Rozhodování: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
'''Rozhodování''' = proces výběru mezi několika různými možnostmi. Někdy se přidává i proces generování těchto možností.
+
Rozhodování (decision making) je jednou z funkcí myšlení. Jedná se o výběr některé z možností na základě toho, co člověk a chce.
* ideálně by se měl člověk rozhodovat tak, aby minimalizoval ztráty a maximalizoval zisky – přitom by měl brát v úvahu: subjektivní užitečnost a hodnotu důsledků a pravděpodobnost, s níž určitá možnost nastane
+
==Teorie rozhodování==
* lidé takto systematicky obvykle nepostupují
+
Zpočátku byly teorie rozhodování formulovány především ekonomy, statistiky a filosofy. Často tedy kladou důraz na používání matematických modelů a aplikují je na ekonomické perspektivy. Proces rozhodování je ale zatížen mnoha zkresleními a svět kolem nás je natolik komplikovaný, že často nemůžeme vzít v potaz všechny proměnné.
== Klasická teorie rozhodování ==
+
 
* Vytvořili ji ekonomové, statistici, filozofové
+
==Teorie subjektivního očekávaného užitku==
* model ekonomický muž a žena, který předpokládá, lidé kteří se rozhodují jsou: informováni o všech alternativních rozhodnutích a jejich důsledcích, nesmírně citliví na jemné odlišnosti mezi nimi, racionálně uvažující při své volbě
 
== Teorie subjektivního očekávaného užitku ==
 
 
Neumann a Morgenstern v r. 1947– očekávaný užitek = subjektivní užitek krát  
 
Neumann a Morgenstern v r. 1947– očekávaný užitek = subjektivní užitek krát  
 
subjektivní pravděpodobnost výsledku
 
subjektivní pravděpodobnost výsledku
== Omezená racionalita ==
+
==Omezená racionalita==
 +
 
 
*'''Herbert Simon''' – navrhl pojetí předpokládající omezenou racionalitu – rozhodovací postup zvaný uspokojování – zvažujeme jednu alternativu za druhou a vybereme tu, která je pro nás jako první uspokojující – splní alespoň minimální úroveň požadavků
 
*'''Herbert Simon''' – navrhl pojetí předpokládající omezenou racionalitu – rozhodovací postup zvaný uspokojování – zvažujeme jednu alternativu za druhou a vybereme tu, která je pro nás jako první uspokojující – splní alespoň minimální úroveň požadavků
== Vylučovací metoda ==
+
 
* '''Amos Tversky'''- zaměříme se na jeden atribut – stanovíme minimální kritérium – vyloučíme všechny možnosti které ho nesplňují – další atribut – další kriterium – atd. jediná alternativa
+
==Vylučovací metoda==
== Bayesův teorém ==
+
 
* Viz [[Bayesův vzorec]] (též Bayesova věta)
+
*'''Amos Tversky'''- zaměříme se na jeden atribut – stanovíme minimální kritérium – vyloučíme všechny možnosti které ho nesplňují – další atribut – další kriterium – atd. jediná alternativa
* Vysvětluje, jako nové údaje mění pravděpodobnost dvou hypotéz ( Katka lže versus Katka nelže)  
+
 
=== Heuristiky ===
+
==Bayesův teorém==
* '''Amos Tversky a [[Daniel Kahneman]]'''  – lidé se často rozhodují na základě předsudků, heuristik („zkratek“), tyto zkratky usnadňují kognitivní procesy a urychlují rozhodování, ale také se díky nim lidé dopouštějí chyb
+
 
* Kahneman - 2002 - Nobelova cena za ekonomii, propojení psychologických a ekonomických poznatků
+
*Viz [[Bayesův vzorec]] (též Bayesova věta)
==== Heuristika reprezentativnosti ====
+
*Vysvětluje, jako nové údaje mění pravděpodobnost dvou hypotéz ( Katka lže versus Katka nelže)
* jak moc je daný jev podobný určitému reprezentativnímu jevu – např. máme se rozhodnout, které pořadí je náhodné – volíme to, které více reprezentuje to, jak podle nás vypadá náhodné rozdělení zanedbáváme přitom poměrný výskyt – rozhodujeme, zda tichý a sečtělý soused je spíš knihovník či obchodní zástupce – spíše se rozhodneme pro knihovníka, lépe reprezentuje naši představu knihovníka, ale obchodních zástupců je více - pravděpodobněji je tedy obchodní zástupce
+
 
* '''hráčská klamná představa''': pokud někdo pětkrát za sebou prohraje, domnívá se, že pošesté ho již čeká výhra, pravděpodobnost výhry je však stále stejná
+
===Heuristiky===
* lidé často užívají tuto heuristiku, jelikož neumí pracovat s pravděpodobností
+
 
==== Heuristika dostupnosti ====
+
*'''Amos Tversky a [[Daniel Kahneman]]'''  – lidé se často rozhodují na základě předsudků, heuristik („zkratek“), tyto zkratky usnadňují kognitivní procesy a urychlují rozhodování, ale také se díky nim lidé dopouštějí chyb
* pravděpodobnost jevů posuzujeme na základě toho, jak snadno se nám vybavují z paměti jejich příklady
+
*Kahneman - 2002 - Nobelova cena za ekonomii, propojení psychologických a ekonomických poznatků
==== Heuristika ukotvení a přizpůsobení ====
+
 
* podle prvních čísel, které máme k dispozici se dále orientujeme – v obchodě vidíme drahé víno (800Kč), potom najdeme za 300 a koupíme ho – ukotvili jsme se na 800Kč a další víno nám přijde levné
+
====Heuristika reprezentativnosti====
==== Efekt kognitivního rámce ====
+
 
* vybíráme si možnosti podle toho, jak jsou zarámovány – pokud se prezentují jako minimalizace rizika, bereme je, i když přinášejí malý ale jistý zisk a naopak možnosti nabízející velkou, ale nejistou ztrátu vybíráme více oproti možnostem s malou, ale jistou ztrátou (Odpor ke ztrátě – lidé jsou mnohem citlivější na možnou ztrátu než na možné zisky)
+
*jak moc je daný jev podobný určitému reprezentativnímu jevu – např. máme se rozhodnout, které pořadí je náhodné – volíme to, které více reprezentuje to, jak podle nás vypadá náhodné rozdělení zanedbáváme přitom poměrný výskyt – rozhodujeme, zda tichý a sečtělý soused je spíš knihovník či obchodní zástupce – spíše se rozhodneme pro knihovníka, lépe reprezentuje naši představu knihovníka, ale obchodních zástupců je více - pravděpodobněji je tedy obchodní zástupce
==== Efekt ztracených investic ====
+
*'''hráčská klamná představa''': pokud někdo pětkrát za sebou prohraje, domnívá se, že pošesté ho již čeká výhra, pravděpodobnost výhry je však stále stejná
* vynakládány další zdroje, aby se ospravedlnil původní závazek
+
*lidé často užívají tuto heuristiku, jelikož neumí pracovat s pravděpodobností
==== Vnímaná oprávněnost ====
+
 
* ke svému jednání si hledám důvod – např. udělám zkoušku, jdu se opít na oslavu, neudělám – jdu se opít pro útěchu
+
====Heuristika dostupnosti====
==== Očekávaná lítost ====
+
 
* rozhodnutí spojené s emocemi, které spojujeme s jednotlivými možnostmi , efekt opomínání – jedinci dávají přednost nečinnosti před akcí
+
*pravděpodobnost jevů posuzujeme na základě toho, jak snadno se nám vybavují z paměti jejich příklady
 +
 
 +
====Heuristika ukotvení a přizpůsobení====
 +
 
 +
*podle prvních čísel, které máme k dispozici se dále orientujeme – v obchodě vidíme drahé víno (800Kč), potom najdeme za 300 a koupíme ho – ukotvili jsme se na 800Kč a další víno nám přijde levné
 +
 
 +
====Efekt kognitivního rámce====
 +
 
 +
*vybíráme si možnosti podle toho, jak jsou zarámovány – pokud se prezentují jako minimalizace rizika, bereme je, i když přinášejí malý ale jistý zisk a naopak možnosti nabízející velkou, ale nejistou ztrátu vybíráme více oproti možnostem s malou, ale jistou ztrátou (Odpor ke ztrátě – lidé jsou mnohem citlivější na možnou ztrátu než na možné zisky)
 +
 
 +
====Efekt ztracených investic====
 +
 
 +
*vynakládány další zdroje, aby se ospravedlnil původní závazek
 +
 
 +
====Vnímaná oprávněnost====
 +
 
 +
*ke svému jednání si hledám důvod – např. udělám zkoušku, jdu se opít na oslavu, neudělám – jdu se opít pro útěchu
 +
 
 +
====Očekávaná lítost====
 +
 
 +
*rozhodnutí spojené s emocemi, které spojujeme s jednotlivými možnostmi , efekt opomínání – jedinci dávají přednost nečinnosti před akcí
 +
 
 
<br />
 
<br />
* další jevy: iluzorní korelace (určité kategorie vidíme tak, jakoby spolu souvisely), sebepřeceňování, retrospektivní předsudek (po určité události mám pocit, že jsem ji z určitých známek vlastně mohl předem očekávat)
 
* rozhodování záleží také na osobnostních rozdílech – např. sebevědomí
 
  
== Teorie rozhodování ==
+
*další jevy: iluzorní korelace (určité kategorie vidíme tak, jakoby spolu souvisely), sebepřeceňování, retrospektivní předsudek (po určité události mám pocit, že jsem ji z určitých známek vlastně mohl předem očekávat)
=== Normativní teorie rozhodování ===
+
*rozhodování záleží také na osobnostních rozdílech – např. sebevědomí
* 50-60.léta
+
 
* znaky:
+
==Teorie rozhodování==
* '''racionalita''' - racionální činitel, maximalizace zisku, plně racionální čin
+
===Normativní teorie rozhodování===
* '''tranzitivita''' (vlastnost vztahu mezi dvěma veličinami vyjadřující, že mezi veličinami 1. a 2., 2. a 3. vyplývá tentýž vztah jako mezi veličinami 1. a 3.  A > B, B < C,  A > C
+
 
* rozlišovat alternativy
+
*50-60.léta
* plně informován
+
*znaky:
=== Deskriptivní teorie rozhodování ===
+
*'''racionalita''' - racionální činitel, maximalizace zisku, plně racionální čin
* 80. a 90. léta  
+
*'''tranzitivita''' (vlastnost vztahu mezi dvěma veličinami vyjadřující, že mezi veličinami 1. a 2., 2. a 3. vyplývá tentýž vztah jako mezi veličinami 1. a 3.  A > B, B < C,  A > C
* není plně informován
+
*rozlišovat alternativy
* není držen princip tranzitivity
+
*plně informován
* používají heuristiky - Kahneman s Tverskym
+
 
== Zdroje ==
+
===Deskriptivní teorie rozhodování===
'''Literatura'''
+
 
 +
*80. a 90. léta
 +
*není plně informován
 +
*není držen princip tranzitivity
 +
*používají heuristiky - Kahneman s Tverskym
 +
 
 +
==Externí nepublikované zdroje==
 +
Ke zpracování článku byly uplatněny také poznámky z přednášek PhDr. Dalibora Vobořila, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D. získané v rámci kurzu Základy obecné psychologie vyučovaného na Katedře psychologie FF UK v Praze.
 +
 
 +
==Odkazy==
 +
 
 +
===Reference===
 +
 
 +
<references />
 +
 
 +
===Další doporučená literatura===
 +
 
 +
*Eysenck, M. W., & Keane, M. T. (2008). ''Kognitivní psychologie''. Academia.
 +
 
 +
===Odkazy na související články===
 +
 
 +
[[Vztah myšlení a řeči]]
 +
 
 +
[[Poruchy myšlení]]
 +
 
 +
[[Exekutivní funkce a plánování]]
 +
 
 +
===Klíčová slova===
 +
 
 +
myšlení, myšlenkové operace, druhy myšlení
  
[[Kategorie: Psychika|*]]
+
[[Kategorie:Kognitivní psychologie|*]]
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]
+
[[Kategorie:Obecná psychologie|*]]
[[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]]
 

Verze z 31. 5. 2022, 15:24

Rozhodování (decision making) je jednou z funkcí myšlení. Jedná se o výběr některé z možností na základě toho, co člověk ví a chce.

Teorie rozhodování

Zpočátku byly teorie rozhodování formulovány především ekonomy, statistiky a filosofy. Často tedy kladou důraz na používání matematických modelů a aplikují je na ekonomické perspektivy. Proces rozhodování je ale zatížen mnoha zkresleními a svět kolem nás je natolik komplikovaný, že často nemůžeme vzít v potaz všechny proměnné.

Teorie subjektivního očekávaného užitku

Neumann a Morgenstern v r. 1947– očekávaný užitek = subjektivní užitek krát subjektivní pravděpodobnost výsledku

Omezená racionalita

  • Herbert Simon – navrhl pojetí předpokládající omezenou racionalitu – rozhodovací postup zvaný uspokojování – zvažujeme jednu alternativu za druhou a vybereme tu, která je pro nás jako první uspokojující – splní alespoň minimální úroveň požadavků

Vylučovací metoda

  • Amos Tversky- zaměříme se na jeden atribut – stanovíme minimální kritérium – vyloučíme všechny možnosti které ho nesplňují – další atribut – další kriterium – atd. jediná alternativa

Bayesův teorém

  • Viz Bayesův vzorec (též Bayesova věta)
  • Vysvětluje, jako nové údaje mění pravděpodobnost dvou hypotéz ( Katka lže versus Katka nelže)

Heuristiky

  • Amos Tversky a Daniel Kahneman – lidé se často rozhodují na základě předsudků, heuristik („zkratek“), tyto zkratky usnadňují kognitivní procesy a urychlují rozhodování, ale také se díky nim lidé dopouštějí chyb
  • Kahneman - 2002 - Nobelova cena za ekonomii, propojení psychologických a ekonomických poznatků

Heuristika reprezentativnosti

  • jak moc je daný jev podobný určitému reprezentativnímu jevu – např. máme se rozhodnout, které pořadí je náhodné – volíme to, které více reprezentuje to, jak podle nás vypadá náhodné rozdělení zanedbáváme přitom poměrný výskyt – rozhodujeme, zda tichý a sečtělý soused je spíš knihovník či obchodní zástupce – spíše se rozhodneme pro knihovníka, lépe reprezentuje naši představu knihovníka, ale obchodních zástupců je více - pravděpodobněji je tedy obchodní zástupce
  • hráčská klamná představa: pokud někdo pětkrát za sebou prohraje, domnívá se, že pošesté ho již čeká výhra, pravděpodobnost výhry je však stále stejná
  • lidé často užívají tuto heuristiku, jelikož neumí pracovat s pravděpodobností

Heuristika dostupnosti

  • pravděpodobnost jevů posuzujeme na základě toho, jak snadno se nám vybavují z paměti jejich příklady

Heuristika ukotvení a přizpůsobení

  • podle prvních čísel, které máme k dispozici se dále orientujeme – v obchodě vidíme drahé víno (800Kč), potom najdeme za 300 a koupíme ho – ukotvili jsme se na 800Kč a další víno nám přijde levné

Efekt kognitivního rámce

  • vybíráme si možnosti podle toho, jak jsou zarámovány – pokud se prezentují jako minimalizace rizika, bereme je, i když přinášejí malý ale jistý zisk a naopak možnosti nabízející velkou, ale nejistou ztrátu vybíráme více oproti možnostem s malou, ale jistou ztrátou (Odpor ke ztrátě – lidé jsou mnohem citlivější na možnou ztrátu než na možné zisky)

Efekt ztracených investic

  • vynakládány další zdroje, aby se ospravedlnil původní závazek

Vnímaná oprávněnost

  • ke svému jednání si hledám důvod – např. udělám zkoušku, jdu se opít na oslavu, neudělám – jdu se opít pro útěchu

Očekávaná lítost

  • rozhodnutí spojené s emocemi, které spojujeme s jednotlivými možnostmi , efekt opomínání – jedinci dávají přednost nečinnosti před akcí


  • další jevy: iluzorní korelace (určité kategorie vidíme tak, jakoby spolu souvisely), sebepřeceňování, retrospektivní předsudek (po určité události mám pocit, že jsem ji z určitých známek vlastně mohl předem očekávat)
  • rozhodování záleží také na osobnostních rozdílech – např. sebevědomí

Teorie rozhodování

Normativní teorie rozhodování

  • 50-60.léta
  • znaky:
  • racionalita - racionální činitel, maximalizace zisku, plně racionální čin
  • tranzitivita (vlastnost vztahu mezi dvěma veličinami vyjadřující, že mezi veličinami 1. a 2., 2. a 3. vyplývá tentýž vztah jako mezi veličinami 1. a 3. A > B, B < C, A > C
  • rozlišovat alternativy
  • plně informován

Deskriptivní teorie rozhodování

  • 80. a 90. léta
  • není plně informován
  • není držen princip tranzitivity
  • používají heuristiky - Kahneman s Tverskym

Externí nepublikované zdroje

Ke zpracování článku byly uplatněny také poznámky z přednášek PhDr. Dalibora Vobořila, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D. získané v rámci kurzu Základy obecné psychologie vyučovaného na Katedře psychologie FF UK v Praze.

Odkazy

Reference


Další doporučená literatura

  • Eysenck, M. W., & Keane, M. T. (2008). Kognitivní psychologie. Academia.

Odkazy na související články

Vztah myšlení a řeči

Poruchy myšlení

Exekutivní funkce a plánování

Klíčová slova

myšlení, myšlenkové operace, druhy myšlení