Popište principy vědecké komunikace, včetně typologie vědeckých publikací, principů recenzního řízení, Open Access: Porovnání verzí

(Založení stránky)
 
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Typy článků
+
'''Vědeckou komunikací''' se rozumí přenos, sdělování, výměna tzv. vědeckých informací. V kontextu informační vědy se jedná o druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého výzkumu a je hlavním předmětem zkoumání pomocí [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrických metod]]. Jedná se o výstupy vědeckého bádání v podobě monografií, článků v odborných periodikách, příspěvků ve sbornících, reportů apod. Základní jednotkou je většinou odborný článek, pomocí něhož se v online bibliografických databázích vypočítává například [[Impact factor]] jako ukazatel prestiže konkrétního časopisu nebo [[H-index]], indikátor citovanosti konkrétního autora či autorského týmu.<ref>JONÁK, Zdeněk. Vědecká informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000495&local_base=KTD.</ref>
−
# Původní článek
+
 
−
# Přehledový článek
+
Vlastnosti vědeckých informací pro správné pochopení vědecké komunikace. Těmito vlastnostmi se vědecké informace odlišují od ostatních druhů sociální komunikace:
−
# Kazuistika
+
 
−
# Souborný referát
+
# Přesnost
 +
# Objektivnost
 +
# Pravdivost
 +
# Platnost
 +
# Jednoznačnost
 +
# Účelnost
 +
# Společenská hodnota
 +
# Stárnutí informace – snižování hodnoty v závislosti na čase
 +
# Sémantická povaha – zachycené smysluplným souborem znaků
 +
# Nezávislost na jazyku a nosiči – tentýž obsah má různé formy
 +
# Specifická forma komunikace, vlastní vzory
 +
# Kumulativnost – možnost redukce
 +
# Nezávislost na tvůrcích
 +
# Neaditivnost
 +
# Nekomutativnost
 +
# Neasociativnost
 +
 
 +
=== Otázky [[Etika informačního specialisty|'''etiky''']] ve výzkumu ===
 +
* Anonymita / zacházení s důvěrnými informacemi
 +
* Volba otázek
 +
* Likvidace výzkumných dat
 +
* Plagiátorství
 +
* Falsifikace
 +
* Svoboda odmítnutí
 +
* Informovaný souhlas
 +
 
 +
==Typologie vědeckých publikací==
 +
 
 +
# Článek
 +
## Původní článek
 +
## Přehledový článek
 +
## Kazuistika
 +
## Souborný referát
 +
# Bibliografie
 +
# Kniha
 +
# Recenze
 +
# Studie
 +
# Disertace
 +
# Patent
 +
# Proceedings
 +
# Zpráva
 +
 
 +
Informační prameny dělíme na:
 +
* Primární (obsahují vlastní informaci)
 +
* Sekundární záznamy o existujících primárních pramenech
 +
* Terciární – bibliografie bibliografií, soupisy sekundárních pramenů
  
 
==[[Recenzní řízení]]==
 
==[[Recenzní řízení]]==
  
 
'''Recenzní řízení''' je proces, kdy odborníci kriticky hodnotí vědeckou práci před jejím vydáním, posuzují, zda odpovídá standardům, a posléze autor/autoři na základě připomínek posuzovatelů (recenzentů) upraví svou práci do konečné podoby, která se zveřejní.
 
'''Recenzní řízení''' je proces, kdy odborníci kriticky hodnotí vědeckou práci před jejím vydáním, posuzují, zda odpovídá standardům, a posléze autor/autoři na základě připomínek posuzovatelů (recenzentů) upraví svou práci do konečné podoby, která se zveřejní.
 +
 +
==='''Základní rozdělení'''===
 +
*'''Otevřené recenzní řízení''' - autoři jsou informováni o jménech posuzovatelů a také recenzenti znají totožnost autora (popř. autorů) článku. Například časopis ProInflow<ref><i>Pro Inflow Časopis pro informační vědy</i> [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-01-20]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz</ref>.
 +
* '''Anonymní recenzní řízení''' - recenzenti neznají autory textu a naopak. Například časopis Národopisná revue. <ref><i>Národopisná revue.</i> Strážnice: Ústav lidové kultury, 2015. ISSN 0862-8351. Dostupné z: http://revue.nulk.cz</ref>
 +
 +
Každá redakce odborného časopisu publikuje podmínky recenzního řízení (zpravidla online), kde deklaruje typ řízení, formální požadavky a průběh řízení.
 +
 +
==[[Open Access]]==
 +
 +
'''Open Access, česky Otevřený přístup''' je model [[Komunikace ve vědě a výzkumu|vědecké komunikace]], jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům vědy a výzkumu prostřednictvím [[Internet|Internetu]]. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým [[Informace|informacím]]; Open Access není označení pro obchodní model, druh [[Licence|licence]] ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.
 +
 +
Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování <b>bezplatně</b>, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě [[Recenzní řízení|recenzované]] vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, [[Preprint|preprinty]] nebo [[Postprint|postprinty]], dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.<ref><i>Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu</i>. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm</ref>
 +
 +
==='''Výhody Open Access'''===
 +
* Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.
 +
* Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací.
 +
* Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji.
 +
* Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu [[Digitální propast|digitální propasti]].
 +
* OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).
 +
* OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.
 +
* Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže.
 +
 +
==='''Nevýhody Open Access'''===
 +
* Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.
 +
* Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy.
 +
* Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.
 +
* Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.
 +
* Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují [[Metadata|metadatové]] standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích [[OAI-PMH]] aj.
 +
 +
==Zdroje==
 +
===Reference===
 +
<references />
 +
 +
===Související články===
 +
 +
===Klíčová slova===
  
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Aktuální verze z 7. 7. 2016, 09:59

Vědeckou komunikací se rozumí přenos, sdělování, výměna tzv. vědeckých informací. V kontextu informační vědy se jedná o druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého výzkumu a je hlavním předmětem zkoumání pomocí scientometrických metod. Jedná se o výstupy vědeckého bádání v podobě monografií, článků v odborných periodikách, příspěvků ve sbornících, reportů apod. Základní jednotkou je většinou odborný článek, pomocí něhož se v online bibliografických databázích vypočítává například Impact factor jako ukazatel prestiže konkrétního časopisu nebo H-index, indikátor citovanosti konkrétního autora či autorského týmu.[1]

Vlastnosti vědeckých informací pro správné pochopení vědecké komunikace. Těmito vlastnostmi se vědecké informace odlišují od ostatních druhů sociální komunikace:

  1. Přesnost
  2. Objektivnost
  3. Pravdivost
  4. Platnost
  5. Jednoznačnost
  6. Účelnost
  7. Společenská hodnota
  8. Stárnutí informace – snižování hodnoty v závislosti na čase
  9. Sémantická povaha – zachycené smysluplným souborem znaků
  10. Nezávislost na jazyku a nosiči – tentýž obsah má různé formy
  11. Specifická forma komunikace, vlastní vzory
  12. Kumulativnost – možnost redukce
  13. Nezávislost na tvůrcích
  14. Neaditivnost
  15. Nekomutativnost
  16. Neasociativnost

Otázky etiky ve výzkumu

  • Anonymita / zacházení s důvěrnými informacemi
  • Volba otázek
  • Likvidace výzkumných dat
  • Plagiátorství
  • Falsifikace
  • Svoboda odmítnutí
  • Informovaný souhlas

Typologie vědeckých publikací

  1. Článek
    1. Původní článek
    2. Přehledový článek
    3. Kazuistika
    4. Souborný referát
  2. Bibliografie
  3. Kniha
  4. Recenze
  5. Studie
  6. Disertace
  7. Patent
  8. Proceedings
  9. Zpráva

Informační prameny dělíme na:

  • Primární (obsahují vlastní informaci)
  • Sekundární záznamy o existujících primárních pramenech
  • Terciární – bibliografie bibliografií, soupisy sekundárních pramenů

Recenzní řízení

Recenzní řízení je proces, kdy odborníci kriticky hodnotí vědeckou práci před jejím vydáním, posuzují, zda odpovídá standardům, a posléze autor/autoři na základě připomínek posuzovatelů (recenzentů) upraví svou práci do konečné podoby, která se zveřejní.

Základní rozdělení

  • Otevřené recenzní řízení - autoři jsou informováni o jménech posuzovatelů a také recenzenti znají totožnost autora (popř. autorů) článku. Například časopis ProInflow[2].
  • Anonymní recenzní řízení - recenzenti neznají autory textu a naopak. Například časopis Národopisná revue. [3]

Každá redakce odborného časopisu publikuje podmínky recenzního řízení (zpravidla online), kde deklaruje typ řízení, formální požadavky a průběh řízení.

Open Access

Open Access, česky Otevřený přístup je model vědecké komunikace, jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům vědy a výzkumu prostřednictvím Internetu. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým informacím; Open Access není označení pro obchodní model, druh licence ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.

Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování bezplatně, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.[4]

Výhody Open Access

  • Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.
  • Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací.
  • Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji.
  • Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu digitální propasti.
  • OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).
  • OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.
  • Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže.

Nevýhody Open Access

  • Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.
  • Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy.
  • Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.
  • Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.
  • Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují metadatové standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích OAI-PMH aj.

Zdroje

Reference

  1. ↑ JONÁK, Zdeněk. Vědecká informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000495&local_base=KTD.
  2. ↑ Pro Inflow Časopis pro informační vědy [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-01-20]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz
  3. ↑ Národopisná revue. Strážnice: Ústav lidové kultury, 2015. ISSN 0862-8351. Dostupné z: http://revue.nulk.cz
  4. ↑ Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm

Související články

Klíčová slova

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popište_principy_vědecké_komunikace,_včetně_typologie_vědeckých_publikací,_principů_recenzního_řízení,_Open_Access&oldid=36792“