Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu: Porovnání verzí

m
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Není zobrazeno 50 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Vyhledávání informací (angl. information retrieval, information searching; zkr. IR) je činnost, jejímž cílem je identifikace relevantních dokumentů nebo informací v informačních zdrojích (např. plnotextové nebo bibliografické databáze); probíhá obvykle na základě konkrétního požadavku uživatele za pomoci dotazovacích a selekčních jazyků<ref><i>Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]</i>. Praha, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c</ref>
+
''' [[Informační chování]]''' je chování člověka, organismu či systému ve vztahu k [[informace|informacím]]. Zahrnuje nezáměrné hledání '''informací''' – komunikace s okolím a záměrné komunikace s okolím se záměrem získat informace. Projevuje se prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků<ref><i>KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]</i>. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003-, 2003-. Dostupné také z: [cit. 2016-06-15]. Dostupné z WWW: &lt;http://aleph.nkp.cz/cze/ktd&gt;.</ref>.
  
 
== Modely chování při vyhledávání informací ==
 
== Modely chování při vyhledávání informací ==
 
+
Existuje množství teoretických [[Modely chování při vyhledávání informací|modelů]], které popisují chování uživatelů při vyhledávání informací.
 
=== Wilsonův model ===
 
=== Wilsonův model ===
 
+
[[T.D.Wilson|T.D. Wilson]] vymezil čtyři základní pojmy [[informační chování|informačního chování]]: Information Behavior, Information Seeking Behavior, Information Searching Behavior, Information Use Behavior.
 
 
[[T.D.Wilson|T.D. Wilson]] vymezil čtyři základní pojmy informačního chování:<br />
 
 
 
'''Information Behavior'''
 
Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům,
 
zahrnuje aktivní i pasivní informační hledání a informační využívání.
 
 
 
<br />
 
 
 
'''Information Seeking Behavior'''
 
Je záměrné vyhledávání informací v důsledku uspokojení nějakého cíle. V průběhu
 
vyhledávání může dojít k interakci s manuálními informačními nebo s počítačově-
 
orientovanými systémy (web).
 
 
 
 
 
'''Information Searching Behavior'''
 
Interakce uživatele s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce
 
mezi člověkem a počítačem (například použití myši a kliknutí na odkaz) nebo intelektuální
 
úrovni (přijetí Booleovské strategie vyhledávání), které budou zahrnovat i duševní akty, jako
 
je posuzování významu dat a informací při získávání informací.
 
 
 
 
 
'''Information Use Behavior'''
 
Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do
 
osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu
 
upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají
 
porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.
 
 
 
 
 
 
 
 
=== Informační slídění ===
 
=== Informační slídění ===
 
Vytvořili Stuart Card, Ed H. Chi and Peter Pirolli<ref>PIROLLI, Peter a Stuart CARD. <i>Information foraging</i>. 1999.</ref>.Tento model je odvozen
 
Vytvořili Stuart Card, Ed H. Chi and Peter Pirolli<ref>PIROLLI, Peter a Stuart CARD. <i>Information foraging</i>. 1999.</ref>.Tento model je odvozen
z antropologických teorií. Vychází z předpokladu, že lidé při sběru informací využívají
+
z [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologických]] teorií. Vychází z předpokladu, že lidé při sběru informací využívají vrozený sběračský mechanismus, který se vyvinul, aby pomohl našim předkům při hledání
vrozený sběračský mechanismus, který se vyvinul, aby pomohl našim předkům při hledání
+
potravy.
potravy. Lepší porozumění lidskému chování při vyhledávání může zlepšit použitelnost
 
webových stránek.
 
Uživatelé větří vůni informací, které hledají. Když jsou jednou na stopě, pokračují, dokud
 
„vůně“ nevyprchá. Jsou - li ztraceni, vrátí se na známé a bezpečné místo, jakým je úvodní
 
stránka webové prezentace nebo zkusí jiný způsob navigace.
 
 
 
 
=== Ellisův model informačního chování ===
 
=== Ellisův model informačního chování ===
Ellis identifikoval 6 klíčových aktivit v procesu vyhledávání informací.
+
Ellis identifikoval 6 klíčových aktivit v procesu '''vyhledávání informací'''<ref>ELLIS, David. <i>A behavioural approach to information retrieval system design.Journal of documentation</i>. 1989.</ref>.
Ellisův model je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování.
+
Ellisův model je postaven na '''kognitivním přístupu''' k '''informačnímu chování'''.
 Zahájení – prostředky používané uživatelem k započetí hledání informací, jako je
+
===Epizodický model ===
dotazování chytrého kolegy
+
Epizodický model je do velké míry založen na intuici, vhledu a '''interakci s informací'''.
 Řetězení– sledování poznámek pod čárou a citací ve známém materiálu, nebo řetězení
+
=== Model Jamese Krikelase ===
známých položek pomocí citačních indexů
+
Krikelasův model je<ref>KRIKELAS, James. <i>Searching the Library Catalog--A Study of Users' Access</i>.</ref>  obsahuje 13 prvků. Popisuje situaci, ve které si osoba (uživatel) uvědomí „znalostní“ nejistotu
 Prohlížení – částečně řízené nebo částečně strukturované vyhledávání
+
týkající se nějakého problému a snaží se o redukci této nejistoty na únosnou úroveň.
 Diferenciace – používaní známých rozdílů v informačních zdrojích jako způsob filtrování
+
===Information search proces (ISP)===
množství získaných informací
+
Vytvořila [[Carol Kuhltau]] v roce 1991.
 Monitorování – udržet současnou vnímavost při vyhledávání
+
ISP se skládá z 6 fází (zahájení,výběr,objasňování, formulace, sběr dat,prezentace) a každá zahrnuje 4 aspekty.
 Získávání – selektivní identifikace relevantních zdrojů a informací
+
===Model Dervinové ===
 Ověření – kontrola důvěrohodnosti informací
+
[[Brenda Dervin]] je autorkou konceptu „'''Vytváření významu'''“ (sense-making) se definuje jako určité chování zahrnující vnitřní i vnější faktory působící na jedince.
 Závěr – spojení částečných závěrů do finálního závěru
+
== [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)|Vyhledávání informací na webu]] ==
U jednotlivých prvků je jasné, že zahájení je na začátku procesu a závěr proces ukončuje.
+
Vyhledávání '''informací '''na '''internetu '''je patří základní informační dovednost, a proto i znalost činnosti vyhledávacích nástrojů na [[Internet|internetu]]<nowiki/> a jejich užití patří mezi základy funkční [[Gramotnost|gramotnosti]]<nowiki/>.
Ověření by mělo být předposledním prvkem. Získávání musí navázat na prohlížení.
+
=== Povrchový a hluboký web ===
Prohlížení, řetězení, monitorování jsou vyhledávající postupy, diferenciace je proces filtrace
+
Rozzlišujeme dva typy webu a to takzvaný volný, či [[Povrchový a hluboký web|povrchový web]], který je veřejně přístupný, běžně indexovaný a takzvaný [[Povrchový a hluboký web|hluboký web]] (někdy také skrytý), který [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávací stroje]] nejsou schopny indexovat.<ref name="SOUČEK">SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda. [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.</ref>
 
 
===Epizodický model===
 
Epizodický model je do velké míry založen na intuici a vhledu a interakci s informací. Jsou
 
zde 4 dimenze, které charakterizují chování při vyhledávání. Ty mohou být kombinovány
 
celkem 16 různými způsoby.
 
 Metoda interakce (skenování/vyhledávání)
 
 Cíl interakce (učení/výběr)
 
 Způsob vyhledáváníl (rozeznání/specifikace)
 
 Požadovaný zdroj informací (information/meta-information)
 
  
=== Model Jamese Krikelase ===
+
=== Modely vyhledávání informací ===
Krikelasův model je jedním z prvních modelů, které se zabývají hledáním informací. Kromě
+
Rozlišují se tři základní způsoby používané uživateli během '''vyhledávání informac'''í, aby byl uživatel schopen najít požadovanou informaci co nejefektivněji: hunting, grazing a browsing.  
toho zdůrazňuje jak důležitost nejistoty jako motivačního faktoru, tak potenciál uživatele získat
 
odpověď z paměti vlastní nebo blízkých osob.
 
Obsahuje 13 prvků. Popisuje situaci, ve které si osoba (uživatel) uvědomí „znalostní“ nejistotu
 
týkající se nějakého problému a snaží se o redukci této nejistoty na únosnou úroveň. Důvodem
 
pro vznik nejistoty může být konkrétní událost, ale také nějaká probíhající činnost spojená
 
například s prací, studiem apod. Protože pro odpověď na značnou část problémů může uživatel
 
najít odpověď ve své vlastní mysli, pouze malá část problémů bude iniciovat chování, které
 
označujeme jako informační.
 
Na vrcholu modelu je dvojice činností „shromažďování/získávání informací“ a „sdělování
 
informací“. Zahájení shromažďování informací je odpovědí na informační potřeby, jejichž
 
vznik je zpravidla podnícen buď nějakou zvláštní událostí, nebo vyplyne z nároků uživatelova
 
bezprostředního okolí. Výsledné informace jsou pak uloženy v paměti jedince nebo, jsou-li ve
 
fyzické podobě, někam založeny – shromažďování informací je tedy vedeno s cílem informace
 
získat a použít, případně v mentální či fyzické podobě uložit na pozdější použití.
 
Sdělování/předávání informací je definováno jako šíření informací, které jsou komunikovány
 
v podobě psané, slovní, vizuální nebo haptické. K uspokojení informačních potřeb si uživatel
 
vědomě volí zdroj, který může být interní (tj. jedinec sám) nebo externí (jiní lidé se kterými
 
komunikuje buď přímo nebo prostřednictvím záznamu na nějakém nosiči či médiu.
 
  
 +
===== Hunting =====
 +
Dotazy jsou formulovány v okamžiku bezprostřední [[Informační potřeba|informační potřeby]] uživatele. Dotaz je následně upřesňován, jsou využívány [[rešeršní strategie]]. 
 +
=====Grazing =====
 +
Grazing je podobný průběžné [[Rešerše|rešerši]] . Uživatel získává pravidelný přísun aktuálních informací podle zadaného tématu.
 +
===== Browsing =====
 +
Uživatel nemá přesnou představu o tom, co konkrétně hledá. Zadá nekonkrétní dotaz, který poté zpřesňuje. <ref><i>ČERNÁ, Lenka. Trendy ve vyhledávání na Internetu. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Petr Škyřík.</i>.</ref>
  
 +
==Odkazy==
 +
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
  
PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních
+
===Použitá literatura===
studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné
+
* PRÁGEROVÁ, Linda. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto společenského fenoménu. In: ''Inflow.cz'' [online]. 7.5.2010 [cit. 2016-06-15] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu
z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view
+
* PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
+
* STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189s. ISBN 8085165902.
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
+
===Klíčová slova===
 +
 
 +
informace, web, chování, databáze, uživatel[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Aktuální verze z 30. 6. 2016, 10:47

Informační chování je chování člověka, organismu či systému ve vztahu k informacím. Zahrnuje nezáměrné hledání informací – komunikace s okolím a záměrné komunikace s okolím se záměrem získat informace. Projevuje se prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků[1].

Modely chování při vyhledávání informací

Existuje množství teoretických modelů, které popisují chování uživatelů při vyhledávání informací.

Wilsonův model

T.D. Wilson vymezil čtyři základní pojmy informačního chování: Information Behavior, Information Seeking Behavior, Information Searching Behavior, Information Use Behavior.

Informační slídění

Vytvořili Stuart Card, Ed H. Chi and Peter Pirolli[2].Tento model je odvozen z antropologických teorií. Vychází z předpokladu, že lidé při sběru informací využívají vrozený sběračský mechanismus, který se vyvinul, aby pomohl našim předkům při hledání potravy.

Ellisův model informačního chování

Ellis identifikoval 6 klíčových aktivit v procesu vyhledávání informací[3]. Ellisův model je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování.

Epizodický model

Epizodický model je do velké míry založen na intuici, vhledu a interakci s informací.

Model Jamese Krikelase

Krikelasův model je[4] obsahuje 13 prvků. Popisuje situaci, ve které si osoba (uživatel) uvědomí „znalostní“ nejistotu týkající se nějakého problému a snaží se o redukci této nejistoty na únosnou úroveň.

Information search proces (ISP)

Vytvořila Carol Kuhltau v roce 1991. ISP se skládá z 6 fází (zahájení,výběr,objasňování, formulace, sběr dat,prezentace) a každá zahrnuje 4 aspekty.

Model Dervinové

Brenda Dervin je autorkou konceptu „Vytváření významu“ (sense-making) se definuje jako určité chování zahrnující vnitřní i vnější faktory působící na jedince.

Vyhledávání informací na webu

Vyhledávání informací na internetu je patří základní informační dovednost, a proto i znalost činnosti vyhledávacích nástrojů na internetu a jejich užití patří mezi základy funkční gramotnosti.

Povrchový a hluboký web

Rozzlišujeme dva typy webu a to takzvaný volný, či povrchový web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný a takzvaný hluboký web (někdy také skrytý), který vyhledávací stroje nejsou schopny indexovat.[5]

Modely vyhledávání informací

Rozlišují se tři základní způsoby používané uživateli během vyhledávání informací, aby byl uživatel schopen najít požadovanou informaci co nejefektivněji: hunting, grazing a browsing.

Hunting

Dotazy jsou formulovány v okamžiku bezprostřední informační potřeby uživatele. Dotaz je následně upřesňován, jsou využívány rešeršní strategie.

Grazing

Grazing je podobný průběžné rešerši . Uživatel získává pravidelný přísun aktuálních informací podle zadaného tématu.

Browsing

Uživatel nemá přesnou představu o tom, co konkrétně hledá. Zadá nekonkrétní dotaz, který poté zpřesňuje. [6]

Odkazy

Reference

  1. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003-, 2003-. Dostupné také z: [cit. 2016-06-15]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/cze/ktd>.
  2. PIROLLI, Peter a Stuart CARD. Information foraging. 1999.
  3. ELLIS, David. A behavioural approach to information retrieval system design.Journal of documentation. 1989.
  4. KRIKELAS, James. Searching the Library Catalog--A Study of Users' Access.
  5. SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda. [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.
  6. ČERNÁ, Lenka. Trendy ve vyhledávání na Internetu. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Petr Škyřík..

Použitá literatura

Klíčová slova

informace, web, chování, databáze, uživatel