Proveďte dekompozici subsystému organizace knihovního fondu (statické a dynamické prvky, okolí)

Dekompozicí rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.[1]

Organizace informačního fondu zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.[2]

Knihovní fond tvoří veškeré dokumenty, které knihovna zpřístupňuje svým čtenářům. Tyto dokumenty jsou předem vybrané, odborně knihovnicky zpracované, organizované a uložené tak, aby byly k dispozici čtenářům. Jedná se o písemné (monografie), obrazové (mapy), zvukové, audiovizuální a multimediální dokumenty. Soustavně budovaný, zpracovávaný a přehledně uložený fond je jedním ze základů předpokladů dobře vedené knihovny.[3]


STATICKÉ PRVKY

Mezi statické prvky patří knihovní fond, který tvoří základ knihovny, bez kterého by nemohla fungovat. Dále katalogy, díky kterým je vše pečlivě zaznamenáno. Technické prostředky k ukládání knihovního fondu jsou taktéž nezbytnou součástí pro přehled a správné uložení fondu.

1. Knihovní fond

  • Bezprostředně přístupný
    • Volný výběr
    • Volný přístup
  • Zprostředkovaně přístupný
    • Skladiště
    • Depozitář

2. Katalogy

3. Technické prostředky k ukládání dokumentů

[2]

KNIHOVNÍ FOND

Knihovní fond – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou.[2]

Knihovna musí zpřístupňovat fondy odpovídající zájmům všech věkových vrstev. Je důležitější kvalita, než kvantita knihovního fondu a hlavně jeho aktuálnost. Knihovní fond by měl být pravidelně obměňován, aby si zachoval svůj společenský význam. [4]

Vlastnosti knihovního fondu:

  • Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny
  • Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.

Složení knihovního fondu:

  • Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny

1. Typ a funkce knihoven

  • Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.

2. Počtu a složení čtenářů

  • Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře.

3. Gesci instituce

  • V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.

4. Skladba dokumentů

  • Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).

5. Prostorové možnosti

  • Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven

Fond bezprostředně přístupný:

  • Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.
  • Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.
  • Výhody – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.
  • Nevýhody – nároky na stavění, prostor a ochranu.
  • Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.

Fond zprostředkovaně přístupný:

  • Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.
  • Výhody – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).
  • Nevýhody – prostorové a časové nevýhody
  • Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.

Současné tendence v organizaci fondu:

  • Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných
  • Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty
  • Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů
  • Digitalizace dokumentů
  • Kooperace knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, MVS
  • Používání technologie RFID

KATALOGY

  • Katalog - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.
  • Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.
  • Plní lokační a bibliografickou funkci.
    • Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.
    • Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.[2]

Druhy katalogů:

Podle způsobu zpracování:

  • lístkové
  • v počítači

Lístkové (klasické) katalogy

Lístkové katalogy se v dnešní době používají jen v malých obecních neprofesionálních knihovnách, neboť většina knihoven již vlastní automatizovaný knihovnický systém (např. CLAVIUS, REKS, TRITIUS, atd.). Bibliografické údaje jsou uvedeny na knižním lístku v knize. Při vypůjčení titulu se lístek vyjme a vloží do výpůjčního sáčku, který vlastní každý čtenář. Výpůjční sáčky si ponechává knihovník v knihovně.

Rozdělují se podle: 1. druhů dotazů

  • jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace
  • systematický – řazený podle MDT, DDT
  • předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel

2. čtenářského určení

  • čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům
  • služební – generální – určen pouze pro služební účely

3. druhu zachycených dokumentů

  • druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty
  • komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků

4. rozsahu

  • dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)
  • souhrnný - všechny fondy
  • souborný - více institucí
  • ústřední - ústřední + všechny pobočky

Katalogy v počítači

  • umožňuje vícehlediskové vyhledávání
  • automatizovaný knihovnický systém
  • katalog na webové stránce
  • OPAC (Online public access catalogue) – čtenářský katalog[2]

Technické prostředky k ukládání knihovního fondu

Knihovní regály s příslušenstvím

  • Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic.
  • Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům
    • Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg
    • Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg
    • Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné
    • knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby
    • velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba
    • poslední svazek – zajištěn zarážkou
    • použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police
  • Časopisy – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích
  • Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály
  • Mikrofilmy – umístěny v krabičkách – zásuvky
  • Gramofonové desky – vertikálně
  • Filmy – horizontálně
  • CD-ROM - vertikálně
  • Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)[2]


DYNAMICKÉ PRVKY

Dynamické prvky se dělí na linku dokumentu a linku záznamu. Linka dokumentu nám představuje jak správně stavit a ochraňovat knihovní fond, podává informace o revizi fondu. Linka záznamu řeší katalogy.

LINKA DOKUMENTU

Stavění fondu

Po evidenci a katalogizaci je dokument zařazen do knihovního fondu. Způsob uložení a uspořádání dokumentů na regálech se označuje jako stavění fondu. Jsou určené zásady, kterých se knihovník řídí. Dokumenty musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich poškození. Stavění musí být pro čtenáře přehledné (šetří se místem, dokumenty jsou řazeny zleva doprava, seshora dolů, v regálech jsou použité zarážky). Vícesvazková díla a díla jednoho autora musí být řazeny pohromadě.

  • Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.
  • Přeřazování – změna v začlenění.
  • Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu
    • Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta
    • Úbytkový seznam – je povinný dokument vedený knihovnou, obsahuje seznam vyřazených knih z databáze. Obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu. V seznamu se nesmí přelepovat. Smí se pouze přeškrtnou tak, aby byl původní obsah čitelný.

Ochrana

Ochrana knihovního fondu je nezbytnou součástí péče o knihovní fond před zničením, ztrátou, opotřebováním nebo škodlivými vlivy prostředí, řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.

Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě

  • Preventivní
    • Klimatické podmínky dbají na správnou teplotu (okolo 20 stupňů Celsia), vlhkost (40-60%), pravidelné větrání místností, studené světlo, vhodné skladovací prostory.
    • Bezpečnostní opatření zahrnuje zákaz manipulace s otevřeným ohněm, instalaci bezpečnostních hasicích přístrojů, samospouštěcích hasicích čidel. Proti krádeži dokumentů se do knihoven instalují bezpečnostní mříže, odkládací skříňky pro uživatele. Pracovníci jsou zodpovědní za správné vypnutí elektronických přístrojů. Prostory knihoven by měly být bez vodovodního potrubí.
    • Hygienické podmínky se rozumí alespoň jednou za rok provést desinfekci a deratizaci proti výskytu mikroorganismů a různým škůdcům. Pravidelný úklid a zákaz konzumace jídla v knihovně.
  • Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu)

Revize – forma inventarizace fondů. Cílem revize je porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem.

  • Provádí se povinně ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.
    • Do 5 000 jednotek – každé 3 roky
    • Do 100 000 jednotek – každých 5 let
    • Větší fondy – během 10 let

Mimořádná revize je prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků

Výsledkem revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací[2]

LINKA ZÁZNAMU

  • Budování katalogů
  • Redakce katalogů
  • Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů
  • Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy
  • U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)[2]


OKOLÍ

  • Velikost skladovacích prostor
  • Legislativa (zákony a nařízení)
  • Klimatické podmínky
  • Čistota ovzduší
  • Spolupracující knihovny[2]


Zdroje

Reference

  1. STÖCKLOVÁ, Anna.Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0. [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 STÖCKLOVÁ, Anna.Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0. [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf
  3. DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Knihovní fondPříručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf
  4. Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.</i> Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013 [cit. 2017-01-31]. ISBN 978-80-7050-628-8. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/bench/Standard_pro_dobrou.pdf

Související články

Proveďte dekompozici subsystému akvizice (statické a dynamické prvky, okolí), Proveďte dekompozici knihovního systému (statické a dynamické prvky, okolí)

Klíčová slova

knihovní fond, katalogy, knihovnictví, ochrana fondu, revize, knihovnické procesy