24. Význam vrstevnických skupin ve vývoji a rozvoji jedince; Psychologická charakteristika působení školní třídy

Význam vrstevnických skupin ve vývoji a rozvoji jedince

Formování jedince ve vrstevnické skupině

Působení vrstevnické skupiny významným způsobem ovlivňuje vývoj jedince. Skupina má na vývoj osobnosti jedince a jeho jednání s lidmi pozitivní dopady, může na něj ale působit i negativně. Jedinec si ve skupině může vyzkoušet různé sociální role, učí se vnímat potřeby ostatních, vycházet s osobami různých povah a názorů, řešit spory, projevovat vlastní názor a další proměnné důležité pro společenský život. Mladiství se díky členství ve skupině učí samostatnosti, iniciativě či organizovanosti. Jedince ovlivňuje řadou různých prostředků například tím, že reaguje na jeho potřeby, kontroluje jej či postihuje.

Rizikové skupiny

Jedince negativně ovlivňuje skupina, jejíž součástí jsou rizikové názory, hodnoty a normy či neadekvátní struktura členů, například skupina, kde o všem rozhoduje úzká skupina jedinců či pouze jeden vůdce.

Členové těchto skupin se častěji setkávají s problémy v rodině, ve škole nebo i ve volném čase. Jejich vztahy s blízkými jsou často neuspokojivé, nechápající a nepřijímající. Mívají nízké sebevědomí a často o sobě pochybují, tyto pocity jim pomáhá překonat přijetí členy těchto skupin.

Složení skupiny

Skupina, jejíž věkové složení je příliš homogenní mívá problémy se společenskými normami častěji než skupina, která je věkově více heterogenní. Důvodem může být to, že starší členové v heterogenních skupinách vnímají větší zodpovědnost vůči mladším členům, starají se o ně a slouží jim jako vzory.

Vrstevnické skupiny v různých fázích života

S nástupem do školy přichází žák do větší a formální skupiny, ve které se v průběhu času vytváří menší skupinky. Kolem jedenáctého až čtrnáctého roku sehrává vrstevnická skupina v životě jedince významnou roli. Skupinové vztahy ho provázejí ve školní třídě, v zájmových kroužcích ale i ve volném čase.

Skupina vrstevníků pro mladistvé představuje místo pochopení a porozumění. Obávají se nepřijetí vrstevníky či vyčlenění ze skupiny. Během období mládí může význam skupiny v životě člověka klesat. Důvodem může být odlišnost názorů, změna zájmů či konflikty. Jedinec může odejít k jiné skupině, s jejíž členy má více společného nebo věnovat svůj čas partnerskému vztahu.

Vrstevnická skupina a konformita

Na jedince je často vyvíjen vliv ze strany skupiny, což se projevuje jeho přizpůsobením dané skupině. Jedinec touží být přijímán jako člen skupiny a v důsledku toho se adaptuje na její normy. Někdy může být touha tak silná, že se jedinec přijímá postoje skupiny, přestože jsou v nesouladu s jeho osobním přesvědčením. Tendence se takto přizpůsobit skupině převažuje u jedinců, jejich sebejistota a sebevědomí je nízké.

Psychologická charakteristika působení školní třídy

Složení školní třídy

Školní třída pro žáky představuje sekundární sociální skupinu. Skladba žáků ve školní třídě se odvíjí od předem daných kritérií, jako je například jejich studijní zaměření. Na toto uspořádání žáků ve třídě může působit řada změn. Mezi ty přechodné patří například rozdělení žáků na určité předměty. Trvalé změny mají vliv na vztahy žáků ve třídě, jedná se například o odchod žáka na jinou školu.

Žáky školní třídy spojuje jejich přibližně stejný věk. Často se ale liší rozložení pohlaví, stupeň vývoje, jejich školní schopnosti, motivace a cíle, prospěch, koníčky, ekonomický status rodiny, zdravotní situace žáka a vztahy k ostatním členům třídy.

Fungování školní třídy

Školní třída funguje vždy v určitý předem stanovený čas a na předem vymezeném místě. Fungování třídy se odvíjí od rozvrhu hodin, který řídí jaké předměty, žáci musí absolvovat.

Vnitřní sociální normy třídy jsou podstatné pro chod třídy. Třída normy mění dle okolností. Tyto normy nelze generalizovat pro celou třídu, některé platí pouze pro určité žáky.  

Vztahy ve školní třídě

Ve školní třídě vznikají různé vztahy mezi žáky. Ve vztazích ve třídě dochází v průběhu času k řadě změn, které jsou ovlivněné dospíváním žáků a s ním spojenými zkušenostmi.

Různí žáci zastávají ve školní třídě různé role (sportovní hvězda, třídní klaun…). Ve třídách lze sledovat centralizaci vztahů, tedy jak důležitou roli hraje ve třídě moc a vliv.  Také lze pozorovat například míru reciprocity vztahů či izolovanosti jedinců. Další proměnou, kterou lze u žáků sledovat je jak moc je jednotlivec přitažlivý pro zbytek skupiny. Ve třídě se mohou vyskytovat žáci oblíbení, ale také odmítaní. Lze také pozorovat, jak moc má žák možnost zasahovat do chodu skupiny. Z hlediska členství ve skupině hraje roli jak přitažlivost skupiny pro jedince, tak přitažlivost jedince pro skupinu.

Podskupiny ve školní třídě

Díky členství v této menší skupině dochází u žáků k naplňování potřeby bezpečí, sounáležitosti a společenského přijetí. Žáci, kteří nejsou členy skupiny, zažívají pocity osamění a izolace.

Skupiny se vytváří na základě různých kritérií, mezi které patří pohlaví, úroveň schopností a dovedností, společenské vrstva, podobnost zájmů či společné postoje a názory.

Skupinová práce během vyučování

Žáci obecně pracují efektivněji ve skupinkách, které si sami utvořili. U skupin, jejíž členové mají nižší úroveň schopností, platí toto pravidlo pouze do určité chvíle. Tento způsob práce jim vyhovuje, jen pokud nejsou zadané úkoly nad jejich síly. V tu chvíli přestávají dávat pozor a hrají si či vyrušují.

Totéž platí o práci ve dvojici přátel. Děti, které mohou pracovat či sedět ve vyučování se svými přáteli podávají lepší výkon, než pokud jsou dvojice utvořené mechanicky.

Diferenciace žáků

Vnitřní diferenciace

Při vnitřní diferenciaci jsou žáci jedné třídy na základě svých schopností rozčleňováni na určité předměty (např. USA, Velká Británie).

Vnější diferenciace

Vnější diferenciace znamená, že žáci s různými schopnostmi navštěvují různé druhy školy, jedná se tedy o stálé rozdělení (Rakousko, Nizozemí).

V České republice dochází jak vnitřní tak k vnější diferenciaci žáků. Vnější diferenciaci v našich podmínkách reprezentují víceletá gymnázia.

Vnější diferenciace a pocit pohody

U žáků, kteří mají vyšší schopnosti, dochází při přechodu do výkonnostně homogenní třídy k většímu pocitu pohody, zlepšuje se jejich vztah k učení a motivace. Naopak žáci s nižšími schopnostmi prožívají pocity nepohody a nedostatečnosti. Výkonnostně heterogenní třída jim zprostředkovává vzory a možnost pomoci.

Vnější diferenciace a školní sebepojetí

Žák se srovnává se spolužáky ze stejné třídy, ale i s žáky jiných tříd a škol. Srovnává-li se žák s výborným výkonem se spolužáky ze své homogenní třídy, vede to ke snížení jeho školního sebepojetí, jelikož žák nevyniká. Naproti tomu při srovnávání se slabšími žáky z jiných škol jeho školní sebepojetí stoupá. Slabší žák má dobré školní sebepojetí, pokud se srovnává se spolužáky ze stejné homogenní třídy. Pokud se ale srovnává s žáky z jiných škol, tak školní sebepojetí klesá.