Public relations: Porovnání verzí

Řádek 46: Řádek 46:
 
* [[Tomáš Baťa|Tomáše Baťu]] – interní [[vnitropodniková komunikace]] a [[human relations]],   
 
* [[Tomáš Baťa|Tomáše Baťu]] – interní [[vnitropodniková komunikace]] a [[human relations]],   
 
* [[F. D. Roosevelt|F. D. Roosevelta]] – PR v programu [[New Deal]].  
 
* [[F. D. Roosevelt|F. D. Roosevelta]] – PR v programu [[New Deal]].  
−
Poválečný ekonomický rozvoj, technologický pokrok, transformace v [[masmédia|masmédiích]], [[globalizace]] a demografické změny vyvolaly zvýšenou potřebu řešení různých krizových situací a hledání shody, a PR se tak integrovalo do všech oblastí života <ref name="kopecky" />
+
Poválečný ekonomický rozvoj, technologický pokrok, transformace v [[masmédia|masmédiích]], [[globalizace]] a demografické změny vyvolaly zvýšenou potřebu řešení různých krizových situací a hledání shody, a PR se tak integrovalo do všech oblastí života.<ref name="kopecky" />
  
 
=== <big>Online PR</big> ===
 
=== <big>Online PR</big> ===

Verze z 11. 12. 2014, 12:09

Definice a kategorie

Stručně lze PR shrnout jako vztah s veřejností

  • Nejlépe asi shrnul PR v obsáhlé definici Rex Harlow, a nejstručněji Gruning a Hunt: „PR představují řízení komunikace mezi organizací a jejími veřejnostmi.“ [1] PR je staré jako lidské dorozumívání, ale v novodobé historii je třeba za geografické území vzniku PR považovat USA.
  • Za zakladatele PR jsou považováni progresivní publicista Walter Lippmann (1891-1974), Edward Bernays (1891-1995) a novinář Ivy Lee (1877-1934)[2], ten byl přesvědčen, „že veřejné mínění musí mít vedle své ničivé síly i schopnost utvářet pozitivní názory a měnit mínění veřejnosti správným směrem“[3].

V Evropě je PR považováno za součást sociologie a politologie. PR lze rozdělit do těchto kategorií [4]

  1. media press relations
  2. corporate publishing (identity)
  3. politické lobby
  4. management řízení a eventy
  5. řízení značky

Rozsah PR

PR je aktivitou zaměřenou vně instituce, a jeho součástí je komunikace orientovaná na různé skupiny či kategorie veřejnosti.

PR staví na:

PR vždy usiluje o pozitivní přijetí subjektu veřejností, a k tomu potřebuje právě dlouhodobější koncepci corporate identity.[5]

PR lze zařadit mezi společenské vědy i umění. Má poměrně komplexní záběr od analýz sklonů specifických skupin veřejnosti, přes předpokládaný budoucí vývoj těchto trendů až ke konkrétnímu uskutečnění plánů prospívajících jak organizacím, tak veřejnosti, a ovlivňuje svými dopady politiku, ekonomiku i kulturu. Jde jednak o přísně vědeckou disciplínu, ale žádoucí je i volnější až kreativní pojetí, jenž je více uměním než vědou.

PR je dialog odesílatele – organizátora a adresáta – skupiny veřejnosti, během procesu se mění chování organizátora i cílové skupiny, účelem je nastolit vzájemně prospěšné vztahy mezi oběma činiteli procesu.

PR usiluje o ovlivnění mínění, a proto lze vztahy s médii – media relations označit za jednu z klíčových disciplín.[2]

PR nelze pokládat jen za:

ačkoli tyto procesy jsou v PR buď do jisté míry zastoupené, nebo je PR jejich součástí.

PR lze praktikovat jednak prostřednictvím profesionálních organizací tzv. PR agentur, ale i individuálně, jak v ziskové, tak neziskové sféře.

Historie PR

Poprvé opravdu PR použil prezident USA Thomas Jefferson 27.října 1807 ve zprávě pro Kongres o stavu Unie.[1]

Jako příklady využití PR v praxi lze uvést (Kopecký, 2013, s. 58-61):

Poválečný ekonomický rozvoj, technologický pokrok, transformace v masmédiích, globalizace a demografické změny vyvolaly zvýšenou potřebu řešení různých krizových situací a hledání shody, a PR se tak integrovalo do všech oblastí života.[1]

Online PR

Technologický rozvoj znamenal kromě posílení globalizace také větší kvantum informací

Díky internetu a sociálním sítím je online PR přesněji cílena na specifické skupiny internetové veřejnosti.[6]

Je součástí:

  • řídících činností korporací,
  • politických institucí(public affaires),
  • vládních institucí (government relations),
  • mezinárodních vztahů (public diplomacy či economic diplomacy).

Součástí public affaires je i tolik kritizovaný lobbing.

S tímto souvisí i naprostá svoboda vyjadřování, a PR tak přestává být čistě korporátním specifikem, mohou využívat Facebook, Twitter, LinkedIn (využíváno zákaznickým servisem) nebo blogy (sdílení vizí, reklama či komentáře). Různé diskuzní skupiny v kyberprostoru působí vlastně jako online PR, mají velký vliv, ale pro tuto oblast zatím neexistuje jasněji definovaný etický kodex.

Shrnutí

Klíčová slova komunikace, veřejné mínění, image
Synonyma vztah s veřejností
Nadřazené pojmy komunikace, řízení
Podřazené pojmy press relations, media relations, online PR

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 KOPECKÝ, Ladislav. Public relations: dějiny - teorie - praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 238 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-4229-8.
  2. ↑ 2,0 2,1 FTOREK, Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. 2., rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 195 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2678-6.
  3. ↑ SVOBODA, Václav. Public relations moderně a účinně: budování důvěry a pozitivních vztahů s veřejností, image, reputace a identita organizace, média a PR, efektivní formy a prostředky PR, úspěšné strategie a taktiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 240 s. ISBN 80-247-0564-8.
  4. ↑ STUCHLÍK, Jaroslav a Ludvík ČICHOVSKÝ. Reklama a public relations. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011, 280 s. ISBN 978-80-86730-76-9.
  5. ↑ SVOBODA, Václav. Public relations moderně a účinně: budování důvěry a pozitivních vztahů s veřejností, image, reputace a identita organizace, média a PR, efektivní formy a prostředky PR, úspěšné strategie a taktiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 240 s. ISBN 80-247-0564-8.
  6. ↑ PHILLIPS, David. Online public relations. Praha: Grada, c2003, 215 s. ISBN 80-247-0368-8.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Public_relations&oldid=12082“