Šablona:Článek týdne/2022/31: Porovnání verzí

Řádek 13: Řádek 13:
  
 
-       '''[[Vytváření pojmů|Tvorba pojmů a kategorizace]]''' – proces přiřazování jevů (objektů) do určité skupiny jevů (pojmů)
 
-       '''[[Vytváření pojmů|Tvorba pojmů a kategorizace]]''' – proces přiřazování jevů (objektů) do určité skupiny jevů (pojmů)
 +
  
 
''Z oboru '' [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''
 
''Z oboru '' [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''
  
 
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''
 
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''

Verze z 24. 7. 2022, 16:26

Myšlení je zřejmě nejsložitější kognitivní proces. Jedná se o mentální děj, při kterém dochází ke zpracování a využívání informací. Úzce souvisí s inteligencí, která určuje úroveň a kvalitu myšlení jedince. Subjekt díky němu může subjekt chápat a řešit problémy a situace a uspořádávat vztahy mezi předměty a jejich mentálními reprezentacemi. Základními procesy myšlení jsou:

-       Usuzování (reasoning) - vytváření logických úsudků, vyvozování závěrů z výchozích předpokladů

-       Posuzování (judgement) – vytváření statistických úsudků v situacích neurčitosti 

-       Rozhodování (decision making) – výběr některé z možností na základě toho, co člověk ví a co chce

-       Řešení problémů (problém solving) – aktivita kognitivní povahy, která se skládá z více kroků a jejímž cílem je dosažení určitého specifického řešení nebo cíle

-       Tvořivost (creativity) – produkce nových, užitečných myšlenek, které překračují dosavadní koncepce

-       Tvorba pojmů a kategorizace – proces přiřazování jevů (objektů) do určité skupiny jevů (pojmů)


Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.