Dynamika malé skupiny: Porovnání verzí

(Založena nová stránka: == Dynamika malé skupiny ==)
 
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
Téma, které řeší [[Sociální psychologie|sociální psychologie]].
 
== Dynamika malé skupiny ==
 
== Dynamika malé skupiny ==
 +
* '''skupina''' - určitý počet lidí, který má následující znaky:
 +
:* interakce mezi jednotlivými členy trvá delší dobu, nikoliv jen několik minut
 +
:* členové vnímají skupinu jako skupinu a sebe jako její členy
 +
:* vytváří si vlastní normy, role a očekávání, jak se její členové mají chovat a také sankce proti těm, kdo se nepřizpůsobil
 +
:* vytváří vědomí společného cíle nebo účelu
 +
:* mezi jejími jednotlivými členy se vytváří různé vztahy
 +
* Má tedy určitou dynamiku a určitou [[Struktura malé skupiny - vztahy, role, statusy, normy|strukturu]]
 +
<br />
 +
 +
* '''skupinová dynamika''' - pojem skupinová dynamika začal jako první používat [[Kurt Lewin|'''K. Lewin''']]
 +
:* stav ve skupině její komunikace, vztahy, interakce, nejsou stálé, ale podléhají dynamickým změnám 
 +
:* skupina vzniká, rozvíjí se, udržuje se na dosažené úrovni, rozpadá se a zaniká 
 +
:* skupina výrazně ovlivňuje chování jednotlivce
 +
== Rozhodování a konflikt ==
 +
* diskuse ve skupině generuje extrémnější názory
 +
* jak ve směru k většímu riziku, tak i k větší konzervativnosti
 +
* původní rozhodnutí významně ovlivňuje rozhodnutí konečné, bylo-li riskantní, i konečné rozhodnutí bude riskantní
 +
=== Fenomén posunu k riskantnosti ===
 +
* Stoner
 +
:* při rozhodování uvnitř skupiny dochází podle Stonera (1961) k posunu na rizikovější pozice
 +
:* tento jev souvisí s rozptýlením odpovědnosti
 +
:* také rozhodnutí jednotlivců, kteří měli předtím možnost diskutovat ve skupině jsou riskantnější
 +
=== Skupinová polarizace ===
 +
* Moscovici a Zavalloni (1969) však dokázali, že někdy jsou skupinová rozhodnutí naopak konzervativnější
 +
* soudí tedy, že se ve skutečnosti nejedná o posun k riskantnosti, ale o skupinovou polarizaci
 +
* ta může vzniknout i bez diskuze, jestliže se jednotlivec dozví o rozhodnutích ostatních členů skupiny
 +
=== Sociální srovnávání ===
 +
* v diskusi se členům skupiny naznačí, jaké rozhodnutí je žádoucí a ti je pak použijí jako vlastní názor
 +
=== Skupinová komunikace ===
 +
* probíhá v komunikačních sítích
 +
* jejich podoba rozhoduje o tom, jak efektivní bude řešení problému
 +
* nejefektivnější sítě mají centrální polohu a umožňují komunikaci každého s každým
 +
 +
* každá skupina si vytváří normy a může se stát, že se stanou tyto normy příliš rigidní a nepružné
 +
* skupina se začne uzavírat informacím zvnějšku, její rozhodnutí jsou stále méně v kontaktu s realitou
 +
* tomu se říká '''skupinové myšlení''' ([http://en.wikipedia.org/wiki/Groupthink Groupthink]) - dochází k němu, jestliže se skupina vyznačuje vysokou soudržností, je izolovaná zvnějšku, v procesu rozhodování nebere v úvahu nejrůznější alternativy, skupina je pod tlakem, protože je potřeba rozhodnout rychle a má silně dominantního vůdce
 +
== Vůdcovství ==
 +
* osoba, která získá nejvíce bodů ve skupině bývá i vůdce - má největší (rozhodující) vliv na členy skupiny
 +
* vůdce - '''formální''' - má formální autoritu = moc disponuje prostředky jak si moc vynutit - sankce x tresty
 +
* vůdce - '''neformální''' - má neformální autoritu - respekt členů - nevyplývá z odměn a sankcí, ale z osobních kvalit
 +
* jeli někdo ustanoven do funkce - získává formální autoritu a měl by si získat i neformální autoritu
 +
* právě silný vůdce je silně akcentovanou postavou skupinového myšlení, ale vlastně interakce ve skupině vůbec
 +
* vůdcovstvím se zabývá řada výzkumů
 +
 +
* '''[[Ernst Heinrich Weber|E. Weber]]''' (1921) rozlišil tři základní zdroje vůdcovské autority:
 +
* '''racionální autorita''' - vyplývá z přesvědčení, že vůdce je reprezentantem legitimních norem a zákonů
 +
* '''tradiční autorita''' - pramení z víry v důležitost tradice a kontinuity
 +
* '''charismatická autorita''' - stojí na osobních vlastnostech vůdce
 +
 +
* Collins a Raven identifikovali šest druhů moci, které může vůdce, nebo i jiný člen skupiny vlastnit:
 +
:* moc odměňovat 
 +
:* donucovací moc 
 +
:* referenční moc dosažená díky identifikaci ostatních členů skupiny s jedincem 
 +
:* expertní moc 
 +
:* legitimní moc je respektována díky normám 
 +
:* informační moc stojí na znalosti určitých informací
 +
 +
* Ze série pozorování malých skupin Bales a Slater (1955) vyvodili závěr, že existují dva druhy vůdců, jeden soustředěný na úkoly, druhý na interpersonální vztahy
 +
* Firestone, Lichtmann a Colamosca (1975) se domnívají, že ve skupině není jeden vůdce, ale že je vždy vybírán pro
 +
* konkrétní úkol, který má skupina řešit.
 +
 +
* Dobrý vůdce by měl mít pět charakteristik:
 +
# skupina ho musí vnímat jako svou součást
 +
# musí mít vlastnosti a názory, které má skupina jako celek
 +
# musí být pro členy modelem
 +
# skupina jej musí vnímat jako toho, kdo pomáhá dosáhnout cílů
 +
# musí skupinu pozitivně reprezentovat navenek
 +
 +
* Stodgil a Coons nalezli a popsali dvě dimenze (úspěšný vůdce skóruje v obou dimenzích) - interpersonální zájem a úkolová iniciativa
 +
 +
* '''neformální autorita''' - [[inteligence]], schopnost přijmout rozhodnutí, ti co chtějí být vůdci většinou dobrými vůdci nejsou, též alibisti, kteří mění svá rozhodnutí
 +
 +
* '''přirozená autorita''' - je determinována okolnostmi, např. třída s rozšířenou výukou matematiky - ten co je nejlepší v matematice je přirozenou autoritou, ale v jiném prostředí (lyžařský výcvik) se hierarchie změní
 +
 +
* '''Niccoló Machiavelli''' - „Vladař“ (lidé se mají vládce bát)
 +
* '''Carnegie''' - opačný názor (každý člověk potřebuje mít pocit důležitosti)
 +
== Styly řízení ==
 +
* [[Kurt Lewin|K. Lewin]]
 +
* obecnější pojem než vedení = vedoucí musí pracovat s lidmi
 +
* tyto styly vedení vedou k různým pracovním výsledkům
 +
* s největší efektivitou pracují lidé pod demokratickým vedením
 +
=== Autokratický styl ===
 +
* vyznačuje se orientací na úkol, vše rozhoduje vůdce, členové skupiny mají minimální autonomii
 +
* k práci jsou nuceni vůdcem, který rozhoduje sám, má vše pod kontrolou
 +
* negativní sankce vůdce používá více než odměn
 +
* žádný prostor pro iniciativu
 +
* podřízení jsou neinformovaní
 +
* vůdce zajímají jen výkony a ne problémy podřízených
 +
* skupina je vysoce výkonná, ale pouze, pokud je pod dozorem
 +
=== Demokratický styl ===
 +
* demokratický styl se vyznačuje častou diskusí o úkolu a zájmem vůdce o členy
 +
* práce je prvotní potřebou, ale je zde snaha vytvořit vhodné podmínky a prostor
 +
* zajišťuje určitou míru iniciativy
 +
* vůdce motivuje pozitivními sankcemi, ale umí i trestat
 +
* zaměření na výkon, ale i na uspokojování vztahů podřízených
 +
=== Liberální styl ===
 +
* třetí styl vedení lze přeložit jako "''laissez faire''" (ponechat volný průběh)
 +
* vůdce se nestará o způsob plnění úkolů
 +
* nejhorší styl, vedoucí sám nic neřeší, nekontroluje, nediferencuje, slabý pasivní vedoucí
 +
* nezáleží na výkonu a na podřízených
 +
* výkonnost skupiny je malá
 +
* vedoucí jakoby nebyl
 +
* skupina je vysoce motivovaná i výkonná
 +
== Zdroje ==
 +
 +
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]

Aktuální verze z 14. 4. 2014, 10:30

Téma, které řeší sociální psychologie.

Dynamika malé skupiny

  • skupina - určitý počet lidí, který má následující znaky:
  • interakce mezi jednotlivými členy trvá delší dobu, nikoliv jen několik minut
  • členové vnímají skupinu jako skupinu a sebe jako její členy
  • vytváří si vlastní normy, role a očekávání, jak se její členové mají chovat a také sankce proti těm, kdo se nepřizpůsobil
  • vytváří vědomí společného cíle nebo účelu
  • mezi jejími jednotlivými členy se vytváří různé vztahy
  • Má tedy určitou dynamiku a určitou strukturu


  • skupinová dynamika - pojem skupinová dynamika začal jako první používat K. Lewin
  • stav ve skupině její komunikace, vztahy, interakce, nejsou stálé, ale podléhají dynamickým změnám
  • skupina vzniká, rozvíjí se, udržuje se na dosažené úrovni, rozpadá se a zaniká
  • skupina výrazně ovlivňuje chování jednotlivce

Rozhodování a konflikt

  • diskuse ve skupině generuje extrémnější názory
  • jak ve směru k většímu riziku, tak i k větší konzervativnosti
  • původní rozhodnutí významně ovlivňuje rozhodnutí konečné, bylo-li riskantní, i konečné rozhodnutí bude riskantní

Fenomén posunu k riskantnosti

  • Stoner
  • při rozhodování uvnitř skupiny dochází podle Stonera (1961) k posunu na rizikovější pozice
  • tento jev souvisí s rozptýlením odpovědnosti
  • také rozhodnutí jednotlivců, kteří měli předtím možnost diskutovat ve skupině jsou riskantnější

Skupinová polarizace

  • Moscovici a Zavalloni (1969) však dokázali, že někdy jsou skupinová rozhodnutí naopak konzervativnější
  • soudí tedy, že se ve skutečnosti nejedná o posun k riskantnosti, ale o skupinovou polarizaci
  • ta může vzniknout i bez diskuze, jestliže se jednotlivec dozví o rozhodnutích ostatních členů skupiny

Sociální srovnávání

  • v diskusi se členům skupiny naznačí, jaké rozhodnutí je žádoucí a ti je pak použijí jako vlastní názor

Skupinová komunikace

  • probíhá v komunikačních sítích
  • jejich podoba rozhoduje o tom, jak efektivní bude řešení problému
  • nejefektivnější sítě mají centrální polohu a umožňují komunikaci každého s každým
  • každá skupina si vytváří normy a může se stát, že se stanou tyto normy příliš rigidní a nepružné
  • skupina se začne uzavírat informacím zvnějšku, její rozhodnutí jsou stále méně v kontaktu s realitou
  • tomu se říká skupinové myšlení (Groupthink) - dochází k němu, jestliže se skupina vyznačuje vysokou soudržností, je izolovaná zvnějšku, v procesu rozhodování nebere v úvahu nejrůznější alternativy, skupina je pod tlakem, protože je potřeba rozhodnout rychle a má silně dominantního vůdce

Vůdcovství

  • osoba, která získá nejvíce bodů ve skupině bývá i vůdce - má největší (rozhodující) vliv na členy skupiny
  • vůdce - formální - má formální autoritu = moc disponuje prostředky jak si moc vynutit - sankce x tresty
  • vůdce - neformální - má neformální autoritu - respekt členů - nevyplývá z odměn a sankcí, ale z osobních kvalit
  • jeli někdo ustanoven do funkce - získává formální autoritu a měl by si získat i neformální autoritu
  • právě silný vůdce je silně akcentovanou postavou skupinového myšlení, ale vlastně interakce ve skupině vůbec
  • vůdcovstvím se zabývá řada výzkumů
  • E. Weber (1921) rozlišil tři základní zdroje vůdcovské autority:
  • racionální autorita - vyplývá z přesvědčení, že vůdce je reprezentantem legitimních norem a zákonů
  • tradiční autorita - pramení z víry v důležitost tradice a kontinuity
  • charismatická autorita - stojí na osobních vlastnostech vůdce
  • Collins a Raven identifikovali šest druhů moci, které může vůdce, nebo i jiný člen skupiny vlastnit:
  • moc odměňovat
  • donucovací moc
  • referenční moc dosažená díky identifikaci ostatních členů skupiny s jedincem
  • expertní moc
  • legitimní moc je respektována díky normám
  • informační moc stojí na znalosti určitých informací
  • Ze série pozorování malých skupin Bales a Slater (1955) vyvodili závěr, že existují dva druhy vůdců, jeden soustředěný na úkoly, druhý na interpersonální vztahy
  • Firestone, Lichtmann a Colamosca (1975) se domnívají, že ve skupině není jeden vůdce, ale že je vždy vybírán pro
  • konkrétní úkol, který má skupina řešit.
  • Dobrý vůdce by měl mít pět charakteristik:
  1. skupina ho musí vnímat jako svou součást
  2. musí mít vlastnosti a názory, které má skupina jako celek
  3. musí být pro členy modelem
  4. skupina jej musí vnímat jako toho, kdo pomáhá dosáhnout cílů
  5. musí skupinu pozitivně reprezentovat navenek
  • Stodgil a Coons nalezli a popsali dvě dimenze (úspěšný vůdce skóruje v obou dimenzích) - interpersonální zájem a úkolová iniciativa
  • neformální autorita - inteligence, schopnost přijmout rozhodnutí, ti co chtějí být vůdci většinou dobrými vůdci nejsou, též alibisti, kteří mění svá rozhodnutí
  • přirozená autorita - je determinována okolnostmi, např. třída s rozšířenou výukou matematiky - ten co je nejlepší v matematice je přirozenou autoritou, ale v jiném prostředí (lyžařský výcvik) se hierarchie změní
  • Niccoló Machiavelli - „Vladař“ (lidé se mají vládce bát)
  • Carnegie - opačný názor (každý člověk potřebuje mít pocit důležitosti)

Styly řízení

  • K. Lewin
  • obecnější pojem než vedení = vedoucí musí pracovat s lidmi
  • tyto styly vedení vedou k různým pracovním výsledkům
  • s největší efektivitou pracují lidé pod demokratickým vedením

Autokratický styl

  • vyznačuje se orientací na úkol, vše rozhoduje vůdce, členové skupiny mají minimální autonomii
  • k práci jsou nuceni vůdcem, který rozhoduje sám, má vše pod kontrolou
  • negativní sankce vůdce používá více než odměn
  • žádný prostor pro iniciativu
  • podřízení jsou neinformovaní
  • vůdce zajímají jen výkony a ne problémy podřízených
  • skupina je vysoce výkonná, ale pouze, pokud je pod dozorem

Demokratický styl

  • demokratický styl se vyznačuje častou diskusí o úkolu a zájmem vůdce o členy
  • práce je prvotní potřebou, ale je zde snaha vytvořit vhodné podmínky a prostor
  • zajišťuje určitou míru iniciativy
  • vůdce motivuje pozitivními sankcemi, ale umí i trestat
  • zaměření na výkon, ale i na uspokojování vztahů podřízených

Liberální styl

  • třetí styl vedení lze přeložit jako "laissez faire" (ponechat volný průběh)
  • vůdce se nestará o způsob plnění úkolů
  • nejhorší styl, vedoucí sám nic neřeší, nekontroluje, nediferencuje, slabý pasivní vedoucí
  • nezáleží na výkonu a na podřízených
  • výkonnost skupiny je malá
  • vedoucí jakoby nebyl
  • skupina je vysoce motivovaná i výkonná

Zdroje