ISBN

Mezinárodní standardní číslo knihy (International Standard Book Number, ISBN) pomáhá jednoznačné identifikaci knižních publikací včetně informací o nich v mezinárodním měřítku. Číslo ISBN je kodifikováno mezinárodní normou ISO 2108. [1]

Číslo ISBN pro identifikaci zhmotnění díla

Identifikace číslem ISBN cílí dle pojetí modelu FRBR na tzv. entity zhmotnění děl, tedy na produkty vydavatelské sféry. Původně se číslo užívalo pouze pro tištěné knižní publikace, na základě aktualizované mezinárodní normy z roku 2005 se užívá pro monografické publikace fixované i na jiných než tištěných médiích včetně elektronických, je-li jejich obsahem převážně text nebo mapy a plány. Příručka systému ISBN stanovuje seznam dílčích druhů knižních publikací: knihy včetně bibliofilských publikací, brožury, sborníky, monografie, učebnice, skripta, materiály z konferencí, tematické sborníky, oficiální publikace, leporela, bibliografie, adresáře, atlasy, mapy, plány, faksimile, slepecké tisky, smíšené publikace, zpěvníky, ceníky, jízdní řády aj. Číslo je možné dokonce přidělit také samostatně publikovaným článkům, statím ze sborníků nebo kapitolám z knih. Číslo ISBN má značný význam nejenom v prostředí vydavatelském či knihkupeckém, ale i v prostředí knihovnickém, bibliografickém (číslo ISBN je povinně uváděno v systému národní bibliografie), autorskoprávním aj. [1]

Systém ISBN

Systém ISBN navázal v roce 1968 na úspěšně zavedený a užívaný systém „Standardního čísla knihy“ (Standard Book Number, SBN) ve Velké Británii. Na základě dobrých zkušeností s jeho provozem v britském vydavatelství Whitaker & Sons a americkém vydavatelství R. R. Bowker byl na půdě ISO přijat projekt mezinárodní normy čísla ISBN. Systém byl od roku 1972 řízen Mezinárodní agenturou ISBN (International ISBN Agency, ISBN MA), která měla dlouhá léta sídlo v Berlíně na půdě Státní knihovny v Berlíně (Staatsbibliothek zu Berlin - Preussischer Kulturbesitz). Revidované 4. vydání standardu vedlo ke změně. Systém ISBN se stává organizací založenou na členství jednotlivých národních organizací platící členské příspěvky na údržbu celého systému. Rozhodnuto také bylo o přestěhování Mezinárodní agentury ISBN (MA ISBN) z Berlína do Londýna (od dubna 2006 sídlí na půdě společnosti EDItEUR). Celosvětový systém zahrnuje 170 zemí světa. [1]

  • Celý systém je řízen na třech úrovních: [1]
    • Mezinárodní agentura ISBN - přidělování a registrace skupinových identifikátorů pro skupinové (jsou vymezené na jazykovém nebo geografickém principu) nebo národní agentury ISBN, vydavatelství s mezinárodní nebo nadnárodní působností, podstatným úkolem je správa čísel ISBN a souvisejících metadat prostřednictvím registračních databází ISBN národních agentur.
    • Národní/skupinové agentury ISBN - přidělují vydavatelům vydavatelské identifikátory a bloky čísel ISBN s vypočtenými kontrolními číslicemi, udržují registraci vydavatelů a jejich identifikačních čísel, kontrolují správnost přidělování čísel ISBN, budují a spravují registrační databáze čísel ISBN a souvisejících metadat aj. Národní agentury budují a provozují databáze záznamů o vydavatelích a registrační databázi záznamů ohlášených knižních titulů. (Národní agentura ISBN v ČR - Národní knihovna ČR - příprava připojení ČR probíhala od roku 1983, systém byl uveden do provozu od 1. 1. 1989), platící členské příspěvky na údržbu celého systému. NK ČR jako Národní agentura ČR uzavřela s MA ISBN novou smlouvu v roce 2005 a nově tak vstoupila do tohoto celosvětového systému. (Národní česká agentura ISBN udržuje bázi ohlášených knih a hudebnin ISN a bázi záznamů o nakladatelích NAK).
    • Jednotliví vydavatelé - spravují přidělené bloky čísel, přidělují jednotlivé identifikátory ISBN vydávaným publikacím, vedou jejich evidenci a ohlašují pomocí ohlašovacích lístků (v papírové nebo elektronické formě) metadata národním agenturám. Čísla ISBN se přidělují každému novému vydání knihy. Dotisky ze stejné sazby nové číslo nedostávají. Jazykové mutace vydané knihy získávají každá nové ISBN. Stejně tak dostávají nová čísla ISBN různé formy vydání dané publikace (kožená a vázaná vazba), různé nosiče knihy (papírová a na CD-ROM), jednotlivé svazky vícesvazkové publikace a soubor jako celek. Publikace vycházející v koedici dvou vydavatelů může mít přidělená dvě ISBN.

Struktura identifikátoru

  • Čísla ISBN lze uvádět v okem čitelné formě na různých místech knihy. Je možné ho prezentovat také v čárovém kódu EAN. V čárovém kódu se okem čitelné ISBN uvádí s mezerami mezi skupinami a bez pomlček.
  • Číslo ISBN se dříve skládalo z celkem 10 znaků, a to buď arabských číslic (0-9) nebo písmene X, které zastupovalo římskou číslici „10“ (mohla se vyskytovat pouze na úrovni poslední kontrolní číslice).
  • Podle nové normy se číslo ISBN skládá z celkem 13 číslic. V mezidobí 2004-2007 bylo možné v publikacích tisknout obě verze čísla ISBN (označení „ISBN“ muselo být doplněno po pomlčce číslem označujícím počet užitých číslic), od 1. 1. 2007 se v publikacích užívají již jen 13-místná čísla. Užívání dříve přidělených čísel ISBN s novým prefixem není dovoleno.
  • Identifikátor vždy uvedený zkratkou ISBN, je v novém modelu vnitřně rozdělen do pěti skupin (druhá, třetí a čtvrtá s proměnlivou délkou). Skupiny jsou odděleny spojovníkem v následující struktuře: [1]
    • ISBN Prefix-Identifikátor skupiny-Identifikátor vydavatele-Identifikátor titulu-Kontrolní číslice
      • Prefix je trojmístný, poskytuje ho společnost EAN International. Prozatím jsou k dispozici prefixy 978 a 979, v budoucnu může být přidělen i další.
      • Identifikátor skupiny je přidělován MA ISBN a identifikuje národ, geografickou, nebo jazykovou oblast. Může být dlouhý 1-5 znaků (číslice „1“ a „0“ jsou vyhrazeny pro anglickou jazykovou oblast, Česká a Slovenská republika mají identifikátor „80“ - původně pro ČSFR).
      • Identifikátor vydavatele může mít 1-7 číselných znaků. Přiděluje ho také MA ISBN, jeho délka závisí na objemu publikovaných prací daného vydavatele.
      • Identifikátor titulu (knihy) má variabilní délku podle délky předchozích skupin a přiděluje ho vydavatel každému novému vydání, verzi nebo svazku vícesvazkové publikace.
      • Kontrolní číslici tvoří jeden znak, který slouží k vyloučení chyb, jež mohou být způsobeny nesprávným zápisem čísla ISBN. Vypočítává se z předchozích 12 číslic podle specifického algoritmu.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-05-15]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.

Doporučená literatura

  • BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-05-15]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.
  • BRATKOVÁ, Eva. Tvůrčí díla, systémy informací o nich a nová mezinárodní čísla a kódy. Národní knihovna. 2000, roč. 11, č. 4, s. 147-155. Přístup také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0004/0004147.html. ISSN 0862-7487.
  • ISO 2108:2005. Information and documentation – International Standard Book Number (ISBN). 4th ed. Geneva : ISO, May 2005. 21 s.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

autorská díla, trvalé identifikátory, knižní publikace, mezinárodní normy a standardy