Sociální síť
(přesměrováno z Online sociální sítě)Sociální sítě jsou kulturně utvářené procesy, vznikající při komunikativních interakcích, kdy se proplétají vztahy v síti s diskursivními procesy a praktikami.[1] Sociální sítě a analýzy z nich jsou ve své podstatě interdisciplinární vědní obor, vycházející ze sociální psychologie, sociologie, statistiky a teorie grafů.[2]
Obsah
Online sociální sítě
Online sociální sítě jsou webová služba umožňující vytvářet sociální vazby mezi svými registrovanými uživateli (jednotlivci i organizace). Uživatelé mají možnost zakládat veřejné nebo poloveřejné profily v uzavřeném systému, komunikovat spolu, sdílet digitální obsah a další aktivity. Komunikace mezi uživateli sociálních sítí může probíhat buď soukromě mezi dvěma uživateli nebo hromadně mezi uživatelem a skupinou s ním propojených dalších uživatelů.[3] Pojem sociální sítě bývá často zaměňován s termínem sociální média.
Historie online sociálních sítí
Funkce, které jsou charakteristické pro sociální sítě se objevovaly v různých formách již před spuštěním sociální sítě SixDegrees v roce 1997. Možnost vytváření profilů a nástěnek existovala na převážné většině lokálních i komunitních webů. Například internetové služby pro odesílání a zasílání zpráv v reálném čase AIM (AOL Instant messaging) a ISQ (I Seek You) podporovaly vytváření seznamů přátel, ty však nebyly viditelné třetí stranou. Komunitní web Classmates.com dovoloval prohlížet webové stránky škol a vyhledávat zde spolužáky a přátele. Neumožňoval však vytváření profilů ani seznamů přátel.[4]
Časová osa
1997: SixDegrees.com byla první sociální síť, umožňující svým uživatelům navazovat kontakty pomocí vzájemných vazeb na základě teorie Šesti stupňů odloučení. Tato teorie předpokládá, že každý člověk je propojen s každým člověkem prostřednictvím řetězce šesti sobě navzájem známých lidí. Činnost sítě byla ukončena v roce 2001.
2002: Friendster byl vytvořen programátorem Jonathanem Abramsem v Kalifornii v USA. Byl první, který překročil hranici
1 milionu uživatelů. V roce 2003 odmítlo vedení Friensteru nabídku společnosti Google na odkoupení práv. Od roku 2011 funguje síť jako herní platforma, hlavně v zemích Jihovýchodní Asie.
2003: Byla založena první profesně orientovaná sít LinkedIn. Slouží k budouvání a vyhledávání obchodních a profesních kontaktů a sdružování profesionálů z různých oborů. Registrace je možná od 18 let.
2003: Komunitní Web MySpace založila na základě nejúspěšnějších funkcí sítě Friendster firma eUniverse. V roce 2006 měla síť 100 milionů členů a stala se tak nejpopulárnější sociální sítí v USA. Oproti Facebboku umožňuje poměrně masivní editaci profilu. MySpace se zaměřuje na sdílení hudby.
2004: Student Harvadské univerzity Mark Zuckerberg založil největší sociální síť Facebook. Síť byla původně určena pouze pro studenty univerzity. Ještě v témže roce se rozšířila na další univerzity a roce 2005 byla vytvořena i verze pro střední školy a firmy. Ke konci roku 2006 byl Facebook zpřístupněn široké veřejnosti.
2004: Společnost Google spouští Orkut, sloužící jako chatovací server pro ukládání a sdílení multimédií. Síť je nepopulárnější v Brazílii.
2004: Byla spuštěna síť Flickr. Síť se původně soustředila na chatování v několika místnostech s podporu sdílení fotografií.
S postupem času tato funkce vymizela a Flickr se začal soustředit spíše na samotné fotografie
2006: Byla spuštěna sociální síť (microblog) Twitter, která svým uživatelům umožňuje sdílet mezi sebou navzájem krátké textové zprávy, tzv. tweety. Délka tweetu může být maximálně 140 znaků.
2008: Sociální síť Facebook předstihla síť MySpace v počtu aktivních uživatelů v USA. Stala se tak nejpopulárnější sociální sítí v zemi.
2010: Sociální síť Facebook překonala hranici 500 milionů aktivních uživatelů z celého světa.
2011: Společnost Google založila jako obdobu sítě Facebook síť Google+. Hlavním rozdílem je nastavení sdílení pomocí
tzv. kruhů, do kterých si lze rozdělit jednotlivé osoby a sdílet dané věci jen s těmi, pro které to má přínos, nebo se jich to týká. [5] [6] [7]
Rizika sociálních sítí
Nejčastější obětí jsou děti, které plně nezapadají do kolektivu. Záludnost kyberšikany spočívá v možnosti anonymity, kdy oběť netuší kým je šikanována. Také je mnohem hůře rozpoznatelná, protože zde nejsou fyzické příznaky jako modřiny či poničené věci. V případě dětské šikany je dalším zhoršujícím faktorem časová neomezenost. Naproti školní šikaně, kdy je dítě po škole doma a zažívá zde pocit klidu a bezpečí, na internetové síti může k šikaně docházet 24 hodin denně. Navíc tuto dehonestaci vidí velké množství dalších lidí.[8]
Formy kyberšikany
Je mnoho forem kyberšikany. Od falešných, dehonestujících profilů, zakládání „fanklubů“ oběti či nahrávání urážlivých videí na youtube a zneužívání fotografií. Často jsou vytvářeny falešné inzeráty uvádějící jméno a telefonní číslo oběti. Při počítačové hře po síti je systematicky ničena virtuální postava oběti. Do kategorie kyberšikany spadá i zasílání obtěžujících SMS zpáv nebo neustálé volání a prozvánění telefonu oběti.[8]
Jak se bránit
Oběť by měla v první řadě zachovat chladnou hlavu a neoplácet. Později je těžké rozlišit kdo je útočníkem a kdo obětí. Dítě by se mělo svěřit dospělému člověku (rodič, učitel, školní psycholog atd.), kteří jsou schopni pomoci dítěti se s kyberšikanou vypořádat. Je nutné přistupovat velmi citlivě, neboť zpravidla bývá pro dítě velmi těžké se se vším svěřit.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Sociální teorie. MÜTZEL, Sophie – Networks as Culturally Constituted Processes [online]. 2011 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://socialniteorie.cz/sophie-mutzel-site-jako-kulturne-utvarene-procesy/
- ↑ Social netwokt. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015, 2015 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Social_network
- ↑ Sociální síť. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 2014 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%AD%C5%A5
- ↑ Danah. Social Network Sites: Definition, History, and Scholar ship [online]. 2007 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.danah.org/papers/JCMCIntro.pdf
- ↑ Sociální sítě. Banan.cz [online]. 2009 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://seo.banan.cz/serialy/Socialni-site
- ↑ Preceden. Vývoj sociálních médií [online]. - [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.preceden.com/timelines/68970-v-voj-soci-ln-ch-m-di
- ↑ http://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%AD%C5%A5
- ↑ 8,0 8,1 8,2 ECKERTOVÁ, Lenka a Daniel DOČEKAL. Bezpečnost dětí na internetu: rádce zodpovědného rodiče. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013, 224 s.
Použitá literatura
- Sociální sítě. Banan.cz [online]. 2009 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://seo.banan.cz/serialy/Socialni-site
- Sociální síť. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 2014 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%AD%C5%A5
- Preceden. Vývoj sociálních médií [online]. - [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.preceden.com/timelines/68970-v-voj-soci-ln-ch-m-di
- Danah. Social Network Sites: Definition, History, and Scholar ship [online]. 2007 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.danah.org/papers/JCMCIntro.pdf
- Sociální teorie. MÜTZEL, Sophie – Networks as Culturally Constituted Processes [online]. 2011 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://socialniteorie.cz/sophie-mutzel-site-jako-kulturne-utvarene-procesy/
- Social netwokt. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015, 2015 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Social_network
- Statista. Leading social networks worldwide as of January 2015, ranked by number of active users (in millions) [online]. 2014 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.statista.com/statistics/272014/global-social-networks-ranked-by-number-of-users/
- Sociální sítě. WikiKnihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B
- ECKERTOVÁ, Lenka a Daniel DOČEKAL. Bezpečnost dětí na internetu: rádce zodpovědného rodiče. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013, 224 s.
Externí odkazy
Související články
Sociální média
Facebook
Šest stupňů odloučení
Klíčová slova
Komunikace, Sociální média, Internet, Web 2.0