Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 31 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se|čtyř dnů}}
+
'''Výzkum''' lze chápat jako kreativní, '''systematický proces''' s cílem zvýšit  úroveň znalostí, včetně znalostí o lidech, kultuře a společnosti, a '''využití''' těchto znalostí '''k navržení nového způsobu využití.''' <ref>Zákon č. 130 ze dne 12.4. 2002 o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací). http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3875
 +
</ref> Výzkumu se využívá ke stanovení nebo potvrzení skutečností, k potvrzení výsledků předchozí práce, pomocí výzkumů se řeší nové či stávající problémy, či se vyvíjí nové teorie.
  
'''Výzkum''' lze chápat jako kreativní, '''systematický proces''' s cílem zvýšit  úroveň znalostí, včetně znalostí o lidech, kultuře a společnosti, a '''využití''' těchto znalostí '''k navržení nového způsobu využití.''' <ref>1. ČESKO. Zákon č. 130 ze dne 12.4. 2002 o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací). In: Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 56, s. 3182-3204. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3875
+
== Typy výzkumů ==
 
 
</ref> <br>
 
Výzkumu se využívá ke stanovení nebo potvrzení skutečností, k potvrzení výsledků předchozí práce, pomocí výzkumů se řeší nové či stávající problémy, či se vyvíjí nové teorie.
 
 
 
=== Typy výzkumů ===
 
  
 
'''Základní výzkum''', jedná se o zejména teoretický výzkum, který je prováděn za účelem získání nových vědomostí nebo pozorovatelných skutečností. Rozvíjí stav vědy či teoretické poznání a primárně není zaměřen na uplatnění nebo využití v praxi. Obvykle je financován z veřejných zdrojů.<br>
 
'''Základní výzkum''', jedná se o zejména teoretický výzkum, který je prováděn za účelem získání nových vědomostí nebo pozorovatelných skutečností. Rozvíjí stav vědy či teoretické poznání a primárně není zaměřen na uplatnění nebo využití v praxi. Obvykle je financován z veřejných zdrojů.<br>
Řádek 12: Řádek 8:
 
'''Inovacemi''' se nazývá získávání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Cílem je použití v praxi, proto je tento typ výzkumu využíván často v soukromém (komerčním) sektoru.<br>
 
'''Inovacemi''' se nazývá získávání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Cílem je použití v praxi, proto je tento typ výzkumu využíván často v soukromém (komerčním) sektoru.<br>
  
Hlavní součástí základního výzkumu (na rozdíl od aplikovaného výzkumu) jsou dokumentace, objevy, výklad, nebo na výzkum a vývoj metod a systémů pro rozvoj lidského poznání. Jednotlivé přístupy se liší nejen u humanitních a přírodních věd, ale v každém jednotlivém oboru či oblasti zkoumání.
+
Hlavní součástí základního výzkumu (na rozdíl od aplikovaného výzkumu) jsou dokumentace, objevy, výklad, nebo na výzkum a vývoj metod a systémů pro rozvoj lidského poznání. Jednotlivé přístupy se liší nejen u humanitních a přírodních věd, ale v každém jednotlivém oboru či oblasti zkoumání.  
  
=== Proces výzkumu ===
+
== Proces výzkumu ==
  
 
Proces výzkumu zahrnuje jednotlivé kroky a postupy výzkumu, jejichž podoba závisí na konkrétní zkoumané oblasti.<br> Obecně lze hovořit o těchto po sobě následujících krocích:
 
Proces výzkumu zahrnuje jednotlivé kroky a postupy výzkumu, jejichž podoba závisí na konkrétní zkoumané oblasti.<br> Obecně lze hovořit o těchto po sobě následujících krocích:
Řádek 32: Řádek 28:
  
 
Metodami se nazývají konkrétní postupy a procesy, jakými si jednotlivé výzkumné předměty zkoumají.  
 
Metodami se nazývají konkrétní postupy a procesy, jakými si jednotlivé výzkumné předměty zkoumají.  
V informační vědě se jedná zejména o metody matematické a statistické povahy. Zabývají se jimi tyto obory informační vědy:  
+
V informační vědě se jedná zejména o metody matematické a statistické povahy.
 +
 
 +
*[[Kvalitativní výzkum]] - rozhovory, nestrukturovaný proces
 +
*[[Kvantitativní výzkum]] - statistická měření, dotazníky, pozorování, strukturovaný proces
 +
 
 +
Kvantitativními výzkumy se zabývají tyto obory informační vědy:  
  
[[Bibliometrie]] se zabývá aplikací matematických a statistických metod na knihy a další psaná komunikační média, zabývá se kvantifikovatelnými vlastnostmi znakově zaznamenaného diskurzu a chování. Je vědou studující používání dokumentů a publikačních vzorů pomocí matematických a statistických metod. Základní jednotkou bibliometrie jsou „dokumentační jednotky“ s tematicky vymezenými kategoriemi obsah, autor, jazyk apod <ref>3.</ref>
+
[[Bibliometrie]] se zabývá aplikací matematických a statistických metod na knihy a další psaná komunikační média, zabývá se kvantifikovatelnými vlastnostmi znakově zaznamenaného diskurzu a chování. Je vědou studující používání dokumentů a publikačních vzorů pomocí matematických a statistických metod. Základní jednotkou bibliometrie jsou „dokumentační jednotky“ s tematicky vymezenými kategoriemi obsah, autor, jazyk apod <ref>LORENZ, Michal. Kvantitativní metody informační vědy [online] aktual. 25.5. 2011 [cit. 2015-05-31]. Učební materiál. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/25381702/Kvantitativni_metody_informacni_vedy.ppt</ref>
  
 
[[Informetrie]] využívá měřících procedur na informační procesy a funkce. Základní jednotky v infometrii v současnosti přesně stanovit nelze.
 
[[Informetrie]] využívá měřících procedur na informační procesy a funkce. Základní jednotky v infometrii v současnosti přesně stanovit nelze.
Řádek 44: Řádek 45:
 
Mezi další metody patří např. [[citační analýza]],  [[webometrie]] nebo [[HCI]].  
 
Mezi další metody patří např. [[citační analýza]],  [[webometrie]] nebo [[HCI]].  
  
=== Vědecká komunikace ===
+
== Vědecká komunikace ==
 
 
  
 +
Vědeckou komunikací se rozumí přenos, sdělování, výměna tzv. vědeckých informací. V kontextu informační vědy se jedná o druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého výzkumu a je hlavním předmětem zkoumání pomocí [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrických metod]]. Jedná se o výstupy vědeckého bádání v podobě monografií, článků v odborných periodikách, příspěvků ve sbornících, reportů apod. Základní jednotkou je většinou odborný článek, pomocí něhož se v online bibliografických databázích vypočítává například [[Impact factor]] jako ukazatel prestiže konkrétního časopisu nebo [[H-index]], indikátor citovanosti konkrétního autora či autorského týmu.<ref>JONÁK, Zdeněk. Vědecká informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000495&local_base=KTD.</ref>
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 
===Reference===
 
===Reference===
<references>
+
<references/>
* Zákon
 
* Druhá citace
 
<references />
 
 
 
 
 
 
 
  
 +
===Použitá literatura===
 +
* Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015. http://www.vyzkum.cz/storage/att/316EDE80438A49F64BF884897F06F6C1/Narodni%20politika%20vyzkumu%20vyvoje%20a%20inovaci%20CR%20na%20leta%202009_2015.pdf
  
[[Www|World Wide Web]]  
+
* SOUČEK, Martin. Informační věda. Praha: ÚISK, [2009]. 111 s. Určeno pro projekt: Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.
  
==Použitá literatura==
+
* Učebnice [online]. Bnono: Masarykova univerzita, KISK, c2012. Dostupný z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.
* BJÖRNEBORN, Lennart a Peter INGWERSEN. Toward a basic framework for webometrics: Toward a Framework Convention on Global Health. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2004, vol. 55, issue 14, s. 1216-1227 [cit. 2015-01-22]. DOI: 10.1057/9781137048493.0015.
 
*THELWALL, Michael. Introduction to Webometrics: Quantitative Web Research for the Social Sciences. Synthesis Lectures on Information Concepts, Retrieval, and Services [online]. 2009, vol. 1, issue 1, s. 1-116 [cit. 2015-01-22]. DOI: 10.2200/S00176ED1V01Y200903ICR004. Dostupné z: http://www.morganclaypool.com/doi/abs/10.2200/S00176ED1V01Y200903ICR004
 
  
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
Řádek 69: Řádek 64:
 
informační věda, metody informační vědy, systém vědy, vědecká komunikace
 
informační věda, metody informační vědy, systém vědy, vědecká komunikace
  
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]

Aktuální verze z 4. 4. 2017, 15:38

Výzkum lze chápat jako kreativní, systematický proces s cílem zvýšit úroveň znalostí, včetně znalostí o lidech, kultuře a společnosti, a využití těchto znalostí k navržení nového způsobu využití. [1] Výzkumu se využívá ke stanovení nebo potvrzení skutečností, k potvrzení výsledků předchozí práce, pomocí výzkumů se řeší nové či stávající problémy, či se vyvíjí nové teorie.

Typy výzkumů

Základní výzkum, jedná se o zejména teoretický výzkum, který je prováděn za účelem získání nových vědomostí nebo pozorovatelných skutečností. Rozvíjí stav vědy či teoretické poznání a primárně není zaměřen na uplatnění nebo využití v praxi. Obvykle je financován z veřejných zdrojů.
Aplikovaný výzkum (nebo experimentální výzkum či vývoj) je zaměřen na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Cílem je použití v praxi, proto je tento typ výzkumu využíván často v soukromém (komerčním) sektoru.
Inovacemi se nazývá získávání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Cílem je použití v praxi, proto je tento typ výzkumu využíván často v soukromém (komerčním) sektoru.

Hlavní součástí základního výzkumu (na rozdíl od aplikovaného výzkumu) jsou dokumentace, objevy, výklad, nebo na výzkum a vývoj metod a systémů pro rozvoj lidského poznání. Jednotlivé přístupy se liší nejen u humanitních a přírodních věd, ale v každém jednotlivém oboru či oblasti zkoumání.

Proces výzkumu

Proces výzkumu zahrnuje jednotlivé kroky a postupy výzkumu, jejichž podoba závisí na konkrétní zkoumané oblasti.
Obecně lze hovořit o těchto po sobě následujících krocích:

  1. Formulace výzkumného tématu
  2. Studium literatury
  3. Stanovení hypotéz a výzkumných otázek
  4. Volba výzkumného nástroje, postupu, metodologie
  5. Pilotní výzkum, případně návrat k předchozím bodům a jejich oprava
  6. Sběr dat pomocí konkrétních výzkumných metod
  7. Analýza získaných dat, testování a ověřování předem stanovených hypotéz
  8. Tvorba výzkumné zprávy - interpretace dat slovním vyjádřením a pomocí tabulek, grafů či obrázků
  9. Závěr, případně opakování výzkumu (je-li to potřeba)
  10. Šíření výsledků výzkumu

Metody informační vědy

Metodami se nazývají konkrétní postupy a procesy, jakými si jednotlivé výzkumné předměty zkoumají. V informační vědě se jedná zejména o metody matematické a statistické povahy.

Kvantitativními výzkumy se zabývají tyto obory informační vědy:

Bibliometrie se zabývá aplikací matematických a statistických metod na knihy a další psaná komunikační média, zabývá se kvantifikovatelnými vlastnostmi znakově zaznamenaného diskurzu a chování. Je vědou studující používání dokumentů a publikačních vzorů pomocí matematických a statistických metod. Základní jednotkou bibliometrie jsou „dokumentační jednotky“ s tematicky vymezenými kategoriemi obsah, autor, jazyk apod [2]

Informetrie využívá měřících procedur na informační procesy a funkce. Základní jednotky v infometrii v současnosti přesně stanovit nelze.

Zatímco infometrie zkoumá množství informací obsažených v dokumentu či jiném sdělení a změny tohoto množství při různých transformacích informací v průběhu společenského informačního procesu, bibliometrie zkoumá jen jeden druh informační transformace – transformace projevující se v publikační činnosti.

Scientometrie zkoumá a měří zákonitosti vývoje vědy jako složitého společenského jevu, jde tedy o aplikaci matematických postupů. Je využívána na analýzu a modelování vědecko-sociologických, historických, teoretických a vědecko-ekonomických procesů s cílem řízení vědy. Hodnotí se pokročilost vědy, úroveň jejího rozvoje a vliv a význam pro společnost. Výsledky jsou používány pro vědecký management a plánování vědy.

Mezi další metody patří např. citační analýza, webometrie nebo HCI.

Vědecká komunikace

Vědeckou komunikací se rozumí přenos, sdělování, výměna tzv. vědeckých informací. V kontextu informační vědy se jedná o druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého výzkumu a je hlavním předmětem zkoumání pomocí scientometrických metod. Jedná se o výstupy vědeckého bádání v podobě monografií, článků v odborných periodikách, příspěvků ve sbornících, reportů apod. Základní jednotkou je většinou odborný článek, pomocí něhož se v online bibliografických databázích vypočítává například Impact factor jako ukazatel prestiže konkrétního časopisu nebo H-index, indikátor citovanosti konkrétního autora či autorského týmu.[3]

Odkazy

Reference

  1. Zákon č. 130 ze dne 12.4. 2002 o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací). http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3875
  2. LORENZ, Michal. Kvantitativní metody informační vědy [online] aktual. 25.5. 2011 [cit. 2015-05-31]. Učební materiál. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/25381702/Kvantitativni_metody_informacni_vedy.ppt
  3. JONÁK, Zdeněk. Vědecká informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000495&local_base=KTD.

Použitá literatura

Klíčová slova

informační věda, metody informační vědy, systém vědy, vědecká komunikace