Popište principy vědecké komunikace, včetně typologie vědeckých publikací, principů recenzního řízení, Open Access

Vědeckou komunikací se rozumí přenos, sdělování, výměna tzv. vědeckých informací. V kontextu informační vědy se jedná o druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého výzkumu a je hlavním předmětem zkoumání pomocí scientometrických metod. Jedná se o výstupy vědeckého bádání v podobě monografií, článků v odborných periodikách, příspěvků ve sbornících, reportů apod. Základní jednotkou je většinou odborný článek, pomocí něhož se v online bibliografických databázích vypočítává například Impact factor jako ukazatel prestiže konkrétního časopisu nebo H-index, indikátor citovanosti konkrétního autora či autorského týmu.

Vlastnosti vědeckých informací pro správné pochopení vědecké komunikace. Těmito vlastnostmi se vědecké informace odlišují od ostatních druhů sociální komunikace:

1. Přesnost
2. Objektivnost
3. Pravdivost
4. Platnost
5. Jednoznačnost
6. Účelnost
7. Společenská hodnota
8. Stárnutí informace – snižování hodnoty v závislosti na čase
9. Sémantická povaha – zachycené smysluplným souborem znaků
10. Nezávislost na jazyku a nosiči – tentýž obsah má různé formy
11. Specifická forma komunikace, vlastní vzory
12. Kumulativnost – možnost redukce
13. Nezávislost na tvůrcích
14. Neaditivnost
15. Nekomutativnost
16. Neasociativnost

Otázky etiky ve výzkumu

• Anonymita / zacházení s důvěrnými informacemi
• Volba otázek
• Likvidace výzkumných dat
• Plagiátorství
• Falsifikace
• Svoboda odmítnutí
• Informovaný souhlas

Typologie vědeckých publikací

1. Článek

• Původní článek
• Přehledový článek
• Kazuistika
• Souborný referát

1. Bibliografie
2. Kniha
3. Recenze
4. Studie
5. Disertace
6. Patent
7. Proceedings
8. Zpráva

Informační prameny dělíme na:

• Primární (obsahují vlastní informaci)
• Sekundární záznamy o existujících primárních pramenech
• Terciární – bibliografie bibliografií, soupisy sekundárních pramenů

Recenzní řízení

Recenzní řízení je proces, kdy odborníci kriticky hodnotí vědeckou práci před jejím vydáním, posuzují, zda odpovídá standardům, a posléze autor/autoři na základě připomínek posuzovatelů (recenzentů) upraví svou práci do konečné podoby, která se zveřejní.

Základní rozdělení

• Otevřené recenzní řízení - autoři jsou informováni o jménech posuzovatelů a také recenzenti znají totožnost autora (popř. autorů) článku. Například časopis ProInflow.
• Anonymní recenzní řízení - recenzenti neznají autory textu a naopak. Například časopis Národopisná revue.

Každá redakce odborného časopisu publikuje podmínky recenzního řízení (zpravidla online), kde deklaruje typ řízení, formální požadavky a průběh řízení.

Open Access

Open Access, česky Otevřený přístup je model vědecké komunikace, jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům vědy a výzkumu prostřednictvím Internetu. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým informacím; Open Access není označení pro obchodní model, druh licence ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.

Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování bezplatně, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.

Výhody Open Access

• Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.
• Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací.
• Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji.
• Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu digitální propasti.
• OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).
• OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.
• Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže.

Nevýhody Open Access

• Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.
• Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy.
• Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.
• Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.
• Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují metadatové standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích OAI-PMH aj.