalost).

2. filozofické pojetí informace - vlastnost hmotné reality být uspořádán a její schopnost uspořádávat (forma existence hmoty vedle prostoru, času a pohybu). Vnímatelný obsah poznaného nebo předpokládaného obrazu skutečnosti, který je možno využít pro život člověka. Potenciálně komunikovatelný poznatek o objektivní realitě. Význam přiřazený obrazům, údajům a z nich utvořeným lidským celkům. Informace představuje míru uspořádanosti systémů na rozdíl od entropie, tj. míry neuspořádanosti. Obecně vědní kategorie pro označení výsledku odrazu v systému (fyzikálním, biologickém, sociálním, technickém), jakož i prostředku přenosu resp. sdělování tohoto výsledku uvnitř systému a mezi systémy. Protože obsahem odrazu je varieta odráženého objektu, představuje informace po obsahové stránce odraženou varietu.

3. komunikační pojetí informace - obsah procesu lidské komunikace, odevzdávání a přijímání oznámení, jejich přenos osobním kontaktem, zvukem, signálem a prostředky masové komunikace.

4. kybernetické pojetí informace - název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním (Wiener). Proces přijímání a využívání informace je procesem našeho přizpůsobování k nahodilostem vnějšího prostředí a aktivního života v tomto prostředí. Část poznání, která se používá k orientaci, k aktivní činnosti, k řízení - s cílem zachovat kvalitativní specifičnost systému a tento systém zdokonalovat a rozvíjet.

5. matematický přístup k informaci - energetická veličina, jejíž hodnota je úměrná zmenšení entropie systému. Poznatek, který omezuje nebo odstraňuje nejistotu týkající se výskytu určitého jevu z dané množiny možných jevů. Obsah zprávy, který je definován jako záporný dvojkový logaritmus její pravděpodobnosti.

Historie

• Rozvoj teorie informace jako vědního oboru nastal až po 2. svět. válce přičiněním zejména – C.E.Shannona, R.A. Fishera, N.Wienera.
• V r. 1948 Norbert Wiener napsal, že informace není ani hmotou, ani energií. Pojem informace se řadí vedle univerzálních pojmů jako je hmota a energie. Informaci definuje: „Informace je název pro všechno, co se děje během interakce s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním.“
• Pojem informace jako měřitelné veličiny, kdy se míra opírá o redukci na určitý počet alternativ, zhodnotil z filozofického hlediska český filozof J. Patočka – pokusil se hledat historické kořeny matematicko-statistické teorie informace ve vývoji pozice matematiky v dějinách vědy a v jejím vlivu na filozofii a ostatní vědy.

Binární číslo

• Claude E. Shannon první použil slovo bit v roce 1948. Jeho původ se připisuje Johnovi W. Tukey, který napsal v Bell Labs poznámku 9 ledna 1947, v které zkrátil “binární číslo” jednoduše na bit. Zajímavé je, že Vannevar Bush použil v roce 1936 “kousky informací” [bits of information] které mohli být uložené na děrných štítkách, používaných v tehdejších mechanických počítačích.
• Bit je jako světelný vypínač = může být buď zapnutý, nebo vypnutý. Jeden bit je jednička nebo nula, platný nebo neplatný. Je to kapacita jedné dvojkové číslice.
• Bit je nejmenší jednotka ukládání používaná na současných počítačích. Binární čísla jsou téměř vždy použitá jako základní jednotka ukládání informací a komunikace na počítačích.

Stonierovo pojetí - základ pro informační fyziku

Co se týče případu prvního, tedy chápání informace jako objektivní reality tvořící náš vesmír,tak jedním z nejhorlivějších obhájců tohoto konceptu se stal Tom Stonier. Své myšlenky, rozpracovávající vizi našeho vesmíru utvářeného hmotou, energií a informací, publikoval roku 1990 v knize Informace a vnitřní struktura vesmíru, která mi sloužila jako podklad při psaní následující kapitoly.

Stonierovy práce jsou poměrně pozdního data, proto v nich již reaguje na první výtky chápání informace coby základního holistického jevu. Obhajuje své přesvědčení, že informace je něčím existujícím nezávisle na člověku a jeho vědomí. Jako podklady pro svá tvrzení používá příklady zápisu vzhledu živé struktury v DNA či rádiových vln. Oboje totiž prý obsahuje informaci a jejich existence ještě před vznikem člověka (zde míním živočišný druh) je jistá a prokazatelná.

Informace podle Stoniera existují ve fyzikální podobě jako součást vnitřní struktury objektů. Příklady jsou například kniha, či CD-rom. Kritikům tvrdícím, že informace je v těchto předmětech (ještě ke všemu se jedná o věci stvořené lidmi pro lidi) přítomna pouze ve chvíli, kdy je zde člověk, který by ji vnímal, oponuje následujícím: "...informace může existovat mimo lidskou bytost. Můžeme argumentovat tím, že kniha a v ní uložené informace nemají žádný užitek, pokud nejsou čtené člověkem. To je pravda, ale nepopírá to fakt, že informace je zde, tak jako předtím."

Hierarchie data – informace – znalost

• Data zobrazují reálný stav našeho okolí. Jsou to čísla, písmena, zvuky, obrazy. Pokud jsou data zpracovány, komunikovány a vnímány, stávají se informací. Informace vzniká z dat. Znalost je schopnost člověka nebo ja-kéhokoli inteligentního systému uchovávat, komunikovat a zpracovávat informace do systematicky a hierar-chicky uspořádaných znalostních struktur.
• Termíny informace, data a znalosti lze v běžném hovoru považovat za synonymní (jsou natolik příbuzné, že je prakticky nelze definovat jinak než pomocí nich samých).
• Po obsahové stránce je možné data, znalosti i informace definovat stejným způsobem jako odraz (model, re-prezentaci) reálného světa.
• Výsledkem tohoto odrazu jevů, procesů a vlastností, které existují a probíhají v té části reality, kterou odrážejí, jsou pak jakékoli znalosti, vědomosti, poznatky, zkušenosti nebo výsledky pozorování procesů, projevů, činností a prvků reality (reálného světa, skutečnosti).

	Data	Inforamce	Znalost
Definice	reprezentace skutečnosti, schopná přenosu, uchování, interpretace či zpracování	komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce	výsledek poznávacího procesu, předpoklad uvědomělé činnosti
Účel	přenášet a zpracovávat odraz skutečnosti	snížit entropii	porozumět skutečnosti
Úroveň	technologická (syntaktická)	obsahová (sémantická)	užitná (pragmatická)
Vztah mezi obsahem a formou	forma	obsah i forma	obsah
souvislost s ostatními termíny (kontext)	"surovina", z níž se tvoří informace a/nebo znalost	data, která mají smysl (význam)	informace a/nebo data, jež umíme použít
souvislost s ostatními termíny (kontext)	zpracovatelné informace a/nebo znalosti	sdělitelné (komunikovatelné) znalosti. "surovina", z níž se tvoří znalosti	informace a/nebo data začleněná do souvislostí

Zdroje

Související články

Informace
Hierarchie Data → Informace → Znalost
Informační cyklus

Klíčová slova

Informace, filozofie informace, měření informace