Vývojová diagnostika

Vývojová diagnostika představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak celkové úrovně vývoje daného jedince a jednak také stupněm vývoje jeho jednotlivých psychických funkcí, schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.^[1]

Obsah

1 Metody vývojové diagnostiky
- 1.1 Základní dělení, základní výhody a nevýhody metod
2 Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky
3 Odkazy

Metody vývojové diagnostiky

Základní dělení, základní výhody a nevýhody metod

Klinické

Možná podoba psychodiagnostického vyšetření
- pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza stop činnosti
- výhody:
  - umožňují komplexnější poznání daného jedince
  - slouží jako vhodná - doplňující a rozšiřující podpora testových metod
- nevýhody
  - nejsou standardizované
    - zprav. nejsou stanoveny jednotné postupy a přesná pravidla pro jejich administraci a vyhodnocování
    - neexistují pro jejich výsledky normy, na základě nichž by bylo možné výsledek jedince srovnat s výsledky určité širší populace jedinců
    - jsou víc závislé na subjektivním zkreslení diagnostikujícího pozorovatele^[2]
Testové
- jednotlivé psychologické testy - viz níže seznam zásadních testů v rámci vývojové diagnostiky
- výhody:
  - jsou standardizované
    - jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci
    - jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tj. nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u danéhoého jedince s tím, jaké jsou "normální" či běžné výsledky u dané širší populace jedinců
    - jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu
- nevýhody:
  - jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti zas pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení)^[2]

Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky

Vývojové škály
Testy schopností či výkonové testy
Testy osobnosti
Kresebné testy

Odkazy

Reference

↑ Svobodariii, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
↑ ^2,0 ^2,1 Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.

Literatura

Zdroje obrázků

work.chron.com/requirements-child-therapist-16941.html

[1] Svobodariii, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.

[:0-2] 2,0 ^2,1 Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.

[1]

[2]