Školní zralost

(Přesměrováno z Určování školní zralosti)

Školní zralost je způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování.[1] V ČR děti nastupují standardně do základní školy mezi 6 - 6,5 lety, tzv. odklad je možný o rok.[2]

Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravnenost a také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí, např. biologická nezralost totiž může mít negativní psychosociální dopad na dítě (posměch ostatních, vnímaná akademická účinnost).

Psychická a sociální připravenost

Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, se způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je často nezajímavá, vyžadující soustředění a snahu o výsledek (výsledek se hodnotí a kontroluje). Také se mění role dítěte, kdy dítě plní roli žáka a nese disciplinovanost a musí se podřídit zájmu většiny.[3]

Biologická připravenost

  1. Zrání organismu, zejména CNS, které se projevuje v celkové reaktibilitě, stabilitě a odolnosti vůči zátěži a umožňuje lepší využití schopností dítěte, např. koncentraci pozornosti.
  2. Dostatečný rozvoj zrakového a sluchového vnímání. V předškolním věku vidí děti špatně na blízko; školní zralost je spojena s rozvojem schopnosti zaostřit i na blízko a vidět detaily. Vizuální rozlišování má např. důležitost u učení písmen.[4]
  3. Koordinace obou hemisfér, která záleží na rovnoměrnosti jejich zrání. U chlapců probíhá celkové zrání pomaleji, ale funkční diferenciace pravé hemisféry se objevuje dříve; proto je spolupráce hemisfér obtížnější a chlapci mívají zpočátku ve škole potíže.[4]

Jiráskův test školní zralosti

V ČR se k určování školní zralosti využívá nejčastěji tzv. Orientační Jiráskův test školní zralosti (nebo jeho pozdější adaptace tzv. Kern-Jiráskův test). Dítě v něm plní tyto úkoly: kresba lidské postavy, napodobení psacího písma a obkreslení deseti teček. Všechny tři úkoly zjišťují vyspělost jemné motoriky a schopnost vizuo-motorické koordinace.

Ve výkladu věkových zvláštností v kresbách dětí se vychází z koncepce kresebního vývoje, podle které je úzký vztah mezi globalizací ve výtvarném projevu a integrací v psychické činnosti. Úlohy "napodobení psacího písma" a "obkreslení skupiny deseti teček" reprezentují v testu úkol v pravém slova smyslu - dítě v nich musí vyvinout úsilí přimět se vůlí ke splnění instrukce.

Provedení všech tří úkolů trvá přibližně 15 až 20 minut. Děti je možno vyšetřovat ve skupinách po pěti až deseti. Orientační posuzování psychické složky školní zralosti je rychlé a pro běžnou praxi v dětském středisku dobře časově únosné.

Možné dopady odkladu na dítě

  • Dítě se zařadí do jiné vrstevnické skupiny.
  • V 1. třídě hrozí nebezpečí, že se dítě nudí, protože už toho hodně ví.
  • Dítě může mít pocit nějaké poznatkové i vzrůstové převahy nad ostatními.
  • V dospívání dříve dozrává a má jasněji vymezené zájmy na rozdíl od jeho vrstevníků.

Odkazy

Reference

  1. Hartl Pavel, & Hartlová Helena. (2010). Velký psychologický slovník. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.
  2. Odklad povinné školní docházky. (2014). MSMT.
  3. Bednářová Jiřina, & Šmardová Vlasta. (2010). Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy. (Vyd. 1., iii, 100 s.) Brno: Computer Press.
  4. 4,0 4,1 Vágnerová Marie. (2000). Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. (1. vyd., 522 s.) Praha: Portál.

Související články