Vývojová diagnostika: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
'''Vývojová diagnostika''' představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak '''celkové úrovně vývoje''' daného jedince a jednak také stupněm vývoje jeho''' jednotlivých psychických funkcí''', schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.<ref>Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.</ref>
+
'''Vývojová diagnostika''' představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak '''celkové úrovně vývoje''' daného jedince a jednak také stupně vývoje jeho''' jednotlivých psychických funkcí''', schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.<ref>Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.</ref>
  
 
== Metody vývojové diagnostiky ==
 
== Metody vývojové diagnostiky ==
  
=== Základní dělení, základní výhody a nevýhody metod ===
+
=== Základní dělení, základní výhody a nevýhody daných druhů metod ===
 
* '''Klinické'''[[Soubor:A clinical psychologist and a child.jpg|thumb|231x231px|Možná podoba psychodiagnostického vyšetření]]
 
* '''Klinické'''[[Soubor:A clinical psychologist and a child.jpg|thumb|231x231px|Možná podoba psychodiagnostického vyšetření]]
 
** [[pozorování]], [[rozhovor]], [[anamnéza]], [[analýza stop činnosti]]
 
** [[pozorování]], [[rozhovor]], [[anamnéza]], [[analýza stop činnosti]]
Řádek 9: Řádek 9:
 
*** umožňují komplexnější poznání daného jedince
 
*** umožňují komplexnější poznání daného jedince
 
*** slouží jako vhodná - doplňující a rozšiřující podpora testových metod
 
*** slouží jako vhodná - doplňující a rozšiřující podpora testových metod
** ''nevýhody''
+
** ''nevýhody:''
 
*** nejsou [[Standardizace|standardizované]]
 
*** nejsou [[Standardizace|standardizované]]
 
**** zprav. nejsou stanoveny jednotné postupy a přesná pravidla pro jejich administraci a vyhodnocování  
 
**** zprav. nejsou stanoveny jednotné postupy a přesná pravidla pro jejich administraci a vyhodnocování  
Řádek 19: Řádek 19:
 
*** jsou [[standardizované]]
 
*** jsou [[standardizované]]
 
**** jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci
 
**** jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci
**** jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tj. nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u danéhoého jedince s tím, jaké jsou "normální" či běžné výsledky u dané širší populace jedinců
+
**** jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tou je nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u daného jedince s tím, jaké jsou "normální", resp. běžné či nejtypičtější výsledky v rámci dané širší populace jedinců
 
**** jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu
 
**** jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu
 
** ''nevýhody:''
 
** ''nevýhody:''
*** jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti zas pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení)<ref name=":0" />
+
*** jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti opět pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení)<ref name=":0" />
 
== Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky ==
 
== Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky ==
 
* '''Vývojové škály'''
 
* '''Vývojové škály'''
 
** užití - používá se pro ranou diagnostiku psychického vývoje, totiž diagnostiku dětí '''do 3 let''' ([[Novorozenecké období|novorozenců]], [[Kojenecké období|kojenců]] a [[Batolecí období|batolat]])
 
** užití - používá se pro ranou diagnostiku psychického vývoje, totiž diagnostiku dětí '''do 3 let''' ([[Novorozenecké období|novorozenců]], [[Kojenecké období|kojenců]] a [[Batolecí období|batolat]])
** funkce - slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity [[CNS]], zejm. '''neuromotorické zralosti''' dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...); také však slouží pro získání informací o '''emocionální stabilitě''' dítěte (zejm. jeho dráždivosti a [[Frustrační tolerance|frustrační toleranci]]), podobě jeho '''sociálního chování''' a jeho '''[[Řečový vývoj|řečovém vývoji]]'''<ref>Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.</ref>
+
** funkce - slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity [[CNS]], zejm. '''neuromotorické zralosti''' dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...) ještě nejsou u dětí v uvedeném věku dostatečně diferencovány; také slouží pro získání informací o '''emocionální stabilitě''' dítěte (zejm. jeho dráždivosti a [[Frustrační tolerance|frustrační toleranci]]), podobě jeho '''sociálního chování''' a též podobě jeho '''[[Řečový vývoj|řečovém vývoji]]'''<ref>Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.</ref>
 
** oblast aplikace - ve výchovném poradenství, při podezření na [[vývojové poruchy]], při posuzování dětí pro jejich svěření do [[adopce]], pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech
 
** oblast aplikace - ve výchovném poradenství, při podezření na [[vývojové poruchy]], při posuzování dětí pro jejich svěření do [[adopce]], pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech
 
** specifika vyšetření dítěte ve velmi útlém věku:
 
** specifika vyšetření dítěte ve velmi útlém věku:
*** nutno brát v úvahu aktuální fyzický stav dítěte, musí být optimální, jinak figuruje jako  
+
*** nutno brát v úvahu aktuální fyzický stav dítěte, musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace
 +
*** k
 
* Testy schopností či výkonové testy
 
* Testy schopností či výkonové testy
 
**  
 
**  

Verze z 27. 10. 2016, 19:42

Vývojová diagnostika představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak celkové úrovně vývoje daného jedince a jednak také stupně vývoje jeho jednotlivých psychických funkcí, schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.[1]

Metody vývojové diagnostiky

Základní dělení, základní výhody a nevýhody daných druhů metod

  • Klinické
    Možná podoba psychodiagnostického vyšetření
    • pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza stop činnosti
    • výhody:
      • umožňují komplexnější poznání daného jedince
      • slouží jako vhodná - doplňující a rozšiřující podpora testových metod
    • nevýhody:
      • nejsou standardizované
        • zprav. nejsou stanoveny jednotné postupy a přesná pravidla pro jejich administraci a vyhodnocování
        • neexistují pro jejich výsledky normy, na základě nichž by bylo možné výsledek jedince srovnat s výsledky určité širší populace jedinců
        • jsou více závislé na subjektivním zkreslení diagnostikujícího pozorovatele[2]
  • Testové
    • jednotlivé psychologické testy - viz níže seznam zásadních testů v rámci vývojové diagnostiky
    • výhody:
      • jsou standardizované
        • jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci
        • jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tou je nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u daného jedince s tím, jaké jsou "normální", resp. běžné či nejtypičtější výsledky v rámci dané širší populace jedinců
        • jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu
    • nevýhody:
      • jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti opět pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení)[2]

Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky

  • Vývojové škály
    • užití - používá se pro ranou diagnostiku psychického vývoje, totiž diagnostiku dětí do 3 let (novorozenců, kojenců a batolat)
    • funkce - slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity CNS, zejm. neuromotorické zralosti dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...) ještě nejsou u dětí v uvedeném věku dostatečně diferencovány; také slouží pro získání informací o emocionální stabilitě dítěte (zejm. jeho dráždivosti a frustrační toleranci), podobě jeho sociálního chování a též podobě jeho řečovém vývoji[3]
    • oblast aplikace - ve výchovném poradenství, při podezření na vývojové poruchy, při posuzování dětí pro jejich svěření do adopce, pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech
    • specifika vyšetření dítěte ve velmi útlém věku:
      • nutno brát v úvahu aktuální fyzický stav dítěte, musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace
      • k
  • Testy schopností či výkonové testy
  • Testy osobnosti
  • Kresebné testy

Odkazy

Reference

  1. Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
  2. 2,0 2,1 Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
  3. Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.

Literatura

  • Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
  • Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
  • Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.

Zdroje obrázků

  • work.chron.com/requirements-child-therapist-16941.html

Klíčová slova