Sociální procesy v knihovně: Porovnání verzí

Řádek 33: Řádek 33:
  
 
=== Komunikace ===  
 
=== Komunikace ===  
Komunikace představuje proces vzájemného sdělování informací mezi jednotlivci nebo skupinami, a to především prostřednictvím komunikačních sítí (formálních i neformálních). Knihovny se řadí do sféry služeb, tudíž je nezbytně nutné klást důraz na správnou komunikaci. Komunikace v knihovnách může mít tři podoby. Zaprvé, knihovna komunikuje se svými uživateli, a to ústně, písemně, telefonicky nebo přes internet (prostřednictvím sociálních sítí či digitálních referenčních služeb - např. Ptejte se knihovny). [http://skipcr.cz/ Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky] (SKIP) také pořádá různé vzdělávací semináře, na kterých se knihovníci mohou dozvědět, jak správně komunikovat se specifickými typy čtenářů (např. mentálně postiženými, Romy atd.). Za druhé, knihovníci komunikují spolu navzájem, a to v rámci formální i neformální komunikační sítě. Ke komunikaci často slouží intranet či interní blogy. Ne vždy je vzájemná komunikace mezi knihovníky bezproblémová. Lidé jsou různí, mají rozdílné zájmy a názory, a proto je někdy těžké najít společnou řeč a vycházet spolu v dobrém. Avšak platí, že ''„kolegy si nevybíráme, styl komunikace však ano“''.<ref>Foberová, L. Efektivní komunikace ve službách. 2. část. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-27]. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/efektivni-komunikace-ve-sluzbach-2-dil</ref> Jedním ze způsobů, jak upevnit komunikaci mezi zaměstnanci knihovny, je i teambuilding. A za třetí, knihovna komunikuje se svým okolím. Podstatnou roli zde hraje [[public relations]]. Knihovna publikuje výroční zprávy, tiskové zprávy, prezentuje se na svých webových stránkách, v tisku, na sociálních sítích. Organizuje akce pro veřejnost, spolupracuje s místními školami a organizacemi, nabízí různé vzdělávací a volnočasové kurzy. Je žádoucí, aby knihovna měla dobrou komunikační politiku, jen tak totiž může získat na svou stranu a pro své cíle představitele veřejného mínění.
+
Komunikace představuje proces vzájemného sdělování informací mezi jednotlivci nebo skupinami, a to především prostřednictvím komunikačních sítí (formálních i neformálních). Knihovny se řadí do sféry služeb, tudíž je nezbytně nutné klást důraz na správnou komunikaci. Komunikace v knihovnách může mít '''tři podoby'''.  
 +
 
 +
# Komunikace s uživateli. Knihovna komunikuje se svými uživateli, a to ústně, písemně, telefonicky nebo přes internet (prostřednictvím sociálních sítí či digitálních referenčních služeb - např. Ptejte se knihovny). [http://skipcr.cz/ Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky] (SKIP) také pořádá různé vzdělávací semináře, na kterých se knihovníci mohou dozvědět, jak správně komunikovat se specifickými typy čtenářů (např. mentálně postiženými, Romy atd.). Za druhé, knihovníci komunikují spolu navzájem, a to v rámci formální i neformální komunikační sítě. Ke komunikaci často slouží intranet či interní blogy. Ne vždy je vzájemná komunikace mezi knihovníky bezproblémová. Lidé jsou různí, mají rozdílné zájmy a názory, a proto je někdy těžké najít společnou řeč a vycházet spolu v dobrém. Avšak platí, že ''„kolegy si nevybíráme, styl komunikace však ano“''.<ref>Foberová, L. Efektivní komunikace ve službách. 2. část. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-27]. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/efektivni-komunikace-ve-sluzbach-2-dil</ref> Jedním ze způsobů, jak upevnit komunikaci mezi zaměstnanci knihovny, je i teambuilding. A za třetí, knihovna komunikuje se svým okolím. Podstatnou roli zde hraje [[public relations]]. Knihovna publikuje výroční zprávy, tiskové zprávy, prezentuje se na svých webových stránkách, v tisku, na sociálních sítích. Organizuje akce pro veřejnost, spolupracuje s místními školami a organizacemi, nabízí různé vzdělávací a volnočasové kurzy. Je žádoucí, aby knihovna měla dobrou komunikační politiku, jen tak totiž může získat na svou stranu a pro své cíle představitele veřejného mínění.
  
  

Verze z 27. 12. 2014, 22:34

PROBIHA EDITACE!


Sociální proces je definován jako „(…) takové působení složek sociálního systému (které vzniká na základě společenských činností lidí), jež vede ke změně uspořádanosti vztahů mezi lidmi, k určitému stupni organizovanosti těchto vztahů, k určité integrovanosti lidských pospolitostí (…)“.[1] Jde o to, že se lidé sdružují, nikoli však samoúčelně. Naopak jim záleží na dosažení určitých potřeb a zájmů prostřednictvím určitých činností. Sociálním procesem je pak právě toto sdružování, organizace pospolitosti, její činnost a zánik. Je důležité, abychom sociálním procesům rozuměli. Jejich správné pochopení totiž ovlivňuje efektivní fungování organizace, dosahování cílů organizace a spokojenost řídících pracovníků, ostatních zaměstnanců i lidí stojících v okolí organizace.

Typologie sociálních procesů

Existuje několik druhů sociálních procesů v závislosti na zvoleném hledisku.

Hledisko systému, ve kterém probíhají

  • intrapersonální procesy
  • procesy existující ve vztahu mezi dvěma jednotlivci
  • procesy existující mezi jednotlivcem a skupinou
  • procesy měnící vnitřní organizaci a strukturu pospolitosti
  • procesy měnící vztahy mezi dvěma skupinami
  • procesy měnící organizaci a strukturu globální společnosti[2]

Hledisko obsahu

  • procesy přizpůsobení
  • procesy spolupráce
  • konflikt
  • soutěžení
  • procesy změn v kulturních systémech
  • procesy společenského pohybu[2]

Hledisko příslušnosti k sociální struktuře organizace

Sociální procesy aplikované na knihovnu

I v knihovnách, stejně jako v dalších organizacích, probíhají sociální procesy. Pro názornou aplikaci těchto procesů na prostředí knihoven byla zvolena typologie procesů dle Blanky Doktorové.[3]

Komunikace

Komunikace představuje proces vzájemného sdělování informací mezi jednotlivci nebo skupinami, a to především prostřednictvím komunikačních sítí (formálních i neformálních). Knihovny se řadí do sféry služeb, tudíž je nezbytně nutné klást důraz na správnou komunikaci. Komunikace v knihovnách může mít tři podoby.

  1. Komunikace s uživateli. Knihovna komunikuje se svými uživateli, a to ústně, písemně, telefonicky nebo přes internet (prostřednictvím sociálních sítí či digitálních referenčních služeb - např. Ptejte se knihovny). Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP) také pořádá různé vzdělávací semináře, na kterých se knihovníci mohou dozvědět, jak správně komunikovat se specifickými typy čtenářů (např. mentálně postiženými, Romy atd.). Za druhé, knihovníci komunikují spolu navzájem, a to v rámci formální i neformální komunikační sítě. Ke komunikaci často slouží intranet či interní blogy. Ne vždy je vzájemná komunikace mezi knihovníky bezproblémová. Lidé jsou různí, mají rozdílné zájmy a názory, a proto je někdy těžké najít společnou řeč a vycházet spolu v dobrém. Avšak platí, že „kolegy si nevybíráme, styl komunikace však ano“.[4] Jedním ze způsobů, jak upevnit komunikaci mezi zaměstnanci knihovny, je i teambuilding. A za třetí, knihovna komunikuje se svým okolím. Podstatnou roli zde hraje public relations. Knihovna publikuje výroční zprávy, tiskové zprávy, prezentuje se na svých webových stránkách, v tisku, na sociálních sítích. Organizuje akce pro veřejnost, spolupracuje s místními školami a organizacemi, nabízí různé vzdělávací a volnočasové kurzy. Je žádoucí, aby knihovna měla dobrou komunikační politiku, jen tak totiž může získat na svou stranu a pro své cíle představitele veřejného mínění.


Kooperace

Konflikt

Organizační změna

Odkazy

Reference

  1. Zich, František. Sociální procesy: metodologické otázky zkoumání dialektiky společenského vývoje. Praha: Svoboda, 1986. s. 169
  2. 2,0 2,1 Szczepański, Jan. Základní sociologické pojmy. Praha: Nakladatelství politické literatury,1966.
  3. 3,0 3,1 Doktorová, Blanka. Vybrané kapitoly z teorie organizace. Praha: Karolinum, 1992.
  4. Foberová, L. Efektivní komunikace ve službách. 2. část. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-27]. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/efektivni-komunikace-ve-sluzbach-2-dil

Použitá literatura

Doporučená literatura

  • Blatný, M. et al.. Sociální procesy a osobnost: sborník příspěvků. Brno: Psychologický ústav Akademie věd, 2003.
  • Kosek, J. Člověk je (ne)tvor společenský: kapitoly ze sociální psychologie. Praha: Argo, 2004.
  • Kutta, F. Systém řízení sociálních procesů. Praha: Svoboda, 1976.
  • Tomšík, M. Řízení sociálních procesů v pracovních kolektivech. Praha: Svoboda, 1980.

Klíčová slova

organizace, komunikace, konflikt, kooperace, organizační změna