Liberalismus

Liberalismus je politickou ideologií, která se objevila na počátku 19.století, ale jejíž principy vycházejí z debat souvisejících s růstem kapitalistické společnosti.
Liberální ideje byly důsledkem zhroucení feudálního řádu a znakem nastupující střední třídy, která se dožadovala upevnění svojí pozice ve společnosti proti absolutistickým monarchům a pozemkové aristokracii. Na místo absolutistického státu tak liberálové prosazovali konstituční a posléze i reprezentativní vládu.
S postupem industrializace v západních zemích docházelo i k prosazování liberálních idejí. Mezi nejznámnější patří ideje volného trhu, konec státních zásahů ale i svoboda slova a vyznání. Na konci 19.století se pak objevuje nová forma liberalismu, která uznává i státní zásahy do ekonomiky za účelem pozitivnějšího nakládání se sociální nerovností ve společnosti. Z tohoto směru posléze vzniká moderní liberalismus.[1]

Hlavní témata

Mezi hlavní témata, která jsou spojena s liberalismem patří

  • Individualismus - pro liberalismus je typické, že lidské individuum je co do důležitosti nadřazeno kolektivu. Cílem je tedy vytvořit takovou společnost, kde se všichni jednotlivci mohou rozvíjet na základě svých schopností a dovedností.
  • Svoboda - individuální svoboda je považována za ústřední hodnotu liberalismu. Svoboda je nadřazena rovnosti, nicméně je omezena svobodou ostatních jedinců.Liberálové tedy nevěří, že jedinec má na svobodu absolutní právo, protože neomezená svoboda by mohla vést ke zneužívání jiných lidí.[2]
  • Rozum - víra v racionálnost světa a tedy i v racionálnost jednotlivců.
  • Rovnost - jednotlivci jsou si podle liberalismu rovni, co do své morální hodnoty. Tuto rovnost ale nesmíme zaměňovat za rovnost výsledků nebo rovnost sociální! Liberálové požadují rovnost příležitostí, v nichž můžou lidé uplatnit svůj potenciál, který je ovšem nerovný.
  • Tolerance a rozmanitost - víra v pozitivní hodnotu pluralismu, který umožňuje, aby spolu názory soutěžily ve volném trhu idejí a lidé si mezi nimi mohli vybrat.
  • Konstitucionalismus - stát má mít pouze omezené pravomoci, protože se jedná pouze o záruku řádu a stability ve společnosti. [3]

Mezi nejznámější teoretiky klasického liberalismu patří John Locke a John Stuart Mill.

Reference
  1. HEYWOOD ANDREW. Politologie. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 537 s.
  2. HEYWOOD ANDREW. Politické ideologie. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, 339 s.
  3. HEYWOOD ANDREW. Politologie. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 537 s.


Použitá literatura

HEYWOOD ANDREW. Politologie. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 537 s
HEYWOOD ANDREW. Politické ideologie. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, 339 s
ROBERTSON DAVID. The Penguin Dictionary of Politics. London: Penguin Books, 1985, 341 s