Jedinec a společnost, psychika a společnost: Porovnání verzí

Řádek 47: Řádek 47:
 
'''Baldwin'''
 
'''Baldwin'''
  
* nic jako dichotomie jedince společnost neexistuje, protože z psychologických  
+
* nic jako dichotomie jedince společnost neexistuje, protože z psychologických zvláštností nelze konstruovat sociálno  
* zvláštností nelze konstruovat sociálno  
 
 
* ve skutečnosti, tvrdí, že jedinec a společnost jsou nerozdělitelným funkčním celkem  
 
* ve skutečnosti, tvrdí, že jedinec a společnost jsou nerozdělitelným funkčním celkem  
 
* jejich vzájemný vztah lze rozdělit na čtyři stádia:  
 
* jejich vzájemný vztah lze rozdělit na čtyři stádia:  

Verze z 18. 12. 2013, 10:58

  • ve vztahu jedince a společnosti existují dvě linie pohledu:
  1. jedna pohlíží na jedince skrze společnost
  2. druhá na společnost skrze jedince
  • adekvátní pohled leží uprostřed, tedy že jedinec a společnost jsou interaktivním systémem
  • podstatnou složkou tohoto ovlivňování je fakt distance, který reprezentuje fyzickou vzdálenost mezi světem a jedincem
  • vytváří prostor pro interakci a kooperaci, konflikty...
  • jedinec musí přijímat určité normativy (používání jazyka, sociální chování), aby mohl být ve společnosti instituován jako subjekt
  • H. Arendtová hovoří dokonce o psychologickém narození při osvojování kulturních vzorců

Emile Durkheim

  • publikoval významné práce o vztahu jednotlivce a společnosti
  • jeho snahou bylo objektivně zkoumat sociální fakta - pozorovat, třídit a odhalovat zákony, které k nim vedou
  • sociálními fakty jsou například vztahy mezi lidmi a solidarita
  • poznávat je můžeme jen podle jejich sociálních důsledků
  • Durkheim ustavuje pojem kolektivních reprezentací, jako souboru pravidel, která existují nezávisle na jedinci, který se jim musí podrobit
  • kolektivní reprezentace je systém idejí, obrazů a symbolů, které pro jedince vystupují jako nutnost transcendentální povahy a které jsou pro každé společenství odlišné (náboženství, symboly, rituály)
  • pro život ve skupině je nezbytné se jimi řídit
  • sociální život je umožněn právě díky těmto pravidlům, která byla jím samým vytvořena
  • úkolem sociální psychologie je zkoumat, jak se tyto reprezentace navzájem vyvolávají, vylučují, splývají či odlišují
  • společnost vyvíjí omezující tlaky, které zakládají proces enkulturace - proces během nějž jedinec absorbuje kulturu dané skupiny, jedinec je determinován strukturami, nejprve sociálními, posléze i logickými
  • Durkheimovy myšlenky se staly inspirací strukturalismu (Lévy Strauss)
  • kritika vytýká Durkheimovi nevšímavost k jedinci, opomíjení interakce a komunikace a přílišný absolutismus pojetí

Strukturalismus

  • pojímá sociálno jako dvousložkové
  1. kultura a společnost jsou doménou zákona
  2. přirozenost je pod nadvládou pudů
  • teprve zákon vytváří podmínky k sociálnímu životu
  • příkladem takových zákonů mohou být třeba pravidla morálky (pravidlo kázně idea autority a poslušnosti, pravidlo respektování pouta ke skupině, pravidlo morální autonomie)

Genetická sociální psychologie

  • teoretický směr, který klade důraz na interakci
  • jeho nejvýznačnějšími figurami jsou pánové Baldwin, Mead a Cooley
  • snaží se ukázat vývoj a utváření psychiky pod vlivem kontaktů s ostatními lidmi a pod vlivem institucí

Cooley

  • rozlišuje:
  1. primární skupiny (intimita pocitu "my")
  2. sekundární (anonymní funkční vztahy) skupiny

Baldwin

  • nic jako dichotomie jedince společnost neexistuje, protože z psychologických zvláštností nelze konstruovat sociálno
  • ve skutečnosti, tvrdí, že jedinec a společnost jsou nerozdělitelným funkčním celkem
  • jejich vzájemný vztah lze rozdělit na čtyři stádia:
  1. objektivní stadium - neosobní vztah jedince ke všem podnětům
  2. projektivní stadium - jedinec se promítá do reakcí druhých redukce nejistot
  3. subjektivní stadium - dítě si uvědomuje samo sebe a napodobuje své reakce, jako by bylo druhou osobou
  4. ejektivní stadium - proces minulého stadia se obrací a dítě si vytváří o druhých obraz podle sebe sama
  • dítě si podle Baldwina začíná druhé uvědomovat teprve ve chvíli, kdy si uvědomuje samo sebe
  • toto je vlastní předmět sociální psychologie
  • jedinec je bytost sociální, stává je jí procesem socializace
  • musí přijímat normy, pravidla a instituce, které poté ovlivňují jeho chování
  • společnost na jedince vytváří obrovský tlak, který má jedince přinutit chovat se podle daných norem
  • 2 přístupy
  1. ptá se, jak vzniká ta společnost (nezabývá se jedincem)
  2. ptá se, jak se utváří sociální podstata jedince (nezabývá se společností)
  • řešení vztahu jedinec-společnost je přesunulo na to, co nazýváme sociální pouto