Big Five – lexikální přístup k rysům osobnosti

  • Podnětem je úsilí o taxonomii klíčových charakteristik osobnosti
  • Psychologie osobnosti nemá obecně vymezenou a akceptovanou taxonomii, která by postihovala veškeré variace sociálního chování
  • Obtížnost vytvoření takové taxonomie vyplývá z těchto skutečností:
  • Vlastnosti osobnosti jsou abstraktní, o jejich reálné existenci se často pochybuje
  • Množství charakteristik, ve kterých se různí lidé liší, jsou neohraničené

Historie „big five“

  • W. McDougall – předpoklad 5 faktorů vhodných k popisu osobnosti
  • Intelekt
  • Charakter
  • Temperament
  • Dispozice
  • Nálady
  • Big five
  • Autorem označení je L. R. Goldberg
  • Standard Makers of the Big-Five factor Structure
  • Názor na počet základních faktorů v taxonomii osobnosti není jednotný
  • Eysenck – tři faktory
  • Cattel – 12 faktorů (nenechme se zmýlit 16PF)
  • Faktory Q1-Q4 jsou izolovány pouze v dotaznících
  • D. Fixke – pět základních faktorů (dimenzí) ve struktuře osobnosti (vycházel z Catella)
  • Sebejisté vystupování
  • Sociální adaptabilita
  • Konformita
  • Emoční sebeovládání
  • Zvídavý intelekt
  • E. C. Tupes a R. C. Christal – pět faktorů (opět vycházeli z Cattela)
  • Surgence (hovornost, asertivita)
  • Příjemnost (kooperativnost, důvěrnost)
  • Spolehlivost (svědomitost, odpovědnost)
  • Emocionální stabilita (klidnost, nezmatenost)
  • Kulturnost (intelektuálnost, kultivovanost)
  • Poslední pětici faktorů označil Goldberg jako Big Five
  • Chtěl tím říci že každý z nich je široký a sumarizuje velký počet osobnostních rysů

Lexikální přístup k vymezování rysů „big five“

  • Založen na předpokladu, že nejvýznamnější individuální diference jsou kódovány v přirozeném jazyce v podobě jednotlivých slov
  • Psychologická analýza osobnostních deskriptorů v přirozeném jazyce
  • Galton, Klages, Allport nebo Odbert
  • Přirozený jazyk obsahuje mnoho termínů které se nehodí na vědecký popis osobnosti
  • Ale zárovep v něm chybějí některé důležité individuální charakteristiky
  • Přístup k osobnosti je velmi široký
  • Jde o to vymezit jako výchozí materiál pro taxonomický systém lexikální index termínů vyjadřujících popis rysů osobnosti
  • Postup:
  • Ve slovníku příslušného jazyka se vyberou všechny termíny postihující chování a prožívání jedince
  • Pak je snaha oddělit rysové termíny od termínů, které popisují emoce, postoje, charakteristiky zevnějšku atd
  • Na škálách posuzují respondenti sebe a jim známé osoby
  • Jejich odpovědi jsou podrobeny faktorové analýze
  • => odvození např. právě pětifaktorového modelu osobnosti
  • Výsledné položky
  • Extraverze
  • Přívětivost
  • Svědomitost
  • Emocionální stabilita
  • Intelekt

Kritické výhrady ke koncipování „big five“

  • Problém výběru adjektiv z celého slovníku
  • Výhrady ke značnému překrývání jednotlivých rysů
  • Výhrady se týkají i selekce počtu faktorů
  • Omezená deskriptivní užitečnost a malá prediktivní síla pro utváření hypotéz
  • Kritika D. P. Adamse
  • Nezachycuje konstrukty ležící mimo rysy
  • Není adekvátní pro predikci specifického chování
  • Nebere v úvahu kontexty a podmíněnosti lidské zkušenosti
  • Spočívá na zjednodušených a povrchních informacích o sobě a o druhých
  • Získané poznatky ale mohou být dobrým nástrojem pro
  • Pochopení deskripce osobnosti v živém jazyce
  • Propracovávání taxonomie relevantních a representativních termínů taxonomické povahy jako nástroje poznávání osobnosti