SFX je nástroj, který využívá funkci link server pracující na bázi openURL. Vznikl v roce 2000 a patří firmě Ex Libris Group. Systém se využívá při práci a uživání elektronických informačních zdrojů (usnadňuje hledání v databázi, zjišťuje informace o elektronických článcích, knihách apod.) [1]


Vznik SFX

SFX vzniká zároveň s openURL. OpenURL byl vyvinut na Univerzitě v Ghenthu knihovníky Herbertem van de Sompelem, Patrickem Hochstenbachem a jich pracovním týmem. Práce započala roku 1998, pod pracovním názvem Special Effects. Společnost Ex Libris získala SFX na začátku ledna 2000 a začala software nabízet do knihoven jako součást openURL.[2] [3]

Funkce SXF

SXF je server link fungující právě na standartu openURL. Před openURL se vyskytovalo několik indetifikátorů, které neplnili funkci, která byla požadována. Například samostatné URL nevedlo žádné informace o vyhledávaném dokumentu a každá stránka i přes to, že se jednalo o duplikát, měla vlastní URL. Tento a další problémy se podařilo při tvorbě openURL vyřešit.[4] Pří práci s nástrojem SFX mluvíme o tzv. SFX zdroji, serveru a cíli. Zdrojem je myšlena databáze, katalog apod.. Cílem je SFX, na které databáze odkazuje, jedná se o fulltextové databáze dat, elektronické knihy, zhotovení citací a další. SFX zdroj posílá metadata (které jsou ve formátu openURL) SFX serveru, který je zpracuje a na pokyn uživatele otevře okno v cíli SFX. K dobré funkčnosti je zapotřebí propracovaná Centrální znalostní databáze (CKB). Tato databáze obsahuje informace a pravidla o dostupnosti elektronických informačních zdrojů, které jsou přístupné online.[1]

SFX v ČR

První zavedení SFX v České republice se uskutečnilo v roce 2005, kdy se systém zavedl v Národní knihovně a na Univerzitě Karlově. Tyto dvě instituce mají největší objem nakupovaných elektronických zdrojů v rámci ČR.

V dnešní době se SFX nachází v

Do budoucna se plánuje rozšíření SXF do mnoha dalších institucí.[1]

SFX pro knihovny

Funkce má pro knihovny mnohonásobný přínos. Umožňuje knihovnám seznamy elektronických časopisů ve všech předplacených i volně dostupných kolekcích. Propojení s plnými texty a další doplňkové služby ze zdrojových databází. Propojení k plnému textu z citace či článků. Propojení na elektronické knihy, články a časopisy a v neposlední řadě export záznamů elektronických časopisů a knih pro OPAC katalogy. Dalšími důležitými vlastnostmi jsou: možnost prohledání lokálních katalogů

propojení do katalogů na fyzické předměty, dokumenty celkové analýzy[4]

Ex Libris

Společnost s názvem Ex Libris pochází z Izraele (hlavní sídlo v Jeruzalémě, ale pracoviště má v různých státech). Vznikla roku 1984 jako společnost vyvíjející informační produkty a zaměřila se na knihovny a jim podobné instituce. V dnešní době je Ex Libris hlavním poskytovatelem softwarů pro celosvětovou automatizaci knihoven a jiných informačních společností. Společnost nabízí určitou sadu produktů, která zajišťuje spravování a distribuci elektronických, tištěných a digitálních materiálů. V rámci svého rozvoje se nejvíce věnují efektivnímu a uživatelsky přijatelnému zpracování nástrojů.

logo firmy Ex Libris http://www.campusm.com/

Tyto nástroje slouží především k potřebám vědeckým, akademickým, výzkumným. Ex Libris poskytuje služby jakýmkoliv knihovnám, nedělá rozdíly ať jde o velké či ty nejmenší. Veškeré produkty, pocházející z tvorby Ex Libris jsou jednoduché na ovládaní a jejich spravování je také vytvářeno pro uživatele. Zákazníky Ex Libris jsou lidé celého světa. Co se týče Evropské části, služeb využívá 42 z 50 univerzit.[5]


Herbert Van de Sompel

Herbert Van de Sompel je belgický knihovník, informatik a hudebník, který je známý díky svým účastem v rozvoji OAI (Open Archives Initiative) či standardům openURL (spolupráce s týmem). Jeho snaha byla proměnit lidskou komunikaci tak, aby se zpřístupnila šedá vědecká literatura, která bude zdarma. Herbert van de Sompel prosadil linkovací službu.

Herbert Van de Sompel

Studoval University of Ghent, kde absolvoval a 17 let pracoval na postu vedoucího oddělení automatizace univerzitní knihovny. Poté se rozhodl nadále vzdělávat. V tomto období pracoval na dvou projektech, kde se první z nich stal tématem jeho závěrečné výzkumné práce. Tento projekt nesl myšlenku propojování zdrojů, která se zavedla do školství. Z druhého projektu vychází Iniciativa otevřených archívů. Nyní pracuje v USA na pozici vědce ve výzkumné knihovně v Los Alamos National Laboratory.[6]

Projekty

  • Memento
  • Open Archives Intiative[6]

Odkazy

Článek částečně vychází z práce: ZACH, Michael, Kontextové linkování na Univerzitě Karlově v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK: informační studie a knihovnictví (Ing. Jiří Pavlík), diplomová práce, 2010.

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 SFX. Wkipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/SFX
  2. ↑ SFX. Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/SFX_(software)
  3. ↑ Ex Libris Group. Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ex_Libris
  4. ↑ 4,0 4,1 ZACH, Michael, Kontextové linkování na Univerzitě Karlově v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK: informační studie a knihovnictví (Ing. Jiří Pavlík), diplomová práce, 2010.
  5. ↑ Ex Libris a ProQuest Company. About Us [online]. ©2016 [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: http://www.exlibrisgroup.com/category/Our-Vision
  6. ↑ 6,0 6,1 Herbert Van de Sompel. WikiKnihovna [online]. 2016 [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Herbert_Van_de_Sompel

Externí odkazy


Související články

Klíčová slova

OpenURL, Ex Libris, Propojení infromačních zdrojů, Special Effect

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=SFX&oldid=40238“