Statistika a benchmarking v knihovnách


Statistika

Pojem statistika pochází z latinského "Status", znamená stav, situaci nebo postavení. Lze ji definovat jako vědu, která zkoumá zákonitosti hromadných jevů. Zabývá se metodami sběru (shromažďováním), zpracováním (organizováním) a analyzováním získaných údajů. Jejím cílem je získat co nejlepší informace z dostupných údajů. [1] [2]

Statistika v knihovnách

Statistické zjišťování je v legislativě České republiky zakotveno v zákoně 89/1995 Sb. o státní statistické službě v aktuálním znění. Státní statistická služba je zde definována jako: „činnost, která zahrnuje získávání údajů, vytváření statistických informací o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, poskytování statistických informací a jejich zveřejňování.“ (Česko, 1995, §1, odst. 1) [3]

Knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby mají dle výše uvedeného zákona povinnost vyplňovat statistický formulář Kult (MK) 12-01 (Roční výkaz o knihovně). Vyplněný formulář v elektronické formě knihovny vloží na portál NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu), jenž je zřizovaný Ministerstvem kultury .

"Formulář je rozdělen na:

  1. Základní informace o knihovně (název, kontaktní údaje, zřizovatel, obsluhovaná populace, bezbariérový přístup a právní forma)
  2. Knihovní fond (celkový počet knihovních jednotek, struktura fondu, tituly a exempláře periodik, přírůstky, úbytky apod.)
  3. Uživatelé (registrovaní uživatelé, návštěvníci knihovny)
  4. Výpůjčky (absenční a prezenční výpůjčky, prolongace, výpůjčky dle druhu)
  5. Další činnosti (např. meziknihovní výpůjční služby, mezinárodní výpůjční služby, výměnné fondy, vzdělávací a kulturní akce, vzdělávání knihovníků, publikační činnost knihovny, plocha knihovny, provozní doba apod.)
  6. Elektronické služby knihoven (počet online návštěvníků, využívání internetu, informace o e-zdrojích, zodpovězené dotazy apod.)
  7. Zaměstnanci (počet zaměstnanců, dle vzdělání, dobrovolníci v knihovně)
  8. Příjmy a výnosy (příspěvky, dotace, granty, dary, příjmy z vlastních služeb)
  9. Výdaje a náklady (provozní, osobní, náklady na nákup dokumentů apod.)
  10. Síť knihoven (počet knihoven, poboček a pojízdných knihoven v ČR)" [4]

Na mezinárodní úrovni se problematikou kvality sbíraných dat a jejich využitím zabývá např. dokument IFLA Library Statistics Manifesto.

Sebraná statistická data knihoven slouží k hodnocení a měření výkonu, který je prováděn metodou benchmarkingu.

Benchmarking

Základem pojmu „benchmarking“ je anglický výraz „benchmark“. Překládán bývá jako „standard, zeměměřičská značka výšky, komparativní bod nebo porovnávací ukazatel".

Benchmarking je jedním z marketingových nástrojů strategického managementu. Metoda je založena na systematickém měření a porovnávání vybraných ukazatelů. Jedná se o „soustavné srovnávání a hodnocení vlastních procesů, produktů nebo služeb s obdobnými aktivitami jiných institucí, které umožňuje realistické nastavení cílů a stanovení efektivních strategií, jejichž realizace umožňuje dosažení těchto cílů“ [5]

"Benchmarking je metoda řízení kvality. Je to metoda zlepšování učením se od druhých, způsob řízení změny. Je to neustále pokračující činnost, která se snaží nalézt nejlepší praktické postupy uvnitř organizací s podobnými funkcemi a jejímž smyslem je dosáhnout lepších výkonů ve vlastní organizaci." [6]

S metodou benchmarkingu poprvé přišla firma Xerox na přelomu 70. a 80. let minulého století, kdy ztrácela svou pozici na reprografickém trhu ve prospěch japonských firem. Metoda se firmě osvědčila jako nástroj pro zlepšení výkonu a její využití se poté rozšířilo jak v komerční sféře, tak v oblasti veřejné správy. [7] Přínos benchmarkingu je v tom, že rozdílné hodnoty ukazují na případné slabiny a problémy, které by měl management řešit. [8]

“Benchmarking pomáhá firmám dosáhnout:

  • lepšího rozhodování (založeném na lepších informacích);
  • stanovení náročnějších cílů;
  • zvýšené spokojenosti zákazníků;
  • urychlení procesu změny;
  • úspor nákladů;
  • porozumění výkonnosti na úrovni světové třídy (World Class) apod.;
  • a v konečném důsledku zlepšení konkurenceschopnosti.” [9]

Benchmarking v knihovnách

“Pro potřeby knihoven můžeme benchmarking definovat jako:

  • metodu vzájemného srovnání výkonu a činnosti knihoven
  • metodu zjišťování nejlepších výsledků a jejich uplatnění ve vlastní činnosti knihovny” [10]

Metoda benchmarkingu použitá pro potřeby knihoven může odpovědět na otázky typu jak zefektivnit provoz a zoptimalizovat služby; jaké silné a slabé stránky má naše knihovna; jak pracují jiné knihovny; zda je naše knihovna s ostatními srovnatelná/lepší/horší; jak lépe pracovat s fondem apod. [11] Metoda umožňuje efektivně identifikovat silné a slabé stránky činnosti knihovny a může být podnětem pro zlepšování jejího výkonu.

“Postup benchmarkingu lze stručně shrnout do pěti základních kroků:

  • analýza vlastních výkonů a situace knihovny
  • nalezení knihovny pro vzájemné porovnávání
  • vzájemné srovnávání, analýza dosažených výsledků, identifikace silných a slabých stránek
  • změny ve vlastní činnosti, využití nových postupů a získaných zkušeností
  • měření dosažených výsledků, zjištění účinnosti změn." [12]

Projekty

Bibliotheksindex (Německo)

BIX je srovnávací projekt zaměřený na veřejné a akademické knihovny v Německu. Umožňuje porovnávání všech zúčastněných knihoven. Cílem je efektivně popsat výkon knihoven za pomoci sebraných statistických dat a napomoci komunikaci se zřizovateli knihoven i mezi sebou navzájem.

Sledováno je 17/18 (akademické/veřejné knihovny) ukazatelů, rozdělených do 4 skupin:

  • Služby - infrastruktura a služby nabízené uživatelům
  • Užití - prostředky na knihovnické procesy a služby
  • Efektivita - využitelnost nabízených služeb a jejich srovnání
  • Rozvoj - adaptace na změny [13]

LibQUAL+® (USA; Kanada)

LibQUAL+® je mezinárodním projektem ARL - Association of Research Library (Sdružení vědeckých knihoven). Projekt je založen na metodě SERVQUAL, která se využívá k měření kvality poskytovaných služeb v oblasti obchodu. Na základě uživatelského průzkumu prostřednictvím on-line standardizovaného dotazníku je analyzována kvalita služeb knihovny. Účast na projektu je placená, výhodou je možnost porovnávání vlastních výsledků s výsledky knihoven z celého světa metodou benchmarkingu.

Benchmarking knihoven (ČR)

Benchmarking knihoven je projekt NK - Národní knihovny ČR ve spolupráci s NIPOS. Zaměřuje se na veřejné knihovny. Vstup do projektu je bezplatný, nutná je však registrace knihovny.

"Rozdělení porovnávaných indikátorů:

  • Podmínky pro činnost
  • Uživatelé, služby
  • Financování, výdaje, efektivita
  • Hodnocení internetových služeb
  • Doplňující otázky a informace k činnosti knihovny" [14]

Na stránkách IPK - Informace pro knihovny lze nalézt seznam českých a slovenských knihoven zapojených do projektu, pokyny pro sběr dat a seznam indikátorů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Statistika. In: Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2010 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Statistika
  2. ↑ Statistika. In: WikiKnihovna [online]. s.l.: s.n., 2012- [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Statistika#cite_note-0
  3. ↑ § 1 Státní statistická služba. Praha: Český statistický úřad, 2015. Dostupné také z: https://www.czso.cz/csu/czso/1_statni_statisticka_sluzba_
  4. ↑ Sběr a využití statistických dat v českých knihovnách. ProInflow [online]. 2015, 7(2), 12 [cit. 2016-01-27]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1163
  5. ↑ BC., Tereza Bártová. Metody měření kvality služeb ve vysokoškolských knihovnách: případová studie knihoven HAMU a JAMU. Praha, 2014, 80 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120166180/?lang=cs
  6. ↑ Základy benchmarkingu [online]. [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.benchmarking.vcvscr.cz/dokumenty/k001.pdf
  7. ↑ Benchmarking [online]. s.l: s.m, 2012 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/benchmarking
  8. ↑ Benchmarking. ManagementMania's Series of Management, 2013. Dostupné také z: https://managementmania.com/cs/benchmarking
  9. ↑ Benchmarking [online]. s.l: s.m, 2012 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/benchmarking
  10. ↑ Časopis Čtenář - TÉMA: Benchmarking knihoven - 2009, roč. 61 - 02/2009 [online]. [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2009-roc-61/02-2009/tema-benchmarking-knihoven-55-329.htm
  11. ↑ Benchmarking v knihovnách. Dostupné také z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/benchmarking-v-knihovnach
  12. ↑ Časopis Čtenář - TÉMA: Benchmarking knihoven - 2009, roč. 61 - 02/2009 [online]. [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2009-roc-61/02-2009/tema-benchmarking-knihoven-55-329.htm
  13. ↑ BC., Tereza Bártová. Metody měření kvality služeb ve vysokoškolských knihovnách: případová studie knihoven HAMU a JAMU. Praha, 2014, 80 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120166180/?lang=cs
  14. ↑ Benchmarking v knihovnách. Dostupné také z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/benchmarking-v-knihovnach

Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

statistika; knihovní statistiky; hodnocení výkonu knihoven; benchmarking; knihovny; benchmarking knihoven; Bibliotheksindex; kvalita služeb; LibQUAL+

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Statistika_a_benchmarking_v_knihovnách&oldid=46946“