Zveřejňování šedé literatury z pohledu českého Autorského práva

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Šedá literatura i přes svou povahu nepublikovaných, či polopublikovaných dokumentů spadá pod ochranu autorského práva. V České republice se způsob nakládaní s takovou literaturou řídí následujícími normamy:[1]

  • Autorský zákon
  • Zákon o vysokých školách
  • Zákon o podpoře výzkumu a vývoje
  • Creative Commons
  • Zákon o ochraně osobních údajů

Autorskoprávní vztahy

Zda bylo dílo publikováno či nikoliv, nemá vliv na ochranu autorským zákonem. Stejně tak nezáleží na formě díla, nebo zda je přítomen údaj o autorovi. Například v případě elektonického díla vzniká autorskoprávní ochrana již okamžikem uložení souboru.[2]

Původce díla při procesu zveřejnění publikace řeší autorskoprávní vztahy s databázovými centry formou licence. Ta určuje za jakých podmínek je možné dokument zveřejnit, v jakém rozsahu, případně, zda může provozovatel databáze dát svolení k dalšímu použití díla (tzv. sublicence).[3]

Dle zákona nemůže autor dát své dílo k dispozici neurčitému počtu uživatelů jednostraným právním úkonem. V praxi se tato situace řeší použitím tzv. volných licencí. Ty fungují tak, že autor v nich uvede veřejný návrh na uzavření licenční smlouvy, se kterým uživatel mlčky vyjadřuje souhlas použitím díla. Jedná se například o licence Creative Commons.[3]

Rizika při publikování šedé literatury

Největší riziko při zveřejňování šedé literatury nastává v okamžiku, kdy autor díla do svého dokumentu použije cizí autorské dílo na které nemá patřičnou licenci. Odpovědnost potom nesou všechny subjekty, kteŕe dílo využívajív včetně samotné databáze. Zákon definuje pouze jedinou výjimku, ve které lze takové dílo použít, a to pouze v rámci výuky. Pokud databázi tímto způsobem vznikne škoda, zákon ji chrání tím způsobem, že může po producetovi příslušné publikace vymáhat náhradu.[3]

Dalším problém při publikování šedé literatury nastává v okamžiku, kdy publikace obsahuje informace, které by mohli někoho poškodit (ať už přímo nebo nepřímo). V takovém díle se kupříkladu mohou objevit citlivé informace s charakterem obchodního tajemství jako know-how nebo technologické postupy, případně osobní údaje či údaje osobní povahy.[3]

Školní díla

Tzv. školními díly se rozumí kvalifikačních prace, seminárních práce, semestrálních práce aj. produkované v rámci vysokoškolského studia. Škola je může využít pro svou vnitřní potřebu, pro jiné použití však nemá licenci. Škola nicméně má právo na přednost při jednání o možnost takové dílo využít, student je tedy povinen se školou uzavřít na její žádost licenční smlouvu se stejnými podmínkami jako uzavřel s případnými třetími osobami. Pokud však student svého díla využívá komerčně, má škola nárok na část výdělku jako úhradu nákladů, které na studenta vynaložila.[2]

Školy mají také oprávnění k nevýdělečnému elektronickému zveřejnění vybraných kvalifikačních prací. Autor odevzdáním své bakalářské, diplomové, disertační, či rigorózní práce s tímto zveřejněním souhlasí. S tímto souvisí i licence k volnému pořizování rozmnoženin. Kdokoliv si tak může z takto zveřejněné práce pořídit kopii, nesmí ji však dále šířit nebo zveřejňovat. Vysoké školy se na základě těchto prací stávají pořizovateli databází. Vznikají jim práva na vytěžování databází (přepis na jakýkoliv podklad jakýmkoliv způsobem), zužitkování databází (např. zveřejnění) a sublicencování práv dalším subjektům.[4]

Díla vzniklá za použitích veřejných prostředků

Šedá literatura, jejíž vznik je financován z veřejných prostředků, se řídí jinými pravidly. Pokud je šedá literatura výsledkem veřejné zakázky, je jejím vlastníkem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, který na vytvoření poskytl podporu (případně na něj musí být vlastnické právo převedeno) zveřejnění či využití takové publikace je možné pouze s písemným souhlasem. V ostatních případech se stanovují podmínky zveřejnění ve smlouvě o využití výsledků a vzniká povinost přednostně dílo poskytnout těm subjektům, které se podíleli na finanční podpoře (z neveřejných zdrojů). Navíc v případě kdy podpora od těchto subjektů dosáhla 50% a více výše nákladů, musí být s nimi uzavřena dohoda o způsobu a termínech využití výsledků (ta se stane součástí smlouvy o využití výsledků). V případě nevyužití výsledků ve stanovené době se poskytují za nediskriminující tržní cenu všem zájemcům.[5]

Zákon o ochraně osobních údajů

Pokud dílo obsahuje pouze jméno a přijímení autora (či jiné osobny) nejedná se o osobní údaj a nespadá tedy pod rozsah působnosti práva ochrany osobních údajů. Změna ovšem nastává v okamžiku, kdy součástí databází šedé literatury jsou i metadata týkající se autora a na jejich základě lze jednoznačně osobu identifikovat. V tomto případě provozovatelé takových databází se stávají zpracovateli osobních údajů a jako takové na ně dopadají práva a povinosti vyplívající ze zákona. Například jejich poviností je uzavřít s institucemi ukládajícími díla se zmíněnými osobními udaji smlouvu o zpracování osobních údajů. V ní musí být výslovně uvedeno v jakém rozsahu, za jakým účelem a na jakou dobu se uzavírá včetně záruky zabezpečení osobních údajů.[6]

Zvláštní situace nastává, pokud dtabáze zveřejňuje díla s osobními údaji do zharaničí. Pokud se jedná o členský stát Evropské unie, nebo o zemi vedenou na aktualizovaném seznamu bezpečných zemí Komisí ES, platí stejné podmínky jako v rámci České republiky, v opačném případě mohou být údaje předány pouze se souhlasem Úřadu na ochranu osobních údajů.[6]

Volné licence

Jak bylo již zmíňeno výše, při zveřejňování šedé literatury v databázích se v praxi nejčastěji setkáme s použitím volných licencí.

Creative Commons

Creative Commons je soubor veřejných licencí, se kterými se lze setkat nejčastěji. Nejpopukárnější jsou zejména díky mezinárodní srozumitelnosti. Rozlišuje se několik licenčích prvků upravujících rozsah pravomocí při nakládání s dílem a prvky, určující podmínky, které je nutno respektovat[7]

  • Právo dílo šířit
  • Právo dílo upravovat
  • Podmínka uvést autora
  • Podmínka zachovat licenci
  • Podmínka nepoužívat dílo komerčně
  • Podmínka dílo neupravovat

Open Access

V souvislosti s volnými licencemi je vhodné zmínit i open access. Jedná se o mezinárodní iniciativu, jejímž cílem je zajistit bezplatný, trvalý a neomezený online přístup k plným textům výsledků veřejně financované vědy a výzkumu. I pro publikace v rámci této iniciativy převládlo použití licencí Creative Commons.

Reference

  1. NUŠL. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/Legislativa_CR.
  2. 2,0 2,1 ČESKO. Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky České republiky. 2000, částka 36. Dostupné z:http://www.mkcr.cz/cz/autorske-pravo/zakon/predpisy-zakonu-7611/.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 POLČÁK, Radim a Jaromír ŠAVELKA. Digitální zpracování tzv. šedé literatury pro Národní úložiště šedé literatury: opinio (stanovisko k právní otázce) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2009 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/record/111528/files/idr-284_1.pdf.
  4. ČESKO. Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). In: Sbírka zákonů České republiky České republiky. 1998, částka 39. Dostupné z:http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi.
  5. ČESKO. Zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací). In: Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 56. Dostupné z:http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho.
  6. 6,0 6,1 ČESKO. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 32. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z101_2000o.
  7. Creative Commons Česká republika [online]. 2015. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.creativecommons.cz/.