Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku.: Porovnání verzí

(úprava byla provedena na základě komentáře v diskusi)
Řádek 1: Řádek 1:
  
 +
Smlouvy z oblasti IT do roku 2014 a po roce 2014, kdy vstoupil v platnost Nový občanský zákoník, měly a mají svá různá specifika. Proto, aby bylo jasné, k jakým změnám došlo po roce 2014, je nutné shrnout původní výklad zákona. V oblasti informačních technologií nemůžeme použít ustálenou výkladovou praxi, protože v této oblasti bylo vydáno jen minimum soudních rozhodnutí.<ref name="ctyri">JANSA, L., OTEVŘEL, P., Softwarové právo. Praktický průvodce právní problematikou v IT. 1. vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2011, 118 s. ISBN 987-80-251-3458-0.</ref> Syntézu jak právního, tak manažerského pohledu s cílem úspěšného řízení a realizace projektu, nabízí Říhová a toto bude rozebráno podrobněji v závěrečné části. <ref name="dvanact" />
  
Smlouvy z oblasti IT do roku 2014 a po roce 2014, kdy vstoupil v platnost Nový občanský zákoník, měly a mají svá různá specifika. Proto, aby bylo jasné, k jakým změnám došlo po roce 2014, je nutné shrnout původní výklad zákona. Je nutno zmínit, že v oblasti informačních technologií bylo vydáno jen minimum soudních rozhodnutí a nelze hovořit o ustálené výkladové praxi.<ref name="ctyri">JANSA, L., OTEVŘEL, P., Softwarové právo. Praktický průvodce právní problematikou v IT. 1. vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2011, 118 s. ISBN 987-80-251-3458-0.</ref>
 
  
  
 +
== Specifika IT smluv a hlavní principy před rokem 2014 ==
 +
 +
Pro účel článku navrhuji využít definici smlouvy, kterou formuluje Říhová: “Smlouva je vztah mezi dvěma nebo více subjekty, kde se definují práva a povinnosti jednotlivých stran. Definuje se předmět smlouvy, čas, finanční plnění a podmínky, které se smlouvou souvisí. Smlouva by měla být vyvážená v oblasti standardních pravidel obchodního styku.” <ref name="dvanact" />
 +
 +
IT služby zahrnují širokou škálu činností - analytickou, kvalifikační práci, poskytování hardwaru či licencí k nehmotným statkům (např. Licence k softwaru, přístupy k databázím, patenty), zároveň plnění poskytování IT služeb má svá specifika - jednotlivé fáze jsou ukončeny zkouškami, měřením, a protokolárním převzetím. Tedy již před rokem 2014 z těchto důvodů nešlo jednoduše aplikovat standardní typy smluv dle občanského zákoníku (smlouva o dílo, kupní smlouva), jak upozorňuje JUDr. Petr Otevřel z advokátní kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s. <ref name="jedna" />
 +
 +
Smlouvy, které byly uzavřeny před rokem 2014, kdy vzešel v platnost nový občanský zákoník, zůstávají v platnosti podle dosavadních právních předpisů. Není nutné do nich zasahovat, ani je nějak upravovat. To neplatí v případě dodatků. Podle názoru Petra Otevřela, Tomáše Jungwirtha, Pavla Douchy a Advokátní kanceláře Šikola a partneři, by tyto měly být uzavřeny již v souladu s novým občanským zákoníkem.  <ref name="osm">JUNGWIRTH, T., DOUCHA, P. Proč je zapotřebí být při uzavírání smluv podle nového občanského zákoníku opatrný (III). Nový občanský zákoník III [online]. Dostupné z:  https://www.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-facility-management/10824-proc-je-zapotrebi-byt-pri-uzavirani-smluv-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-opatrny-iii .</ref>
 +
 +
Nový občanský zákoník nemění až tak zásadně principy přístupu ke smlouvám, které byly platné před rokem 2014, jelikož umožňuje široké pole působnosti pro různé podmínky a pravidla mezi účastníky smlouvy.  <ref name="devet"> OTEVŘEL, P. Sjednávání smluv v IT podle nového občanského zákoníku, in: IT SYSTEMS 11/2013 , IT [online]. Dostupné z:  https://www.systemonline.cz/it-pravo/sjednavani-smluv-v-it-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku.htm .</ref>
 +
 +
=== Obecné principy pro smlouvy v oblasti IT služeb jsou následující: <ref name="jedna">OTEVŘEL, P. Obchodní smlouvy v IT - 1. díl [online]. Dostupné z:  http://www.pravoit.cz/novinka/obchodni-smlouvy-v-it-1-dil.</ref> ===
 +
 +
 +
* Dodržování terminologické jednoty, jednoznačnosti a vnitřní provázanost smlouvy.
 +
V průběhu projektu vytvářet doplňkovou dokumentaci ke smlouvě obsahující protokoly a zápisy v jednotném standardu. Tento standard by měl také být definován. Na tuto doplňkovou dokumentaci se dá v případě sporů odkazovat.
 +
 +
* Odborné právní zpracování každé smlouvy na míru pro každý projekt. Nekopírovat smlouvy z předcházejících projektů.
  
== Specifika IT smluv a hlavní principy před rokem 2014 ==
+
* Spolupráce IT odborníka a právníka při přípravě smlouvy a technických příloh. Právník píše právní text samotné smlouvy a IT odborník k této smlouvě technické přílohy, tedy musí si neustále mezi sebou vyměňovat informace. Tato spolupráce je důležitá, aby jednotlivé části vůči sobě korespondovaly. Právník by neměl psát technické přílohy a IT odborník smlouvu.
 +
 
 +
* Smlouva musí obsahovat ustanovení o účelu smlouvy a o cílech projektu.
  
Jak upozorňuje JUDr. Petr Otevřel z advokátní kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s, již na smlouvy z oblasti IT před rokem 2014 nebylo možné jednoduše aplikovat standardní typy smluv dle občanského zákoníku, jako například kupní smlouva nebo smlouva o dílo, a to z důvodu, že obchodní smlouva o poskytování IT služeb zahrnovala analytickou činnost, provádění kvalifikační práce, nákup hardwaru, licence k nehmotným statkům (patenty, softwary, práva k databázím), a dále z důvodu, že plnění smluv probíhá v uzavřených fázích ukončenými zkouškami, měřením a následně protokolárním převzetím. <ref name="jedna" /> Podle nového občanského zákoníku, smlouvy, které byly uzavřeny před rokem 2014 podle starého občanského zákoníku, zůstávají v platnosti podle dosavadních právních předpisů a nejsou nutné úpravy a zásahy. Ovšem, pokud vznikají k těmto smlouvám nové dodatky, ty by, podle názoru Petra Otevřela, Tomáše Jungwirtha, Pavla Douchy a Advokátní kanceláře Šikola a partneři, by měly byt uzavřeny již v souladu s novým občanským zákoníkem. <ref name="osm">JUNGWIRTH, T., DOUCHA, P. Proč je zapotřebí být při uzavírání smluv podle nového občanského zákoníku opatrný (III). Nový občanský zákoník III [online]. Dostupné z:  https://www.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-facility-management/10824-proc-je-zapotrebi-byt-pri-uzavirani-smluv-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-opatrny-iii .</ref>  Vzhledem k tomu, že Nový občanský zákoník poskytuje účastníkům smlouvy široký prostor pro dojednání podmínek a pravidel, není, jak píše Petr Otevřel, nutné zásadně měnit principy přístupu ke smlouvám. <ref name="devet"> OTEVŘEL, P. Sjednávání smluv v IT podle nového občanského zákoníku, in: IT SYSTEMS 11/2013 , IT [online]. Dostupné z:  https://www.systemonline.cz/it-pravo/sjednavani-smluv-v-it-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku.htm .</ref>  Tyto obecně platné principy jsou uvedeny níže <ref name="jedna">OTEVŘEL, P. Obchodní smlouvy v IT - 1. díl [online]. Dostupné z:  http://www.pravoit.cz/novinka/obchodni-smlouvy-v-it-1-dil.</ref> :
+
* Smlouva musí obsahovat body týkající se odpovědnosti za vady, náhrady škody a řešení případné krize.  
  
* Dodržení terminologické jednoty a jednoznačnosti a vnitřní provázanost smlouvy. V průběhu projektu by měla vznikat doplňková dokumentace ke smlouvě jako jsou protokoly a zápisy. V příloze by měl být nastaven jednotný standard vedení dokumentu, na který se na případně odkazovat. Terminologie by měla být jednotná, definovaná v příloze a dodržována. 
 
* Je doporučováno odborné právní zpracování každé smlouvy na míru pro každý projekt, nekopírovat pouze smlouvy z předcházejících projektů.
 
* Dalším principem je spolupráce IT odborníka a právníka při přípravě smlouvy a technických příloh. Právník píše právní text samotné smlouvy a IT odborník k této smlouvě technické přílohy, tedy musí si neustále mezi sebou vyměňovat informace. Tato spolupráce je důležitá, aby jednotlivé části vůči sobě korespondovaly. Právník by neměl psát technické přílohy a IT odborník smlouvu. 
 
* Smlouva musí obsahovat ustanovení o účelu smlouvy a o cílech projektu. Je odkazováno na § 379 obchodního zákoníku o projevu vůle. Dále by měla obsahovat nejpodstatnější body, které ošetřují odpovědnost za vady, náhrady škody a řešení případné krize.
 
 
* Ve smlouvě by měl být vyjmenován projektový tým, pravomoci jednotlivců, druh dokumentace a pravidla pro její vedení.  
 
* Ve smlouvě by měl být vyjmenován projektový tým, pravomoci jednotlivců, druh dokumentace a pravidla pro její vedení.  
* Vzhledem ke změnám, které přinesl Nový občanský zákoník, doporučuje Petr Otevřel provést audit vzorové smluvní dokumentace, která vznikala podle starého občanského zákoníku s cílem zjistit, jsou-li nutné rozsáhlé úpravy a změny, anebo případně je třeba vytvořit smlouvy nové.
 
  
Ze stručné rekapitulace zásadních bodů, které rozpracovala ve své rigorózní práci s názvem Vybrané aspekty autorského práva se zaměřením na IT smlouvy <ref name="dva"> ZÍDKOVÁ, J. Vybrané aspekty autorského práva se zaměřením na IT smlouvy. [online]. Dostupné z:  https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/145129  </ref>  autorka JUDr. Jana Zídková ještě v době platnosti starého občanského zákoníku vyplývá, že smlouvy z oblasti IT byly specifické tím, že v sobě zahrnovaly prvky několika smluv najednou. Například smlouva o dílo většinou zahrnovala také prvky smlouvy licenční a smlouvy kupní. Dalším specifikem, které je platné dodnes, je skutečnost, že v době uzavírání smlouvy ještě není konkrétně a jasně znám předmět díla, který je zatím ve smlouvě uveden velmi obecně s odkazem na přesnou specifikaci, která se bude tvořit až po uzavření smlouvy a bude podchycena v dokumentu s názvem analýza. Toto bývá problémem v procesu uzavírání smlouvy v případě, že právní zástupce jedné ze stran nezná specifika uzavírání smluv v oblasti IT. Dodnes specifické pro uzavírání smluv v oblasti IT také je, že objednavatel často vyžaduje záruku za jakost, aniž by si uvědomoval úskalí této záruky. Při jakékoli smluvní záruce má zhotovitel na základě zákonných ustanovení povinnost vadu programu odstranit, nicméně není žádným předpisem stanovena konkrétní doba opravy. V tomto případě je lepší servisní smlouva s pevně danými reakčními dobami a dobami pro odstranění vad, jež jsou odstupňovány dle kritičnosti vady <ref name="dva" />.  JUDr. Jana Zídková dále ve své rigorózní práci doporučovala uvést ustanovení, že v případě postavení zaměstnance-autora k dílu, který dílo vytvořil v rámci svých povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu ke svému zaměstnavateli, byl vykonavatelem majetkových práv k danému programu zaměstnavatel a nikoli zaměstnanec. Z toho pak vyplývalo, že pouze zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec, je oprávněn k licenční politice vztahující se k tomuto programu. Také doporučovala uvést, že zaměstnanec pak nemá již nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu v případě, že se jeho původní odměna dostala do zjevného nepoměru k zisku z využívání zmíněného počítačového programu. <ref name="dva" />
+
* Petr Otevřel doporučuje provést audit vzorové smluvní dokumentace dle starého občanského zákoníku s cílem zjistit, jsou-li nutné rozsáhlé úpravy a změny, případně vytvořit vzorové smlouvy nové.
 +
 
 +
 
 +
Ze stručné rekapitulace zásadních bodů, které rozpracovala ve své rigorózní práci s názvem Vybrané aspekty autorského práva se zaměřením na IT smlouvy <ref name="dva"> ZÍDKOVÁ, J. Vybrané aspekty autorského práva se zaměřením na IT smlouvy. [online]. Dostupné z:  https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/145129  </ref>  autorka JUDr. Jana Zídková, ještě v době platnosti starého občanského zákoníku vyplývají další specifika smluv dle starého občanského zákoníku:
 +
 
 +
* Smlouva o dílo byla nejčastější smlouvou, na základě které vznikaly proprietární softwary. Proprietární softwary jsou softwary, kde autor upravuje rozsah používání a to nejčastěji licencí. Smlouva o dílo zároveň zahrnovala prvky licenční a kupní smlouvy.
 +
 
 +
* V době uzavírání není konkrétně znám předmět díla. Toto bývá problematické v procesu uzavírání smlouvy, jakmile právní zástupce jedné ze stran specifika typická při uzavírání smluv pro IT služby nezná. Předmět díla je ve smlouvě uveden velmi obecně a odkazuje se na specifikaci, která se bude tvořit až po uzavření smlouvy a bude součástí dokumentu analýzy. Toto specifikum je platné dodnes.
 +
 
 +
*Servisní smlouvy a smluvní záruky. Smluvní záruka na základě zákonných ustanovení stanovuje zhotoviteli povinnost odstranit vady programu, avšak není definována konkrétní doba opravy. JUDr. Zídková proto doporučuje použít servisní smlouvu ve které jsou dané reakční doby a doby pro odstranění vad dle kritičnosti. <ref name="dva" />.   
 +
 
 +
*Definování ve smlouvě postavení zaměstnance-autora k dílu. Dle JUDr. Zídkové je vhodné toto postavení ve smlouvě ošetřit. Vykonavatelem majetkových práv k počítačovému programu je zaměstnavatel a ne zaměstnanec, který je sice autorem, avšak je v pracovněprávním vztahu ke svému zaměstnavateli. K licenční politice daného program je tedy oprávněn pouze zaměstnavatel a ne zaměstnanec a tento pak nemá nárok na žádnou další dodatečnou odměnu.  <ref name="dva" />
 +
 
 +
V roce 2017, tedy již v době platnosti Nového občanského zákoníku, Sodomka a Klíčová doporučují, aby do předmětu implementační smlouvy nebo smlouvy o dílo byla  zapracována předimplementační analýza a cílový koncept řešení, jež byly vypracovány v průběhu výběrového řízení na dodavatele. Minimálně od vítěze výběrového řízení, a nejlépe po porovnání těchto analýz a cílových konceptů řešení všech účastníků. <ref name="jedenact"> Petr Sodomka, Hana Klčová [online]. Klasifikace servisních služeb k ERP systémům
 +
Dostupne z: http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=1567.</ref>
  
  
 
=== Základní definice pojmů, na které je ve smlouvách často odkazováno ===
 
=== Základní definice pojmů, na které je ve smlouvách často odkazováno ===
  
Ve smlouvách z oblasti IT je často odkazováno na pojem nehmotný statek, který se dá definovat jako statek s nehmotnou podstatou svého předmětu, jenž má určitý myšlenkový obsah vyjádřený hmotnou formou objektivně vnímatelnou. Počítačový program je jedním z nejdůležitějších nehmotných statků. <ref name="dva" />
+
====Nehmotný statek====
  
Dalším pojmem, na který je často odkazováno, je [https://wikisofia.cz/wiki/Duševní_vlastnictví:_autorská_práva,_vlastnictví,_copyright,_copyleft duševní vlastnictví]. Článek 2 Úmluvy o zřízení světové organizace duševní vlastnictví (vyhláška č. 69/1975 Sb.) pojem duševního vlastnictví definuje jako práva k literárním, uměleckým, vědeckým dílům, k výkonům výkonných umělců, zvukových záznamů a rozhlasového vysílání, k vynálezům ze všech oblastí lidské činnosti, k vědeckým objevům, [https://wikisofia.cz/wiki/Průmyslový_vzor průmyslovým vzorům] a k modelům, jakož i k obchodním jménům a názvům, právo na ochranu proti nekalé soutěže a všem ostatním právům vztahujícím se k duševní činnosti v oblasti průmyslové, vědecké, literární a umělecké. Duševním vlastnictvím se tedy rozumí souhrnné označení práv vztahujících se k duševní činnosti. Co se týče systematiky práv k duševnímu vlastnictví, lze jej dělit na autorské právo, práva související s právem autorským a právo [https://wikisofia.cz/wiki/Průmyslové_vlastnictví průmyslového vlastnictví]. Duševní vlastnictví lze chápat pouze jako podmnožinu práv k nehmotným statkům, neboť sem náleží též nehmotné statky, které lze zatím jen těžko do pojmu duševní vlastnictví zahrnout. Na uvedeném závěru zřejmě nic nemění ani úprava obsažená v Novém občanském zákoníku. <ref name="dva" />  
+
Ve smlouvách z oblasti IT je často odkazováno na pojem nehmotný statek. Nehmotný statek se dá popsat jako statek, který má nehmotnou podstatu svého předmětu, má určitý myšlenkový obsah a tento je vyjádřený hmotnou formou.Jedním z nejdůležitějších hmotných statků je právě počítačový program. <ref name="dva" />
  
[http://Autorské_právo Autorské právo] v objektivním slova smyslu je soubor všech právních norem, které upravují právní vztahy při vzniku a následném uplatnění [https://wikisofia.cz/wiki/Autorské_dílo autorských děl]. V subjektivním slova smyslu se jedná o oprávnění konkrétního autora příslušného díla.<ref name="pet"> ŠTEDROŇ, B. Ochrana a licencování počítačového programu. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010, 3 s. ISBN 978-80-7357-555-7.</ref>  Ke vzniku autorského práva k určitému autorskému dílu není třeba jakéhokoli zápisu či registrace u státního orgánu a je poskytována zdarma na celém světě. Podle autorského zákona ustanovení § 65 autorského zákona je počítačový program bez ohledu na formu jeho vyjádření chráněn jako literární dílo.  <ref name="sest"> ČESKO. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). [online]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/doc/cms_library/07-1212000-2001.pdf.</ref> Autorský zákon dnes, dle ustanovení §2 odst.2, zná tři typy fiktivních děl - počítačové programy, databáze a fotografie. Autorské právo nechrání myšlenku, ale její ztvárnění. Zákonná ochrana tedy nedopadá na “nápad nového softwaru” či na principy jeho fungování, autorským právem není chráněno vlastní řešení počítačového programu, ale až jeho následné ztvárnění. Dílo se stane volným, jakmile uplyne doba trvání majetkových práv, tím je míněna doba života autora a 70 let po jeho smrti. <ref name="sest" />Autorským právem dnes rozumíme zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Tento zákon přijatý 7. 4. 2000 je někdy zkráceně nazýván jen autorský zákon <ref name="sest" /> 
+
====Duševní vlastnictví====
  
Autorský zákon neřeší proces vzniku smlouvy a ani tvorbu díla, řeší až užití díla na základě smlouvy. K tomuto existuje výjimka a to vznik licenční smlouvy, která je upravena v ustanovení § 46 odstavec 5 a 6 autorského zákona a reaguje především na proces uzavírání licenčních smluv na dálku v prostředí internetu či masově distribuované softwary. <ref name="dva" /> Proces uzavírání smlouvy je upraven v občanském zákoníku a to konkrétně ustanovením § 43. <ref name="sedm"> ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [online]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89.</ref>
+
Dalším pojmem, na který je často odkazováno, je [https://wikisofia.cz/wiki/Duševní_vlastnictví:_autorská_práva,_vlastnictví,_copyright,_copyleft duševní vlastnictví]. Tento pojem definuje článek 2 Úmluvy o zřízení světové organizace duševního vlastnictví (vyhláška č.69/1975 Sb.), jako práva k literárním, uměleckým, vědeckým dílům, k výkonům výkonných umělců, zvukových záznamů a rozhlasového vysílání, k vynálezům ze všech oblastí lidské činnosti, k vědeckým objevům, [https://wikisofia.cz/wiki/Průmyslový_vzor průmyslovým vzorům] a k modelům, jakož i k obchodním jménům a názvům, právo na ochranu proti nekalé soutěže a všem ostatním právům vztahujícím se k duševní činnosti v oblasti průmyslové, vědecké, literární a umělecké. Duševním vlastnictvím se tedy dají souhrnně označit práva vztahujících se k duševní činnosti a dají se dělit na na autorské právo, práva související s právem autorským a právo [https://wikisofia.cz/wiki/Průmyslové_vlastnictví průmyslového vlastnictví].
 +
 
 +
Duševní vlastnictví lze chápat jako součástí práv k nehmotným statkům, protože zahrnuje i nehmotné statky, které lze v současnosti těžko do pojmu duševní vlastnictví zahrnout. Na tomto nic nemění ani úprava v Novém občanském zákoníku. <ref name="dva" />
 +
 
 +
====Autorské právo====
 +
 
 +
[http://wikisofia.cz/wiki/Autorské_právo Autorské právo] můžeme definovat jako soubor všech právních norem, které upravují právní vztahy při vzniku a následném uplatnění [https://wikisofia.cz/wiki/Autorské_dílo autorských děl]. Zároveň se jedná o oprávnění autora příslušného díla.<ref name="pet"> ŠTEDROŇ, B. Ochrana a licencování počítačového programu. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010, 3 s. ISBN 978-80-7357-555-7.</ref> 
 +
 
 +
Autorské právo k autorskému dílu je poskytováno zdarma na celém světě a k jejímu vzniku není nutné jakéhokoli zápisu či registrace u státního orgánu. Podle autorského zákona ustanovení § 65 autorského zákona je počítačový program bez ohledu na formu jeho vyjádření chráněn jako literární dílo.  <ref name="sest"> ČESKO. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). [online]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/doc/cms_library/07-1212000-2001.pdf.</ref> Autorský zákon dnes, dle ustanovení §2 odst.2, zná tři typy fiktivních děl - počítačové programy, databáze a fotografie.
 +
 
 +
Autorské právo nechrání myšlenku, ale její ztvárnění. Zákon tedy nechrání “nápad nového softwaru” či principy fungování. Autorským právem také není chráněno řešení počítačového programu. Chráněno je až následné ztvárnění. Dílo se stane volným, jakmile uplyne doba trvání majetkových práv a tou je doba života autora a 70 let po jeho smrti. <ref name="sest" />
 +
 
 +
Autorský zákon se nevztahuje na proces vzniku smlouvy a ani tvorbu díla, řeší až užití díla na základě smlouvy. Výjimkou je licenční smlouva, která je upravena v ustanovení § 46 odstavec 5 a 6 autorského zákona a vztahuje se na proces uzavírání licenčních smluv na dálku v prostředí internetu či masově distribuované softwary. <ref name="dva" /> Proces uzavírání smlouvy je upraven v občanském zákoníku (ustanovení § 43). <ref name="sedm"> ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [online]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89.</ref>
 +
 
 +
Autorským právem je míněn zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) přijatý dne 7.4.2000. Někdy může být označován jen jako autorský zákon. <ref name="sest" /> 
  
  
 
=== Typy smluv v IT a jejich náležitosti před rokem 2014 ===
 
=== Typy smluv v IT a jejich náležitosti před rokem 2014 ===
  
V oblasti IT se nejčastěji setkáváme se smlouvou o dílo, na základě které vznikají proprietární softwary na zakázku sofistikovanějšího rázu. <ref name="dva" /> Oproti klasické smlouvě o dílo se na základě smlouvy o dílo z oblasti IT dochází k implementaci počítačového programu. Zhotovitelem bývá osoba, jež vykonává autorská majetková práva k počítačovému programu a objednatelem je subjekt, který je na základě této smlouvy oprávněn tento program využívat. Tato smlouva o dílo v sobě zahrnuje jak prvky smlouvy o dílo, tak prvky smlouvy licenční a kupní. Krabicové softwary jsou poskytovány na základě kupní smlouvy. Dalšími smlouvami, se kterými se v IT oblasti často setkáváme jsou servisní smlouva, dohoda o mlčenlivosti a licenční smlouva.  <ref name="dva" />
+
====Smlouva o dílo====
 +
 
 +
Smlouva o dílo je nejčastější smlouvou v oblasti IT. Na jejím základě vznikají proprietární softwary na zakázku. Na jejím základě dochází k implementaci počítačového programu. Zhotovitelem je osoba, která vykonává autorská majetková práva k počítačovému programu. Objednavatelem je subjekt, který má právo na základě této smlouvy počítačový program využívat. Smlouva o dílo v sobě prvky licenční a kupní smlouvy.  <ref name="dva" />
 +
 
 +
Smlouva o dodání softwaru může mít různé názvy, např. smlouva o dílo, smlouva o spolupráci, smlouva o dodávce a implementaci softwaru, smlouva o dodání informačního systému,  typově se však vždy jedná o smlouvu o dílo s prvky licenční a kupní smlouvy. Rozdílné názvy nemají žádný dopad na právní dopad. <ref name="dva" />
 +
 
 +
Smlouva v sobě zahrnuje úpravu tří různých právních vztahů - nezávislý vztah z vytvoření díla (vytvoření a implementace softwaru, zaškolení obsluhy softwaru na straně objednavatele), vztah z užití vytvořeného díla (počítačového programu) a vztah vzniklý prodejem nosiče softwaru, hardwaru a příslušné dokumentace. Odměna se pak dělí na odměnu za vytvoření softwaru, licenční odměnu a cenu hardwaru.  <ref name="dva" />
 +
 
 +
====Dohoda o mlčenlivosti====
 +
 
 +
Dohoda o mlčenlivosti má podobu samostatné smlouvy. Je možné ji vložit do smlouvy o analýze, do smlouvy o dodávce softwaru a do servisní smlouvy. Smlouva o mlčenlivosti by měla jasně definovat, jakou informaci smluvní strany pokládají za důvěrnou a jakou nikoli. Hlavním důvodem dohody o mlčenlivosti je stanovení sankce při porušení. Je nutné uvést dobu trvání mlčenlivosti, určit způsob sdělení a zaznamenávání důvěrných informací. <ref name="dva" />
 +
 
 +
====Servisní smlouva====
 +
 
 +
Servisní smlouva je součástí postimplementační fáze. Touto fází je míněno období po úspěšném předání díla a počátek provozu. Tato smlouva řeší výpadky softwaru způsobené uživatelem po předání a garantuje termíny odstranění vad. Také řeší průběžnou údržbu softwaru a případný rozvoj ve formě doplňování nových funkcionalit. <ref name="dva" />
 +
 
 +
V servisní smlouvě by měly být uvedeny kategorie incidentů a způsob nahlášení. Tuto kategorizaci by měl provést nezávislý IT konzultant. <ref name="dva" />
 +
 
 +
Zákonná úprava nestanovuje přesné termíny pro odstranění vad. Pro objednavatele může být zároveň obtížné prokázat v rámci zákonné odpovědnosti, že se jedná o vady, které nevznikly až rutinním provozem.<ref name="dva" />
 +
 
 +
Servisní smlouva je úzce provázána se smlouvou licenční. Zánikem licenční smlouvy by měla automaticky zaniknout i smlouva servisní.  <ref name="dva" />
 +
 
 +
====Licenční smlouva====
 +
 
 +
 
 +
Licenční smlouva je závazkovým právním vztahem v oblasti práv duševního vlastnictví. Právní úpravu občanského zákoníku využijeme v případě, kdy chybí ustanovení ohledně licenční smlouvy a smluvních vztahů vzniklých na základě licenční smlouvy.
 +
 
 +
Dle ust § 46 odst 1 autorského zákona licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném či neomezeném a nabyvatel se zavazuje poskytnout autorovi odměnu (za toto užití díla).
 +
 
 +
Předmětem licenční smlouvy je poskytnutí licence. Poskytnutím licence je stav, kdy autor opravňuje k užití svého díla subjekt odlišný a tento subjekt, který se nazývá nabyvatel licence, získává oprávnění k výkonu práva dílo užít (ustanovení § 46 odst. 1 autorského zákona a ustanovení § 12 odst. 1 autorského zákona) a s ním současně i závazek k užití díla na svůj účet. <ref name="dva" />
 +
 
 +
 
 +
 
 +
=== Nejpodstatnější body smlouvy v oblasti IT, které se týkající realizační fáze:<ref name="dva" /> ===
 +
 
 +
* Popis smluvních stran včetně jejich identifikačních čísel. ''společnost ….., spol. s r.o., IČ: …….., jednající jednatelem, kterým je ………., zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl …., vložka ……se sídlem …………,(dále jen „z h o t o v i t e l“).'' 
 +
 
 +
* Popis účelu a cíle projektu. Z účelu smlouvy by mělo být zřejmé proč a za jakých podmínek byla uzavřena. V případě sporů či problémů s výkladem smlouvy může toto ustanovení hrát důležitou roli.
 +
 
 +
* Specifikace předmětu díla - počítačového programu. Je vhodné přesně popsat požadavky na vlastnosti softwaru, strukturu, eventuelně popsat jednotlivé moduly programu. Nestačí jen název a číslo verze.
  
Smlouva o dodání softwaru může mít různé názvy, např. smlouva o dílo, smlouva o spolupráci, smlouva o dodávce a implementaci softwaru, smlouva o dodání informačního systému, ale typově se jedná o smlouvu o dílo, která v sobě zahrnuje prvky licenční smlouvy a prvky kupní smlouvy. Tyto rozdílné názvy nemají na platnost a obsah smlouvy žádný právní dopad. <ref name="dva" /> Kvalitní smlouva je klíčovou podmínkou úspěšné realizace a nachází své uplatnění jako prevence vleklých sporů. Zhotovitelem je systémový integrátor, kdy při plnění smlouvy sestavuje dílčí plnění ze subdodávek.  
+
* Určení časové náročnosti jednotlivých operací a specifikace hardwarové platformy, na které bude program pracovat.  
  
Smlouva v sobě zahrnuje úpravu tří různých právních vztahů - nezávislý vztah z vytvoření díla (z vytvoření a implementace softwaru, zaškolení obsluhy softwaru na straně objednavatele), vztah z užití vytvořeného díla (počítačového programu) a vztah vzniklý prodejem nosiče softwaru, hardwaru a příslušné dokumentace. Odměna se z tohoto důvodu dělí na odměnu za vytvoření softwaru, licenční odměnu a cenu hardwaru.  <ref name="dva" />
+
* Popis IT struktury, prostředí, předpokládaného počtu uživatelů, možnosti rozšíření.  
  
Dohoda o mlčenlivosti má podobu samostatné smlouvy, případně jsou tato ustanovení vložena do smlouvy o analýze, do smlouvy o dodávce softwaru a do servisní smlouvy. Smlouva o mlčenlivosti by měla jasně definovat, jakou informaci smluvní strany pokládají za důvěrnou a jakou nikoli. Hlavním důvodem je stanovení sankce při porušení povinnosti mlčenlivosti. Tímto krokem se dá předejí situaci, kdy vznikne mezi stranami spor o výši náhrady škody vzniklé zneužitím informací. Je nutné uvést dobu trvání mlčenlivosti, určit způsob sdělení a zaznamenávání důvěrných informací. <ref name="dva" />
+
* Stanovení harmonogramu implementace - jednotlivých fází/etap. Harmonogram by měl obsahovat čas, místo a způsob provádění a testování díla. Předání softwaru probíhá postupně po ukončování těchto jednotlivých fází/etap.
  
Servisní smlouva je součástí postimplementační fáze, neboli fáze po úspěšném předání díla a počátek rutinního provozu software. Servisní smlouva řeší výpadky softwaru způsobené uživatelem po akceptaci softwaru a garantuje termíny odstranění vad. Dále řeší průběžnou údržbu softwaru a případný rozvoj ve formě doplňování nových funkcionalit. Servisní smlouva by měla mít tyto náležitosti - uvést kategorizaci incidentů provedenou nezávislým IT konzultantem, dále způsob nahlášení. Pokud objednavatel spoléhá pouze na odstranění vad v rámci zákonné odpovědnosti zhotovitele za vady, která se vztahuje na vady přítomné již při předání, avšak, které se projevily až v rutinním provozu, může být pro něj těžké prokázat, že vada nevznikla až rutinním provozem. Zákonná úprava také nestanovuje přesné termíny pro odstranění vad, které lze z pohledu objednatavele a zhotovitele hodnotit rozdílně. Objednavatel tak neví, kdy mu bude vada odstraněna. Servisní smlouva je úzce provázána se smlouvou licenční. Zánikem licenční smlouvy by měla automaticky zaniknout i smlouva servisní. <ref name="dva" />
+
* Cena za vývoj a implementaci počítačového programu včetně platebních podmínek. Případně také cena za hardware a související služby.  
  
Licenční smlouva je závazkovým právním vztahem v oblasti práv duševního vlastnictví. Chybí-li úprav týkající se otázek spojených s licenční smlouvou a smluvním vztahem vniklým na základě licenční smlouvy, nastupuje právní úprava občanského zákoníku. Dle ust § 46 odst 1 autorského zákona licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném či neomezeném a nabyvatel se zavazuje poskytnout autorovi odměnu (za toto užití díla). Předmětem licenční smlouvy je tedy poskytnutí licence, tj. stav, kdy autor uděluje oprávnění k užití svého díla subjektu odlišnému a tento subjekt, který se nazývá nabyvatel licence, získává oprávnění k výkonu práva dílo užít (viz zmíněné ustanovení § 46 odst. 1 autorského zákona a ustanovení § 12 odst. 1 autorského zákona) a s ním současně i závazek k užití díla na svůj účet. <ref name="dva" />
+
* Oprávnění software využívat. Kdo, v jakém rozsahu a jakým způsobem.  
  
 +
* Součinnost objednavatele. V případě, že objednavatel neposkytne řádnou součinnost, nemůže pak požadovat náhradu škody vzniklou prodlením s předáním počítačového programu (ustanovení § 370 spolu s ustanovením § 376 obchodního zákoníku).
 +
 +
* Uvedení, že zdrojové kódy softwaru jsou majetkem zhotovitele. Objednavatel tak na základě smlouvy není oprávněn se jich domáhat.
  
==== Smlouva v oblasti IT by měla obsahovat nejpodstatnější body týkající se realizační fáze. Mezi tyto podstatné náležitosti patří:<ref name="dva" /> ====
+
* Pravidla pro odstranění vad a ustanovení o záruční době. Stanovení těchto pravidel zahrnující akceptaci, předání, definice právních a faktických vad, způsob a lhůty pro odstranění vad s ustanovením o záruční době.
 +
 
 +
* Update a upgrade počítačového programu. Uvedení povinnosti zhotovitele tento provádět.
  
* přesný popis smluvních stran včetně jejich identifikačních čísel. Identifikace smluvní strany může vypadat následně: ''společnost ….., spol. s r.o., IČ: …….., jednající jednatelem, kterým je ………., zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl …., vložka ……se sídlem …………,(dále jen „z h o t o v i t e l“).'' 
 
* popis účelu a cíle projektu. Toto bývá často opomíjeno, přitom toto ustanovení může mít značnou roli v případě sporů či výkladových problémech. Z účelu smlouvy by mělo být jasné proč a za jakých podmínek byla smlouva uzavřena.
 
* specifikace předmětu díla a to pomocí definice, tedy definice počítačového programu s přesným vymezením požadavků vlastností softwaru, popsat strukturu, u modulových pak popsat jednotlivé moduly programu. Nestačí jen uvedení názvu a číslo verze.
 
* uvedení časové náročnosti jednotlivých operací a specifikovat hardwarovou platformu, na které bude počítačový program pracovat, včetně popisu IT struktury, popis prostředí, předpokládaného počtu uživatelů, možnosti rozšíření.
 
* uvedení času, místa a způsobu provádění díla, rozsah a termín testování počítačového programu. Smlouva by měla obsahovat harmonogram implementace. K předání softwaru tak dochází po ukončení jednotlivých fází/etap.
 
* uvedení ceny za vývoj a implementaci počítačového programu včetně ceny za hardware a související služby, včetně platebních podmínek.
 
* uvedení, kdo je oprávněn software užít - zaměstnanci objednatele či také zaměstnanci propojené společnosti s objednavatelem, v jakém rozsahu a jakým způsobem.
 
* ošetření ve smlouvě součinnost objednavatele. Pokud objednavatel neposkytne řádnou součinnost, nemůže pak požadovat náhradu škody vzniklou prodlením s předáním počítačového programu (ustanovení § 370 spolu s ustanovením § 376 obchodního zákoníku)
 
* uvedení, že objednavatel bere na vědomí, že zdrojové kódy softwaru jsou majetkem zhotovitele a objednatel není na základě smlouvy oprávněn se jich domáhat.
 
* stanovení pravidel pro akceptaci, předání, definice právních a faktických vad, způsob a lhůty pro odstranění vad s ustanovením o záruční době.
 
* uvedení povinnosti zhotovitele provádět upgrade a update počítačového programu.
 
 
Ostatní je součástí project managementu.  <ref name="dva" />
 
Ostatní je součástí project managementu.  <ref name="dva" />
  
  
 +
== Změny, které přináší Nový občanský zákoník č. 89/2012 pro smlouvy v oblasti IT platné od roku 2014 ==
  
== Změny, které přináší Nový občanský zákoník č. 89/2012 pro smlouvy v oblasti IT platné od roku 2014 ==
 
  
 +
* Odpovědnost IT odborníka za své služby. Nový občanský zákoník eliminuje situaci, kdy kdokoli mohl nabízet služby jako IT odborník (programátor, systémový admin, implementační konzultant), následně eventuálně napáchat škodu, nechat si zaplatit a zmizet. Nyní nový občanský zákoník říká: “Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti.“ Tímto bodem je také ošetřena situace, kdy dodavatel nebo konzultant vnutí neznalému zadavateli neadekvátní řešení, které výrazně zvedne pořizovací i provozní náklady. <ref name="tri"> Nový občanský zákoník a smlouvy v IT, co se mění? in: ITBIZ. [online]. Dostupné z: https://www.itbiz.cz/clanky/novy-obcansky-zakonik-a-smlouvy-v-it-co-se-meni.</ref>
 +
 +
* Vztahy smluvních stran a znevýhodnění jedné z nich. Nový občanský zákoník nově nastavuje v § 1765 vztahy obou smluvních stran a ošetřuje po uzavření smlouvy  znevýhodnění jedné ze stran. Znevýhodněná strana má nově právo domáhat se obnovení jednání o nové smlouvě. Pokud zvýhodněná protistrana odmítne, je možné soudní cestou závazek plnění takové smlouvy změnit nebo zrušit, např. v případě živelné pohromy jako je požár, či v případě změny celkové ekonomické situace.  Poškozená strana musí být schopna prokázat, že nastalou nečekanou změnu nemohla předpokládat. Výjimkou je situace, kdy je pouze komplikovanější po uzavření smlouvy závazek plnit. Při podepsané smlouvě o dílo, ve které je cena dána fixně, musí zhotovitel každé zvýšení nákladů řešit soudně. V ostatních případech Nový občanský zákoník přebírá většinu principů z obchodního zákoníku. <ref name="tri" />
 +
 +
* Předávání díla. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, v tomto případě jej objednavatel musí převzít. V případě děl s nehmotným výsledkem, např. softwarová implementace, je dílo považováno za předané, bude-li objednavateli umožněno jeho užití v plném rozsahu. U programových licencí se Nový občanský zákoník opírá o současný Autorský zákon. <ref name="tri" />
 +
 +
* Jednostranné změny obchodních podmínek,např. outsourcing. V minulosti byla úprava smluv zakotvena v občanském a obchodním zákoníku. Od 1.1.2014 je úprava smlouvy zakotvena pouze v občanském zákoníku. Dodavatel má právo v obchodních podmínkách nastavit možnost jednostranných změn za předpokladu, že tyto změny budou druhé straně včas oznámeny a „založí-li druhé straně právo změny odmítnout“ a celý závazek vypovědět ve „výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění“. <ref name="tri" /> Nová úprava umožňuje také jednostraně upravovat obchodní podmínky, které regulují dlouhodobý vztah. <ref name="devet" />
 +
 +
* Smlouvy uzavřené před 1.1.2014. Tyto se řídí právními předpisy platnými v době jejich uzavření. Zahrnuje to i pokuty za neposkytování služby nebo neuhrazení odměny. Dodatky po 1.1.2014 k dříve uzavřeným smlouvám již musí Nový občanský zákoník respektovat.<ref name="tri" />
 +
 +
* Předsmluvní odpovědnost. Tato se před rokem 2014 dovozovala z obecných zásad odpovědnosti za škodu, nyní ji řeší Nový občanský zákoník. Je zde výslovně uvedeno nepoctivé jednání jako ukončení projednávání smlouvy “bez spravedlivého důvodu” v okamžiku, kdy se uzavření smlouvy jeví druhé straně jako “velice pravděpodobné”. <ref name="devet" />
 +
 +
* Domáhání škody v případě, že jedna strana neměla k dispozici všechny relevantní informace a okolnosti. Nový občanský zákoník umožňuje domáhat se náhrady škody v případě, kdy jedna strana neměla k dispozici všechny relevantní informace a okolnosti a to v rozsahu, aby se druhá strana “mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu. Tato informační povinnost platí pro obě strany a úzce souvisí s předsmluvní odpovědností. <ref name="devet" /> Vzájemná informační povinnost potencionálních smluvních stran (§1728 odst.2) zahrnuje sdělit si „…všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.“  Případné získání důvěrných informací a nakládání s nimi ošetřuje § 1730 odst. 1 nového občanského zákoníku.<ref name="deset"> THOR, M. Smlouva je základ, nejen v IT. [online]. Dostupné z:  http://www.fyi.cz/smlouva-je-zaklad-nejen-v-it/.</ref> Je povinnost dbát, aby tyto informace nebyly zneužity či prozrazeny bez zákonného důvodu. Nový občanský zákoník ustanovuje, že tato ochrana se vztahuje na poskytnuté důvěrné údaje bez ohledu na výslovné označení, co je míněno důvěrnými údaji. <ref name="osm" />
 +
 +
* Ustoupení od zásady, že smlouva je uzavřena pouze pokud dojde k bezvýhradnému souhlasu s návrhem smlouvy. Dodatek nebo odchylka, která podstatně nemění podmínky nabídky, znamená přijetí nabídky, pokud navrhovatel toto přijetí neodmítne. Dle starého občanského zákoníku se přijetí smlouvy s jakýmkoli dodatkem, výhradou či jinou změnou považoval za nový návrh na uzavření smlouvy. <ref name="devet" />
 +
 +
* Úprava odkazování navrhovatele ve smlouvě na obchodní podmínky. Dle starého občanského zákoníku smlouva vznikla až tehdy, byla-li nabídka bezvýhradně přijata. Nově může druhá strana smlouvu akceptovat, kdy je uzavřena “s obsahem určeným v tom rozsahu, v jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu”.  <ref name="devet" />
 +
 +
* Neočekávanost. V případě neočekávanosti, která může být vyvolána neobvyklým či nevhodným obsahem ve smlouvě, případně formou jeho vyjádření (například při velkém počtu příloh, které na sebe různě odkazují a jejich výklad může být obtížný), řeší Nový občanský zákoník neúčinností. <ref name="devet" />
 +
 +
== Zásady smlouvy z pohledu následného řízení projektu <ref name="dvanact"> ŘÍHOVÁ, Z.. Problém neznalosti smluvních vztahů při řízení projektu. In: Systemová integrace. 3/2015. Rok 2015, ročník 22, číslo 3, ISNN: 1804-2716  [online]. Dostupne z: http://www.cssi.cz/cssi/problem-neznalosti-smluvnich-vztahu-pri-rizeni-projektu. </ref> :==
 +
 +
Podle Říhové jsou zásady z pohledu následného řízení projektu přesnost, vyváženost vztahů, práv a povinností účastníků, propracovanost potenciálních konfliktních bodů s cílem prevence konfliktů a nedorozumění, srozumitelnost pro řešitele a projektového manažera, koordinace smluvních podmínek se subdodavatelem a informování projektového manažera, účast projektového manažera ve fázi přípravy smlouvy a přípravy nabídky a upozorňuje, že problém smluvního ujednání nebo regulatorních opatření zákazníka není dostatečně rozpracován v teoretické rovině.  <ref name="dvanact" />
 +
 +
Říhová upozorňuje na nízkou úroveň právní gramotnosti projektových manažerů v oblasti IT-služeb. Právě tyto znalosti jsou potřebné pro úspěšnou realizaci projektů. Proto je nejlepším řešením spolupráce s odborníkem  - externistou nebo zaměstnancem přiděleným pro řešení projektů. Níže navrhuji tabulku vztahu mezi doporučeními vyplývajícími z teorie a reálnou situací v podnikové praxi, jak vyplývá z výše uvedeného článku. <ref name="dvanact" />
 +
 +
 +
=== Desatero  pro právní minimum pro projektového manažera: teorie a praxe===
 +
Zdroj <ref name="dvanact" />: Z. Říhová, upraveno autorkou
 +
 +
 +
{| class="wikitable"
 +
|-
 +
! Teorie - doporučení ke smlouvě !! Praxe - chyby
 +
|-
 +
| Předmět smlouvy: jasná definice nabídky, vymezen rozsah a obsah || Obsahově špatná smlouva, neznalost smluvního vztahu, neznalost smlouvy a neporozumění jednotlivým částem, projektový manažer není účasten přípravě smlouvy
 +
|-
 +
| Reálný harmonogram projektu ve vazbě na finanční podmínky || Nereálné termíny, podceněná pracnost, nedodržování smlouvy
 +
|-
 +
| Definice licenčních podmínek - práva jsou vymezena vzhledem ke specifice produktu a subjektům vztahu || Neznalost legislativy
 +
|-
 +
| Řešení projektových změn - určení, kdy změna je v rámci smlouvy a kdy už vyžaduje dodatek  || Neznalost legislativy
 +
|-
 +
| Součinnost všech pracovníků v projektu, adekvátnost pravomoci vzhledem k úkolům a odpovědnosti  || Nespecifikovaná součinnosti dodavatel-zákazník, neznalost subdodavatelů
 +
|-
 +
| Akceptační procedury: proces kontroly kvality a lhůt domluvených dodavek a plateb || Projektový manažer není účasten přípravě smlouvy
 +
|-
 +
| Principy smluvních pokut: vazba na náhradu škody || Neznalost legislativy
 +
|-
 +
| Rozsah a charakter záruk a podpor dodávaných řešení || Projektový manažer není účasten přípravě smlouvy
 +
|-
 +
| Předčasné ukončení smlouvy: podmínky, “vrácení” plnění || Neznalost legislativy
 +
|-
 +
| Znalost regulatorních podmínek zákazníka a respekt vůči nim || Neznalost vnitřních norem zákazníka
 +
|}
 +
 +
 +
 +
==Závěr ==
 +
 +
NOZ přinesl řadu změn, které se týkají všech smluvních vztahů. V oblasti IT toto povede k ochraně práv a rovnosti obou smluvních stran, zajištění dodržení mlčenlivosti a odbornosti služeb, k zabránění provozování nekalých praktik jako je jednání “na oko” a neposkytnutí důležitých informací či zneužití neinformovanosti druhé strany.
  
* Nový občanský zákoník eliminuje situaci, kdy kdokoli mohl nabízet služby jako IT odborník (programátor, systémový admin, implementační konzultant), eventuelně napáchat škodu a poté si nechat zaplatit a zmizet. Nyní nový občanský zákoník říká: “Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti.“ Tímto bodem je také ošetřena situace, kdy dodavatel nebo konzultant vnutí neznalému zadavateli neadekvátně robustní řešení, které výrazně zvedne pořizovací i provozní náklady. Tuto skutečnost je ovšem nutné doložit, např. dvěma nezávislými odbornými audity <ref name="tri"> Nový občanský zákoník a smlouvy v IT, co se mění? in: ITBIZ. [online]. Dostupné z: https://www.itbiz.cz/clanky/novy-obcansky-zakonik-a-smlouvy-v-it-co-se-meni.</ref>
+
Dopad nekalých praktik a nečestného nebo nerovného jednání jedné ze stran v oblasti IT je specifický tím, že problematika ještě není teoreticky prozkoumána a nejsou judikatury, což může vést ke zdlouhavým soudním sporům a velkým finančním škodám a ztrátám.  
* Nový občanský zákoník nově nastavuje v § 1765 vztahy obou smluvních stran a ošetřuje po uzavření smlouvy  znevýhodnění jedné ze stran. Znevýhodněná strana má nyní právo domáhat se obnovení jednání o nové smlouvě. Pokud zvýhodněná protistrana odmítne, je možné soudní cestou závazek plnění takového smlouvy změnit nebo zrušit. Výjimkou je situace, kdy je pouze komplikovanější po uzavření smlouvy závazek plnit. Např. nemoc vedoucího programátora, kdy si dodavatel musí poradit i beze změny smlouvy. Ovšem v případě živelné pohromy, např. požár, může dodavatel začít o obnovení jednání o smlouvě jednat. To samé i v případě změny celkové ekonomické situace, neúměrné zvýšení nákladů na dodávku řešení či snížení hodnoty plnění. Poškozená strana musí být schopna prokázat, že nastalou nečekanou změnu nemohla předpokládat. Při podepsané smlouvě o dílo, ve které je cena dána fixně, si musí zhotovitel každé zvýšení nákladů vybojovat u soudu, který rozhodně o případném zvýšení ceny za dílo či zrušení smlouvy a o způsobu vypořádání obou stran. V ostatních případech Nový občanský zákoník přebírá většinu principů z obchodního zákoníku. <ref name="tri" />
 
* Nový občanský zákoník definuje předávání díla. Podle něj je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu a objednatel jej musí převzít. V případě děl s nehmotným výsledkem, např. softwarová implementace, je dílo považováno za předané tehdy, kdy objednavateli bude umožněno jeho užití v plném rozsahu. U programových licencí se Nový občanský zákoník opírá o současný Autorský zákon. <ref name="tri" />
 
* Nový občanský zákoník umožňuje mnohem jednodušeji měnit jednostraně obchodní podmínky - v IT např. jakýkoli outsourceing. V minulosti byla úprava smluv zakotvena v občanském a obchodním zákoníku. Od 1.1.2014 je úprava smlouvy zakotvena pouze v občanském zákoníku. Dodavatel má právo v obchodních podmínkách nastavit možnost jednostranných změn za předpokladu, že tyto změny budou druhé straně včas oznámeny a „založí-li druhé straně právo změny odmítnout“ a celý závazek vypovědět ve „výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění“. <ref name="tri" /> Nová úprava umožňuje také jednostraně upravovat obchodní podmínky, které regulují dlouhodobý vztah. <ref name="devet" />
 
* Smlouvy uzavřené před 1.1.2014 se řídí právními předpisy platnými v době jejich uzavření. Zahrnuje to i pokuty za neposkytování služby ve sjednaném rozsahu nebo neuhrazení sjednané odměny. Dodatky po 1.1.2014 k dříve uzavřeným smlouvám však již musí Nový občanský zákoník respektovat.<ref name="tri" />
 
* Nový občanský zákoník zakotvuje nově předsmluvní odpovědnost, která se před rokem 2014 dovozovala z obecných zásad odpovědnost za škodu. Nepoctivé jednání je výslovně označeno jako ukončení projednávání smlouvy “bez spravedlivého důvodu” v okamžiku, kdy se uzavření smlouvy jeví druhé straně jako “velice pravděpodobné”. <ref name="devet" />
 
* Nový občanský zákoník umožňuje domáhat se náhrady škody také v případě, kdy jedna strana neměla k dispozici všechny relativní informace a okolnosti a to v rozsahu, aby se druhá strana “mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu. Při odstoupení od projednávání smlouvy z tohoto důvodu se jedna ze stran může domáhat úhrady alespoň neúčelně vynaložených nákladů. Tato informační povinnost platí pro obě strany a úzce souvisí s předsmluvní odpovědností. <ref name="devet" /> Vzájemná informační povinnost potencionálních smluvních stran (§1728 odst.2) zahrnuje sdělit si „…všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.“  Případné získání důvěrných informací a nakládání s nimi ošetřuje § 1730 odst. 1 nového občanského zákoníku.<ref name="deset"> THOR, M. Smlouva je základ, nejen v IT. [online]. Dostupné z:  http://www.fyi.cz/smlouva-je-zaklad-nejen-v-it/.</ref> Má povinnost dbát, aby tyto informace nebyly zneužity či prozrazeny bez zákonného důvodu. Nový občanský zákoník ustanovuje, že tato ochrana se vztahuje na poskytnuté důvěrné údaje bez ohledu na výslovné označení, co je míněno důvěrnými údaji. <ref name="osm" />
 
* Jednou z nejvýraznějších změn v novém občanském zákoníku je ustoupení od zásady, že smlouva je uzavřena pouze pokud dojde k bezvýhradnému souhlasu s návrhem smlouvy. Dodatek nebo odchylka, která podstatně nemění podmínky nabídky, znamená přijetí nabídky, pokud navrhovatel toto přijetí neodmítne. Dle starého občanského zákoníku se přijetí smlouvy s jakýmkoli dodatkem, výhradou či jinou změnou považoval za nový návrh na uzavření smlouvy. <ref name="devet" />
 
* Nový občanský zákoník upravuje odkazování navrhovatele ve smlouvě na obchodní podmínky. Původně smlouva vznikla až tehdy, byla-li nabídka bezvýhradně přijata. Nově může druhá strana smlouvu akceptovat, kdy je uzavřena “s obsahem určeným v tom rozsahu, v jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu”.  <ref name="devet" />
 
* Nový občanský zákoník řeší neúčinností ustanovení neočekávanost, která může být vyvolána neobvyklým či nevhodným obsahem ustanovení nebo formou jeho vyjádření, například při velkém počtu příloh, které na sebe různě odkazují a jejich výklad může být obtížný. <ref name="devet" />
 
  
 +
Specifikem je i to, že jak IT, tak i právo, jsou doménou odborníků, kdy manažerům a projektovým vedoucím nebo IT odborníkům nestačí jejich odborné znalosti, aby tato rizika odhalili, a právníkům nestačí jejich odborné vzdělání, aby zabránili vzniku nedorozumění a neadekvátních technických podmínek apod. NOZ je v tomto smyslu partnerem pro prevenci soudních sporů, protože praktický důraz je kladen na ošetření potenciálně konfliktních a rizikových bodů ještě ve smlouvě součinností a spoluprací právníků, IT odborníků a projektových manažerů. 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 95: Řádek 223:
 
* JUNGWIRTH, T., DOUCHA, P. Proč je zapotřebí být při uzavírání smluv podle nového občanského zákoníku opatrný (III). Nový občanský zákoník III [online]. Dostupné z:  https://www.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-facility-management/10824-proc-je-zapotrebi-byt-pri-uzavirani-smluv-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-opatrny-iii   
 
* JUNGWIRTH, T., DOUCHA, P. Proč je zapotřebí být při uzavírání smluv podle nového občanského zákoníku opatrný (III). Nový občanský zákoník III [online]. Dostupné z:  https://www.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-facility-management/10824-proc-je-zapotrebi-byt-pri-uzavirani-smluv-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-opatrny-iii   
 
* OTEVŘEL, P. Sjednávání smluv v IT podle nového občanského zákoníku, in: IT SYSTEMS 11/2013 , IT [online]. Dostupné z:  https://www.systemonline.cz/it-pravo/sjednavani-smluv-v-it-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku.htm   
 
* OTEVŘEL, P. Sjednávání smluv v IT podle nového občanského zákoníku, in: IT SYSTEMS 11/2013 , IT [online]. Dostupné z:  https://www.systemonline.cz/it-pravo/sjednavani-smluv-v-it-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku.htm   
* THOR, M. Smlouva je základ, nejen v IT. [online]. Dostupné z:  http://www.fyi.cz/smlouva-je-zaklad-nejen-v-it/
+
* THOR, M. Smlouva je základ, nejen v IT. [online]. Dostupné z:  http://www.fyi.cz/smlouva-je-zaklad-nejen-v-it/  
 +
* SODOMKA,P.,KLČOVÁ H., [online]. Klasifikace servisních služeb k ERP systémům
 +
Dostupné z: http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=1567
 +
* ŘÍHOVÁ, Z.. Problém neznalosti smluvních vztahů při řízení projektu. In: Systémová integrace. 3/2015. Rok 2015, ročník 22, číslo 3, ISNN: 1804-2716  [online]. Dostupné z: http://www.cssi.cz/cssi/problem-neznalosti-smluvnich-vztahu-pri-rizeni-projektu
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
 
 +
[https://wikisofia.cz/wiki/Právo_a_internet Právo a internet]
 +
[https://wikisofia.cz/wiki/Právo Právo]
 +
[https://wikisofia.cz/wiki/Duševní_vlastnictví Duševní vlastnictví]
 +
[https://wikisofia.cz/wiki/Software Software]
 +
[https://wikisofia.cz/wiki/Internet_a_autorské_právo Internet a autorské právo]
 +
[https://wikisofia.cz/wiki/Právo_na_ochranu_duševního_vlastnictví_a_WIPO Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]
 +
[http://wikisofia.cz/wiki/Autorské_právo Autorské právo]
 +
[http://wikisofia.cz/wiki/Autorské_dílo Autorské dílo]
 +
 
 +
 
 +
=== Klíčová slova ===
 +
Smlouvy v IT, Software, Autorský zákon, Smlouva o dílo, Duševní vlastnictví, Nehmotný statek, Nový občanský zákoník, Právo
 +
 
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Verze z 4. 6. 2018, 23:03

Smlouvy z oblasti IT do roku 2014 a po roce 2014, kdy vstoupil v platnost Nový občanský zákoník, měly a mají svá různá specifika. Proto, aby bylo jasné, k jakým změnám došlo po roce 2014, je nutné shrnout původní výklad zákona. V oblasti informačních technologií nemůžeme použít ustálenou výkladovou praxi, protože v této oblasti bylo vydáno jen minimum soudních rozhodnutí.[1] Syntézu jak právního, tak manažerského pohledu s cílem úspěšného řízení a realizace projektu, nabízí Říhová a toto bude rozebráno podrobněji v závěrečné části. [2]


Specifika IT smluv a hlavní principy před rokem 2014

Pro účel článku navrhuji využít definici smlouvy, kterou formuluje Říhová: “Smlouva je vztah mezi dvěma nebo více subjekty, kde se definují práva a povinnosti jednotlivých stran. Definuje se předmět smlouvy, čas, finanční plnění a podmínky, které se smlouvou souvisí. Smlouva by měla být vyvážená v oblasti standardních pravidel obchodního styku.” [2]

IT služby zahrnují širokou škálu činností - analytickou, kvalifikační práci, poskytování hardwaru či licencí k nehmotným statkům (např. Licence k softwaru, přístupy k databázím, patenty), zároveň plnění poskytování IT služeb má svá specifika - jednotlivé fáze jsou ukončeny zkouškami, měřením, a protokolárním převzetím. Tedy již před rokem 2014 z těchto důvodů nešlo jednoduše aplikovat standardní typy smluv dle občanského zákoníku (smlouva o dílo, kupní smlouva), jak upozorňuje JUDr. Petr Otevřel z advokátní kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s. [3]

Smlouvy, které byly uzavřeny před rokem 2014, kdy vzešel v platnost nový občanský zákoník, zůstávají v platnosti podle dosavadních právních předpisů. Není nutné do nich zasahovat, ani je nějak upravovat. To neplatí v případě dodatků. Podle názoru Petra Otevřela, Tomáše Jungwirtha, Pavla Douchy a Advokátní kanceláře Šikola a partneři, by tyto měly být uzavřeny již v souladu s novým občanským zákoníkem. [4]

Nový občanský zákoník nemění až tak zásadně principy přístupu ke smlouvám, které byly platné před rokem 2014, jelikož umožňuje široké pole působnosti pro různé podmínky a pravidla mezi účastníky smlouvy. [5]

Obecné principy pro smlouvy v oblasti IT služeb jsou následující: [3]

  • Dodržování terminologické jednoty, jednoznačnosti a vnitřní provázanost smlouvy.

V průběhu projektu vytvářet doplňkovou dokumentaci ke smlouvě obsahující protokoly a zápisy v jednotném standardu. Tento standard by měl také být definován. Na tuto doplňkovou dokumentaci se dá v případě sporů odkazovat.

  • Odborné právní zpracování každé smlouvy na míru pro každý projekt. Nekopírovat smlouvy z předcházejících projektů.
  • Spolupráce IT odborníka a právníka při přípravě smlouvy a technických příloh. Právník píše právní text samotné smlouvy a IT odborník k této smlouvě technické přílohy, tedy musí si neustále mezi sebou vyměňovat informace. Tato spolupráce je důležitá, aby jednotlivé části vůči sobě korespondovaly. Právník by neměl psát technické přílohy a IT odborník smlouvu.
  • Smlouva musí obsahovat ustanovení o účelu smlouvy a o cílech projektu.
  • Smlouva musí obsahovat body týkající se odpovědnosti za vady, náhrady škody a řešení případné krize.
  • Ve smlouvě by měl být vyjmenován projektový tým, pravomoci jednotlivců, druh dokumentace a pravidla pro její vedení.
  • Petr Otevřel doporučuje provést audit vzorové smluvní dokumentace dle starého občanského zákoníku s cílem zjistit, jsou-li nutné rozsáhlé úpravy a změny, případně vytvořit vzorové smlouvy nové.


Ze stručné rekapitulace zásadních bodů, které rozpracovala ve své rigorózní práci s názvem Vybrané aspekty autorského práva se zaměřením na IT smlouvy [6] autorka JUDr. Jana Zídková, ještě v době platnosti starého občanského zákoníku vyplývají další specifika smluv dle starého občanského zákoníku:

  • Smlouva o dílo byla nejčastější smlouvou, na základě které vznikaly proprietární softwary. Proprietární softwary jsou softwary, kde autor upravuje rozsah používání a to nejčastěji licencí. Smlouva o dílo zároveň zahrnovala prvky licenční a kupní smlouvy.
  • V době uzavírání není konkrétně znám předmět díla. Toto bývá problematické v procesu uzavírání smlouvy, jakmile právní zástupce jedné ze stran specifika typická při uzavírání smluv pro IT služby nezná. Předmět díla je ve smlouvě uveden velmi obecně a odkazuje se na specifikaci, která se bude tvořit až po uzavření smlouvy a bude součástí dokumentu analýzy. Toto specifikum je platné dodnes.
  • Servisní smlouvy a smluvní záruky. Smluvní záruka na základě zákonných ustanovení stanovuje zhotoviteli povinnost odstranit vady programu, avšak není definována konkrétní doba opravy. JUDr. Zídková proto doporučuje použít servisní smlouvu ve které jsou dané reakční doby a doby pro odstranění vad dle kritičnosti. [6].
  • Definování ve smlouvě postavení zaměstnance-autora k dílu. Dle JUDr. Zídkové je vhodné toto postavení ve smlouvě ošetřit. Vykonavatelem majetkových práv k počítačovému programu je zaměstnavatel a ne zaměstnanec, který je sice autorem, avšak je v pracovněprávním vztahu ke svému zaměstnavateli. K licenční politice daného program je tedy oprávněn pouze zaměstnavatel a ne zaměstnanec a tento pak nemá nárok na žádnou další dodatečnou odměnu. [6]

V roce 2017, tedy již v době platnosti Nového občanského zákoníku, Sodomka a Klíčová doporučují, aby do předmětu implementační smlouvy nebo smlouvy o dílo byla zapracována předimplementační analýza a cílový koncept řešení, jež byly vypracovány v průběhu výběrového řízení na dodavatele. Minimálně od vítěze výběrového řízení, a nejlépe po porovnání těchto analýz a cílových konceptů řešení všech účastníků. [7]


Základní definice pojmů, na které je ve smlouvách často odkazováno

Nehmotný statek

Ve smlouvách z oblasti IT je často odkazováno na pojem nehmotný statek. Nehmotný statek se dá popsat jako statek, který má nehmotnou podstatu svého předmětu, má určitý myšlenkový obsah a tento je vyjádřený hmotnou formou.Jedním z nejdůležitějších hmotných statků je právě počítačový program. [6]

Duševní vlastnictví

Dalším pojmem, na který je často odkazováno, je duševní vlastnictví. Tento pojem definuje článek 2 Úmluvy o zřízení světové organizace duševního vlastnictví (vyhláška č.69/1975 Sb.), jako práva k literárním, uměleckým, vědeckým dílům, k výkonům výkonných umělců, zvukových záznamů a rozhlasového vysílání, k vynálezům ze všech oblastí lidské činnosti, k vědeckým objevům, průmyslovým vzorům a k modelům, jakož i k obchodním jménům a názvům, právo na ochranu proti nekalé soutěže a všem ostatním právům vztahujícím se k duševní činnosti v oblasti průmyslové, vědecké, literární a umělecké. Duševním vlastnictvím se tedy dají souhrnně označit práva vztahujících se k duševní činnosti a dají se dělit na na autorské právo, práva související s právem autorským a právo průmyslového vlastnictví.

Duševní vlastnictví lze chápat jako součástí práv k nehmotným statkům, protože zahrnuje i nehmotné statky, které lze v současnosti těžko do pojmu duševní vlastnictví zahrnout. Na tomto nic nemění ani úprava v Novém občanském zákoníku. [6]

Autorské právo

Autorské právo můžeme definovat jako soubor všech právních norem, které upravují právní vztahy při vzniku a následném uplatnění autorských děl. Zároveň se jedná o oprávnění autora příslušného díla.[8]

Autorské právo k autorskému dílu je poskytováno zdarma na celém světě a k jejímu vzniku není nutné jakéhokoli zápisu či registrace u státního orgánu. Podle autorského zákona ustanovení § 65 autorského zákona je počítačový program bez ohledu na formu jeho vyjádření chráněn jako literární dílo. [9] Autorský zákon dnes, dle ustanovení §2 odst.2, zná tři typy fiktivních děl - počítačové programy, databáze a fotografie.

Autorské právo nechrání myšlenku, ale její ztvárnění. Zákon tedy nechrání “nápad nového softwaru” či principy fungování. Autorským právem také není chráněno řešení počítačového programu. Chráněno je až následné ztvárnění. Dílo se stane volným, jakmile uplyne doba trvání majetkových práv a tou je doba života autora a 70 let po jeho smrti. [9]

Autorský zákon se nevztahuje na proces vzniku smlouvy a ani tvorbu díla, řeší až užití díla na základě smlouvy. Výjimkou je licenční smlouva, která je upravena v ustanovení § 46 odstavec 5 a 6 autorského zákona a vztahuje se na proces uzavírání licenčních smluv na dálku v prostředí internetu či masově distribuované softwary. [6] Proces uzavírání smlouvy je upraven v občanském zákoníku (ustanovení § 43). [10]

Autorským právem je míněn zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) přijatý dne 7.4.2000. Někdy může být označován jen jako autorský zákon. [9]


Typy smluv v IT a jejich náležitosti před rokem 2014

Smlouva o dílo

Smlouva o dílo je nejčastější smlouvou v oblasti IT. Na jejím základě vznikají proprietární softwary na zakázku. Na jejím základě dochází k implementaci počítačového programu. Zhotovitelem je osoba, která vykonává autorská majetková práva k počítačovému programu. Objednavatelem je subjekt, který má právo na základě této smlouvy počítačový program využívat. Smlouva o dílo má v sobě prvky licenční a kupní smlouvy. [6]

Smlouva o dodání softwaru může mít různé názvy, např. smlouva o dílo, smlouva o spolupráci, smlouva o dodávce a implementaci softwaru, smlouva o dodání informačního systému, typově se však vždy jedná o smlouvu o dílo s prvky licenční a kupní smlouvy. Rozdílné názvy nemají žádný dopad na právní dopad. [6]

Smlouva v sobě zahrnuje úpravu tří různých právních vztahů - nezávislý vztah z vytvoření díla (vytvoření a implementace softwaru, zaškolení obsluhy softwaru na straně objednavatele), vztah z užití vytvořeného díla (počítačového programu) a vztah vzniklý prodejem nosiče softwaru, hardwaru a příslušné dokumentace. Odměna se pak dělí na odměnu za vytvoření softwaru, licenční odměnu a cenu hardwaru. [6]

Dohoda o mlčenlivosti

Dohoda o mlčenlivosti má podobu samostatné smlouvy. Je možné ji vložit do smlouvy o analýze, do smlouvy o dodávce softwaru a do servisní smlouvy. Smlouva o mlčenlivosti by měla jasně definovat, jakou informaci smluvní strany pokládají za důvěrnou a jakou nikoli. Hlavním důvodem dohody o mlčenlivosti je stanovení sankce při porušení. Je nutné uvést dobu trvání mlčenlivosti, určit způsob sdělení a zaznamenávání důvěrných informací. [6]

Servisní smlouva

Servisní smlouva je součástí postimplementační fáze. Touto fází je míněno období po úspěšném předání díla a počátek provozu. Tato smlouva řeší výpadky softwaru způsobené uživatelem po předání a garantuje termíny odstranění vad. Také řeší průběžnou údržbu softwaru a případný rozvoj ve formě doplňování nových funkcionalit. [6]

V servisní smlouvě by měly být uvedeny kategorie incidentů a způsob nahlášení. Tuto kategorizaci by měl provést nezávislý IT konzultant. [6]

Zákonná úprava nestanovuje přesné termíny pro odstranění vad. Pro objednavatele může být zároveň obtížné prokázat v rámci zákonné odpovědnosti, že se jedná o vady, které nevznikly až rutinním provozem.[6]

Servisní smlouva je úzce provázána se smlouvou licenční. Zánikem licenční smlouvy by měla automaticky zaniknout i smlouva servisní. [6]

Licenční smlouva

Licenční smlouva je závazkovým právním vztahem v oblasti práv duševního vlastnictví. Právní úpravu občanského zákoníku využijeme v případě, kdy chybí ustanovení ohledně licenční smlouvy a smluvních vztahů vzniklých na základě licenční smlouvy.

Dle ust § 46 odst 1 autorského zákona licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném či neomezeném a nabyvatel se zavazuje poskytnout autorovi odměnu (za toto užití díla).

Předmětem licenční smlouvy je poskytnutí licence. Poskytnutím licence je stav, kdy autor opravňuje k užití svého díla subjekt odlišný a tento subjekt, který se nazývá nabyvatel licence, získává oprávnění k výkonu práva dílo užít (ustanovení § 46 odst. 1 autorského zákona a ustanovení § 12 odst. 1 autorského zákona) a s ním současně i závazek k užití díla na svůj účet. [6]


Nejpodstatnější body smlouvy v oblasti IT, které se týkající realizační fáze:[6]

  • Popis smluvních stran včetně jejich identifikačních čísel. společnost ….., spol. s r.o., IČ: …….., jednající jednatelem, kterým je ………., zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl …., vložka ……se sídlem …………,(dále jen „z h o t o v i t e l“).
  • Popis účelu a cíle projektu. Z účelu smlouvy by mělo být zřejmé proč a za jakých podmínek byla uzavřena. V případě sporů či problémů s výkladem smlouvy může toto ustanovení hrát důležitou roli.
  • Specifikace předmětu díla - počítačového programu. Je vhodné přesně popsat požadavky na vlastnosti softwaru, strukturu, eventuelně popsat jednotlivé moduly programu. Nestačí jen název a číslo verze.
  • Určení časové náročnosti jednotlivých operací a specifikace hardwarové platformy, na které bude program pracovat.
  • Popis IT struktury, prostředí, předpokládaného počtu uživatelů, možnosti rozšíření.
  • Stanovení harmonogramu implementace - jednotlivých fází/etap. Harmonogram by měl obsahovat čas, místo a způsob provádění a testování díla. Předání softwaru probíhá postupně po ukončování těchto jednotlivých fází/etap.
  • Cena za vývoj a implementaci počítačového programu včetně platebních podmínek. Případně také cena za hardware a související služby.
  • Oprávnění software využívat. Kdo, v jakém rozsahu a jakým způsobem.
  • Součinnost objednavatele. V případě, že objednavatel neposkytne řádnou součinnost, nemůže pak požadovat náhradu škody vzniklou prodlením s předáním počítačového programu (ustanovení § 370 spolu s ustanovením § 376 obchodního zákoníku).
  • Uvedení, že zdrojové kódy softwaru jsou majetkem zhotovitele. Objednavatel tak na základě smlouvy není oprávněn se jich domáhat.
  • Pravidla pro odstranění vad a ustanovení o záruční době. Stanovení těchto pravidel zahrnující akceptaci, předání, definice právních a faktických vad, způsob a lhůty pro odstranění vad s ustanovením o záruční době.
  • Update a upgrade počítačového programu. Uvedení povinnosti zhotovitele tento provádět.

Ostatní je součástí project managementu. [6]


Změny, které přináší Nový občanský zákoník č. 89/2012 pro smlouvy v oblasti IT platné od roku 2014

  • Odpovědnost IT odborníka za své služby. Nový občanský zákoník eliminuje situaci, kdy kdokoli mohl nabízet služby jako IT odborník (programátor, systémový admin, implementační konzultant), následně eventuálně napáchat škodu, nechat si zaplatit a zmizet. Nyní nový občanský zákoník říká: “Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti.“ Tímto bodem je také ošetřena situace, kdy dodavatel nebo konzultant vnutí neznalému zadavateli neadekvátní řešení, které výrazně zvedne pořizovací i provozní náklady. [11]
  • Vztahy smluvních stran a znevýhodnění jedné z nich. Nový občanský zákoník nově nastavuje v § 1765 vztahy obou smluvních stran a ošetřuje po uzavření smlouvy znevýhodnění jedné ze stran. Znevýhodněná strana má nově právo domáhat se obnovení jednání o nové smlouvě. Pokud zvýhodněná protistrana odmítne, je možné soudní cestou závazek plnění takové smlouvy změnit nebo zrušit, např. v případě živelné pohromy jako je požár, či v případě změny celkové ekonomické situace. Poškozená strana musí být schopna prokázat, že nastalou nečekanou změnu nemohla předpokládat. Výjimkou je situace, kdy je pouze komplikovanější po uzavření smlouvy závazek plnit. Při podepsané smlouvě o dílo, ve které je cena dána fixně, musí zhotovitel každé zvýšení nákladů řešit soudně. V ostatních případech Nový občanský zákoník přebírá většinu principů z obchodního zákoníku. [11]
  • Předávání díla. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, v tomto případě jej objednavatel musí převzít. V případě děl s nehmotným výsledkem, např. softwarová implementace, je dílo považováno za předané, bude-li objednavateli umožněno jeho užití v plném rozsahu. U programových licencí se Nový občanský zákoník opírá o současný Autorský zákon. [11]
  • Jednostranné změny obchodních podmínek,např. outsourcing. V minulosti byla úprava smluv zakotvena v občanském a obchodním zákoníku. Od 1.1.2014 je úprava smlouvy zakotvena pouze v občanském zákoníku. Dodavatel má právo v obchodních podmínkách nastavit možnost jednostranných změn za předpokladu, že tyto změny budou druhé straně včas oznámeny a „založí-li druhé straně právo změny odmítnout“ a celý závazek vypovědět ve „výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění“. [11] Nová úprava umožňuje také jednostraně upravovat obchodní podmínky, které regulují dlouhodobý vztah. [5]
  • Smlouvy uzavřené před 1.1.2014. Tyto se řídí právními předpisy platnými v době jejich uzavření. Zahrnuje to i pokuty za neposkytování služby nebo neuhrazení odměny. Dodatky po 1.1.2014 k dříve uzavřeným smlouvám již musí Nový občanský zákoník respektovat.[11]
  • Předsmluvní odpovědnost. Tato se před rokem 2014 dovozovala z obecných zásad odpovědnosti za škodu, nyní ji řeší Nový občanský zákoník. Je zde výslovně uvedeno nepoctivé jednání jako ukončení projednávání smlouvy “bez spravedlivého důvodu” v okamžiku, kdy se uzavření smlouvy jeví druhé straně jako “velice pravděpodobné”. [5]
  • Domáhání škody v případě, že jedna strana neměla k dispozici všechny relevantní informace a okolnosti. Nový občanský zákoník umožňuje domáhat se náhrady škody v případě, kdy jedna strana neměla k dispozici všechny relevantní informace a okolnosti a to v rozsahu, aby se druhá strana “mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu. Tato informační povinnost platí pro obě strany a úzce souvisí s předsmluvní odpovědností. [5] Vzájemná informační povinnost potencionálních smluvních stran (§1728 odst.2) zahrnuje sdělit si „…všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.“ Případné získání důvěrných informací a nakládání s nimi ošetřuje § 1730 odst. 1 nového občanského zákoníku.[12] Je povinnost dbát, aby tyto informace nebyly zneužity či prozrazeny bez zákonného důvodu. Nový občanský zákoník ustanovuje, že tato ochrana se vztahuje na poskytnuté důvěrné údaje bez ohledu na výslovné označení, co je míněno důvěrnými údaji. [4]
  • Ustoupení od zásady, že smlouva je uzavřena pouze pokud dojde k bezvýhradnému souhlasu s návrhem smlouvy. Dodatek nebo odchylka, která podstatně nemění podmínky nabídky, znamená přijetí nabídky, pokud navrhovatel toto přijetí neodmítne. Dle starého občanského zákoníku se přijetí smlouvy s jakýmkoli dodatkem, výhradou či jinou změnou považoval za nový návrh na uzavření smlouvy. [5]
  • Úprava odkazování navrhovatele ve smlouvě na obchodní podmínky. Dle starého občanského zákoníku smlouva vznikla až tehdy, byla-li nabídka bezvýhradně přijata. Nově může druhá strana smlouvu akceptovat, kdy je uzavřena “s obsahem určeným v tom rozsahu, v jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu”. [5]
  • Neočekávanost. V případě neočekávanosti, která může být vyvolána neobvyklým či nevhodným obsahem ve smlouvě, případně formou jeho vyjádření (například při velkém počtu příloh, které na sebe různě odkazují a jejich výklad může být obtížný), řeší Nový občanský zákoník neúčinností. [5]

Zásady smlouvy z pohledu následného řízení projektu [2] :

Podle Říhové jsou zásady z pohledu následného řízení projektu přesnost, vyváženost vztahů, práv a povinností účastníků, propracovanost potenciálních konfliktních bodů s cílem prevence konfliktů a nedorozumění, srozumitelnost pro řešitele a projektového manažera, koordinace smluvních podmínek se subdodavatelem a informování projektového manažera, účast projektového manažera ve fázi přípravy smlouvy a přípravy nabídky a upozorňuje, že problém smluvního ujednání nebo regulatorních opatření zákazníka není dostatečně rozpracován v teoretické rovině. [2]

Říhová upozorňuje na nízkou úroveň právní gramotnosti projektových manažerů v oblasti IT-služeb. Právě tyto znalosti jsou potřebné pro úspěšnou realizaci projektů. Proto je nejlepším řešením spolupráce s odborníkem - externistou nebo zaměstnancem přiděleným pro řešení projektů. Níže navrhuji tabulku vztahu mezi doporučeními vyplývajícími z teorie a reálnou situací v podnikové praxi, jak vyplývá z výše uvedeného článku. [2]


Desatero pro právní minimum pro projektového manažera: teorie a praxe

Zdroj [2]: Z. Říhová, upraveno autorkou


Teorie - doporučení ke smlouvě Praxe - chyby
Předmět smlouvy: jasná definice nabídky, vymezen rozsah a obsah Obsahově špatná smlouva, neznalost smluvního vztahu, neznalost smlouvy a neporozumění jednotlivým částem, projektový manažer není účasten přípravě smlouvy
Reálný harmonogram projektu ve vazbě na finanční podmínky Nereálné termíny, podceněná pracnost, nedodržování smlouvy
Definice licenčních podmínek - práva jsou vymezena vzhledem ke specifice produktu a subjektům vztahu Neznalost legislativy
Řešení projektových změn - určení, kdy změna je v rámci smlouvy a kdy už vyžaduje dodatek Neznalost legislativy
Součinnost všech pracovníků v projektu, adekvátnost pravomoci vzhledem k úkolům a odpovědnosti Nespecifikovaná součinnosti dodavatel-zákazník, neznalost subdodavatelů
Akceptační procedury: proces kontroly kvality a lhůt domluvených dodavek a plateb Projektový manažer není účasten přípravě smlouvy
Principy smluvních pokut: vazba na náhradu škody Neznalost legislativy
Rozsah a charakter záruk a podpor dodávaných řešení Projektový manažer není účasten přípravě smlouvy
Předčasné ukončení smlouvy: podmínky, “vrácení” plnění Neznalost legislativy
Znalost regulatorních podmínek zákazníka a respekt vůči nim Neznalost vnitřních norem zákazníka


Závěr

NOZ přinesl řadu změn, které se týkají všech smluvních vztahů. V oblasti IT toto povede k ochraně práv a rovnosti obou smluvních stran, zajištění dodržení mlčenlivosti a odbornosti služeb, k zabránění provozování nekalých praktik jako je jednání “na oko” a neposkytnutí důležitých informací či zneužití neinformovanosti druhé strany.

Dopad nekalých praktik a nečestného nebo nerovného jednání jedné ze stran v oblasti IT je specifický tím, že problematika ještě není teoreticky prozkoumána a nejsou judikatury, což může vést ke zdlouhavým soudním sporům a velkým finančním škodám a ztrátám.

Specifikem je i to, že jak IT, tak i právo, jsou doménou odborníků, kdy manažerům a projektovým vedoucím nebo IT odborníkům nestačí jejich odborné znalosti, aby tato rizika odhalili, a právníkům nestačí jejich odborné vzdělání, aby zabránili vzniku nedorozumění a neadekvátních technických podmínek apod. NOZ je v tomto smyslu partnerem pro prevenci soudních sporů, protože praktický důraz je kladen na ošetření potenciálně konfliktních a rizikových bodů ještě ve smlouvě součinností a spoluprací právníků, IT odborníků a projektových manažerů.

Odkazy

Reference

  1. JANSA, L., OTEVŘEL, P., Softwarové právo. Praktický průvodce právní problematikou v IT. 1. vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2011, 118 s. ISBN 987-80-251-3458-0.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 ŘÍHOVÁ, Z.. Problém neznalosti smluvních vztahů při řízení projektu. In: Systemová integrace. 3/2015. Rok 2015, ročník 22, číslo 3, ISNN: 1804-2716 [online]. Dostupne z: http://www.cssi.cz/cssi/problem-neznalosti-smluvnich-vztahu-pri-rizeni-projektu.
  3. 3,0 3,1 OTEVŘEL, P. Obchodní smlouvy v IT - 1. díl [online]. Dostupné z: http://www.pravoit.cz/novinka/obchodni-smlouvy-v-it-1-dil.
  4. 4,0 4,1 JUNGWIRTH, T., DOUCHA, P. Proč je zapotřebí být při uzavírání smluv podle nového občanského zákoníku opatrný (III). Nový občanský zákoník III [online]. Dostupné z: https://www.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-facility-management/10824-proc-je-zapotrebi-byt-pri-uzavirani-smluv-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-opatrny-iii .
  5. 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 5,6 OTEVŘEL, P. Sjednávání smluv v IT podle nového občanského zákoníku, in: IT SYSTEMS 11/2013 , IT [online]. Dostupné z: https://www.systemonline.cz/it-pravo/sjednavani-smluv-v-it-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku.htm .
  6. 6,00 6,01 6,02 6,03 6,04 6,05 6,06 6,07 6,08 6,09 6,10 6,11 6,12 6,13 6,14 6,15 6,16 ZÍDKOVÁ, J. Vybrané aspekty autorského práva se zaměřením na IT smlouvy. [online]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/145129
  7. Petr Sodomka, Hana Klčová [online]. Klasifikace servisních služeb k ERP systémům Dostupne z: http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=1567.
  8. ŠTEDROŇ, B. Ochrana a licencování počítačového programu. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010, 3 s. ISBN 978-80-7357-555-7.
  9. 9,0 9,1 9,2 ČESKO. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). [online]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/doc/cms_library/07-1212000-2001.pdf.
  10. ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [online]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89.
  11. 11,0 11,1 11,2 11,3 11,4 Nový občanský zákoník a smlouvy v IT, co se mění? in: ITBIZ. [online]. Dostupné z: https://www.itbiz.cz/clanky/novy-obcansky-zakonik-a-smlouvy-v-it-co-se-meni.
  12. THOR, M. Smlouva je základ, nejen v IT. [online]. Dostupné z: http://www.fyi.cz/smlouva-je-zaklad-nejen-v-it/.


Použitá literatura

Dostupné z: http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=1567

Související články

Právo a internet Právo Duševní vlastnictví Software Internet a autorské právo Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO Autorské právo Autorské dílo


Klíčová slova

Smlouvy v IT, Software, Autorský zákon, Smlouva o dílo, Duševní vlastnictví, Nehmotný statek, Nový občanský zákoník, Právo