Monokauzalita vs. multikauzalita - vývoj a současný stav

  • v pol. 50. let se přestává mluvit o monokauzálních příčinách nemoci
  • pozornost se přesouvá na rizikové faktory
  • Antonovsky: salutogeneze (proč někdo neonemocní), co je možno postavit do cesty rozvoji patologie
  • faktory působící ve vztahu mezi zdravím a nemocí - rizikové a protektivní, ovlivnitelné a neovlivnitelné

Patogenetické vs. salutogenetické pojetí

Patogenetické pojetí

  • orientace na nemoc
  • co jí způsobilo
  • hledá specifické faktory
  • zajímá se jen o pacienty (disease)
  • objektivní data
  • momentální stav
  • snaží se odstranit nemoc (cure)

Salutogenetické pojetí

  • orientace na nemoc člověka
  • proč někdo neonemocněl
  • hledá obecné faktory podpory zdraví
  • zajímá se o všechny, kterým není dobře (illness)
  • všímá si subjektivních dat
  • širší kontext života
  • pomoci, aby se člověk necítil tak zle (heal)

Vulnerabilita a resilience

  • vulnerabilita (původně z lat. vulnero = ranit, ublížit, uškodit, angl. vulnerability = zranitelnost) vystupuje v roli významné determinanty zdraví (Becker, 1982)
  • vulnerabilita je však pojem, jehož obsah má širší platnost a uplatňuje se v řadě dalších oblastí lidské činnosti, např. v technice, vojenství, výpočetní technice atd. ve smyslu náchylnosti k fyzickému či psychickému selhání, zranění či poruše
  • na biologické úrovni může mít vulnerabilita biologický podklad, zatímco na psychické úrovni se může v důsledku stresorů a s ním souvisejícím navozením prožitku nízké či nulové kontroly nad vývojem situace, bezmoci a beznaděje zvýšit vulnerabilita jedince vůči některým duševním a pravděpodobně i tělesným chorobám
  • toto konstatování lze doplnit ještě o dovětek, že přijmeme-li předpoklad, že každé onemocnění je vždy nemocí člověka jako celku, uplatňuje se individuální vulnerabilita v etiopatogenezi jakéhokoli onemocnění
  • některé zdroje rozlišují primární a sekundární vulnerabilitu
  • primární či konstituční vulnerabilita - člověk ji získává v průběhu prvních šesti měsíců života; první zdroje kontaktu
  • sekundární vulnerabilita v pozdějším období svého vývoje (Brandstädter, von Eye, 1982)
  • slibným předpokladem pro další rozvoj poznání vulnerability by též mohla být
  • souvislost mezi vulnerabilitou a činností imunitního systému, jehož reakce se vyvíjejí rozdílně ve vztahu k akutnímu a chronickému stresu (přehledově viz Šolcová, Kebza, 1998)
  • zjišťování stavu imunitního systému – zjišťování výše NK buněk v krvi (natural killers)

Koncepce trojí vulnerability

  • v souvislosti s výzkumem úzkostných poruch představil okruh výzkumníků, soustředěný kolem amerického badatele D. H. Barlowa
  • návrh koncepce trojí vulnerability ve smyslu tří vzájemně se ovlivňujících kategorií sklonu či náchylnosti k rozvoji úzkostných poruch (ale např. též sexuálních dysfunkcí)

První kategorie

  • obecná biologická vulnerabilita
  • vyjadřuje geneticky založený podíl na rozvoji poruch

Druhá kategorie

  • obecná psychologická vulnerabilita
  • charakterizovaná snížením či absencí pocitu kontroly a rozvojem pesimistického atribučního stylu, což může být důsledkem raných zkušeností, podporujících přesvědčení, že důležité životní situace a události přicházejí často bez předchozích příznaků, neočekávaně, nepredikovatelně a nekontrolovatelně
  • pokusy na animálních modelech, jež D. Barlow a jeho spolupracovníci ve svých publikacích rozsáhle komentují, naznačují, že podobné rané zkušenosti mohou vyvolat trvalé změny funkce mozku a ve spojení s vlivem negativních životních událostí v období dětství a adolescence mohou být základem utváření kognitivního schémat, vedoucích ke zvýšenému riziku vzniku a rozvoji emočních poruch v pozdějším věku

Třetí kategorie

  • specifická psychologická vulnerabilita
  • vycházející především z raných zkušeností, obsahujících informace, zprostředkované významnými osobami (např. rodiči), z nichž vyplývá, že posuzování a hodnocení okolím může být potenciálně ohrožující (např. negativní hodnocením dětí rodiči)
  • tato koncepce tří vzájemně se ovlivňujících kategorií vulnerability byla (nejprve ve vztahu k úzkostným poruchám) představena koncem 80. let 20. stol. a v současnosti je dále rozpracovávána a ověřována

Koncepce psychické odolnosti (resilience)

  • vyskytují se ve všech oblastech psychologie, ale vychází z psychologie zdraví
  • začátky již v antice - kalokagathia - schopnost vypořádat se s realitou
  • teorie, že člověk vytváří svojí osobnost pod tlakem okolí
  • osobnost je tvořena v zátěži a pomocí zátěže
  • počátky tvorby koncepcí odolnosti
  • resilience - pružnost a odolnost z fyzikálního hlediska
  • pojem vychází z techniky, před 20 lety se dostal do psychologie
  • dříve pojem resistence - odpor, proti něčemu
  • voluntarismus - podle této koncepce je nejdůležitější vůle
  • zdroje osobnosti - Freud - bilance prožitého je zdrojem síly a odolnosti, shrnutí prožitků osob
  • příklady teorií:

Teorie kausální atribuce

  • M. Seligman, Abramsová, Tiesdale
  • naučená bezmocnost je odlišná u lidí a u zvířat - lidé totiž atribuují
  • lidé, kteří jsou schopni správné atribuce a zbytečně nezobecňují, mají vyšší možnost se vyrovnat se situací

Locus of control

  • Julian Rotter
  • interní vs. externí místo kontroly
  • lidé s interní kontrolou jsou ochotnější přizpůsobit se léčbě
  • lidé s externí kontrolou hledají důvody, proč léčba nebude fungovat
  • Walstonovi vytvořili dotazník na locus of control ve zdravotnictví, dotazník zjišťuje, jak budou lidé ochotní spolupracovat

Self-efficacy

  • Albert Bandura
  • outcome expedation - důležitost cíle, kterého chceme dosáhnout
  • triadicky reciproční determinismus (vzájemně na sebe působící):
  1. chování
  2. dispozice
  3. faktory vnějšího prostředí
  • víra ve vlastní schopnosti, vlastní sebeuplatnění
  • ovlivňuje kromě kognice i emoce (reaktivity arousal)
  • vychází z vlastní zkušenosti, která je nenahraditelná
  • pozorování cizího úspěchu nebo přesvědčování ostatních nemají takový vliv

Hardiness

  • Kobasa, Maddi, Kahn
  • hledají to, co pomáhá lidem vyrovnávat se s problémy
  • vychází z:
  • klinické psychologie - odlišnosti jednotlivých pacientů ve vyrovnávání se s problémy
  • personalistiky - odlišnosti jednotlivých manažerů, na ně jsou kladeny podobné nároky, ale manažeři se liší v tom jestli problémům čelí rychle a bez problémů, rychle se zotavují a jsou málo nemocní a jsou signifikantně více nemocní a mají s řešením potíží více problémů
  • existenciální filozofie - člověk si má být schopen odpovědět na otázku smyslu své existence, má život smysl - Jaspers, Haidegger, Camus, Sartre, Marcel, po první světové válce se svět změnil a lidé měli problémy se této změně přizpůsobit -> otázky po smyslu života nabývají na intenzitě
  • Kotasová získala velké množství dat v personalistické praxi faktorovou analýzou - 3 faktory:
  • zaměření se na práci a na svou užitečnost
  • vyjádření svých požadavků - vnímání náročných úkolů jako výzvu, ne jako destrukci
  • kontrola nad vývojem událostí (vnitřní místo kontroly) - hlavně u neúspěchu
  • škály:
  1. challenge - výzva, příležitost
  2. commitment - zaujetí pro činnost, zájem pro činnost, odpovědnost za výsledek a dokončení práce
  3. control - udržení události pod kontrolou, řízení činnosti
  • názory oponentů - není jednoduché identifikovat co je příčina a co následek, zda se pacient léčí kvůli vysoké hardiness nebo zda je vysoká hardiness výsledkem úspěchu léčby
  • PVS - velmi složitá a náročná metoda
  • 50 položek, 4 škály
  • probandi otázkám málo rozumí
  • sledování americké populace pomocí tohoto testu, porovnání s českou populací
  • u americké společnosti vychází vyšší hardiness, hlavně v oblasti challenge (Američané jsou vychovávání k soupeřivosti a snaze být nejlepší)
  • každý dílčí neúspěch je informací o možném zdokonalení
  • v naší kultuře je neúspěch vnímán fatálně
  • dotazník je tedy do jisté míry senzitivní na kulturu, normy jsou sestaveny na americký soubor

Sense of Coherence (SOC) Aaron Antonwsky (potomek ruských židů)

  • vyučil se v USA v Yale
  • 1960 odchází do Izraele, univerzity v Jeruzalému, pracuje v oblasti sociální
  • psychologie a sociologie
  • univerzita v Tel Avivu - zde vytvořil svou koncepci
  • orientace na židovství a osudy židů v holokaustu
  • sence of coherence = smysl pro integritu, souvztažnost, soudržnost (různé překlady)
  • zkoumá židy, kteří přežili holokaust
  • jak je možné, že je tyto životní podmínky psychicky nepoznamenaly
  • koncepce podobná hardiness, ale je zaměřená na židy, méně filozofická, existencialismus je zde společně s humanistickou psychologií
  • hlavní pojmy:
  1. comprehensibility - pochopitelnost světa, ve světě je možné se orientovat, chápat, co se děje a vyrovnávat se s tím, ti, co mají problém se se světem vyrovnat, co nepokládají svět za reálný
  2. manageability - vyrovnání se s tím, co se děje, zapojení se do odporu proti problému, vzájemná pomoc, židé v koncentračních táborech si pomáhali, obchodovali, schopnost ovládat a ne být ovládán, mít vliv na události, ne být ve vleku
  3. meaningfulness - smysluplnost, svět je poznatelný, je možné se v něm orientovat a měnit ho, má smysl ho chápat, je možné a důležité s životem pracovat, měnit ho
  • dotazník Sence of Coherence - 29 položek, existují snahy o zkrácení dotazníků, provokativní pokus o redukci na 3 otázky (ke každé škále jedna otázka), překlad do češtiny (pracuje s ním například vojenská policie)

Fortigeneze

  • D. Stümpfer
  • Afrikánec, University of Praetoria
  • důležitá je síla, se kterou se s něčím vyrovnáváme
  • role životní síly (Bergson - elan vital)
  • používá Antonowského dimenze (Sense of Coherence), připojuje k nim 2 další, které jsou významné mimo židovský svět
  • přidané dimenze:
  1. hope of success - naděje na úspěch
  2. social support - podpora okolí
  • tato metoda není škála, ale semi-projektivní metoda
  • zahrnuje nedokončené příběhy, které má proband dovyprávět (většinou nějaký problém)

Síla Ega

  • Freud
  • člověk má empirické duševno
  • ego resilience:
  • odvozeno od Freuda
  • kapacita, která umožňuje adaptaci na stresory jak z vnějšku, tak zevnitř
  • dynamická charakteristika
  • vnímáno jako osobnostní rys
  • vede k účelné adaptaci na vnější prostředí

Optimální zkušenost

  • Mihaly Csikszentmihalyi
  • syn maďarského diplomata
  • nejedná se přímo o koncepci, ale spíš o 2 důležité výroky
  • přebytek i nedostatek požadavků je škodlivý (je tedy nutné být stimulován, ale ne přestimulován)
  • spolupracuje se Seligmanem - hledá co vede lidi k prožitku nadšení z úspěchu
  • dlouho se něčemu věnovat a uspět

Flow

  • lidé, kteří jsou více odolní, většinou směřují k nějakému životnímu cíli (ať už pracovnímu nebo jinému)
  • nejsou jen základní potřeby, ale i vyšší (např. potřeba rozvoje), to se ale nepovede každému
  • zkoumají lidi, kteří tímto způsobem něčeho dosáhli
  • když se dlouho věnujeme složitému úkolu a adaptujeme se na překážky, které jsou s tím spojené, můžeme dosáhnout vrcholu -> flow a extatický zážitek -> opojný pocit
  • Bandura flow definuje jako chování, které vede k cíli
  • neexistují snadné úspěchy
  • jedná se o kultivaci osobnosti - rozvoj vyšších potřeb
  • charakteristiky cíle:
  1. náročný
  2. jasně definovaný
  3. musí účastníky zaujmout
  4. účastníci musí cítit kontrolu
  5. vytrácí se vědomí vlastního já
  6. prolnutí se skupinou
  7. opájí se okamžikem (distorze času)

Odolnost u dětí a adolescentů

  • Davey, Walters - resilience study
  • Grotberg - The international resilience study

Havlínová - Studie sociálního klimatu ve škole

  • relativní vyspělost copingu
  • víra v sebe sama
  • životní zkušenost, vnímaná jako neadekvátní věku
  • introverze, optimismus, nebojí se nových zkušeností a jsou svědomité (věci dotahují do konce a většinou velmi úspěšně)
  • období nástupu adolescence přináší výzvu i rizika
  • asi 80% adolescentů na celém světě se v této době dostává do styku s antisociálními skupinami a gangy
  • často je to spojeno jen s vývojovou etapou, přetrvává to pouze asi u 5-3% populace (často je to způsobeno stigmatizací v tomto věku)

E. Wernerová - studie z Kauai

  • na Hawai
  • zkoumá 698 dětí z obtížných podmínek (chudé rodiny, předčasné narození, velmi
  • silné rodiny, nestabilní socioekonomický status, mortalita v rodině apod.)
  • u 2/3 se objevují závažné zdravotní a sociální problémy a u ostatních ne
  • podobně jako Antonowsky zkoumá proč
  • udělala podrobnou analýzu a nalezla protektivní faktory
  • to souvisí s resiliencí - děti mají v mládí silný vztah k vrstevníkům(kamarádi), to jim dává ukázku správných rolí
  • dostávají sociální oporu od svých přátel a umí ji i poskytovat
  • silná pouta s pečujícími osobami (učitelé, chůvy apod.) - vzniká náhradní
  • vztah se všemi specifiky rodičovského vztahu
  • dobrý temperament - pozitivita, srdečnost, vnímavost k okolí (ochota
  • pomoci, schopnost, oddálení naplnění svých potřeb)
  • mnoho školních aktivit, pestrost zájmů jak ve škole tak mimo ni
  • mnoho pozitivních přátelských vztahů, angažovanost ve společenských akcích
  • důležitou roli sehrávalo YMCA (Young Men's Christian Association - křesťanské sdružení mladých lidí)
  • vysoká úroveň jazykových a intelektových schopností
  • centrální jádro adolescentní osobnosti (sebehodnocení, coping, osobnostní rysy - extraverze, svědomitost, otevřenost, zaměření se na okolí)

Daveyová

  • zaměřuje se na adolescenty v USA, kteří mají socioekonomické problémy
  • důležité je positivní sebehodnocení
  • copingové dovednosti - dokázali nacházet východiska tam, kde to bylo potřeba
  • nároky sice silně selektují, ale také pomáhá těm, co přežijí

Matějček, Dytrich, Langmeier, Hoskovcová

Koncepce rodinné odolnosti

  • odolnost není jen v individuální rodině, ale často je důležitá i odolnost celé rodiny - ta závisí i na odolnosti jejích členů

FAAR (family adjustment and adaptation response)

  • předchůdce
  • vyrovnanost stresorů a adaptačních mechanismů rodiny
  • u nás Matějček, Dytrych, Sobotková
  • dimenze:
  1. family meaning - situační povědomí, primární hodnocení požadavků a sekundární hodnocení možnosti zvládat
  2. rodinná identita - pohled na rodinu jako na specifickou jednotku, hrdost na svou rodinu
  3. rodinný pohled na svět - jak se rodina vztahuje k okolnímu světu
  • hlavní složky - soudržnost rodiny a víra členů rodiny v sebe navzájem, spoleh na ostatní členy rodiny
  • rodinná adaptabilita - schopnost čelit překážkám, účinnost rodiny při zvládání problémů
  • rozdělení rolí v rodině - kdo je za co zodpovědný
  • vzájemná podpora členů rodiny ve všech možných pohledech - psychologická,
  • sociální, exekutivní, ekonomická... podpora
  • rodina je zdrojem pozitivních emocí
  • status rodinné síly - úspěšné zvládání problémů ho posiluje (čím více toho rodina zvládne, tím lépe)
  • pozitivní emoce - projevy lásky, podpory, stanovení a utváření rolí a pravidel, rozhoduje o se o tom, jak se budou řešit problémy
  • protektivní faktory:
  1. optimismus - dispoziční nebo situační
  2. vychází z copingových mechanismů
  3. je to měnitelné a upravovatelné (institut hardiness připravuje kurz, který má zvýšit hardiness)
  4. je naděje, že bude lépe, že se problémy překonají
  5. spirituální rovina - smysluplnost života není jen o vlastním přežití, ale také o pomoci ostatním, souvisí s fyzickou kondicí
  6. v posledních letech se připojuje zvládání problémů spojených s terorismem(schopnost být připraven)

terapeutické a intervenční možnosti

  • ACT - assessment, crisis intervention, trauma treatment (Roberts)
  • CISM - zabránění posttraumatickému stresovému syndromu
  • zvláště se pracuje s debriefingem (Mitchell, rozpracovává Bonano)
  • zásadní je, aby se tato prevence nikomu nevyhnula (problém telefonistek)
  • není orientován na oběti, ale na profesionály (hasiče, policisty, svědky, novináře atd.)
  • stres je běžná reakce, ale posttraumatický stresový syndrom je už problém
  • rizikové faktory - masivnost problému (množství zasažených lidí, závažnost situace, přítomnost dětí)

Debriefing a defusing

  • Mitchell, rozpracovává Bonano
  • událost se probírá v peer skupině za účasti profesionálních psychologů
  • diskutuje se o události - dochází ke znovu vystavení se zážitku -> uzavření události, zbavení se psychického napětí, uvolnění pocitů viny
  • měl by probíhat nejlépe následující den po akci, nejdéle po týdnu
  • fáze debriefingu (celkem 7) - je důležité aby se nic nepřeskakovalo, nevynechávalo nebo nezjednodušovalo:
  1. úvod - představení, sdělení očekávání, motivace, zdůraznění pravidel, rovnost - neplatí funkční hierarchie, nejde o posuzování správnosti činů, debriefing se nesnaží o hodnocení a souzení, důvěrnost všeho sdělovaného
  2. představení - každý účastník sdělí proč byl při zásahu a co bylo základem jeho práce
  3. emoce - mluví se o emocích, které se při zásahu objevily
  4. reakční fáze - rozebírání nejhorších zážitků, většinou velmi traumatizující události jako například devastující zranění, velký počet zraněných, zranění nebo úmrtí dítěte
  5. fáze symptomů - přesun od emocí zpět do kognitivní roviny - shrnutí a klasifikace stresových symptomů, hodnocení situace
  6. fáze učení - hlavní projevy stresu a způsoby jejich zvládání, možnosti plnohodnotného vyrovnání se se stresorem místo využití obranných mechanismů
  7. návrat - uzavření celého debriefingu kompetentní osobou, volná diskuse, zodpovězení otázek, zhodnocení -> společenská forma, občerstvení

peers

  • jsou důležití, protože vědí co se děje -> mohou říci, že lidé jednali správně
  • peers ale nemusí být ze stejné profese, jen musí mít zkušenost s podobnými zážitky

defusing

  • zjednodušený debriefing
  • používá se v případě, že na debriefing není čas - probíhá bezprostředně po události
  • nejsou přítomni psychologové, ale pouze peers
  • fáze defusingu:
  1. úvod - stejný jako u debriefingu
  2. explorace - hledání největších problémů, kombinace faktů, emocí a reakcí
  3. fáze učení - navrhnutí copingových strategií
  4. závěr - stejný jako u debriefingu
  • důležité je věnovat se bezprostředně následujícím událostem (ne jak budou s problémem zacházet za měsíc)

Zdroje