Wikisofia:Článek týdne/připravené

2018/52

Uraeus je vztyčená kobra na panovníkově čele. Byl především symbolem moci krále a slunečního boha a také ochrany. Kromě panovníka se může vyskytovat na čele božstev nebo na pokrývkách hlavy některých královen. Jako ochranný symbol se může objevovat i na panovníkově oděvu, zbraních atp. Často bývá spojován s bohyněmi s ohnivými aspekty představujícími sluneční oko, jako např. Sachmet nebo Wadžet.

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/35

Abraham H. Maslow

Humanistická psychologie představuje jeden z hlavních proudů v rámci psychologie, který vznikl na počátku 60. let 20. stol. v USA, a to zejm. v reakci na dva tehdy dominující směry v rámci psychologie – psychoanalýzu a behaviorismus. Humanistická psychologie bývá zprav. nahlížena spíše než jako specifická disciplína psychologie, coby určitá psychologická orientace, perspektiva či postoj. Jde přitom o takový přístup, pro nějž je charakteristické specifické pojetí člověka, jež lze označit právě coby humanistické. Člověk je v tomto pojetí nahlížen coby svobodný, sebe samého si vědomý a proaktivní tvor. Jde o bytost, která disponuje jedinečnými, totiž specificky lidskými, charakteristikami, jež nesdílí s žádným jiným živočišným druhem. Nakonec je také člověk chápán jako dále nedělitelný a neredukovatelný celek.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/36

Termín replikační krize začal nabývat na významu zejména v posledních desítkách let, kdy se opakovaně nedařilo reprodukovat výsledky mnoha různých studií a výzkumů v řadě vědeckých disciplín. Přitom možnost prověřit dosavadní nálezy a dosáhnout stejných či obdobných výsledků je jednou z charakteristik, která činí vědu vědou a která ji vymezuje od metod nevědeckých.Prověřitelnost vědeckých poznatků dalšími badateli je brána jako definující vědu již po téměř sto let. V roce 1959 Popper označil replikaci za kruciální součást možnosti falzifikace hypotéz svým výrokem, že pokud může být některý efekt pouze nalezen, ale nikoli následně zopakován, neměl by být považován za vědecký objev. Podobný názor zastával i Dunlap, a to dokonce ještě 30 let před Popperem, který řekl, že žádný efekt není průkazným, dokud nejsou podmínky jeho dosažení, jakož i průběh samotného experimentu natolik přesně popsány, aby jej mohl kdokoli jiný následně zopakovat a dosáhnout stejného výsledku.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/37

Reklama je většinou placená propagace společnosti, výrobku nebo služby od konkrétního sponzora. Nejčastější formy reklamy jsou internetová, rozhlasová, televizní, novinová a letáková. Hlavním cílem reklamy je kromě zvýšení poptávky nebo zajištění opakovaného zájmu o daný produkt, také tvorba silné značky, odlišení produktu od produktů podobných a samozřejmě vytváření pozitivního obrazu firmy či produktu.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/38

Digitální propast (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k informačním a komunikačním technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/39

Texty pyramid jsou nejstarším dochovaným souborem tzv. textů pro dosažení zásvětí, které sloužily k tomu aby zemřelý mohl žít v zásvětní říši a aby bez újmy prošel všemi jejími nástrahami.

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/40

Linux, přesněji GNU/Linux, je řada svobodných operačních systémů, které spojuje jádro – Linux, na kterém jsou vystavěny další vrstvy operačního systému. Ty se od sebe často i výrazně liší a tvoří tak různé Linux distribuce.

Tučňák Tux, maskot Linuxu

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/41

Sociologie vědy je sociologická subdisciplína, v níž se věda a vědecké zkoumání samy stávají předmětem vědeckého zájmu, sociologického zkoumání.Zaměřuje se na sociální podmíněnost vědeckého poznání, vztahy vědy k ostatním sociologickým institucím, společenské působení vědeckých poznatků a jejich aplikací atp. Věda je chápána jako činnost a jako soubor objektivizovaného vědění a je vztahována k dalším sociálním fenoménům.

Z oboru Sociologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/42

Symetrická šifra je taková šifra, ve které je použit pro zašifrování zprávy ten samý klíč jako k jejímu dešifrování. Je zásadní, aby bez tohoto klíče nebylo možné zprávu rozšifrovat a zároveň aby byl algoritmus (většinou veřejný) takový, že po použití klíče získáme odpovídající původní text.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/43

Pojem charakter pochází z řeckého slova charaktíras, které znamená "rytina, vryp" (a přeneseně tedy vyjadřuje trvalý a výrazný znak či útvar). V psychologii se pojmem charakter označuje souhrn získaných (a to naučených) relativně stabilních osobnostních vlastností určující psychosociální bytí fungování každé osobnosti každého člověka. Zahrnuje charakteristiky určující to, jak se člověk vztahuje vůči sobě (tedy sebepojetí), reguluje vztah člověka vůči osobě, ostatním lidem, společenským skupinám, institucím a přírodě.Charakter se utváří v dlouhodobém procesu sociálního učení.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/44

Alexandrijská knihovna byla založena kolem r. 295 př. n. l. Aristotelovým žákem Démétriem. Získala status nejvýznamnější knihovny starověku a současně plnila funkci hlavního centra antické vzdělanosti. V době největšího rozkvětu měla knihovna 500-700 tisíc svitků.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/45

Pojmem temperament označujeme v současné psychologii ty psychologické charakteristiky, jež jsou vrozené (dědičné), můžeme u nich identifikovat biologický základ a týkají se formální (průběhové, dynamické, charakteristiky vztahující se ke stylu chování), nikoli obsahové stránky chování a prožívání.V zásadě se jedná o povahové vlastnosti člověka.

Kagan definuje temperament jako vrozené vzorce chování a biologických funkcí organismu, které se projevují od narození a nabývají různého fenotypického výrazu v závislosti na zkušenosti člověka. Cloninger pod pojmem temperament rozumí ty složky osobnosti, jež jsou dědičné, vztahují se k emocionalitě, jsou vývojově stabilní a nejsou ovlivnitelné učením. Blatný pro definici temperamentu uvádí další významný znak, ačkoliv ho jiní autoři explicitně neuvádí.

Temperamentové vlastnosti jsou jen velmi málo ovlivnitelné nejen výchovou, ale do značné míry nepodléhají ani volní kontrole - jsou charakterizovány spontánností projevů. To je jeden z aspektů, kterými lze temperament rozlišit například od charakteru - charakter je oproti temperamentu vědomou reflexí sebe sama a s ní spojenou intencionalitou (záměrností) chování. Balcar v této souvislosti uvádí, že “vlastní temperament můžeme jen v nepatrné míře trvale a záměrně ovlivnit; můžeme se však naučit účelně s ním zacházet”.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/46

Emoční design je jedním z odvětví interakčního designu, které je zaměřeno především na uživatelův prožitek a jeho pocity při samotném procesu užívání. Smysl emočního designu spočívá v jeho snaze o propojení prvků funkčnosti, estetiky, nastaveného diskursu a různých asociací spojovaných s produktem. Cílem je tímto propojením dosáhnout pozitivní emocionální odezvy ze strany uživatele a vytvořit tak funkční vztah mezi produktem a jeho uživateli. V tomto článku naleznete informace o vzniku emočního designu a o jeho hlavních principech.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/47

Sluneční bůh Re

Re patří bezesporu k nejznámějším a také nejvýznamnějším bohům starověkého Egypta. Jeho jméno znamená "Slunce". Jak je patrné již z jeho jména, jednalo se o slunečního boha, zastupujícího sluneční žár, teplo, světlo a energii. Mohl tak být zachycen jako (okřídlený) sluneční kotouč, v lidské podobě nebo také jako člověk s hlavou sokola, berana nebo ve tvaru skaraba. Dále mohl tento bůh nabývat zvířecí podoby, a to právě jako sokol, beran nebo skarabeus (vrboun posvátný), ale také jako kocour, býk, had, fénix atd. Jednotlivé atributy a zvířata se na Reových zobrazeních mohly i kombinovat.

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/48

Pozornost (prosexie) je zaměřenost a soustředěnost duševní činnosti na určitý objekt nebo děj. Její funkcí je do vědomí pouštět pouze omezený počet informací. Umožňuje monitorovat vnější i vnitřní prostředí a vybírat z něj pouze ty podněty, které si v daném okamžiku potřebujeme nebo přejeme uvědomit a ostatní ignorovat.

Člověk je neustále zavalován obrovským přívalem podnětů (např. změny tepla, světla, zvuky). Pokud by si jedinec všechny tyto podněty uvědomoval, došlo by k jeho naprostému ochromení. Lidská schopnost zpracovávat informace má však své limity.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/49

První světově uznávaný kyborg - Neil Harbisson

Neil Harbisson (narozen 27. července 1982) je první úředně uznávaný kyborg na světě. Neil se narodil s oční vadou, kvůli které nebyl schopen vnímat barvy, proto si nechal do lebky doživotně implantovat speciální anténu, která mu toto umožňuje.

Neil Harbisson se narodil katalánské matce a irskému otci. Narodil se se vzácnou poruchou zraku zvanou achromázie (úplná barvoslepost). V roce 2003 se rozhodl najít cestu ze své barvosleposti tím, že vytvoří technologii, která mu poskytne smyslovou zkušenost, kterou žádný člověk ješte nezažil.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/50

Abydos (egyptsky Abdžu, arabsky Arába el-Madfúna) je jedno z nejvýznamnějších náboženských center starého Egypta. Archeologicky jsou zde doložena všechna období staroegyptských dějin.

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/51

Vánoční písně jsou jedním z okruhů vyučovaných v rámci předmětu Etnomuzikologie na FF UK doc. PhDr. Lubomírem Tyllnerem, CSc. Mezi další areály probírané během přednášek evropské etnomuzikologie patří: alpské země, Balkán, Středomoří, Střední Evropa, oblast od řeky Moravy po Maďarsko, Severské země, Pobaltí, ale také okruhy jako židovská hudba, český hudební folklor nebo bordunová hudba.

Pojem koleda se v našem slova smyslu objevuje jen u Slovanů, v neslovanských jazycích (kromě rumunštiny) se toto slovo nevyskytuje. V latině se pak setkáváme s výrazem collecta - almužna, nebo calendy - první dny v roce.

Z oboru Etnologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/52

Štěstí také označováno jako "subjektivní well-being" je kombinací životní spokojenosti a přebytku pozitivních emocí nad těmi negativními.

Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru pozitivní psychologie, kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet Martin Seligman. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem flourish, který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/1

Paolo Soleri

Termín „arkologie“, z anglického „arcology”, je splynutí dvou slov – architektura a ekologie.

Tento termín označuje vědu, která má hlavní cíl projektovat konstrukce staveb či měst, které se se budou řídit ideí o splynutí člověka s přírodou.

Tento architektonický druh zpracování města bych si dokázala představit na místech, kde jsou lidé blíže k přírodě. Teoreticky by se dalo říci, že nejsou v epicentru nových médií. Tím pádem je možné, že nepřináší arkologie pouze nový druh staveb, ale rovněž nový druh médií. Lidé se dostanou k moderním technologiím. Moderní technologie jako mobilní telefon, počítač či televize je zřejmě samozřejmost, ale může se s tím pojit i umění nových médií, jako např. interaktivní instalace, virtuální umění, robotika, video art a mnoho dalších.

Tudíž arkologie není jen revoluční styl v architektuře, ale také v kultuře lidí.

Ústřední osobou byl Paolo Soleri, což byl italský architekt, zakladatel arkologie a hlavním zřizovatelem experimentálního města Arcosanti.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/2

Soška Imhotepa jako zbožštělého mudrce

Imhotep byl významnou osobností za doby panovníka Džosera. Byl významným lékařem, knězem slunečního boha Rea v Héliopoli a královským architektem . Byl považován za prvního stavitele, který na svá díla použil ve větším měřítku kámen a zjevně stál za stavbou první, stupňovité pyramidy v Sakkáře. Později byl tento mudrc dokonce zbožštěn.

O Imhotepovi jako historické osobnosti příliš mnoho informací nemáme. Jeho jméno (znamená "Ten, který přichází v míru") je z období 3.dynastie doloženo pouze dvakrát, a to na podstavci jedné sochy, zobrazující Džosera, nalezené v jeho pyramidovém komplexu, a na graffitu na ohradní zdi dalšího panovníka této dynastie, Sechemcheta.

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/3

Základní dělení atribuce na dispoziční a situační atribuci

Kauzální atribuce je sociálně-psychologický pojem. Je to kognitivní proces přisuzování jedné či více příčin vlastnímu chování a chování jiných lidí. Jedná se o způsob subjektivního vytváření spojitostí mezi příčinou a následkem chování. Jako speciální případ atribuce je někdy vydělována sebepercepce.

Atribuce umožňuje lidem pochopit příčiny vnitřních i vnějších událostí a pochopení těchto příčin jim umožňuje se lépe adaptovat.

Atribuce se dělí na dvě základní skupiny:

1. vnější
2. vnitřní.

Vnější (situační, environmentální) atribuce je ovlivněna situačními faktory, tzn. vnějším okolím aktéra (např.: obeznámenost s prostředím, síla podnětů).

Vnitřní (osobnostní, dispoziční) atribuce je ovlivněna dispozičními faktory, tzn. osobností aktéra (z atribučního hlediska to jsou především motivy a schopnosti).

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/10

Socha panovníka Ahmose

Nebpehtire Ahmose byl prvním panovníkem období zvaného Nová říše. Vládl asi v letech 1550-1525 př. Kr. Již podle jména je zřejmé, že nejen on, ale i celá jeho rodina, velmi uctívala boha měsíca Iaha. Nápisy na špercích Ahhotep I.a Kamoseho popisují Ahmoseho jako "syna boha měsíce Iaha". Kultovní centrum tohoto boha všem neznáme.

Panovník Ahmose nastoupil na trůn po smrti svého bratra Kamoseho v době, kdy byl Egypt decentralizován a jeho severní část ovládali panovníci 15. dynastie asijského původu, tzv. Hyksósové. V 11. roce své vlády podnikl výpravu do Avaridy (dnešní Tell el-Daba’a), kde (na rozdíl od neúspěšné výpravy svého bratra) definitivně porazil Hyksósy. Poté pokračoval dále do Palestiny, kde po tříletém obléhání vyvrátil poslední hyksóský opěrný bod Šaruhén poblíž Gazy.

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/11

Emoční inteligence je termín, se kterým poprvé v roce 1989 přišli dva vědci - Peter Salovey a John D. Mayer, termín v roce 1995 zpopularizoval Daniel Goleman v knize Emoční inteligence. Emoční inteligence je definována dvěma způsoby:

• Rozeznání, porozumění a schopnost ovládat své emoce
• Rozeznání, porozumění a vliv těchto emocí na druhé

V praxi to znamená, že jde o uvědomění si vlastních emocí a jejich schopností ovládnout naše chování a tím ovlivnit ostatní (jak pozitivně, tak negativně). Jde také o učení se, jak ovládat tyto emoce, obzvláště pod tlakem.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/12

Webometrie (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci World Wide Web (pouze webu, nikoliv celého internetu). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici. Webometrie studuje kvantitativní aspekty informačních zdrojů na webu, využívá bibliometrické, infometrické a matematicko-statistické metody. Webometrie využívá zejména analýzu hypertextových odkazů a zaměřuje se především na studium vědecké/odborné komunikace.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/13

Lokalita Dér el-Bahrí

Dér el-Bahrí ("Severní klášter") je lokalita nacházející se ve skalním amfiteátru na západním břehu Nilu v Thébách. Mezi nejvýznamnější zdejší památky patří zádušní komplexy Mentuhotepa II., královny Hatšepsut a Thutmose III.

Hatšepsutin zádušní chrám byl nazýván Džeser džeseru, neboli Nejsvětější svatyně. Nachází se v těsné blízkosti chrámu Mentuhotepa II., kterým byl také jistě architektonicky inspirován. Architektem byl královský správce a Hatšepsutin oblíbenec Senenmut. Thutmose III., královnin nástupce, začal brzy po svém nástupu na trůn ničit Hatšepsutiny památky ve snaze o tzv. damnatio memoriae, tomuto ničení se nevyhnul ani chrám v Dér el Bahrí.

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/14

Zdeňka Braunerová

Zdeňka Braunerová, křtěná Zdislava Rosalia Augusta Brauner (9. dubna 1858, Praha – 23. května 1934, Praha) byla česká malířka a grafička. Byla první známou českou grafičkou, která se věnovala knižní grafice a hrála velkou roli při procesu vzniku a utváření moderní české knihy. Její tvorba byla ovlivněna její náboženskou výchovou, láskou ke Francii, českým folklorem a lidovým uměním. Podpořila řadu talentovaných umělců, kterým pomohla se prosadit, mezi nimiž byli např. František Bílek, Joža Uprka a Jan Zrzavý. Do jejího života zasáhlo mnoho známých osobností např. Julius Zeyer, Vilém Mrštík, F. X. Šalda, Auguste Rodin nebo Paul Claudel.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/15

Sokrates

Sofisté(z řeckého sofos – "moudrý" a sofistai – "učitelé moudrosti") byli filosofové působící v Řecku v 5. a 4. století před naším letopočtem, kteří netvořili jednotnou filosofickou školu, ale byli zejména učiteli řečnictví.

V této době se začalo výrazně rozvíjet právo a s ním i politika a současně rostla potřeba lidí vědět, jak se správně vyjadřovat, už nestačilo ovládat čtení, psaní a počítání, ale bylo nutné znát, jak přesvědčit ostatní o své pravdě, aby se mohli veřejného života účastnit.

Hlavním cílem Sofistů nebylo hledání objektivní pravdy, v jejich učení šlo o to, aby si lidé dokázali obhájit své názory, správně argumentovat a přesvědčit ostatní lidi (přesvědčování = persvaze) a to vyučovali za poplatek. Při práci si kladli zejména otázky, jak vznikají jednotlivá mínění u lidí a jak na ně lze působit. Zaměřovali se na způsob orace a přednesu, tvorbu argumentů a výsledný efekt. Rétorika byla podle nich hlavním nástrojem při stanovení pravdy.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/16

Textové logo Twitteru 2006-2010

Twitter je veřejná online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku sdělení. Každá zpráva neboli tweet může obsahovat do 280 znaků. Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (neboli sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. Twitter si uživatel může zobrazit v běžném webovém prohlížeči, stáhnout si aplikaci z Google Play nebo v Apple Store, nebo ho používat skrz SMS. V roce 2016 měl téměř 4 000 zaměstnanců a více než 300 miliónů registrovaných aktivních uživatelů.

Hlavní sídlo společnosti se nachází v San Franciscu v USA a více než 25 dalších kanceláří se nachází v různých částech světa. Stránky jsou dostupné v mnoha jazycích. Společnost mají lidé neodlučitelně spojenou s jejím logem - ikonkou modrého ptáčka. Proto již nadále v oficiálním logu není název firmy (viz obrázek vpravo nahoře), ale pouze zmíněná ikonka ptáčka.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/17

Zobrazení boha Ptaha

Ptah byl jedním z nejstarších božstev starého Egypta - zmínky o něm máme doložené již z dob 1.dynastie z Tarchánu. Jméno boha Ptaha je odvozeno od slovesa peteh, které znamená "tvořit", "dávat tvar", překlad jeho jména tak může znít "Ten, který tvoří".

Zobrazován byl jako stojící člověk v mumiformní podobě, držící své typické žezlo, zakončené symboly was (moci), džed (trvání) a anch (života). Dále mívá typickou těsnou pokrývku hlavy, v případě, že je spojen s nějakým jiným božstvem, může mít i další atributy - např. ve spojení s Usirem může mít nad hlavou sluneční kotouč a dvě pera. Na zádech pak mívá vidět zadní část svého náhrdelníku, případně střapec.

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/18

Zdeněk Matějček

Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc.(*16. srpna 1922, Chlumec nad Cidlinou - †26. října 2004, Praha) byl český psycholog a mezinárodně uznávaný vědec, který se zabýval zejména dětskou klinickou psychologií.

Společně se svým kolegou profesorem Josefem Langmeierem zavedl pojem psychická deprivace, proslavil se výzkumem dyslexie podporoval náhradní rodinnou péči (zasadil se například o vznik prvních SOS vesniček ) a nepochybně přispěl k zlepšení úrovně ústavní péče u nás.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/19

Plutchikovo Kolo emocí

Emoční design je jedním z odvětví interakčního designu, které je zaměřeno především na uživatelův prožitek a jeho pocity při samotném procesu užívání. Smysl emočního designu spočívá v jeho snaze o propojení prvků funkčnosti, estetiky, nastaveného diskursu a různých asociací spojovaných s produktem.

Cílem je tímto propojením dosáhnout pozitivní emocionální odezvy ze strany uživatele a vytvořit tak funkční vztah mezi produktem a jeho uživateli. V tomto článku naleznete informace o vzniku emočního designu a o jeho hlavních principech.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/20

Plánek lokality

Wádí al-Jarf je lokalita nacházející se na západním pobřeží Suezského zálivu u ústí Wádí Arába, asi 100 km jižně od lokality Ajn Suchna. V roce 2008 objeven přístav z doby 4. dynastie, který se tak stal nejstarším dosud objeveným přístavem v Egyptě.

Na lokalitě bylo objeveno také množství fragmentů papyrů, které představují zásadní objev ze dvou důvodů. Předně se jedná o vůbec nejstarší doložené popsané papyry v Egyptě. Zásadní informaci přinesl ale také papyrus datovaný do 26. či 27. roku vlády panovníka Chufua, což je zatím jeho nejvyšším doloženým rokem vlády.

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/21

Motivace je vnitřní psychický proces, který vychází z nějaké potřeby a který ústí ve výsledný žádoucí vnitřní stav. Tento proces může být iniciován vnitřně, anebo z vnějšku - lidské jednání tedy ovlivňuje vnitřní pohnutka (motivy), anebo vnější pobídka (incentivy). Motivaci můžeme stejně tak označit jakožto souhrn všech intrapsychických dynamických sil neboli motivů (pohnutek). Motivace uvádí lidské chování a činnost do pohybu.

Motiv (pohnutka) je podnět/síla, která jedince podněcuje k fyzické i psychické aktivitě, a která se spojuje do širších komplexů. Motivy vedou k dvěma základním reakcím: (1) buď chceme něco získat, anebo se (2) chceme něčemu vyhnout.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2020/22

Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu

Theodor Holm Nelson (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce 1963 slova hypertext nebo hypermédium. Nelson založil v roce 1960 první hypertextový projekt Xanadu. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku 2014.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2021/19

Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu

Theodor Holm Nelson (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce 1963 slova hypertext nebo hypermédium. Nelson založil v roce 1960 první hypertextový projekt Xanadu. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku 2014.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2021/20

Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu

Theodor Holm Nelson (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce 1963 slova hypertext nebo hypermédium. Nelson založil v roce 1960 první hypertextový projekt Xanadu. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku 2014.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2021/21

Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu

Theodor Holm Nelson (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce 1963 slova hypertext nebo hypermédium. Nelson založil v roce 1960 první hypertextový projekt Xanadu. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku 2014.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/08

A

2022/09

Tvořivost neboli kreativitu lze definovat jako komplexní schopnost, která je výsledkem zdařilé syntézy kognitivních schopností, vlastností osobnosti a některých motivů. Zahrnuje produkci nových a původních myšlenek či realizaci nových myšlenkových operací, které jsou v nějakém smyslu užitečné a neotřelé, resp. překračují očividné či dosavadní a daným jedincem již naučené koncepce. Užitečnost, tedy nejen novost a originalitu, zdůrazňují jako podmínku pro tvořivost i další autoři. Kreativita tedy vyžaduje jak originalitu, tak i užitečnost.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/10

Seznam.cz - logo

Seznam.cz je český internetový portál a vyhledávač, který byl poprvé spuštěn 30.dubna 1996. Jeho zakladatelem je Ivo Lukačovič, který do spuštění Seznam.cz údajně investoval 50 000 Kč, které měl našetřené. Na počátcích Seznamu.cz se jednalo pouze o internetový katalog a rozcestník, který obsahoval přibližně 1 000 stránek a nabízel základní vyhledávací funkci podle klíčových slov. Seznam.cz jako jeden z prvních prodával bannerovou reklamu, což je druh reklamy používaný na WWW stránkách, či v softwarových aplikacích. Jedná se zpravidla o obdélníkový obrázek či animaci zobrazenou nejčastěji poblíž okraje obrazovky.

Seznam.cz tehdy neměl žádné fulltextové vyhledávání ani jiné vyhledávací služby, a tak alespoň odkazoval na jiné takovéto služby. Měl celou vlastní "vyhledávací centrálu", která nabízela podrobnější vyhledávání ve vlastním katalogu (možnost zadat více klíčových slov, logické podmínky atd.). Vedle toho pak odkazoval na službu Nosey Parker pro vyhledávání souborů, na AltaVistu (jedná se o již zaniklý vyhledávač, který vznikl v roce 1995, byl to první fulltextový vyhledávač). Dále vyhledávací centrála nabízela odkaz na vyhledávání lidí a jejich adres, skrze službu WhoWhere a výčet některých dalších vyhledávacích služeb, které v té době již existovaly. Postupně se Seznam.cz stal jedním z prvních českých internetových katalogů a vyhledávačů v České republice. Nyní má sídlo v Praze na Smíchově a další kanceláře má také v Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci, Hradci Králové, Českých Budějovicích a Liberci.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/11

Hledáním zákonitostí v psychologii se zabývá nomotetický přístup, jak ostatně vyplývá už z jeho názvu (nomos = zákon, zákonitost). Výzkumníci s tímto přístupem se snaží nalézat obecně platné principy a zákonitosti, které jsou společné většímu množství lidí, snaží se své poznatky s pomocí statistických metod kvantifikovat (proto se také jinak nazývá kvantitativní). Tento přístup je protipólem přístupu idiografického (či kvalitativního), který naopak zjišťuje, co je pro člověka jedinečné, a poznává konkrétní osobu více do hloubky. (přednášky Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)

Pojem „zákonitost“ v psychologii je však potřeba chápat s určitou rezervou. Psychologické poznatky mají totiž ze své podstaty většinou pravděpodobnostní povahu, v psychologii často není možné proměnné exaktně měřit. Můžeme sice měřit např. reakční čas či délku spánku, složitější je to ale už s vnímáním bolesti či emocí, což jsou subjektivní prožitky. V psychologii také často působí velké množství faktorů, které jsou velmi variabilní – každý člověk je determinován biologickými predispozicemi i psychosociálním vývojem, na momentální chování působí dispozice i situace (viz např. reciproční determinismus), roli hraje také například kultura. Je proto velmi obtížné hledat kauzální vztahy mezi proměnnými v psychologii. Dalším důvodem pravděpodobnostní povahy psychologických poznatků je fakt, že pro vyhodnocování a interpretaci dat se většinou jako pomocná metoda používá statistika. Zde jako vodítko užíváme hladinu významnosti, což je jen množství chyb, které jsme ochotni tolerovat – výsledek je tedy založen na pravděpodobnosti. (přednášky Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D.)

Přesto však můžeme jmenovat některé efekty a poznatky, které by bylo možné označit jako „zákonitosti“. Následující výčet jistě není kompletní, jsou zde však uvedeny některé důležité psychologické efekty a principy rozdělené do jednotlivých oblastí psychologie.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/12

Počítačová hra (v angličtině označována jako computer game) je druh softwaru. založeného na interakci mezi jedincem a hrou. Fenomén počítačových her odstartoval v druhé polovině 20. století a podobně jako další moderní technologie se denně vyvíjí. Popularity nabývá díky tématům, která překonávají sociální restrikce a zapojují hráče do situací v rozporu s etikou. Oproti sledování filmu či poslechu hudby je v případě hraní her jedinec vtažen do virtuálního prostředí a stává se z pasivního jedince - aktivní hráč.

Pozornost si počítačové hry získali hlavně u dospívajících a subkultur, které mohou vnímat počítačové hry jako druh sociálního začlenění. Počítačové hry neslouží pouze pro volnočasové účely. Je možné je využít v oblasti umění a školství. V dnešní době je možné hrát hry na hardwarových zařízení, jako je osobní počítač, herní konzole (Xbox, Playstation, Nintento), mobilní telefony, tablety nebo zařízení pro simulaci virtuální reality.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/13

Logo SKIP ČR

Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP ČR) je organizace sdružující knihovníky a informační pracovníky z České republiky. Má charakter občanského sdružení, je tudíž nezisková, členství v ní je dobrovolné a přihlášku do něj si mohou podat jak jednotlivci, tak i instituce. Hlavním účelem existence SKIP je neustálé zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost.

Svaz byl původně založen v roce 1968 za účelem rozvoje československé informační soustavy. Na základě likvidačního výměru Ministerstva vnitra ČSSR byl však již po dvou letech své existence, v roce 1970, rozpuštěn. Ke znovuobnovení činnosti došlo v roce 1990. Dnes má svaz přes 1500 členů.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/14

Školní zralost je způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování. S ohledem na vývojové normy dítě dosahuje této způsobilosti zpravidla mezi 6–7 lety, k čemuž dochází v důsledku řady důležitých vývojových změn, které v tomto vývojovém období probíhají.

Nástup do školy je přitom důležitým mezníkem. Škola ovlivní rozvoj osobnosti, další směřování dětství a její prožívání se projeví i na sebehodnocení dítěte. Vážné potíže hned ze začátku nástupu do školy mohou srážet sebedůvěru dítěte a důvěru dítěte v to, že bude školu schopno zvládnout. Zároveň také mohou snižovat motivaci dítěte osvědčit svoji výkonnost v porovnání s ostatními. Správné načasování je proto důležité.

V opačném případě hovoříme o školní nezralosti, jež klade nároky na záměrné rozvíjení dítěte v oblastech, v nichž dosud nedosáhlo přiměřené vývojové úrovně, a případnou nápravu dané situace.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/15

Sémiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) se zabývá teorií znaků, jejich správnému porozumění a výkladu v určitém kontextu. Dle definice TDKIV se jedná o obecné označení vědních teorií, které se zabývají zkoumáním znaků a znakových soustav. Předmětem studia a výzkumu jsou znaky, které jsou mnohdy seskupeny v obsáhlých i relativně jednoduchých znakových systémech, jež se řídí určitými pravidly. Nejúčinnějším sémiotickým systémem je přirozený jazyk. V oblasti zájmu sémiotiky se nacházejí 3 entity: uživatel, znak a vyvozené významy. Aby se určitá osoba, předmět, či událost stala znakem, musí projít procesem semiózy. Tento postup je založen buďto na pojmenování, či na označování. Oblastí zájmu sémiotiky nejsou pouze jazykové znaky, ale obecně i všechny ostatní znakové systémy (piktogramy, dopravní značky apod.). Vlastní znakové systémy s pravidly gramatickými i sémantickými mají mimo jiné i náboženství, hry nebo rituály.

Sémiotika se skládá ze tří subdisciplín:

• sémantiky: jedná se o nauku o významu a změnách významu jazykových jednotek. Studuje tedy vztah mezi označovaným (signifié/ signified) a označujícím (signifiant/ signifier).
• syntaktiky: studuje jazyk pouze z perspektivy forem znaků, aniž by kladla důraz na to, co který znak znamená.
• pragmatiky: nachází se někde na pomezí filozofie a lingvistiky. Sleduje proces toho jak se znaky vytvářejí, a kromě významové výpovědi zkoumá i její neverbální důsledky.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/16

Představivost je psychická dispozice na jejímž podkladě probíhá proces při kterém ve vědomí vystupují představy, tedy analogové mentální reprezentace dříve vnímaných věcí a dějů, které jsou v redukované formě uloženy v paměti.

Představivost se týká analogových mentálních reprezentací ve všech senzorických modalitách, přičemž ale většina kognitivně psychologických výzkumů se soustředí na představy zrakové.

Vhodným ekvivalentem k výrazu představivost je výraz imaginace, též používaný některými autory v odborné literatuře.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/17

Šedá literatura (tzv. nepublikovaná či polopublikovaná) jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí, a to jak v elektronické, tak v tištěné podobě, které neprošly standardním vydavatelským procesem nebo nejsou distribuovány do standardní prodejní sítě.

Konkrétně jde o:

• zprávy (výzkumné, technické, výroční)
• vysokoškolské kvalifikační práce,
• konferenční materiály (sborníky, příspěvky, postery),
• firemní literaturu (katalogy),
• preprinty a další typy.

Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/18

Symbol je jakýkoli objekt, obrázek, ale i gesto nebo zvuk, který zastupuje či reprezentuje něco jiného, odkazuje na nějaký význam či myšlenku. Může tak na malém prostoru shrnovat široký objem informací a obsahů (např. kříž jako symbol křesťanství). Umožňuje tedy člověku jít za to, co je vnímáno, skrze vytváření vztahů mezi někdy zdánlivě nesouvisejícími koncepty a zkušenostmi. Tyto vztahy mezi významem a jeho symbolem mohou být utvářeny na základě konceptuální nebo povrchní podobnosti, ale i na základě společenské dohody a konvence. Ve druhém zmíněném případě pak symbol nemá žádnou podobnost s významem a je čistě arbitrární (např. v jazyce slovo pes nemá vnitřní souvislost s objektem, který označuje). Symboly jsou užívány napříč lidskými činnostmi pro zjednodušení komunikace (např. dopravní značky, písmo, jazyk) či naopak pro umožnění rozvoje vlastních myšlenek a fantazie (např. v umění růže jako symbol krásy, lásky, ženskosti).

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/19

Design služeb je proces, který se využívá pro návrh nových nebo vylepšení stávajících služeb. Za tímto účelem je důležité vědět, jaká je role služby, jaká je její podstata, ale hlavně to, kdo jsou její uživatelé a jak službu vnímají. Pro jejich poznání a pro získání informací o tom, jaká by podle nich služba měla být, je určena řada výzkumných nástrojů a metod. V designovém procesu se nevyskytují pouze metody, jako jsou rozhovory nebo dotazníky. Design služeb pracuje s více metodami, které umožňují jejich pružné upravení pro vlastní potřeby všech, kteří s nimi budou pracovat.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/20

Pojmem podniková kultura (event. také organizační kultura či firemní kultura) se rozumí: „Typické jednání, uvažování a vystupování členů firmy – tvoří jednotu společných hodnotových představ, norem a vzorců jednání; projevuje se navenek jako forma společenského styku mezi spolupracovníky a ve společně udržovaných zvycích, obyčejích, pravidlech a materiálním vybavení“ (Brose & Hentze, 1990).

Obdobně Schein (1992) definuje podnikovou kulturu jako „vzorec základních a rozhodujících představ, které určitá skupina nalezla či vytvořila, odkryla a rozvinula, v rámci nichž se naučila zvládat problémy vnější adaptace a vnitřní integrace a které se tak osvědčily, že jsou chápány jako všeobecně platné. Noví členové organizace je mají pokud možno zvládat, ztotožnit se s nimi a jednat podle nich.“

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/21

Formování a vývoj osobnosti jsou pojmy, jejichž vymezení není zcela zřejmé. Tyto pojmy bývají některými autory striktně odlišovány a jinými používány coby synonyma. I proto je nezbytné uvést zde některé definice.

Formování osobnosti (personality shaping) bývá chápáno jako změna osobnosti způsobená vlivem aktivního, cíleného a záměrného působení na osobnostní charakteristiky jedince.

Vývoj osobnosti (personality/character development) je rovněž proces, při němž dochází ke změnám osobnosti, ale oproti formování jde i o změny, které nejsou důsledkem cíleného a záměrného působení na konkrétní charakteristiky jedince, ale také změny probíhající přirozeně spolu s narůstajícím věkem.

Osobnostní růst chápeme jako rozvoj osobnosti tzv. žádoucím směrem. Tzn. rozvíjení a zdokonalování k adaptivnímu a kreativnímu jedinci. Tento rozvoj však může být narušen duševními poruchami, v jejichž důsledku může dojít k patologickým změnám osobnosti. Patologické změny osobnosti se pojí zejména s tzv. procesuálními onemocněními, tedy onemocněními, která progredují, mají tendenci se zhoršovat, mezi něž patří schizofrenie, demence či patologické závislosti.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/22

Data mining (dobývání znalostí z databází) je netriviální proces poznávání platných, dosud neznámých, potenciálně užitečných a srozumitelných vzorů v datech. Data mining je nejrychleji rostoucím segmentem business intelligence. Dle definice TDKIV se jedná o technologie vyhledávání, modelování a prezentace předem neznámých informací, příp. znalostí a vztahů mezi daty v rozsáhlých databázích a datových skladech. Analýzy se odvozují přímo z obsahu dat, nikoliv na základě hypotéz či dotazů uživatele. Využívají se techniky umělé inteligence (neuronové sítě, rozpoznávání či samoučící se algoritmy), jež mohou být kombinovány s technikami statistického a matematického modelování (klasifikační pravidla nebo stromy, regrese a shluková analýza) a s nástroji OLAP. S pomocí data miningu se snažíme z ukládaných dat získat složitější a užitečnější informace než jen grafy a základní přehledy. Ze statistického úhlu pohledu se jedná o hledání korelací, tedy vyšetřování vzájemných vztahů nebo vzorů v datech. Smyslem je tedy analyzovat datové závislosti či určit trendy a pokud to typ dat umožňuje, předpovědět budoucí vývoj. Data mining se používá především v oblastech, kde se sbírá velké množství dat.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/23

Metafora (ze starořeckého μεταφορά – „přenesení“) je jazykový prostředek, pomocí kterého převádíme význam jednoho objektu na jiný na základě jejich vnější podobnosti. Předkládáme tak obrazovou představu o určitém objektu pomocí připodobnění k jinému, vytvořením určité analogie. Tím můžeme v promluvě usnadnit i prohloubit pochopení, rozvinout představivost či oživit promluvu vytvořením neočekávaných asociací. Jedná se o významný prvek v poezii, avšak metafory užíváme i v běžném jazyce. Příkladem takového užití je např. sousloví „podzim života“, které je metaforickým označením stáří.

Metafora je využívána i v jazyce vědeckém, obzvláště u nových či abstraktních témat, kde umožňuje abstraktní pojmy připodobnit k lépe uchopitelným smyslovým skutečnostem a tím usnadnit porozumění (např. metoda CRISPR je metaforicky popisována jako molekulární nůžky pro editaci genů. Jako metaforu lze chápat i veškeré vědecké vytváření modelů reality. Humanitní vědy, včetně psychologie, jsou pak z velké části metaforické, jelikož zkoumají oblast nepřístupnou přímo našim smyslům. Například pojem paměť vysvětlujeme metaforicky jako skladiště s omezeným prostorem. (přednášky Daniela Hellera dle Vladimíra Kebzy)

Metaforu je také možné chápat jako zkrácené přirovnání, přičemž v metafoře se na rozdíl od přirovnání podobnost mezi objekty nevyjadřuje explicitně (např. přirovnání „Petr je rychlý jako vítr“ vs. metafora „Petr je vítr“). Podobnosti, na základě kterých je metafora vytvořena, mohou být různého druhu – podobnost tvaru (např. perla rosy), funkce (např. hlava rodiny), množství (např. moře problémů), umístění (např. čelo postele) či vlastnosti (např. sametový hlas). Metafora je někdy obtížně odlišitelná od symbolu či alegorie, někdy je chápána jako nadřazený pojem či synonymum. Od metafory pak odlišujeme metonymii, která je přenesením významu na základě vnitřní podobnosti (např. vypít sklenici místo vypít vodu ve sklenici).

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/24

Digital Humanities je interdisciplinární vědecký obor, který nemá ustálenou definici. Jedná se o nový způsob zkoumání humanitní vědy, skrze využití informačních technologií a digitální sítě. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje Digital Humanities jako „Vědu a výzkumu zabývající se využíváním digitálních metod, nástrojů a zdrojů k vědeckému bádání v humanitních oborech. databáze knihovnictví a informační vědy.“.

Digital Humanity Stack

Historie vědeckého oboru sahá až do roku 1949. Dříve byl známý jako pojem Computing in humanities. Mezi odborníky na Digital Humanities můžeme zmínit Lou Burnarda, Michael Witmore, Melissa Terras, Jane Hunter, Susan Hockey, David De Roured.

Digital Humanity stack (DHS) je vědecká teorie, která zobrazuje strukturu hardwarových, softwarových a dovednostních elementů oboru Digital Humanities. Autoři David M. Berry a Anders jí představili ve stejnojmenné knize. Spodní vrstva DHS jsou ukazuje dva základní elementy, computitational thinking a knowledge repseresentation, které pro výzkum vytváří silnou základnu.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/25

Jako psychické stavy označujeme takové psychické jevy, které odrážejí okamžité nastavení psychiky ve vztahu k situaci. Nejde pouze o citové vyladění – týkají se všech psychických obsahů a procesů, které přímo vytvářejí nebo ovlivňují. Jde o konstelaci převažujících psychických procesů a činitelů, které jedince v dané chvíli charakterizují ve vztahu k jeho psychickým vlastnostem.

Psychický stav lze vymezit vůči jiným psychickým jevům – procesům a vlastnostem:

• Psychický proces je aktuálně probíhající změnou, jehož je psychický stav vnitřní podmínkou. Př. proces aktivního učení se textu je podmíněn aktuálním psychickým stavem (nudou, zaujetím aj.).
• Psychická vlastnost je trvale přítomný, stálý rys psychiky. Psychické vlastnosti do značné míry ovlivňují frekvenci a podobu zažívaných psychických stavů. Př. úzkostnost jako psychická vlastnost predikuje častější výskyt úzkostných stavů.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/26

Dle vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů a úmluv je duševní vlastnictví právem osob na výsledek jejich duševní činnosti. Jedná se tedy o výhradní práva k nakládání s díly, vynálezy a jinými nehmotnými výsledky procesu lidské tvořivosti, lidského zkoumání a myšlení. Jsou jimi myšleny různé výsledky více či méně originálních myšlenek, námětů, návodů a řešení. Díky své nehmotné podstatě lze za duševní vlastnictví považovat jen to, co je společností považováno za vhodné k ochraně právní úpravou (mělo by se tedy jít o výsledky tvorby, výzkumu, či jiné činnosti, které jsou dostatečně jedinečné či originální). Hodnota práv k duševnímu vlastnictví je většinou hůře určitelná než u fyzického majetku, závisí zejména na míře jejich následné využitelnosti a přínosu pro jedince či společnost a schopnosti podpořit další tvorbu materiálního i nemateriálního charakteru.

Dělí se na:

• Autorské právo: jde o práva týkající se autora originálního díla. Dělí se na práva osobnostní a majetková.

• Právo průmyslového vlastnictví: zabývá se vlastnickým právem v technických, hospodářských a ekonomických oblastech.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/27

Exekutivní funkce jsou takové kapacity, které uschopňují člověka úspěšně se účastnit samostatného, účelného a sobě-sloužícího chování. Exekutivní funkce umožňují mentální hru s nápady, přemýšlení ve vztahu k jednání, řešení neočekávaných výzev, odolávání pokušení a udržování soustředění. Exekutivní funkce tedy zajišťují: určování prioritních cílů, rozhodování, jak konkrétně jednat a formulaci realistických cílů, také plánování dané činnosti, chování a jednání a zahájení iniciace tohoto chování (oproti odkládání nebo prokrastinaci), dále udržení tohoto chování, včetně opětovného vracení se k němu ve správnou dobu, což vyžaduje úsilí, seberegulaci, zaměření pozornosti žádoucím směrem, odklon od nežádoucích podnětů, schopnost organizovat a také pracovat s různými formami zpětné vazby a to tak, aby zůstalo směřování k realizaci cíle efektivní, ale případně také činnost předčasně ukončit, pokud je potřeba. Toto vyžaduje vůli, na jejímž pozadí existuje silná motivace.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/28

Restaurování a konzervace vzácných písemných památek je nesmírně složitá a náročná činnost. Velký důraz je při tom kladen na zodpovědný přístup při řešení problémů s tímto procesem spojených. Nevhodné či dokonce špatné rozhodnutí může mít negativní následky, a naopak dobře zvolená strategie restaurátorského či konzervátorského postupu může zachránit ohrožený tisk či rukopis před úplným zničením, nebo alespoň stabilizovat jeho stav a eliminovat probíhající degradaci (degradace = úbytek hodnoty památky a to, jak duchovní, tak hmotné). Jedná se tedy o soubor zásad a opatření, jehož cílem je předcházet poškození fondů, které může být způsobeno biologickými, fyzikálními, mechanickými nebo chemickými činiteli. Cílem těchto metod je prodloužit životnost dokumentů. V rámci preventivní péče o knihovní fond je potřeba zajistit vhodný systém a klimatické podmínky uložení, ochranu proti škodám způsobeným člověkem nebo živelní pohromou, převod na sekundární formy, upravit podmínky manipulace a zpřístupnění fondů (včetně badatelského využívání a vystavování). Pokud musí dojít k restaurátorským a konzervátorským zásahům, měly by být vnímány jako poslední možná volba před neodvratným zánikem knihy.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/29

Senzomotorické učení je učení, kterým rozvíjíme předpoklady a získáváme dovednosti k vykonávání činností náročných na vnímání, pohyby a vzájemné spojení vjemů s pohyby (z latiny sensus = smysl, motus = pohyb). Dominantními výsledky jsou činnosti, návyky a dovednosti. Příklady činností, které se učíme senzomotorickým učením: všechny fyzické práce, včetně drobných fyzických úkonů, dětské hry, kreslení, psaní, hra na hudební nástroje, sporty atd. Senzomotorické učení tedy podstatně ovlivňuje vývoj dítěte, včetně jeho sebevědomí rozvíjeného díky zmíněným činnostem.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/30

Open Access symbol

Open Access (OA, otevřený přístup), je relativně nový model vědecké komunikace, jehož základním principem je neomezený online přístup k výsledkům veřejně financované vědy a výzkumu pro kohokoliv, kdo projeví zájem. Dle definice TDKIV je open access online přístup k odborným informacím, především k plným textům recenzovaných vědeckých článků, ale i k textům preprintů (= předběžná verze článku určeného k publikování v recenzovaném časopise) či konferenčních sborníků, a to bez poplatků a komukoliv. Jeho hlavním cílem je dosáhnout větší možnosti šíření a zpřístupňování vědeckých poznatků pro odbornou, ale i laickou veřejnost v souladu s možnostmi, které poskytuje aktuální stav informačních technologií. Otevřený přístup se dělí dle uspořádání autorskoprávních vztahů na tzv. "volný otevřený přístup" a tzv. "bezplatný otevřený přístup". Druhým typem dělení je dělení na dva základní publikační modely – dvě cesty naplnění otevřeného přístupu, a to na tzv. "zlatou cestu otevřeného přístupu" a tzv. "zelenou cestu otevřeného přístupu". Definice otevřeného přístupu vychází z tzv. BBB-iniciativ (tj. Budapešťská iniciativa).

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/31

Myšlení je zřejmě nejsložitější kognitivní proces. Jedná se o mentální děj, při kterém dochází ke zpracování a využívání informací. Úzce souvisí s inteligencí, která určuje úroveň a kvalitu myšlení jedince. Subjekt díky němu může subjekt chápat a řešit problémy a situace a uspořádávat vztahy mezi předměty a jejich mentálními reprezentacemi. Základními procesy myšlení jsou:

-       Usuzování (reasoning) - vytváření logických úsudků, vyvozování závěrů z výchozích předpokladů

-       Posuzování (judgement) – vytváření statistických úsudků v situacích neurčitosti 

-       Rozhodování (decision making) – výběr některé z možností na základě toho, co člověk ví a co chce

-       Řešení problémů (problém solving) – aktivita kognitivní povahy, která se skládá z více kroků a jejímž cílem je dosažení určitého specifického řešení nebo cíle

-       Tvořivost (creativity) – produkce nových, užitečných myšlenek, které překračují dosavadní koncepce

-       Tvorba pojmů a kategorizace – proces přiřazování jevů (objektů) do určité skupiny jevů (pojmů)

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/32

Knihovní zákon je základní legislativní dokument upravující podmínky fungování knihoven a poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Je zajímavým dokladem vývoje oboru, nároků na něj i na osobu knihovníka v různých časových obdobích české společnosti. Dokazuje, že knihovny jsou nedílnou součástí naší historie, ale i současnosti. Dalšími legislativními dokumenty, které se týkají knihoven, jejich fungování a organizace jsou například: autorský zákon, zákon o povinném výtisku, zákon o svobodném přístupu k informacím nebo archivní legislativa.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/33

Školní úspěšnost je širokým a ne přesně definovaným pojmem. Může znamenat zvládání požadavků kladených školou na žáka, která se odráží v dobrém hodnocení jeho prospěchu. Zahrnuje mj. také míru, do které daný žák rozvíjí ve škole svůj potenciál, tedy schopnosti a dovednosti. Součástí školní úspěšnosti je také žákovo vnímání vlastní úspěšnosti. Školní úspěšnost není dílem pouze žáka, ale svůj podíl na ní má i učitel, rodinné prostředí, klima třídy a školy, a širší sociokulturní prostředí. Školní úspěšnost není pouhým souhrnem školních známek, přestože to je nejsnazší a relativně objektivní způsob jejího měření.

Při řešení školní úspěšnosti se školní psychologové věnují především jejímu opaku, školní neúspěšnosti, její prevenci i řešení a vyhledávání žáků ohrožených studijním selháváním. Školní neúspěšnost bychom tedy mohli definovat jako nezvládání nároků školy, z pohledu tradiční pedagogicky i laické veřejnosti jde především o nevyhovující výsledky a nedostatečný prospěch, nicméně psychologický pohled zahrnuje kromě nevyhovujících výsledků také vytváření negativních postojů k samotnému učení, učitelům a celkově vzdělávání.

Školní neúspěšnost bývá často rozdělována na absolutní a relativní, přičemž absolutní odkazuje ke školním výsledkům žáka a vyspělosti jeho rozumových schopností, zatímco relativní odkazuje k selhávání z mimointelektových, a tedy řešitelných důvodů (např. kvůli nevhodnému stylu učení, nedostatečné míře motivace či nadměrné únavě) (pro další její důvody viz některé z faktorů ovlivňujících školní úspěšnost v tomto článku níže). Důležité je také to, zda žák sám sebe považuje za úspěšného nebo neúspěšného. Různé studie ukazují, že žáci svůj úspěch posuzují především ve srovnání s referenční skupinou, což může vést k vnímání gymnazisty sebe samého jako neúspěšného.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/34

Zdrojový kód je možné definovat, jako plně spustitelný popis softwarového systému. Jeho skladba by měla zapříčinit funkční grafickou reprezentaci. Tento termín je hlavně využívaný v informatice pro zápis textu počítačového programu v daném programovacím jazyce. Tento zápis se může ukládat v podobě textových souborů. Vždy však ale záleží na programovacím jazyce, jelikož má každý svou příponu souboru.

Zdrojový kód v Javasctiptu

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/35

Project control book je kompletní repozitář informací týkajících se projektu pro členy projektového týmu. Jedná se o zdroj pro kontroly a audity a je nástrojem projektového manažera. Je to jednoduchý a často přehlížený nástroj, který projektovému manažerovi pomáhá udržet si přehled o klíčových dokumentech, problémech a dalších souvislostech projektu.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/36

popis konstrukce rozhodovacího stromu

Jedná se o princip rozhodování o něčem. Používají se buďto rozhodovací tabulky a nebo ke grafickému znázornění právě rozhodovací stromy. Nejčastěji se koncept rozhodovacích stromů používá v oblasti výpočetní techniky. Tato metoda spadá mezi metody dobývání znalostí, jejichž cílem je dojít k informacím za pomoci předem získaných dat a nalézt v datech vzájemné závislosti. Rozhodovací stromy vizuálně znázorňují celý proces rozhodování a cestu ke správnému výsledku. Všechny možnosti, dotazy a odpovědi jsou vidět zároveň.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/37

Síťové modely jsou v současnosti významnou a rozvíjející se metodou psychometrie. Představují alternativu ke klasickým modelům s latentními rysy, ve kterých jsou na základě různých metod estimace vytvářeny hypotézy o existenci latentních proměnných stojících za vztahy mezi manifestními proměnnými (např. pozorovatelné chování nebo položky v testu). Cílem latentních modelů je redukovat manifestní proměnné na menší množství latentních proměnných, které se odvozují a odhadují ze vztahů mezi nimi. Způsoby modelování vztahů mezi psychologickými rysy a pozorovatelnými proměnnými pak můžeme rozdělit na reflektivní a formativní. Reflektivní modely předpokládají existenci latentní proměnné, která je příčinou pozorovatelných proměnných (např. neuroticismus způsobuje obavy, že se stane něco špatného). Formativní model považuje daný latentní rys za výsledný společný efekt proměnných, které tak jsou jednotlivými aspekty daného latentního rysu (např. obavy, že se stane něco špatného utvářejí neuroticismus).

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2022/38

Virtuální výstava (Virtual exhibition) je webové hypermédium, jež má podobu webové prezentace, která je ucelená kurátorským a tematickým výběrem. Zasazuje jednotlivé sbírkové předměty do širšího obsahu a podněcuje participaci uživatele skrze dynamický obsah. Jelikož digitální rozhraní není ovlivněno prostorem a časem, vzniká v muzejnictví nový druh mobilní prezentace sbírkových předmětů. Edukace je náhle dostupná i návštěvníkům, kteří si návštěvu nemohou dovolit z lokačních, finančních nebo invalidních důvodů.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.