Wikisofia:Článek týdne/připravené

< Wikisofia:Článek týdne

Článek týdne


2016/01

Subsaharská Afrika

Pro hudební kulturu Subsaharské Afriky je typické, že je hlavní důraz kladen právě na kolektivní aspekt. Jedná se vždy o společenskou záležitost. Hudba se v tomto světovém areálu řídí několika základními pravidly, jako je tzv. interlocking nebo call-and-respond, uvnitř kterých však mají jedinci svůj prostor pro vlastní vyjádření.

Interlocking je v Subsaharské Africe dodržovaný styl, do češtiny překládaný jako propojení. V rámci hudby mají skupinky nebo jednotlivci své hudební prvky nebo úseky (tzv. patterns). Interlocking funguje na úrovni rytmu, melodie i formy.

Call-and-respond je označení hudební formy, kdy jednotlivec volá a skupina mu odpovídá. Tato forma odkazuje na významnou sociální pozici sólisty.

Z oboru Etnologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2016/02

Egyptská Nová říše, cca. 1543-1080 před Kristem, 18. až 20. dynastie. Začíná vyhnáním Hyksósů z Egypta za vlády panovníka Ahmoseho a znovusjednocení celé země pod vládu nové dynastie. Často se mluví o egyptském impériu a o zlatém věku egyptského umění a architektury.

Toto období je protkáno potlačováním vzpour v nabytých oblastech, obzvláště povstání v Nubii je často zmiňováno v nápisech panovníků. Velké územní zisky byly doprovázeny také odváděním daní a válečnými kořistmi. Země bohatla, nejvíce však bohatl Amonův chrám v Karnaku. Administrativním centrem po většinu Nové říše zůstávala Memfida, avšak nejvíce památek a největšího rozvoje se dočkaly Théby. Na západním břehu Théb vznikly zádušní chrámy panovníků, zvané Chrámy miliónů let a také dvě významné nekropole: Údolí králů a Údolí královen.

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2016/03

Afiliace je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim. Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení ze skutečnosti, že během evoluce sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.

Na téma afiliace byla provedena celá řada výzkumů a experimentů. Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními. Návazné experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.

Jinými slovy: sdílená bolest je poloviční bolest.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2016/04

Remediace popisuje proces, kdy se stará a nová média a technologie navzájem ovlivňují. Nová média přebírají a rozvíjejí vlastnosti již existujících médií. Při vývoji médií každé nové médium navazuje na předchozí. Zároveň jsou i existující média ovlivňována nově vznikajícími.

Příkladem remediace ve zpravodajství je interakce internetových deníků a televize. Na rozmach online deníků zareagovala televize změnou podávání informací - spíše než aktuálnost a rychost začala klást důraz na živé vstupy z místa dění.

Princip remediace existuje od počátku dějin a probíhá v každé oblasti lidské činnosti: nejen v médiích a technologiích, ale i v architektuře, hudbě atd.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2016/05

Údolí králů (arabsky Bíbán el-Mulúk, dosl. "Brána králů"), je lokalita v oblasti Západních Théb (asi 1 km na západ od dnešního Luxoru), kde byla pohřbena většina panovníků egyptské Nové říše.

S budováním hrobky se začínalo vždy velmi záhy po nástupu nového faraona na trůn. Dělníci používali nástroje z rohovce, kterými narušili vápencové podloží, jejichž mnohé exempláře byly nalezeny - úhelníky, sekery, dláta, kladiva, nebo závěsné olovnice.

Hrobky v Údolí králů jsou bohatě zdobeny náboženskými výjevy. V případě, že byl na místě hladký kámen, byla použita technika reliéfu, v případě horší kvality podkladu se malovalo na silnou vrstvou sádry.

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2016/06

Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra

Vnímání barev je možné díky fyzikální vlastnosti světla, jež se nazývá vlnová délka. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží.

Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.