Abydos: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 104: Řádek 104:
  
 
== Druhá přechodná doba ==
 
== Druhá přechodná doba ==
V roce 2013 nalezla expedice Pennsylvánské univerzity pohřebiště dosud neznámé královské dynastie.  
+
Druhá přechodná doba je velmi komplikovaným obdobím. Pomocí několika málo dokladů byla předpokládáno, že v Abydu vládla neznámá královská dynastie. <ref>RYHOLT K. S. B, 1997: ''The Political Situation in Egypt during the Second Intermediate Period c. 1800 - 1550 B. C., ''264-265</ref>V roce 2013 nalezla expedice Pennsylvánské univerzity pohřebiště dosud neznámé královské dynastie.  
 
== Nová říše ==
 
== Nová říše ==
 
Raná [[18. dynastie]], začala svou stavební aktivitu asi 1km jižně od zádušního komplexu [[Senusret III.|Senusreta III.]] Vznikl zde další komplex staveb spojený se jménem  prvního novoříšského panovníka [[Ahmose]].     
 
Raná [[18. dynastie]], začala svou stavební aktivitu asi 1km jižně od zádušního komplexu [[Senusret III.|Senusreta III.]] Vznikl zde další komplex staveb spojený se jménem  prvního novoříšského panovníka [[Ahmose]].     

Verze z 30. 1. 2015, 11:26

  • Egyptsky: Abdžu
  • Arabsky: Arába el-Madfúna[1]

Jedno z nejvýznamnějších náboženských center starého Egypta. Archeologicky jsou zde doložena všechna období staroegyptských dějin.

Výzkumy:

  • David Randall MacIver
  • Arthur Mace
  • Eric T. Peet
  • John Garstang
  • Diana Craig Patch
  • Émile Amélineau
  • W. M. Flinders Petrie
  • Günther Dreyer
  • Janet Richards
  • Matthew Adams
  • Josef Wegner

Předdynastická a Archaická doba

Abydos.jpg

Pravěká pohřebiště v místech el-Amra, Naga ed-Deir, es-Salami, en-Nawahid, Mešejch - stovky mělkých hrobů.

Osídlení

Malé zemědělské osady 1,5 - 2 ha veliké. Později se vytváří koncentrace do větších sídlišť: Cinev, Abydos, Mahasna. S postupným vysycháním pouště se totiž obyvatelé stahovali blíže k Nilu. Pozdní predynastické vesnice se v této oblasti přeměnily v specializované areály pro různé výrobní aktivity. Např. Mahasna - výroba piva. [2]

Ohrady

10 ohrad známých z písemných pramenů, 8 z nich archeologicky podloženo: Džerova, Džetova, Merineith, Peribsenova, Chasemwejova, a další 3 u nichž majitele neznáme.

Jejich účel není zcela jasný.

Umm el-Káb (Matka střepů)

Pohled na lokalitu

Část lokality, který leží hluboko v poušti cca. 2 km západně od okraje nilského údolí. [1] Pohřebiště se rozvíjelo od severu k jihu:

  • sever pohřebiště U - predynastické období
  • pohřebiště B - 0.dynastie
  • 6. hrobek na jihu z Archaického období

Pohřebiště U

Velké množství hrobů různých velikostí. Keramika z období Nakkáda I-III. Od horizontu Nakkády IIIa se zde objevují hrobky s více komorami. Dreyer se domnívá, že zde bylo pohřbeno 17 proto - králů, vládců Cinevu, kteří, dle něj, započali sjednocování Egypta. Některé hrobky, z této části pohřebiště dle něj, sloužily pro pohřby elity.[3]

Hrobka U-j

Plán pohřebiště

Prozkoumána 1988 Güntherem Dreyerem z Německého archeologického ústavu. Datována do závěru Nakkády III. Je možné, že se jedná o hrobku vládce jménem Štír.Jáma cca. 10 x 8 m, vyzděná cihlami. Vnitřek rozdělen cihlovými zídkami na 12 místností. Pohřební komora se nacházela v jihozápadním rohu, velikost 5 x 3 m. Nalezena zde byla dřevěná konstrukce chránící pohřeb majitele. Nálezy otisků keramických nádob a unikátních tabulek s hieroglyfickým písmem, původně nejspíše patřily k dřevěným schránkám, vyrobených z dovezeného cedru. Dalším importem bylo asi 40 kanaánských džbánů.[4]

Pohřebiště B

Pochováni zde byli panovníci 1. a 2. dynastie, nejspíše kvůli kvůli vztahováním se k původu své dynastie v Cinevu, jehož politický význam byl již nahrazen Mennoferem.[3] Podobný plán jako jako v případě hrobky U-j: velká pohřební komora obklopená skladišti Superstruktura nejspíše napodobovala počáteční prapahorek.[5] Prvním panovníkem, zde pohřbeným, je Hor Aha. Jedná se o hrobku skládajících se ze tří velkých oddělených komor, označovaných B 10 - 15 - 19, k nimž přiléhají tři řady sekundárních pohřbů služebníků panovníka, kteří jej doprovází na věčnost. Největší počet lidských obětí, jež doprovází panovníka na onen život, měl jeho nástupce Džer. Jedná se o 318 sekundárních pohřbů,obklopující jeho hrobku, která má podobu jedné pravoúhlé jámy, pro skladování výbavy slouží samotná pohřební komora.[4] Hrobky jeho následovníků se drží stejného plánu. Inovace přichází s vládou panovníka Dena. Ten ve své hrobce poprvé použil jako stavební materiál kámen, podlahu nechal vydláždit červenou a černou žulou, dále přidal schody vedouci do pohřební komory, která obsahovala velkou dřevěnou svatyni.[2] Petrie vedle Denovi hrobky nalezl další podzemné budovu, přiléhající k jižnímu rohu pohřební komory. Dreyer předpokládá, že obsahovala sochu panovníka, tedy, že šlo o serdáb. Schodiště do této struktury bylo blokováno cihlovou zdí. [3]

Ve 2. dynastii se již neobjevují vedlejší pohřby služebníků. Většina panovníků se nechala pohřbít v Sakkáře. V Abydu byl pohřben Chasechememuej a Peribsen. Jejich hrobky se velmi liší, od ostatních panovníků 2. dynastie, kteří byli pohřbení v Sakkáře. Důvody pohřby mimo současnou královskou nekropoli a přimknutí se k předkům z 1. dynastie jsou neznámé. Plánem hrobky připomínají ty z první dynastie, Inovací bylo začlenění dlouhé předsíně do plánu hrobky. A velké množství maních místností, které sloužily jako skladiště.[3] Chasechememuejevova hrobka byla vyložená vápencem a obsahovala velké množství skladišť.[2]

Staré říše

V období Staré říše nadále fungovalo abydoské pohřebiště, avšak ne jako královská nekropole. Dále zde byl archeologicky doložen chrám a kaple Ka.

Pohřebiště

Severní části lokality pokračují pohřebiště:

  • Severzápadně od "města" leželo malé pohřebiště elity z období 4.dynastie
  • Jižně od "města" je pohřebiště 5.a 6. dynastie
  • Západně od Procesního údolí je tzv. Střední pohřebiště

Elitní pohřby v části lokality Středního pohřebiště tvoří poměřně nesourodou skupinu. Většinou se jedná o místní úředníky, avšak představený nomu zde pohřben nebyl, Abydos totiž již nebyl hlavním městem nomu. Nejznámější mastabou z tohoto období je hrobka představeného jižního Egypta Veniho. Mariette, který hrobku objevil, prozkoumal pohřební komoru s životopisnou stélou. Revizní výzkumy odkryly také serdáb se zlomky cca. 30 soch, odkazujícími k znovuzrození majitele. V roce 2001 byl také nalezen vápencový sarkofág, který je ve stéle zmiňován, jako dar od Pepiho I. [3]

Osídlení a chrám

Pro období Staré říše a 1. přechodné doby je identifikace města problematická. Badatelé se jeho polohu sbnaží idenbtifikovat pomocí velkých shluků keramiky. A částečně zachované ohradní zdi. Je pravděpodobné, že na původním staroříšském městě vyrostlo město středoříšské.[3]

Již Petrieho vykopávky výzkumy identifikovaly kultovní areál. Pod mladšími vrstvami byla nalezena struktura pocházející z tohoto období. Byl nejspíše zasvěcen Chontamentejovi. Byly nalezeny zlomky vápencové brány se zbytky kartuše Pepiho I. S jménem tohoto panovníka jsou také spojeny nálezy fajánsových tabulek a alabastrových nádobek. Chrám samotný byl pravoúhlého půdorysu, rozměry 21 x 18 metrů. Kromě vstupů, které byly kamenné, byl postavěn z nepálených cihel. Obsahoval také otevřený dvůj, předpokládá se, že část chrámu byla pod náspem, podobně jako je to u chrámu v Medamudu. V jedné z místností byly nalezeny zbytky dřevěných soch, a také malá soška panovníka Chufua, která je jedinnou dochovanou podobiznou tohoto panovníka.[6]

Kaple Ka

Kaple králova Ka byly nezávislé struktury stavěné nedaleko chrámů, Obsahovaly sochy panovníka, před které byly předkládány obětiny, jež pocházely z chrámu boha nedaleko. z období 6. dynastie je jich několik dochováno na jiných lokalitách. V Abydu se nepovedlo přiřknout jednotlivé kaple konkrétním panovníkům.[2]

První přechodná doba

Archeologicky prozkoumáno osídlení, jež obklopovalo chrám. Z počátku tohoto období bylo identifikováno 9 domů. Narozdíl od pyramidových měst toto nemělo pravidelný plán. Jednotlivé domy byly postaveny z nepálených cihel a celé město se rozvíjelo organicky. Ulice tedy nejsou pravoúhlé. Domy jsou různě veliké, s různými dispozicemi, většina z nich má otevřený dvůr, v některých případech na něm byla postavená sýpka. Adams nedaleko chrámu zachytil dílnu na výrobu fajánsových předmětů, která nejspíše vyráběla votivní předměty. Je zajímavé, že i v období válečných konfliktů, kterými je 1. přechodná doba prosnulá, město fungovalo, nakolik se dá z archeologického materiálu usuzovat, naprosto běžně, dokonce nebyl okleštěn ani dovoz různých surovin ze zbytku země.[3]

Střední říše

Pro toto období máme písemné prameny. Víme, že v Cinevském nomu byl postaven chrám, Simpson se domnívá, že šlo o chrám postavený přímo v Abydu. Z archeologických nálezů je patrný velký význam Abydu jako usirovského centra. První dva panovníci nové dynastie, Mentuhotep II. a Mentuhotep III., si postavili kaple Ka, navazující na chrám ze Staré říše.

Chrám

Pro 12. a 13. dynastii jsou doloženy sporadické texty, dokládající pravidelnou údržbu chrámu, který, zdá se, byl v rané Nové říši zničen. Z různých zlomků je patrné, že se zde probíhali stavební činnostp prováděl:

Usirův chrám samotný byl nejspíše relativně velkou strukturou, skládající se z mnoha dílčích staveb. S usirovským kultem souvisí i problematika hledání jeho hrobu. Za panovníka Chendžera byla do hrobky krále 1. dynastie Džera přidána bazaltová socha Usira na lehátku, který oplodňuje Esetu, která na sebe vzala podobu ptáka. [3] Nálezy stél panovníků Střední říše, dokládají, že celý prostor byl zahrnut do usirovských rituálů. Každoročně sem byla vypravována procesí, je možné, že celý náboženský svátek mohl končit v hrobce Džera u zmíněného usirova lože.

Kenotafy[7]

S usirovským kultem souvisí i stavba nepravých hrobek umístěných východně od chrámu. Jedná se o stavby nekrálovských osob postavených z nepálených cihel. mají jednoduchý půdorys : jedna hlavní místnost se sochou či stélou, která byla součástí stěny, obvykle měl kenotaf i obezděný dvorek se stromem. Stély z těchto staveb jsou důležitým pramenem pro poznání společnosti Střední říše, jijech majitelé měli velmi rozdílná povolání.

Pohřebiště:

V severní části lokality se rozprostírá nekrálovské pohřebiště. Jedná se o místo posledního odpočinku, jak lokální elity, tak i střední a nižší vrstvy. Setkáváme se zde s dvěma typy pohřbů:

  • šachtové hrobky
  • hrobky postavené na povrchu

Hrobky šachtové, které vlastnili bohatší osoby, jsou orientované k řece. Na povrchu měla postavená nadzemní část ze nepálených cihel, Jednalo se o kapli s vápencovou stélou, na níž je obětní formule. Šachta vedoucí do pohřební komory mohla být různě hluboká 1 - 10 metrů. V pohřební komoře byla umístěna dřevěná rakev a další předměta- šperky, keramika, kosmetika, obětiny. Jelikož se jednalo o rodinou hrobku, kolem hlavní pohřební komory byly další místnosti s pohřby.

Hroby na povrchu byly levnější variantou pohřbu. Jedná se o vyhloubenou jámu do které bylo umístěno tělo v dřevěné rakvi, či bez ní. Většina z nich neměla žádnou nadzemní část, některé však měli jednoduchou kapli z nepálených cihel.

Zádušní komplex Senusreta III.

V jižní části lokality je tajemná stavba Senusreta III., kterou identifikoval MacIver, o které se stále vedou dohady. Nejčastěji bývá označována jako kenotaf Senusreta III., avšak Wegner se domnívá, že zde dokonce mohl být panovník pohřben.[8]Komplex, který leží na samotné hranici s pouští, má půdorys nadzemní části ve tvaru písmena T, a podzemní část obsahuje pohřební komoru se sarkofágem, a dokonce i se schránkou na kanopy. S tímto nejspíše kenotafem souvisí struktura označovaná jako zádušní chrám. Ten byl postaven na platformě vysoké cca. 5 metrů. Postaven byl z vápence a má zhruba čtvercový půdorys. Svým členěním kopíruje půdorys zádušních chámů u pyramid Senusreta II. v Láhúnu a Senusreta III. v Dáhšuru. Dle jedné z teorií, by koncept potřeby takové stavby mohl vyrůst z kaplí Ka staroříšských panovníků. Do komplexu se vstupovalo rozsáhlým pylonem, za nímž následoval otevřený dvůr, pak vápencová centrální část s kaplí a nepravými dveřmi. Výzdoba se dochovala pouze velmi fragmentárně, předpoklád se, že se příliš nelišila od výzdoby dalších chrámů Střední říše, ale také v ní bylo nejspíše větší napojení na usirův kult. Dále byly nalezeny fragmenty kalcitových soch, které původně byly v životní velikosti a fragmenty také soch z křemence. Archeologicky byly také zachyceny domy, sloužící pro chrámové osazenstvo, jež byly postaveny z nepálených cihel.

Wah-sut - město založené panovníkem

Pro potřeby zádušního chrámu vzniklo v Abydu město podobnéhom půdorysu jako dolnoegyptské středoříšské město Láhún. Město není celé archeologicky prozkoumané. Odkrytá část se jeví být elitnější části města. Jsou zde odryty větší domy, opět velmi podobné láhúnským. Domy mají část, kde se bydlelo s vstupem do ulice a dvůr ohraničený sloupořadím. Odkryto bylo také zázemí: dílny, sýpky atd. Budova A, která byla největší cca 82 x 52 metrů nejspíše sloužila jako rezidence starosty, Její důležitost podtrhuje fakt, že byla postavená na platformě a měla samostatné zázemí. zahrnujcí velkou sýpku.[9] Město bylo opuštěno koncem 13. dynastie, a to nejspíše mírovou cestou.[6]

Druhá přechodná doba

Druhá přechodná doba je velmi komplikovaným obdobím. Pomocí několika málo dokladů byla předpokládáno, že v Abydu vládla neznámá královská dynastie. [10]V roce 2013 nalezla expedice Pennsylvánské univerzity pohřebiště dosud neznámé královské dynastie.

Nová říše

Raná 18. dynastie, začala svou stavební aktivitu asi 1km jižně od zádušního komplexu Senusreta III. Vznikl zde další komplex staveb spojený se jménem prvního novoříšského panovníka Ahmose.

Reference

  1. 1,0 1,1 VERNER - VACHALA - BAREŠ, 1997: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 BARD K. A. 1999: Encyclopedia of Archaeology of Ancient Egypt
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 O´CONNOR D., 2009: Abydos: Egypt´s First Pharaohs and the Cult of Osiris.
  4. 4,0 4,1 BÁRTA M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid
  5. DREYER. G. 1990: Zur Rekonstruktion der Oberbauten der Königsgräber der 1. Dynastie in Abydos, MDAIK 46
  6. 6,0 6,1 KEMP B., 2006: Ancient Egypt: Anatomy of a Civilisation
  7. SIMPSON K., 1978: Kenotaph, Lexikon der Ägyptologie III, 387 - 391
  8. VERNER M., 2008: Pyramidy, 326 - 327
  9. SNAPE S., 2014: The Complete Cities of Ancient Egypt, 69 - 70
  10. RYHOLT K. S. B, 1997: The Political Situation in Egypt during the Second Intermediate Period c. 1800 - 1550 B. C., 264-265