Virtuální výstavy a expozice: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 44 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{pracuje se}}
+
Virtuální výstava (''Virtual exhibition'') je webové [[hypermédium]], jež má podobu webové prezentace, která je ucelená kurátorským a tematickým výběrem. Zasazuje jednotlivé sbírkové předměty do širšího obsahu a podněcuje participaci uživatele skrze dynamický obsah. Jelikož digitální rozhraní není ovlivněno prostorem a časem, vzniká v muzejnictví nový druh mobilní prezentace sbírkových předmětů. Edukace je náhle dostupná i návštěvníkům, kteří si návštěvu nemohou dovolit z lokačních, finančních nebo invalidních důvodů.  
Virtuální výstavy (''Virtual exhibition'') je webové hypermedium, jež má podobu webové prezentace, která je ucelená kurátorským a tématickým výběrem. Zasazuje jednotlivé předměty do širšího obsahu a podněcuje participaci uživatele skrze dynamický obsah. Jelikož digitální rozhraní není ovlivněno prostorem a časem, vzniká v muzejnictví nový druh mobilní prezentace sbírkových předmětů. Edukace je náhle dostupná i návštěvníkům, kteří si návštěvu nemohou dovolit z lokačních, finančních nebo invalidních důvodů.
 
V Covid-19 pandemii byla díky zavřeným muzejním institucím rozšířeno podvědomí o virtuální expozicí.
 
  
 
==Virtuální muzeum==
 
==Virtuální muzeum==
  
Virtuální muzeum (''Virtual museum'') je digitální entita, která vytváří z muzea komplexní medium. To nemá fyzickou povahu a zprostředkovává kulturní dědictví pro širokou veřejnost na webových stranách v podobě databáze, virtuální výstavy či e-learningových programů. Může se ta jednat o online semináře, detailní observace předmětu, záznam interieru muzea dostupný pomocí 3D modelu nebo webkamery. Muzea mohou obsah prezentovat i na jiných platformách, jako je Youtube, mobilní aplikace apod.
+
Virtuální [[muzeum]] (''Virtual museum'') je digitální entita, která vytváří z reálného muzea komplexní médium. To v digitálnímu rozhraní nemá fyzickou povahu a zprostředkovává kulturní dědictví pro širokou veřejnost. Na webových stránkách muzea jsou pro návštěvníky dostupné databáze s digitalizovanými předměty, virtuální výstavy, [[E-learning|e-learningové programy]], online semináře, detailní observace objektů a záznam interiéru muzea dostupný skrze 3D model.
  
Virtuální muzeum může být vytvořeno jako replika realného muzea nebo vytvořené jako samostatná entita tzv. born digital.
+
Virtuální muzeum může být vytvořeno jako replika reálné instituce nebo ''born digital'', kdy vzniká pouze jako samostatná entita v digitálním rozhraní. Muzejní instituce prezentují obsah i na jiných platformách, jako je například [[Youtube|YouTube]] nebo mobilní aplikace.  
  
==Historický vývoj virtuálního muzea==
+
===Historický vývoj virtuálního muzea===
  
Muzejnictví podobně jako celá společnost byla ovlivněna vývojem techniky a nových medií. Podnět ze strany muzeií pro využítí internetu pro reklamní a informační účely vznikl v roce 1994, kdy J. Brown vytvořil první knihovno-muzejních web. Tradiční muzea začala digitalizovat své sbírkové předměty a zpřístupnovat je na svých internetových stránkách.  
+
Muzejnictví, podobně jako další vědní obory, bylo ovlivněno vývojem techniky a [[Nová média|nových medií]]. V roce 1994 J. Brown jako první vytvořil knihovno-muzejních web, jenž sděloval základní [[informace]]  o instituci. To podnítilo muzea k využití nového media k propagaci. Dalším podnětem pro digitalizaci [[Digitalizace|digitalizaci]] obsahu byla přeměna [[Internet|internetu]] v médium používané širokou veřejností v denním životě. Uživatelé začali v digitálním prostředí trávit svůj volný čas a muzea začala digitalizovat sbírkové předměty a zpřístupňovat je na svých [[Webová stránka|internetových stránkách]]. Avšak definice virtuálního muzea byla stále nestálá. V roce 1997 J. Mckenzie označil toto médium jako sbírku elektronických předmětů a informačních podkladů. O rok později na tuto definice reagoval J. Andrews a W. Schweibenz, kteří označili virtuální muzeum jako prostor neovlivněný časem s informační hodnotou dostupnou na [[Hardware|hardwarových]] zařízení po celém světě.  
Smýšlení o digitalizovaném obsahu odstartovala přeměna internetu ve společnské prostředí, kdy začali uživatelé trávit svůj volný čas právě v digitálním prostředí.
 
Koncem 90. let 20.století J. Mckenzie označil toto medium jako sbírku elektronických předmětů a informačních podkladů, doslova vše co může být digitalizované od grafů až po fotografie.
 
  
O rok později na tuto definice reagoval J. Andrews a W. Schweibenz, jenž označili virtuální muzeum jako prostor neovlivněný časem s informační hodnotou dostupnou skrze elektronická zařízení po celém světě, zaopatřený různými mediálními technologiemi pro podnícení participace návštěvníků.e konkretizaci pojmu napomohla odborným pracovníkům až hierarchická škála od již zmíněného W. Schweibenze (Schweibenze, 2004).
+
V roce 2004 byla vydána od již zmíněného Schweibenze hierarchická škála muzejních webů, která napomohla kulturním pracovníkům ke konkretizaci obsahu dostupného na [[World Wide Web|Word Wide Webu]]. S postupným vývojem technologie se jednotlivé typy mohou ve virtuálních muzeích překrývat a vytvářet jeden webový celek.  
 
 
Hierarchická škála Schweibenze (2004) je stále využívána k dělení muzejního obsahu na webu, avšak s postupným vývojem technologie se změnilo i muzejní pojetí webové prezentace. Jednotlivé typy definované Schweibenzem se v některých muzejních prezentací překrývají a vytváří jeden webový celek (Šobáňová, 2016).
 
 
 
*Brožurové muzeum (''Brochure museum'') předává návštěvníkum záladní informace o muzeu, jako je cena vstupného, otvírací doba, kontakty. Web by měl mít přehlednou strukutru a jeduduché konzistetntní ovládání.
 
 
 
*Obsahové muzeum (''Content museum'') - Narozdíl od Brožurového muzea neodkazuje pouze na základní informace o insitutci. Uživatli nabízí plně zdigitalizovanou sbírku reálného muzea. Sbírkový obsah není kurátorsky zpracován a tudíž spíše připomíná vědecké databáze.
 
 
 
*Vzdělávací muzeum (''Learning museum'') -Hlavním cílem je navázat vztah mezi sbírkovým předmětem a uživatelem, jenž by měl vést  podnícení motivace navštivit tradiční muzeum živě. Tento typ se může jevit podobně obsahovému, avšak se zaměřuje na podrobnější informace o sbírkových předmětěch.
 
 
 
*Virtuální muzeum (''Virtual museum'') uplatňuje všechny zmíněně prvky z výše zmíněných druhů. Sbírkové předměty jsou propojeny s digitalizovanou sbírkou jiné muzejní instituce. Dochází tedy k digitálnímu rozšíření skrze propojení dovu insitucí, díky které je návštěvníkovi nabídnuto rozsáhlé množství informací, které by v reálném muzeu nebylo možné.  
 
  
 +
*'''Brožurové muzeum''' (''Brochure museum'') předává návštěvníkům základní informace o muzeu, jako je cena vstupného, otvírací doba nebo kontakty. Web by měl mít přehlednou strukturu a jednoduché konzistentní ovládání.
 +
 
 +
*'''Obsahové muzeum''' (''Content museum'') oproti Brožurovému muzeu nezpřístupňuje pouze základní informace o instituci. Uživatelé mají možnost virtuálně projít zdigitalizovanou sbírku muzea. Ta není kurátorsky a tematicky zpracována a připomíná spíše vědeckou [[Databáze|databázi]].
  
 +
*'''Vzdělávací muzeum''' (''Learning museum'') má za cíl navázat vztah mezi sbírkovým předmětem a uživatelem. To by mělo vést k podnícení uživatelské motivace pro návštěvu muzejní instituce. Oproti Obsahovému muzeu obsahuje podrobnější informace o sbírkových předmětech.
 +
 +
*'''Virtuální muzeum''' (''Virtual museum'') uplatňuje všechny prvky z výše zmíněných druhů. Sbírkové předměty jsou propojeny s digitalizovanou sbírkou jiné muzejní instituce. Dochází tedy k digitálnímu rozšíření skrze propojení dvou institucí, díky kterému je návštěvníkovi nabídnuto rozsáhlé množství informací, které by v tradičním muzeu nebylo možné propojt.
  
 
==Virtuální výstava==
 
==Virtuální výstava==
 +
[[Soubor:Virtual Exhibition, The House of Fame, Convened by Linder, Produced by V21 Artspace.jpg|350px|náhled|Virtuální výstava The House of Fame vytvořená pod záštitou programu V21 Artspace ]]
 +
Virtuální výstavu také známou jako webovou prezentaci je možné definovat jako internetovou entitu vázanou kurátorsky edukačním výběrem, záměrem a tématem. Expozice by měla být dostupná všem a podněcovat participaci jedinců a obohatit je o nové znalosti. Návštěvníka je možné zapojit skrze dynamický obsah a zajímavý příběh.<ref>ŠOBÁŇOVÁ, Petra a Jolana LÁŽOVÁ. Muzeum versus digitální éra [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2016 [cit. 2021­-9-21]. ISBN 978­80­ 244­5023­0. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Petra-Sobanova/publication/336020883_Muzeum_versus_digitalni_era/links/5d8b1f30299bf10cff0b3aea/Muzeum-versus-digitalni-era.pdf</ref> </blockquote><br />
  
Šobánová definuje virutální výstavu jako ----
+
===Pozitivní aspekty virtuálních výstav===
 
+
Mezi pozitivní aspekty virtuálních výstav je možné zařadit možnost okamžité '''aktualizace''' nebo '''úpravy informací''' v expozici. Dále mohou muzea '''vystavovat vzácné předměty''', které mohou být v tradičním muzeu náchylné k poničení. Podobně tomu tak může být u předmětů, které jsou finančně náročné na vystavování. Online prostředí zpřístupní vystavování všech předmětů, bez narušení jejich hodnoty.  
Mluvíme-li tedy o tematicky ucelené prezentaci muzejních dat, která má za cíl předávat emotivní zážitek, vzdělávat a dynamickou formou vtáhnout online návštěvníka do děje, myslíme tím virtuální výstavu.
 
přístupná, relevantní a podněcovat participaci uživatele skrze dynamický obsah a obohatit jej o nové znalosti
 
 
 
+
 
aktualizace či úprava informací v expozici. - Výměny panelů a oprava prvků v tradičním muzeu může být složitá a nákladná. V digitálním rozhraní, lze úpravu informací uskutečnit mnohem rychleji, vystavování digitálních replik předmětu, které jsou vzácné anebo třeba podlehly poničení či byly odcizeny
 
+ Manipulace s předměty by při tvorbě reálné expozice byla finančně náročná. A právě skrze virtuální výstavy muzea mají šetrný způsob, jak zpřístupnit vystavování všem a zároveň nenarušit hodnotu předmětu
 
-
 
chybějící fyzickou interakci mezi divákem a objektem Ta v online sféře probíhá prostřednictvím obrazovky
 
I když je online návštěvník ochuzen o auru předmětu, digitální kurátoři se snaží obsah obohatit alespoň skrze hloubkové informace a zasazení širšího kontextu
 
 
 
- Dalším nedostatkem při tvorbě virtuální výstavy může být relevance technologií. Kurátoři a weboví tvůrci musí důkladně přemýšlet nad aktuálností využitých medií a vyvarovat se stárnutí technologie a její nefunkčnosti
 
 
 
 
 
Virtuální expozice jsou nová forma muzejní prezentace a pokud autoři pracují s jejich nevýhody a překonají je, může být virtuální výstava kvalitní nástroj pro práci s navštěvníkem.  
 
  
 +
===Negativní aspekty virtuálních výstav===
  
 +
Virtuální expozice mohou mít velkou řadu nedostatků, ale pokud na nich muzejní pracovníci aktivně pracují, je možné vytvořit skvělý nástroj pro edukaci. Mezi jeden z hlavních negativních aspektů je možné zařadit chybějící fyzickou interakci. Ta v online prostředí probíhá skrze monitor a návštěvník může být ochuzen o auru předmětu. To lze vyvážit velkým množstvím doplňkových informací a zasazením do širšího kontextu. Dalším nedostatkem může být technický pokrok a zastaralost technologií. Muzejní pracovníci by měli důkladně zvážit, kterou technologii využívají a vyvarovat se zastaralým mediím.
  
 
==Kdo se podílí na výstavě virtuální expozic==
 
==Kdo se podílí na výstavě virtuální expozic==
*Digitální kurátor - tvoří kompozici obsahu, téma, testové formy.
+
*'''Digitální kurátor''', jenž se podílí na tvorbě obsahu, tématu a obsahové formy virtuální výstavy.
*Webový designer -  Vytváří virtuální výstavu
+
*'''Webový designer''' vytváří vizuální formu webu a pracuje na intuitivní uživatelské navigaci výstavou.
*katalogizátora - zpracovává sbírkové předměty a jejich digitalizaci
+
*'''Katalogizátor''' zpracovává digitalizaci vybraných sbírkových předmětů a informacích o nich.
*technik
+
*'''Technik'''
*editor
+
*'''Editor'''<ref>KALFATOVIC, Martin R. Creating a winning online exhibition: a guide for libraries, archives, and museums. Chicago: American Library Association, 2002. ISBN 0­8389­ 0817­9.</ref></blockquote><br />
  
Pro ulehčení tvorby virtuálních výstav jsou muzejním institucím dostupné ve webovém prostředí různé nástroje pro tvorbu prezentace, například zahraniční Omeka (Dumitrescu et al., 2014) nebo české INDIHU Exhibition (INDIHU Exhibition, 2021).
+
Existují i různé programy pro tvorbu virtuálních výstav, které ulehčují kulturním institucím práci s výstavou. V české republice dominuje nástroj [https://indihu.cz/ INDIHU Exhibition] v zahraničí například [[software]] [https://omeka.org/ OMEKA].  
  
 
==Forma virtuální výstavy==
 
==Forma virtuální výstavy==
Při tvorbě virtuálních expozic je důležité myslet na představení informací atraktivním způsobem, které obohatí návštěvníka o nové znalosti a aktivně jej zapojí do děje výstavy. Realizace začíná pomocí nápadu, který kurátor prokonzultuje s vývojaři webu a muzejními pracovníky. Společně vyhodnotí uživatelské potřeby, cíl návštěvy a jejich dosavadní informace o tématu. Na základě těchto informací vědečtí pracovníci zpracují obsah a implementují do výstavy řadu obsahových forem (obrázky, videa, audio nahrávky).
+
Při tvorbě virtuálních expozic je důležité myslet na prezentaci informací atraktivním způsobem, která obohatí návštěvníka o nové znalosti a aktivně jej zapojí do děje výstavy. Realizace začíná pomocí nápadu, který kurátor prokonzultuje s vývojáři webu a muzejními pracovníky. Společně vyhodnotí [[Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb|uživatelské potřeby]], cíl návštěvy a jejich dosavadní znalosti o tématu. Na základě těchto informací vědečtí pracovníci zpracují obsah a implementují do výstavy řadu obsahových forem (obrázky, videa, audio nahrávky).
 
 
Digitální rozhraní nabízí rozsáhlé množství obsahových prvků, které je možné v expozici kombinovat a podpořit tím poutavost příběhu. Kurázoži by měli volit prvky, které jsou technicky nadčasové a budou moci býti využity i s příchodem nové technologie.Prezentace by měla být obsahově nadčasová, zábavná a poutavou formou vtáhnout návštěvníka do děje a vést s ním dialog. Ještě před finálním zveřejněním prezentace by mělo proběhnout pilotní testování a zpracování finálních úprav.  
 
  
 +
Digitální rozhraní nabízí rozsáhlé množství obsahových prvků, které je možné v expozici kombinovat a podpořit tím poutavost příběhu. Kurátoři by měli volit prvky, které jsou technicky nadčasové a budou moci být využity i s příchodem nové technologie. Prezentace by měla být obsahově nadčasová, zábavná a poutavou formou vtáhnout návštěvníka do děje a vést s ním dialog. Ještě před finálním zveřejněním prezentace by mělo proběhnout pilotní testování a zpracování finálních úprav.
  
 
===Obsahové prvky===
 
===Obsahové prvky===
Řádek 72: Řádek 53:
 
*Materiály ke stažení
 
*Materiály ke stažení
 
*Obrazové materiály (dobové fotografe, komiksy, pohyblivé obrázky, mapy, grafy)
 
*Obrazové materiály (dobové fotografe, komiksy, pohyblivé obrázky, mapy, grafy)
*Storytelling (vyprávění příběhu, vypravěč, mluvený audio komentář neboli voice over, grafické ztvárnění vypravěče)
+
*[[Vyprávění příběhů (storytelling)|Storytelling]](výprava příběhu, prvek vypravěč, mluvený audio komentář, grafické ztvárnění vypravěče)
 
*Video, animace
 
*Video, animace
*Virtuální realita
+
*[[Virtuální realita]]
  
 
==Co je a co není virtuální výstava==
 
==Co je a co není virtuální výstava==
primárně odlišují od databází sbírkových předmětů a virtuálních prohlídek propojení skrze téma a kurátorský dohled
+
Často dochází v muzejní oblasti k nesprávnému označení virtuální výstavy. Nutné je toto označení odlišovat a rozpoznat, zda webové rozhraní naplňuje definici virtuálních expozic. Primárním rozdílem může být nestrukturované téma a obsah. K tomu dochází v případě chybějícího kurátorského dohledu. Webová stránka tedy obsahuje sbírkové předměty, ale nezasazuje je do širšího kontextu.
Virtuální výstavou by neměl býti označován veškerý muzejní obsah na webu. bývá označení webových stránek, které nenaplňují definici virtuální výstav youhé seřazení sbírkových předmětů netvoří výstavu, ta by měla být tvořena pod dohledem kurátora a objekty v ní by měly být provázané tématem (Kalfatovic, 2002). Příkladů v digitálním rozhraní nalezneme mnoho, třeba prosté databáze (viz obsahové muzeum) anebo virtuální prohlídky, které jsou primárně určeny k podpoře turismu - příklad
+
 
 +
== Příklady virtuálních výstav a expozic ==
 +
 
 +
*[https://whereispoland.com/en Where is Poland?]
 +
*[https://www.forgottenwar.eu/cs Zapomenutá válka]
 +
*[https://artsandculture.google.com/exhibit/cake-cake/QRtG6eMd Cake? Cake!]
 +
*[https://gulag.online/?locale=cs Gulag]
 +
*[https://senxskutocnost.sng.sk/ Sen x skutočnosť]
 +
*[https://exhibition.indihu.cz/view/akce-k/start Akce K]
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 88: Řádek 77:
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
  
*  
+
*ANDREWS, James Everett a Werner SCHWEIBENZ. A new medium for old masters: the Kress Study Collection Virtual Museum Project. Art Documentation: Bulletin of the Art Libraries Society of North America [online]. 1998, 17(1), 19­27 [cit. 2021­-9-21]. ISSN 0730­-7187. Dostupné z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?authtype=shib&custid=s1240919&profile=ed s
 
+
*DUMITRESCU, Gabriela, Cornel LEPADATU a Cristian CIUREA. Creating Virtual Exhibitions for Educational and Cultural Development. Informatică economică [online]. 2014, 18(1), s.102­110 [cit. 2021­-9-21]. ISSN 1453­1305. Dostupné z: doi:10.12948/issn14531305/18.1.2014.09
=== Příklady virtuálních výstav a expozic ===
+
*JŮVA, V. Virtuální muzeum a nové možnosti vzdělávání. Pedagogická orientace. 2008, 18(4), s. 2­18. ISSN 1211­4669.
 
+
*KOCICHOVÁ, Ivana a Zuzana POPELKOVÁ. Muzeum, sbírkový předmět a virtuální prostor. In: Muzeum a změna IV: sborník z mezinárodní muzeologické konference : Národní muzeum v Praze, 12.­14. listopadu 2013 = The Museum and Change IV : anthology of the international museology conference : The National Museum in Prague, 12th­14th November 2013. Praha: AMG, 2014, s. 262 ­ 266. ISBN 978­80­ 86611­63­1.
*[https://whereispoland.com/en Where is Poland?]
+
*MCKENZIE, Jamie. Virtual Museum. The Educational Technology Journal [online]. Lincoln, © 1995 [cit. 2021­-9-21]. Dostupné z: http://www.fno.org/museum/muse.html
*[https://www.forgottenwar.eu/cs Zapomenutá válka]
+
*NEGRI, Massimo. Virtual museums – a shift in meaning. In: Report 1 – The Virtual Museum. Bologna: The Learning Museum Network Project, 2012, s. 12­19. ISBN 978­88­97281­03­0. Dostupné také z: https://online.ibc.regione.emilia-romagna.it/I/libri/pdf/LEM_report1_theVirtualMuseum.pdf
*[https://artsandculture.google.com/exhibit/cake-cake/QRtG6eMd Cake? Cake!]
+
*SCHWEIBENZ, W. Virtual museums: The Development of Virtual Museums. ICOM News Magazine. 2004, (3), s. 3
*[https://gulag.online/?locale=cs Gulag]
+
*VÍTKOVÁ, Marie. Výstavy ve virtuálním světě. Věstník Asociace muzeí a galerií ČR. Praha: AMG, 2015, 2015(5.), s. 5­7. ISSN 1213­2152.
*[https://senxskutocnost.sng.sk/ Sen x skutočnosť]
+
*WANČOVÁ, Nina. Když se potkají klášterní knihovny a nová média: Případová studie vzniku virtuální výstavy. JOINME [online]. 2020, (2020) [cit. 2021­-9-21]. ISSN 2570­8066. Dostupné z: http://joinme-muni.cz/data/articles/2020/12/13/5fd64a3e6af11/wancova-akce-k-pripadova-studie-po-recenzich-korektura-finalni_verze2obr.pdf
*[https://exhibition.indihu.cz/view/akce-k/start Akce K]
 
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
  
 
* [[Nová média]]
 
* [[Nová média]]
 +
* [[Nová média a instituce]]
 
* [[Principy interakčního designu]]
 
* [[Principy interakčního designu]]
 
* [[Vyprávění příběhů (storytelling)]]
 
* [[Vyprávění příběhů (storytelling)]]

Aktuální verze z 2. 10. 2021, 17:36

Virtuální výstava (Virtual exhibition) je webové hypermédium, jež má podobu webové prezentace, která je ucelená kurátorským a tematickým výběrem. Zasazuje jednotlivé sbírkové předměty do širšího obsahu a podněcuje participaci uživatele skrze dynamický obsah. Jelikož digitální rozhraní není ovlivněno prostorem a časem, vzniká v muzejnictví nový druh mobilní prezentace sbírkových předmětů. Edukace je náhle dostupná i návštěvníkům, kteří si návštěvu nemohou dovolit z lokačních, finančních nebo invalidních důvodů.

Virtuální muzeum

Virtuální muzeum (Virtual museum) je digitální entita, která vytváří z reálného muzea komplexní médium. To v digitálnímu rozhraní nemá fyzickou povahu a zprostředkovává kulturní dědictví pro širokou veřejnost. Na webových stránkách muzea jsou pro návštěvníky dostupné databáze s digitalizovanými předměty, virtuální výstavy, e-learningové programy, online semináře, detailní observace objektů a záznam interiéru muzea dostupný skrze 3D model.

Virtuální muzeum může být vytvořeno jako replika reálné instituce nebo born digital, kdy vzniká pouze jako samostatná entita v digitálním rozhraní. Muzejní instituce prezentují obsah i na jiných platformách, jako je například YouTube nebo mobilní aplikace.

Historický vývoj virtuálního muzea

Muzejnictví, podobně jako další vědní obory, bylo ovlivněno vývojem techniky a nových medií. V roce 1994 J. Brown jako první vytvořil knihovno-muzejních web, jenž sděloval základní informace o instituci. To podnítilo muzea k využití nového media k propagaci. Dalším podnětem pro digitalizaci digitalizaci obsahu byla přeměna internetu v médium používané širokou veřejností v denním životě. Uživatelé začali v digitálním prostředí trávit svůj volný čas a muzea začala digitalizovat sbírkové předměty a zpřístupňovat je na svých internetových stránkách. Avšak definice virtuálního muzea byla stále nestálá. V roce 1997 J. Mckenzie označil toto médium jako sbírku elektronických předmětů a informačních podkladů. O rok později na tuto definice reagoval J. Andrews a W. Schweibenz, kteří označili virtuální muzeum jako prostor neovlivněný časem s informační hodnotou dostupnou na hardwarových zařízení po celém světě.

V roce 2004 byla vydána od již zmíněného Schweibenze hierarchická škála muzejních webů, která napomohla kulturním pracovníkům ke konkretizaci obsahu dostupného na Word Wide Webu. S postupným vývojem technologie se jednotlivé typy mohou ve virtuálních muzeích překrývat a vytvářet jeden webový celek.

  • Brožurové muzeum (Brochure museum) předává návštěvníkům základní informace o muzeu, jako je cena vstupného, otvírací doba nebo kontakty. Web by měl mít přehlednou strukturu a jednoduché konzistentní ovládání.
  • Obsahové muzeum (Content museum) oproti Brožurovému muzeu nezpřístupňuje pouze základní informace o instituci. Uživatelé mají možnost virtuálně projít zdigitalizovanou sbírku muzea. Ta není kurátorsky a tematicky zpracována a připomíná spíše vědeckou databázi.
  • Vzdělávací muzeum (Learning museum) má za cíl navázat vztah mezi sbírkovým předmětem a uživatelem. To by mělo vést k podnícení uživatelské motivace pro návštěvu muzejní instituce. Oproti Obsahovému muzeu obsahuje podrobnější informace o sbírkových předmětech.
  • Virtuální muzeum (Virtual museum) uplatňuje všechny prvky z výše zmíněných druhů. Sbírkové předměty jsou propojeny s digitalizovanou sbírkou jiné muzejní instituce. Dochází tedy k digitálnímu rozšíření skrze propojení dvou institucí, díky kterému je návštěvníkovi nabídnuto rozsáhlé množství informací, které by v tradičním muzeu nebylo možné propojt.

Virtuální výstava

Virtuální výstava The House of Fame vytvořená pod záštitou programu V21 Artspace

Virtuální výstavu také známou jako webovou prezentaci je možné definovat jako internetovou entitu vázanou kurátorsky edukačním výběrem, záměrem a tématem. Expozice by měla být dostupná všem a podněcovat participaci jedinců a obohatit je o nové znalosti. Návštěvníka je možné zapojit skrze dynamický obsah a zajímavý příběh.[1]

Pozitivní aspekty virtuálních výstav

Mezi pozitivní aspekty virtuálních výstav je možné zařadit možnost okamžité aktualizace nebo úpravy informací v expozici. Dále mohou muzea vystavovat vzácné předměty, které mohou být v tradičním muzeu náchylné k poničení. Podobně tomu tak může být u předmětů, které jsou finančně náročné na vystavování. Online prostředí zpřístupní vystavování všech předmětů, bez narušení jejich hodnoty.

Negativní aspekty virtuálních výstav

Virtuální expozice mohou mít velkou řadu nedostatků, ale pokud na nich muzejní pracovníci aktivně pracují, je možné vytvořit skvělý nástroj pro edukaci. Mezi jeden z hlavních negativních aspektů je možné zařadit chybějící fyzickou interakci. Ta v online prostředí probíhá skrze monitor a návštěvník může být ochuzen o auru předmětu. To lze vyvážit velkým množstvím doplňkových informací a zasazením do širšího kontextu. Dalším nedostatkem může být technický pokrok a zastaralost technologií. Muzejní pracovníci by měli důkladně zvážit, kterou technologii využívají a vyvarovat se zastaralým mediím.

Kdo se podílí na výstavě virtuální expozic

  • Digitální kurátor, jenž se podílí na tvorbě obsahu, tématu a obsahové formy virtuální výstavy.
  • Webový designer vytváří vizuální formu webu a pracuje na intuitivní uživatelské navigaci výstavou.
  • Katalogizátor zpracovává digitalizaci vybraných sbírkových předmětů a informacích o nich.
  • Technik
  • Editor[2]

Existují i různé programy pro tvorbu virtuálních výstav, které ulehčují kulturním institucím práci s výstavou. V české republice dominuje nástroj INDIHU Exhibition v zahraničí například software OMEKA.

Forma virtuální výstavy

Při tvorbě virtuálních expozic je důležité myslet na prezentaci informací atraktivním způsobem, která obohatí návštěvníka o nové znalosti a aktivně jej zapojí do děje výstavy. Realizace začíná pomocí nápadu, který kurátor prokonzultuje s vývojáři webu a muzejními pracovníky. Společně vyhodnotí uživatelské potřeby, cíl návštěvy a jejich dosavadní znalosti o tématu. Na základě těchto informací vědečtí pracovníci zpracují obsah a implementují do výstavy řadu obsahových forem (obrázky, videa, audio nahrávky).

Digitální rozhraní nabízí rozsáhlé množství obsahových prvků, které je možné v expozici kombinovat a podpořit tím poutavost příběhu. Kurátoři by měli volit prvky, které jsou technicky nadčasové a budou moci být využity i s příchodem nové technologie. Prezentace by měla být obsahově nadčasová, zábavná a poutavou formou vtáhnout návštěvníka do děje a vést s ním dialog. Ještě před finálním zveřejněním prezentace by mělo proběhnout pilotní testování a zpracování finálních úprav.

Obsahové prvky

  • 3D modely
  • Audio prvky (mluvené slovo, hudba)
  • Doplňující informace k textu (odkazy na podobně zaměřené weby či literaturu)
  • Hry a kvízy
  • Materiály ke stažení
  • Obrazové materiály (dobové fotografe, komiksy, pohyblivé obrázky, mapy, grafy)
  • Storytelling(výprava příběhu, prvek vypravěč, mluvený audio komentář, grafické ztvárnění vypravěče)
  • Video, animace
  • Virtuální realita

Co je a co není virtuální výstava

Často dochází v muzejní oblasti k nesprávnému označení virtuální výstavy. Nutné je toto označení odlišovat a rozpoznat, zda webové rozhraní naplňuje definici virtuálních expozic. Primárním rozdílem může být nestrukturované téma a obsah. K tomu dochází v případě chybějícího kurátorského dohledu. Webová stránka tedy obsahuje sbírkové předměty, ale nezasazuje je do širšího kontextu.

Příklady virtuálních výstav a expozic

Odkazy

Reference

  1. ŠOBÁŇOVÁ, Petra a Jolana LÁŽOVÁ. Muzeum versus digitální éra [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2016 [cit. 2021­-9-21]. ISBN 978­80­ 244­5023­0. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Petra-Sobanova/publication/336020883_Muzeum_versus_digitalni_era/links/5d8b1f30299bf10cff0b3aea/Muzeum-versus-digitalni-era.pdf
  2. KALFATOVIC, Martin R. Creating a winning online exhibition: a guide for libraries, archives, and museums. Chicago: American Library Association, 2002. ISBN 0­8389­ 0817­9.

Použitá literatura

  • ANDREWS, James Everett a Werner SCHWEIBENZ. A new medium for old masters: the Kress Study Collection Virtual Museum Project. Art Documentation: Bulletin of the Art Libraries Society of North America [online]. 1998, 17(1), 19­27 [cit. 2021­-9-21]. ISSN 0730­-7187. Dostupné z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?authtype=shib&custid=s1240919&profile=ed s
  • DUMITRESCU, Gabriela, Cornel LEPADATU a Cristian CIUREA. Creating Virtual Exhibitions for Educational and Cultural Development. Informatică economică [online]. 2014, 18(1), s.102­110 [cit. 2021­-9-21]. ISSN 1453­1305. Dostupné z: doi:10.12948/issn14531305/18.1.2014.09
  • JŮVA, V. Virtuální muzeum a nové možnosti vzdělávání. Pedagogická orientace. 2008, 18(4), s. 2­18. ISSN 1211­4669.
  • KOCICHOVÁ, Ivana a Zuzana POPELKOVÁ. Muzeum, sbírkový předmět a virtuální prostor. In: Muzeum a změna IV: sborník z mezinárodní muzeologické konference : Národní muzeum v Praze, 12.­14. listopadu 2013 = The Museum and Change IV : anthology of the international museology conference : The National Museum in Prague, 12th­14th November 2013. Praha: AMG, 2014, s. 262 ­ 266. ISBN 978­80­ 86611­63­1.
  • MCKENZIE, Jamie. Virtual Museum. The Educational Technology Journal [online]. Lincoln, © 1995 [cit. 2021­-9-21]. Dostupné z: http://www.fno.org/museum/muse.html
  • NEGRI, Massimo. Virtual museums – a shift in meaning. In: Report 1 – The Virtual Museum. Bologna: The Learning Museum Network Project, 2012, s. 12­19. ISBN 978­88­97281­03­0. Dostupné také z: https://online.ibc.regione.emilia-romagna.it/I/libri/pdf/LEM_report1_theVirtualMuseum.pdf
  • SCHWEIBENZ, W. Virtual museums: The Development of Virtual Museums. ICOM News Magazine. 2004, (3), s. 3
  • VÍTKOVÁ, Marie. Výstavy ve virtuálním světě. Věstník Asociace muzeí a galerií ČR. Praha: AMG, 2015, 2015(5.), s. 5­7. ISSN 1213­2152.
  • WANČOVÁ, Nina. Když se potkají klášterní knihovny a nová média: Případová studie vzniku virtuální výstavy. JOINME [online]. 2020, (2020) [cit. 2021­-9-21]. ISSN 2570­8066. Dostupné z: http://joinme-muni.cz/data/articles/2020/12/13/5fd64a3e6af11/wancova-akce-k-pripadova-studie-po-recenzich-korektura-finalni_verze2obr.pdf

Související články

Klíčová slova

Virtuální muzeum, virtuální výstava, interaktivita, webové rozhraní, virtuální expozice