Computer hacking

Hackerství zahrnuje nestandardní použití aplikace nebo počítačového systému, kdy se jedná o ilegální průnik pomocí prolomení bezpečnostní ochrany. Lidé, kteří hackerství provozují se nazývají hackeři.^[1]

Hacker je člověk, který bádá v počítačových programech a překračuje jejich schopnosti. Je schopen rychle a zaníceně programovat, někdy lze mluvit už i o posedlosti. Často se jedná o experta na určitý program nebo jeho stálého uživatele. Hacker rád překonává limity, má rád výzvu.^[2]

Čím je složitější ochranný systém, tím více je jako rudý prapor pro býka. Hackeři pak násilně vnikají do počítačových systémů, snaží se dešifrovat kódy nebo ochranu obejdou. Někteří proto, aby kradli a prodali obchodní tajemství, jiní čistě ze zvědavosti a někteří pak z politických důvodů, nebo aby ničili.^[3]

Hackerprostor neboli hackerspace je veřejná laboratoř, která je přístupná všem, kteří se věnují zvláštním druhům hackerství, kutilství a kteří si vytvářejí vlastní programy, které pak využívají. Právě pro spojitost s kutilstvím je tato kultura označována jako kultura „zhotovitelství” (DIY = udělej si sám).
Ve Spojených státech dnes existují desítky takových laboratoří.^[4]

Historie

„Vznik” hackerů

Slovo hacker začalo být užívání někdy v 60. letech 20. století na Massachusettském technologickém institutu (MIT). A roku 1963 bylo poprvé použito slovo „hack” v digitálním světě.
Studenti zde začali rozebírat počítačový software a začali vytvářet možnosti, jak obejít různé problémy a překážky, které software měl. V jiných případech se také pokoušeli dosáhnout toho, aby daný program dělal něco navíc.

Být tehdy nazván hackerem byl kompliment. Takto označení lidé byli považováni za experty, odvážné programátory. Slovo hacker bylo také používáno jako označení osoby, která nacházela různé netradiční způsoby jak nějaké programy používat. V případě potřeby byl ochoten nerespektovat daná pravidla.^[4]

„Hackování” telefonů

Hackování telefonů probíhalo v podobě „phone phreakingu” = „upravování telefonních systémů tak, aby uživatel mohl volat zdarma”.^[4] Tato forma narušení se rozšířila převážně v 70. letech 20. století. Technik k tomu využívaných bylo mnoho, od imitování tónů k dálkovým hovorům až po nejrůznější amatérské zařízení.^[4]

Zvýšení výkonnosti osobních počítačů

Až v letech 80., když na svět přišly mikroprocesory a došlo k revoluci počítačových systému v domácnostech, se pojem hackerství dostal do povědomí lidí.

V roce 1983 se ve spojitosti s hackerstvím poprvé objevil pojem „cracker” (lupič, původce vloupání). Dle lidí, kteří stále užívají pojem hacker v původním pozitivním smyslu, je označení cracker tím správným pro ty, kteří obcházejí digitální bezpečnostní systémy.
K tomu ,aby prolomili zabezpečení počítačových systémů využívají známých slabých míst v softwaru. Snaží se dostat k citlivým údajům nebo infiltrovat do systémů škodlivé programy tzv. malware. Tak systém ovládnou nebo si v něm vytvoří tzv. „zadní vrátka”, tedy možnost přístupu.^[4]

Malware

Škodlivé programy, které šíří nákazu pomocí e-mailu, stahování nebo kopírování nakažených souborů.^[4]

Infekční

Viry - počítačové viry bývají používány k nákaze softwaru => když se software spustí, tak se nákaza rozšíří do dalších aplikací
Červi - počítačový červ přenáší sám sebe přes síť, není třeba zásah uživatele, aby se rozšířil

Maskovací

Trojský kůň - nejběžnější typ, je přestrojen za něco potřebného a na pohled nevinného, co si uživatel stáhne a nainstaluje
Rootkity - brání nakažlivému procesu, aby byl viditelný v seznamu procesů
Zadní vrátka - jsou instalovány po tom, co byl systém napaden jednou z výše uvedených metod, umožňují opětovný přístup^[5]

Typy hackerů

Skriptující výrostci
- největší skupina, zahrnuje skoro milión uživatelů
- většinou se jedná o nezletilé, kteří ilegálně poškozují Internet => obvykle se jedná o jednoduché poškození
- někteří z toho vyrostou, jiní se stanou součástí Černých klobouků
Černé klobouky
- hodně jich pracuje pro gangy, jiní jsou najímáni jako kybernetičtí bojovníci v rukou vlády (hlavně v Číně)
- mají odborné znalosti v programování
Bílé klobouky
- tato skupina obsahuje méně než sto tisíc lidí, z nichž mezi ty nejlepší patří jen několik tisíc a na vrcholku jsou jich jen stovky
- mají odbornou způsobilost k chytání skriptujících výrostků a nebezpečných hackerů
- někteří pracují jako poradci, jiní v softwarovém a internetovém průmyslu^[6]

Modré klobouky
- někteří pracují u oficiálních počítačových firem, jiní zase pro softwarové dodavatele
- snaží se objevit slabiny, které by mohly být zneužity a odstranit je
Hackerská elita
- nejdovednější hackeři, kteří mohou patřit do některého z utajených a prestižních kolektivů

Odkazy

Reference

↑ Hacking. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking
↑ Hacker. In The Jargon File [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html
↑ ADAMS, Simon. Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.
↑ ^4,0 ^4,1 ^4,2 ^4,3 ^4,4 ^4,5 CHATFIELD, Tom. Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.
↑ Malware. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware
↑ DUNNIGAN, James F. Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.

Použitá literatura

Hacking. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking
Hacker. In The Jargon File [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html
ADAMS, Simon. Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.
CHATFIELD, Tom. Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.
Malware. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware
DUNNIGAN, James F. Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.

Doporučená literatura

CHATFIELD, Tom. Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.
DUNNIGAN, James F. Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.
Kniha Zátah na hackery dostupná z http://martin.hinner.info/crackdown/
Článek Stručná historie hackerství dostupný z http://www.tutok.sk/nezmar/html/hackers_history.html

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Software, Malware, Dešifrování, Počítačové programy


			Článek byl zkontrolován učitelem
			Tento článek byl zkontrolován učitelem, poté však byl změněn.

[1] Hacking. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking

[2] Hacker. In The Jargon File [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html

[adams-3] ADAMS, Simon. Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.

[chat-4] 4,0 ^4,1 ^4,2 ^4,3 ^4,4 ^4,5 CHATFIELD, Tom. Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.

[5] Malware. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware

[6] DUNNIGAN, James F. Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]