Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu

Informační chování je chování člověka, organismu či systému ve vztahu k informacím. Zahrnuje nezáměrné hledání informací – komunikace s okolím a záměrné komunikace s okolím se záměrem získat informace. Projevuje se prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků[1].

Modely chování při vyhledávání informací

Existuje množství teoretických modelů, které popisují chování uživatelů při vyhledávání informací.

Wilsonův model

T.D. Wilson vymezil čtyři základní pojmy informačního chování: Information Behavior, Information Seeking Behavior, Information Searching Behavior, Information Use Behavior.

Informační slídění

Vytvořili Stuart Card, Ed H. Chi and Peter Pirolli[2].Tento model je odvozen z antropologických teorií. Vychází z předpokladu, že lidé při sběru informací využívají vrozený sběračský mechanismus, který se vyvinul, aby pomohl našim předkům při hledání potravy.

Ellisův model informačního chování

Ellis identifikoval 6 klíčových aktivit v procesu vyhledávání informací[3]. Ellisův model je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování.

Epizodický model

Epizodický model je do velké míry založen na intuici, vhledu a interakci s informací.

Model Jamese Krikelase

Krikelasův model je[4] obsahuje 13 prvků. Popisuje situaci, ve které si osoba (uživatel) uvědomí „znalostní“ nejistotu týkající se nějakého problému a snaží se o redukci této nejistoty na únosnou úroveň.

Information search proces (ISP)

Vytvořila Carol Kuhltau v roce 1991. Kuhltau (1991) rozděluje ISP do 6 fází (zahájení,výběr,objasňování, formulace, sběr dat,prezentace) a každá zahrnuje 4 aspekty.

Model Dervinové

Brenda Dervin je autorkou konceptu „Vytváření významu“ (sense-making) se definuje jako určité chování zahrnující vnitřní i vnější faktory působící na jedince.

Vyhledávání informací na webu

Vyhledávání informací na internetu je patří základní informační dovednost, a proto i znalost činnosti vyhledávacích nástrojů na internetu a jejich užití patří mezi základy funkční gramotnosti.

Povrchový a hluboký web

Rozzlišujeme dva typy webu a to takzvaný volný, či povrchový web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný a takzvaný hluboký web (někdy také skrytý), který vyhledávací stroje nejsou schopny indexovat.[5]

Modely vyhledávání informací

Rozlišují se tři základní způsoby používané uživateli během vyhledávání informací, aby byl uživatel schopen najít požadovanou informaci co nejefektivněji: hunting, grazing a browsing.

Hunting

Dotazy jsou formulovány v okamžiku bezprostřední informační potřeby uživatele. Dotaz je následně upřesňován, jsou využívány rešeršní strategie.

Grazing

Grazing je podobný průběžné rešerši . Uživatel získává pravidelný přísun aktuálních informací podle zadaného tématu.

Browsing

Uživatel nemá přesnou představu o tom, co konkrétně hledá. Zadá nekonkrétní dotaz, který poté zpřesňuje. [6]

  1. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003-, 2003-. Dostupné také z: [cit. 2016-06-15]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/cze/ktd>.
  2. PIROLLI, Peter a Stuart CARD. Information foraging. 1999.
  3. ELLIS, David. A behavioural approach to information retrieval system design.Journal of documentation. 1989.
  4. KRIKELAS, James. Searching the Library Catalog--A Study of Users' Access.
  5. SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda. [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.
  6. ČERNÁ, Lenka. Trendy ve vyhledávání na Internetu. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Petr Škyřík..