Vysvětlete, co je bibliometrie, řekněte, na čem je založena a jaké má limity ve svém použití. Vysvětlete pojem citační rejstřík, uveďte příklady. Popište bibliometrické zákony.

Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání.

Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.).
Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.

Na čem stojí bibliometrie?

Autoři používají při tvorbě článku obvykle řadu pramenů.
Předpokládá se, že je-li práce některého autora citována jiným autorem, znamená to, že je relevantní k danému tématu a má sama o sobě jistou váhu
Rovněž tak se předpokládá, že je-li citován článek z časopisu, má tento časopis určitou odbornou úroveň

Hlavní postupy

Citační analýza – bibliometrická metoda založená na analýze počtu citací, předpokládá citační morálku. Předpokládáme, že citace práce znamená, že tato práce byla pro autora významná. Při interpretaci výsledků citačních analýz je nutno přihlížet k možnostem a mezím těchto metod
Citační rejstříky – databázový nástroj pro citační analýzu. Umožňují mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů, pracovišť atd. Cílem je sledovat, kolikrát a kde byla určitá práce citována. Příslušná databáze a s ní spojené zázemí se nazývá citační index.

Problémy bibliometrie

Citační zvyklosti se v jednotlivých oborech liší – v molekulární biologii a biomedicíně je snazší dosáhnout cito-vanosti než v teoretické fyzice.
Řada autorů bádá na pomezí oborů – vyšší citovanost.
Mimořádně vysokou citovanost mívají přehledové články a některé metodické práce.
Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není vel-ký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.
Nezasloužená citovanost – zneužití „mocenského“ postavení, nebo proto, že k práci přispěl nějakou drobností. V určitém oboru také může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem. Značnou část citací rovněž mohou představovat autocitace

Základní indikátory bibliometrie

Individuální citační index

počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období.

Relativní citační index

(RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.

Relativní národní citační index

neboli (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.

Další citační indexy

Nejdůležitější citační rejstříky SCI (Science Citation inces) a SSCI (Social Scientific index) od Institutu ISI (Institute for scienntific Information)

Index bezprostřední odezvy

Immediacy Index měří rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.

Poločas citovanosti

udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50 % všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány

Poločas citování

Pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů

Impact Factor

Číslo, které určitým způsobem určuje kvalitu časopisu v daném oboru a udává, s jakou pravděpodobností lze očekávat, že články z daného časopisu budou citovány (počet citací / počet publikací počet citací získaných časopisem na články publikované časopisem v posledních dvou letech)

=== H-index (Hirschův index) ===

udává počet publikací, které byly alespoň h-krát citovány (lze odečíst ze seznamu publikací seřazených podle počtu citací)

Bibliometrické zákony

A.) Lotkův zákon – zákon měření věděcké produktivity.

Podle Lotky můžeme předem určit, kolik autorů publikuje více článků v případě, že známe počet autorů, kteří publikovali 1 článek v dané oblasti.
Počet autorů s n tituly činí cca 1/n2 z počtu těch, kteří jsou autory pouze 1 titulu. Podíl autorů, kteří jsou autory pouze 1 titulu, je cca 60%, podíl autorů většího počtu titulů exponenciálně klesá.
Na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články.
Pokud a1 autorů publikuje jeden článek v dané tematické oblasti, pak an bude počet autorů, kteří publikují n článků.

a_n = a₁ / n₂

B.) Bradfordův zákon – zákon rozptylu informací

Zkoumá rozptyl relevantních článků v časopisech vůči konkrétnímu oboru.
Maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru.
Vědecké časopisy rozdělíme podle klesající produktivity článků o daném tématu na a.) Jádro periodik - výhradně o příslušném subjektu a b.) Další zóny, které mají stejný počet článků jako jádro.

1:n:n²

C.) Zipfův zákon – frekvenční analýza

Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov.
Zipf slova uspořádal podle frekvence f výskytu a slovo s hodnotou nejvyššího výskytu dostalo rank jedna r = 1, další slovo rank dvě atd.
Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí r a četnosti f pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu.

r * f = c

Zdroje

Reference

Související články

Scientometrie
Informetrie
Komunikace

Klíčová slova

Bibliometrie, kvantitativní výzkum, vědecká komunikace, citace