Elektronická kniha: Porovnání verzí

m (přidání zdroje)
Řádek 5: Řádek 5:
 
==Historie==
 
==Historie==
  
Se vznikem elektronických knih je úzce spojen [[projekt Gutenberg]]. Jeho zakladatel Michael S. Hart vytvořil první e-knihu tím, že na počítači přepsal Deklaraci nezávislosti Spojených států. V roce 1971 založil projekt Gutenberg a snažil se digitalizovat, archivovat a distribuovat další kulturní díla. V roce 1993 pak vytvořil Zahur Klemath Zapata první program na čtení digitálních knih. V roce 1994 začaly s prodejem e-knih webové stránky Bibliobytes. Od roku 1995 se e-knihy prodávaly i přes stránky DigitalBooks, zatímco Amazon začal přes [[Internet|internet]] prodávat fyzické kopie. V roce 1996 dosáhl Gutenberg 1 000 děl, cílem je 1 000 000. V současnosti je díky projektu Gutenberg, jeho partnerům a pobočkám k dispozici přes 100 000 e-knih zcela zdarma<ref><i>Project Gutenberg</i> [online]. 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: https://www.gutenberg.org/
+
Se vznikem elektronických knih je úzce spojen [[projekt Gutenberg]]. Jeho zakladatel Michael S. Hart vytvořil první e-knihu tím, že na počítači přepsal Deklaraci nezávislosti Spojených států. V roce 1971 založil projekt Gutenberg a snažil se digitalizovat, archivovat a distribuovat další kulturní díla. V roce 1993 pak vytvořil Zahur Klemath Zapata první program na čtení digitálních knih. V roce 1994 začaly s prodejem e-knih webové stránky Bibliobytes. Od roku 1995 se e-knihy prodávaly i přes stránky DigitalBooks, zatímco Amazon začal přes [[Internet|internet]] prodávat fyzické kopie. V roce 1996 dosáhl Gutenberg 1 000 děl, cílem je 1 000 000. V současnosti je díky projektu Gutenberg, jeho partnerům a pobočkám k dispozici přes 100 000 e-knih zcela zdarma.<ref><i>Project Gutenberg</i> [online]. 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: https://www.gutenberg.org/
</ref>. <br />
+
</ref><br />
 +
 
 
Nejprve se elektronické knihy zaměřovaly pouze na obory související s počítači, například různé příručky pro hardware. S rozvojem internetu bylo čím dál snadnější elektronické knihy přenášet, už k tomu nepotřebovaly hmotné nosiče. Trh se tříštil nejednotností formátu a menším trhem čtenářů elektronických knih. Převahu získávala firma Adobe s formátem PDF. Nejdříve se knihy v elektronickém formátu šířily hlavně nelegálně, poté se k tomuto proudu přidaly firmy, které ovšem nabízely převážně volná díla či knihy, jejichž autorům vypršela autorská práva. Poté se přidali autoři, jejichž knihy nakladatelé odmítli vydat, a tak poskytli svá díla on-line.<br />
 
Nejprve se elektronické knihy zaměřovaly pouze na obory související s počítači, například různé příručky pro hardware. S rozvojem internetu bylo čím dál snadnější elektronické knihy přenášet, už k tomu nepotřebovaly hmotné nosiče. Trh se tříštil nejednotností formátu a menším trhem čtenářů elektronických knih. Převahu získávala firma Adobe s formátem PDF. Nejdříve se knihy v elektronickém formátu šířily hlavně nelegálně, poté se k tomuto proudu přidaly firmy, které ovšem nabízely převážně volná díla či knihy, jejichž autorům vypršela autorská práva. Poté se přidali autoři, jejichž knihy nakladatelé odmítli vydat, a tak poskytli svá díla on-line.<br />
 +
 
V roce 1998 dostala první e-kniha své [[ISBN]], začal prodej e-knih na CD a vznikly první elektronické čtečky knih Rocket ebook a SoftBook. Prvními nezávislými stránkami vydávajícími e-knihy se staly Ereader.com a Ereads.com. Americké knihovny začaly nabízet e-knihy na svých stránkách už v roce 1998, nicméně bez možnosti stažení. Mezi převládající žánry opět patřily odborné, technické a vědecké publikace.<br />
 
V roce 1998 dostala první e-kniha své [[ISBN]], začal prodej e-knih na CD a vznikly první elektronické čtečky knih Rocket ebook a SoftBook. Prvními nezávislými stránkami vydávajícími e-knihy se staly Ereader.com a Ereads.com. Americké knihovny začaly nabízet e-knihy na svých stránkách už v roce 1998, nicméně bez možnosti stažení. Mezi převládající žánry opět patřily odborné, technické a vědecké publikace.<br />
V roce 2000 dal americký spisovatel Stephen King k dispozici on-line svou knihu Riding the Bullet, ovšem číst ji šlo pouze na počítači. Od roku 2003 nabízejí k volnému stáhnutí populární beletrii jako tzv. e-půjčování knih. Podle průzkumu z roku 2010 nabízí 66 % amerických knihoven e-půjčování, proto je rok 2010 považován za bod zlomu při šíření elektronických knih.
+
V roce 2000 dal americký spisovatel Stephen King k dispozici on-line svou knihu Riding the Bullet, ovšem číst ji šlo pouze na počítači. Od roku 2003 nabízejí k volnému stáhnutí populární beletrii jako tzv. e-půjčování knih. Podle průzkumu z roku 2010 nabízí 66 % amerických knihoven e-půjčování, proto je rok 2010 považován za bod zlomu při šíření elektronických knih.<ref>E-book. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook</ref>
  
 
==Formáty==
 
==Formáty==

Verze z 20. 4. 2015, 13:04

Elektronická kniha (e-kniha, e-book, electronic book) je "kniha v digitální podobě, tedy vytvořená v počítači (tzv. born digital) nebo vzniklá digitalizací tištěného dokumentu. Je možné ji číst buď online nebo offline (tj. ve čtecím zařízení, např. ve čtečce elektronických knih, tabletu, mobilním telefonu)."[1] Pojem elektronická kniha se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné knihy. E-kniha je pak soubor v určitém digitálním formátu, který kromě textu knihy samotné obsahuje také další přidané údaje, tzv. metadata (zabezpečení, autor…).

Ve světě tisku se slovo kniha používá nejen k popisu obsahu, ale i média. V digitálním světě se e-knihou rozumí jen obsah. Tak to bylo alespoň zamýšleno. Bohužel se spojení těchto dvou pojmů přeneslo z tiskařství i do digitální terminologie, a proto si mnoho lidí doteď plete pojem e-kniha se čtečkou.

Historie

Se vznikem elektronických knih je úzce spojen projekt Gutenberg. Jeho zakladatel Michael S. Hart vytvořil první e-knihu tím, že na počítači přepsal Deklaraci nezávislosti Spojených států. V roce 1971 založil projekt Gutenberg a snažil se digitalizovat, archivovat a distribuovat další kulturní díla. V roce 1993 pak vytvořil Zahur Klemath Zapata první program na čtení digitálních knih. V roce 1994 začaly s prodejem e-knih webové stránky Bibliobytes. Od roku 1995 se e-knihy prodávaly i přes stránky DigitalBooks, zatímco Amazon začal přes internet prodávat fyzické kopie. V roce 1996 dosáhl Gutenberg 1 000 děl, cílem je 1 000 000. V současnosti je díky projektu Gutenberg, jeho partnerům a pobočkám k dispozici přes 100 000 e-knih zcela zdarma.[2]

Nejprve se elektronické knihy zaměřovaly pouze na obory související s počítači, například různé příručky pro hardware. S rozvojem internetu bylo čím dál snadnější elektronické knihy přenášet, už k tomu nepotřebovaly hmotné nosiče. Trh se tříštil nejednotností formátu a menším trhem čtenářů elektronických knih. Převahu získávala firma Adobe s formátem PDF. Nejdříve se knihy v elektronickém formátu šířily hlavně nelegálně, poté se k tomuto proudu přidaly firmy, které ovšem nabízely převážně volná díla či knihy, jejichž autorům vypršela autorská práva. Poté se přidali autoři, jejichž knihy nakladatelé odmítli vydat, a tak poskytli svá díla on-line.

V roce 1998 dostala první e-kniha své ISBN, začal prodej e-knih na CD a vznikly první elektronické čtečky knih Rocket ebook a SoftBook. Prvními nezávislými stránkami vydávajícími e-knihy se staly Ereader.com a Ereads.com. Americké knihovny začaly nabízet e-knihy na svých stránkách už v roce 1998, nicméně bez možnosti stažení. Mezi převládající žánry opět patřily odborné, technické a vědecké publikace.
V roce 2000 dal americký spisovatel Stephen King k dispozici on-line svou knihu Riding the Bullet, ovšem číst ji šlo pouze na počítači. Od roku 2003 nabízejí k volnému stáhnutí populární beletrii jako tzv. e-půjčování knih. Podle průzkumu z roku 2010 nabízí 66 % amerických knihoven e-půjčování, proto je rok 2010 považován za bod zlomu při šíření elektronických knih.[3]

Formáty

E-knihy jsou dostupné v různých formátech. Nejpoužívanější jsou tyto:

ePub – knižní formát založený na standardu IDPF (The International Digital Publishing Forum ). Byl vyvinut speciálně pro potřeby zobrazení na mobilních zařízeních disponujících výrazně menším displejem, než je monitor počítače. Epub dokáže text zobrazený na menších displejích dynamicky upravit tak, že výsledné uspořádání textu a obrázků je vždy správné a pohodlně se čte. Podporuje obrázky, styly, fonty. Vznikl díky snaze o vytvoření univerzálního formátu, ve kterém by se e-knihy prodávaly

mobi/kindle/prc – mobi je pokročilejší varianta formátu PDB a knižní formát požívaný firmou Amazon, nabízí možnosti zvýraznění, formátování textu a možnost ochrany obsahu. Tento formát podporuje mnoho čteček vč. Kindle a většina mobilních zařízení (smartphone/iPhone/java).

pdf – formát hodící se spíše pro čtení na note-/netbooku, nicméně podporuje ho většina čteček i mobilních zařízení. Lze jej chránit podobně je ePub pomocí DRM firmy ADOBE. Nevýhodou tohoto formátu je, že se při zvětšování/zmenšování textu mění sazba a odstavce se rozpadají, nebo se nezobrazuje celý odstavec na stránce a čtení je nepohodlné.

Mezi další používané formáty patří TXT, tedy jednoduchý text, který můžeme napsat v kterémkoli textovém editoru, DOC, HTML, obrázkové formáty jako JPG a GIF, nebo formáty přímo vytvořené daným prodejcem e-knih.

Pirátství e-knih

Knihy byly obětí pirátství a tedy porušování autorských práv od doby, kdy vznikl způsob jak je dostat do digitální podoby, ať už přepsáním, nebo naskenováním. Při skenování velmi pomohla nová technologie optical character recognition. Z kopie knihy se vytrhne hřbet a stránky se naskenují a OCR se použije k tomu, aby proměnil naskenovaný obraz v soubor s textem. Technologie OCR ovšem není 100% přesná, a tak je text potřeba zkontrolovat. Korektura je časově nejnáročnější část tohoto procesu a trvá často desítky hodin.
Se vznikem e-knih se práce zjednodušila a pro sdílení stačí koupit kopii e-knihy a vypnout u ní její ochranný software, neboli DRM. U knih, které vyjdou jen v tištěné podobě a je po nich na internetu poptávka, je nicméně stále potřeba použít skeneru.
Na rozdíl od hudebního souboru, který většinou není menší než několik megabajtů, e-kniha zabírá obvykle jen několik set kilobajtů. Znamená to, že při stažení stejného množství dat, řekněme 1 GB, budeme mít jeden nebo dva filmy v horší kvalitě, tři až čtyři díly oblíbeného seriálu, několik set hudebních souborů mp3 (nebo několik desítek, pokud dáváme přednost kvalitnějšímu formátu FLAC) nebo tisíce e-knih. Během několika minut tedy můžeme velmi snadno získat celé knihovny e-knih, přičemž v těchto knihovnách bývají pro lepší komfort všechny e-knihy v několika formátech a bez DRM.

Ochrana e-knih

DRM - DRM (správa digitálních práv) se používá pro zabezpečení obsahu digitálních médií. Pro nakladatele je možnost kontroly pomocí DRM jednou z výhod e-knih, u tištěných knih je totiž taková kontrola nemožná. Každý nakladatel může mít DRM nastavenou odlišně. Je možné zakázat kopírování e-knihy, nebo povolit jen určitý počet kopií, zakázat čtení nahlas, což je služba, kterou nabízí například formát mobi od Amazonu, zakázat tisknutí, nebo povolit vytisknutí jen určitého počtu stran, zakázat vpisování poznámek do textu, nebo zvýrazňování textu. Také je možné zakázat přenášení z přístroje na přístroj. DRM tedy může čtenáři vzít většinu z výhod e-knih. Na každou DRM ochranu je ale do pár dnů vytvořen program, který dokáže DRM vypnout. Když hacker kód DRM prolomí, může si s dokumentem dělat, co chce.

Sociální DRM - Prodaný exemplář e-knihy se označí identifikačními údaji čtenáře, takže když se kopie dostane na internet, lze ihned zjistit, od koho pochází. Ke koupi e-knih se sociálním DRM je třeba podstoupit podrobnou registraci. K té může být potřeba například číslo občanského průkazu (v Čechách) nebo aktivace dopisem zaslaným na poštovní adresu.

Odkazy

Reference

  1. Celbová, Ludmila, Havlová, Jaroslava. Elektronická kniha. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000866&local_base=KTD.
  2. Project Gutenberg [online]. 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: https://www.gutenberg.org/
  3. E-book. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook

Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

digitalizace, autorské právo, e-knihy