Proces řízení projektových rizik

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Riziko je jakákoliv nežádoucí, nečekaná nebo neplánovaná událost, která může mít negativní dopad na náš projekt, může ohrozit jeden nebo více cílů projektu a má určitou pravděpodobnost výskytu. Rizikem jsou i události, které mají na projekt pozitivní dopad, ale jsou nečekané.

Řízení rizik (risk management) je neustále se opakující sled vzájemně souvisejících aktivit, které mají za cíl zvládnout potenciální rizika. Tedy omezit pravděpodobnost jejich výskytu a snížit jejich dopad na projekt. Je to jedna z klíčových kompetenci v projektovém řízení. Její cílem je snížení pravděpodobnosti realizaci a vlivu negativního rizika a zvýšení pravděpodobnosti realizace a vlivu rizika pozitivního. Z pohledu řízení rizik jsou klíčovými vlastnostmi projektu míra jeho jedinečnosti a jeho rozsah. Na unikátnosti projektu zaleží množství rizik, pracovní nákladnost rizikového managementu.

Řízení rizik

Čtyři základní důvody proč mít řízení rizik na vysoké úrovni:

1. Předcházíme nepříjemným a nečekaným situacím
2. Vyhneme se krizovému řízení
3. Předejdeme výskytu problémů
4. Zamezíme jejich vystupňování

Řízení rizik musí probíhat včas, často, pravidelně a na všech úrovních projektu.

Proces řízení rizik má čtyři hlavní, na sebe navazující a neustále se opakující části:

1. Identifikace rizik
2. Analýza a hodnocení rizik
3. Ošetření rizik
4. Monitoring rizik

Identifikace rizik

Cílem je identifikovat rizika v rizikovém scénáři, která mohou daný projekt ovlivnit. Součástí je i dokumentace vlastností jednotlivých rizik. Je dobré brát v potaz obecná nebezpečí ohrožující naplnění určitého cíle a specifické rizikové faktory působící na projekt. Prоcеs idеntifikаcе rizik sе оpаkujе v průběhu živоtnihо cyklu prоjеktu. V jаkékоliv fázi sе můžе оbjеvit nоvý zdrоj rizik nа ktеrý budеmе nucеni rеаgоvаt. Čím dříve se podaří provést identifikaci rizik, tím lépe. A to z celé řady důvodů: řízení pravděpodobnosti výskytu rizika, identifikovaného na začátku projektu, nebude tolik nákladné, zbude více času pro hledání zdrojů a pravomocí pro reagování. Samotné riziko nebude natolik nebezpečným, a náklady na změny v projektu nebudou tak velké, jak by to bylo ve fázi realizace nebo ukončení. Zdroji pro identifikaci rizik mohou být dokumenty a lidé.

Mezi dokumentové zdroje patří:

• Request for information (RFI)
• Request for proposal (RFP)
• Business requirements
• Work breakdown structure (WBS)
• Project control book (PCB) – obsahuje veškeré dokumenty o projektu
• Databáze lessons learned
• Předchozí smlouvy a projekty s konkrétním zákazníkem

Mezi lidské zdroje identifikace rizik mohou patřit:

• Dodavatelé
• Minulí vedoucí projektů
• Řízení kvality
• Právní oddělení – kontrola správných formulací ve smlouvách
• Finanční oddělení – dohlížení na pozitivní tok peněz

Analýza a hodnocení rizik

Při hodnocení rizik analyzujeme jejich velikost, pravděpodobnost vzniku a jejich možné dopady. Zároveň jsou určeny jejich negativní důsledky. Nejprve by měla být provedena kvalitativní analýza. Následně, pokud to projekt vyžaduje a jsou dostupná data, provést kvantitativní analýzu zjištěných rizik.
Kvalitativní analýza je rozbor hrozících rizik. Hodnocena je pravděpodobnost jejich vzniku a míra dopadu na cíle projektu. Rizika jsou díky ní seřazena podle závažnosti a je jim přiřazena priorita, v jakém pořadí vzniklé problémy řešit. Běžně se v praxi zadávají rizika do matice - jedna osa určuje pravděpodobnost výskytu, druhá osa vzniklé důsledky.
Kvantitativní analýza je založena na matematických výpočtech, je tedy nutné mít velké množství vstupních dat. Tato analýza je velmi nákladná a časově náročná, z toho důvodu se používá pouze u velkých projektů.
Hodnocení rizik je postaveno na předchozí analýze. V tomto kroku se určuje, která rizika spolu souvisí, která je nutno řešit a která jsou naopak zanedbatelná nebo je lze akceptovat. Dělí se nejčastěji do čtyř pásem:

• Červené pásmo - kritická rizika, která nelze akceptovat a je nutné je řešit okamžitě a předcházet jim
• Žluté pásmo - větší rizika, která také nelze akceptovat. Vyžadují rychlou reakci.
• Zelené pásmo - normální úroveň rizika. Lze ho dočasně akceptovat a nevyžaduje okamžité řešení. Jsou průběžně kontrolována v rámci rizikového managementu.
• Modré pásmo - nízká až zanedbatelná rizika, která nemusí být příliš aktivně kontrolována.

Ošetření rizik

Ošetření rizik reaguje na rizika z červeného a žlutého pásma. Cílem je vznik opatření, která co nejvíce sníží možná působení těchto rizik. Mezi možné odpovědi na riziko patři:

• Akceptace rizika (risk acceptance) - o riziku víme, avšak rozhodneme se nepodniknout žádné kroky. Jsme ochotni přijmout případnou ztrátu, kterou riziko přinese.
• Zmírnění rizika (risk reduction/mitigation) - podnikneme kroky a přijmeme taková opatření, která sníží riziko na přijatelnou úroveň.
• Vyhnutí se riziku (risk avoidance) - neuskutečníme zamýšlenou akci, kvůli které by dané riziko vzniklo. Používáno jako krajní řešení, když není jiná možnost, jak se riziku vyhnout.
• Přenos rizika (risk transfer) - riziko přeneseme na jinou osobu či subjekt. Například outsourcujeme rizikovou práci. Spadá sem i pojištění (přenos rizika na pojišťovnu), které však pokrývá pouze finanční stránku.

Monitoring rizik

Smyslem monitorování rizik je:

• Sledování vnitřních i vnějších změn, které mají nějaký vliv na projekt.
• Zjištění nových rizik.
• Ověření účinnosti a efektivnosti současného řízení rizik.
• Zlepšení řízení rizik pomocí nových informací získaných v průběhu projektu.
• Poučení se z událostí, chyb a úspěchů, které se vyskytly v rámci projektu.

Odkazy

Doporučená literatura

• ŠTEFÁNEK, Radoslav et al. Projektové řízení pro začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011. vi, 304 s. ISBN 978-80-251-2835-0.
• ŠAJDLEROVÁ, Ivana a KONEČNÝ, Miloslav. Projektový management. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2008. 140 s. ISBN 978-80-248-1686-9.
• SKALICKÝ, Jiří, JERMÁŘ, Milan a SVOBODA, Jaroslav. Projektový management a potřebné kompetence. 1. vyd. V Plzni: Západočeská univerzita, 2010. xiii, 389 s. ISBN 978-80-7043-975-3.
• SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. 380 s. Expert. ISBN 978-80-247-3611-2.
• TAYLOR, James. Začínáme řídit projekty. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. xii, 215 s. ISBN 978-80-251-1759-0.

Související články

• Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje
  
• Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl
  
• Řízení lidských zdrojů na projektech, OBS
  
• SCRUM
  
• Projekt a proces
  

Klíčová slova

riziko, řízení rizik, risk management