Ochrana fyzických fondů knihoven, typologie, preventivní opatření, krizová opatření.: Porovnání verzí

Řádek 31: Řádek 31:
 
*údržbou: očistou, ambulantními opravami, využitím konzervačních metod,  
 
*údržbou: očistou, ambulantními opravami, využitím konzervačních metod,  
 
*restaurátorským zásahem
 
*restaurátorským zásahem
 +
 +
Kopírování a služby uživatelům
 +
Pořizování kopie z jakéhokoliv dokumentu je traumatizujícím zásahem. Stav originálu se může výrazně zhoršit mechanickým namáháním během kopírování nebo světlem, zejména ultrafialovým zářením.
 +
U všech typů zařízení (kopírovací přístroje, skenery fotoaparáty atd.) je třeba vždy zvažovat riziko možného poškození a přesvědčit se o konstrukci přístroje a používaném osvětlení.
  
 
== Degradace sbírek ==
 
== Degradace sbírek ==

Verze z 2. 12. 2019, 13:33

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

V posledních desetiletích se ochrana knihovního fondu stala nedílnou součástí vzrůstajícího zájmu o řízení sbírek. [1]Ochranu knihovních sbírek lze charakterizovat jako soubor dílčích oborů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu.[2]

Ochranou fyzických fondů knihovny se zabývá i knihovní zákon. Knihovna má povinnost zajistit umístění knihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, zajistit ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí a zajistit restaurování knihovních dokumentů, popř. jejich převedení na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování.

Obecné zásady ochrany knižního fondu

Ochranu knihovního fondu můžeme rozdělit na dva okruhy:
1. Ochranu preventivní:jde o udržování vhodných podmínek a prostředí úložných prostor. Ochrana fondu jako celku hraje stejnou roli jako např. preventivní lékařství ve vztahu k lidem.
2. Ochrana „nápravná“: napravuje fyzické nebo chemické poškození jednotlivin. Je potřeba odborného personálu a vybavení. Příkladem je deacidifikace, restaurování, reformátování v případě výrazného poškození dokumentu nebo jeho postupující degradace.

Cíle ochrany jsou:

1. Uchování původní fyzické formy knihovního nebo archivního materiálu v nejneporušenější formě.
2. Uchování intelektuálního obsahu zaznamenaných informací jejich přenosem na jiná média.[1]

Ochrana sbírek

  • uložením ve vhodných podmínkách, šetrnou manipulací. Nevhodné podmínky uložení mají přímý dopad na použitelnost a životnost materiálu.

Doporučení pro skladování a manipulaci s knihovním fondem:

  • police: nejméně 25 cm od země (kvůli vodě)
  • inertní nátěry: emise ve vzduchu jsou také zdrojem poškození papíru a ostatních organických materiálů. Znečisťující látky ve vzduchu mají různou podobu, plynnou až po částečky prachu.
  • vyjímání knih za hřbet
  • velké formáty – horizontální poloha
  • přeprava knih
  • kompaktní regály ve skladech
  • vlhkost 40-60%, stálá teplota cca 20°C. Řízení úrovně teploty a relativní vlhkosti (dále RV) je velmi důležité pro ochranu knihovních a archivních sbírek, protože nevyhovující hodnoty jsou významným činitelem při degradaci materiálu
  • ochranné obaly (nekyselý papír)
  • prostory větratelné a zabezpečené proti přímému slunečnímu záření, k osvětlení využívat studené světlo umístěné na stropě. Monitorování je velmi důležité, protože dokumentuje existující podmínky prostředí, indikuje, zda existující zařízení na regulaci prostředí pracuje správně a jestli vytváří požadované podmínky.
  • 1x ročně dezinfekce a deratizace, pravidelný úklid, zákaz jídla a pití ve skladech
  • papír – 2-18 °C, 30-50% relativní vlhkost
  • fotografický film - <21%
  • údržbou: očistou, ambulantními opravami, využitím konzervačních metod,
  • restaurátorským zásahem

Kopírování a služby uživatelům Pořizování kopie z jakéhokoliv dokumentu je traumatizujícím zásahem. Stav originálu se může výrazně zhoršit mechanickým namáháním během kopírování nebo světlem, zejména ultrafialovým zářením. U všech typů zařízení (kopírovací přístroje, skenery fotoaparáty atd.) je třeba vždy zvažovat riziko možného poškození a přesvědčit se o konstrukci přístroje a používaném osvětlení.

Degradace sbírek

Jedním ze zdrojů ohrožení knihovních dokumentů jsou vnitřní faktory, působící postupný rozpad samotného nosiče: nestabilní materiály organického původu od okamžiku svého vzniku podléhají degradačním procesům.

  • biologický faktor: mikroorganismy (bakterie, kvasinky, plísně), hmyz, hlodavci, destruktivní aktivity působené člověkem (nevhodné zacházení, vědomé poškození nebo zničení, zcizení)
  • fyzikální faktor: teplota vzduchu (nízká, vysoká, kolísavá), relativní vlhkost vzduchu (nízká, vysoká, kolísavá), proudění vzduchu, světlo (intenzita osvětlení a UV záření), destrukce ohněm a nebo vodou (havárie, přírodní pohromy), mechanické poškození jako průvodní jev katastrofy (zhroucení knižních regálů)
  • chemický faktor: znečišťující látky ovzduší (prach, NOx, SO2, CO2, ozón, volné radikály), chemické přípravky (chybné postupy při ošetřování, konzervaci, restaurování)

Ochrana proti krádeži

K obvyklým opatřením knihoven patří značení knih, které je důležitou pomocí v prevenci proti odcizení. Pokud k odcizení dojde, knihovna nebo někdo jiný (např. antikvář) může dokument identifikovat.[1]

  • Značky by měly být umístěny přímo na materiál dokumentu, ne na jeho odstranitelné části.
  • Značky by měly být dvojí, viditelná a skrytá, obě neodstranitelné, neškodné pro knihu samotnou nebo i pro čtenáře, kterého by neměly omezovat.
  • Značky musí nepochybně a jednoduše identifikovat majitele.
  • RFID = Radio Frequency Identification: Identifikace založená na rádiové frekvenci. RFID je bezdotyková automatická identifikace sloužící k přenosu a ukládání dat pomocí elektromagnetických vln. Mezi základní RFID komponenty pro ukládání a přenos informací patří radio-frekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Čipy jsou přepisovatelné - data na nich uložena se mohou kdykoliv měnit, doplňovat a aktualizovat.

Typy RFID čipů:
1. pasivní RFID: bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje, malá čtecí vzdálenost (několik cm nebo m), levné, na jedno použití.
2. aktivní RFID: vnitřní napájení, čip vysílá sám o sobě, anténa pouze naslouchá, vzdálené čtecí zařízení, drahé, znovupoužitelné.

  • Čárové kódy: je prostředek pro automatizovaný sběr dat a je to druhý přístup k označování dokumentů - identifikace čtenáře nebo exempláře. K ochraně fondu se nepoužívá, protože k načtení kódu musí být kód přímo vystaven čtecímu zařízení

Prevence katastrofických událostí

  • havárie
  • živelné pohromy
  • požární zabezpečení (elektronická požární signalizace, elektronická zabezpečovací signalizace, přenosné hasící přístroje a stabilní hasicí přístroje - vodní systém, mlhový systém, plynový systém)

Krizová opatření

Škodlivé působení sil a jevů vyvolených činností člověka, přírodními vlivy, dále havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 HUTAŘ, Jan, 2007. Ochrana novodobých knihovníchfondů 19. a 20. století [online]. Praha [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Ochrana-novodob%c3%bdch-knihovn%c3%adch-fond%c5%af-19.-a-20.-stolet%c3%ad_Huta%c5%99.pdf
  2. NĚMCOVÁ, Zdenka. Ochrana knihovních fondů [online]. 2015 [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://docplayer.cz/1873240-Ochrana-knihovnich-fondu.html

Související články

Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy
Ochrana fondů skladování dokumentů
Ochrana fondů - restaurování a konzervování
Ochrana knihovního fondu.

Klíčová slova

ochrana knihovního fondu, knihovní fond