Jméno

Hor je jedním z nejznámějších, nejdůležitějších a také nejstarších egyptských bohů. Jedná se o sokolí božstvo, jehož jméno znamená "Vzdálený" nebo "Ten ve výšinách". Hor byl uctíván v mnoha různých podobách a aspektech, z nichž některé mohou vystupovat jako samostatná božstva.

Ikonografie a sféry vlivu

Hor je zobrazován v sokolí podobě, případně jako muž s hlavou sokola. V egyptském náboženství nalezneme dvě hlavní podoby Hora, tzv. Hora Staršího neboli Harwera a Hora, syna Esety a Usira. Je možné, že původně se jednalo o dvě nezávislá božstva, která byla později sloučena. [1] Harwer býval spojován s nebeskou klenbou a sluncem, podobně jako různé další formy Hora, také ale s měsícem a hvězdami, objevují se u něj též válečnické aspekty. [2] Hor jako syn Usira a Esety byl tím, kdo zdědil trůn po Usirovi, poté, co porazil Sutecha, a stal se králem. Díky tomu byl pak každý egyptský panovník považován za Horovo vtělení.

Nebeský sokol Sokolí božstvo, vládnoucí nebesům, je pravděpodobně nejstarší z forem boha Hora. Kromě nebes jako takových byl Hor v této formě spojován s nebeskými tělesy, jeho pravé oko představovalo slunce a levé oko měsíc. V této podobě pak může být Hor spojován a asimilován s mnoha různými lokálními bohy. [3] Zřejmě kvůli svému významu a spojitosti s nebesy byl Hor dáván do souvislosti se slunečním bohem Reem a tak vzniklo snykretické božstvo Reharachtej (Harechtej = Hor obou obzorů).

Panovník

Jak bylo řečeno výše, egyptský faraon byl považován za Horovo vtělení. Doklady o spojitosti panovníka s nějakou formou sokolího božstva leží již v nejranějších obdobích egyptských dějin. Zajímavým dokladem je např. slonovinový hřeben z doby panovníka 1.dynastie jménem Wadži (Džet), na němž je zobrazeno sokolí božstvo na bárce a pod ním serech se jménem zmíněného panovníka.[4] Součástí královské titulatury bylo nejen Horovo jméno, ale i tzv. jméno Zlatého Hora.

Mýty a funkce

Hor dítě

Spor Hora se Sutechem

Horovo oko

Horovi synové

Kult

Doklady pro Horův kult máme již od predynastické doby. jeho významným kultovním centrem byla v této době Hierakonpolis.

Reference

  1. Pinch 2002: 143
  2. Více viz Janák 2003: 77-78
  3. Wilkinson 2003: 200
  4. Bárta 2008:68-69

Literatura

Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Lexa, F. 1996: Staroegyptské čarodějnictví. Praha: Anoma.

Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.