Vývojová diagnostika: Porovnání verzí

Řádek 145: Řádek 145:
 
**** '''zkouška vědomostí předškolních dětí Zdeňka Matějčka a Marie Vágnerové'''<ref name=":1" />
 
**** '''zkouška vědomostí předškolních dětí Zdeňka Matějčka a Marie Vágnerové'''<ref name=":1" />
 
* '''<u>Testy osobnosti</u>'''
 
* '''<u>Testy osobnosti</u>'''
**  
+
** zjišťují podobu osobnostních charakteristik jedince s ohledem na to, jak běžně (v průměru či normě) vypadají příslušné osobnostní charakteristiky jedinců v příslušné vývojové fázi, resp. v příslušném věku
 +
** tento údaj může být následně srovnáván s aktuálními sociálními normami a může být případně identifikována určitá osobnostní odchylka, patologie
 +
** A) <u>Osobnostní dotazníky</u>
 +
*** a) jednodimenzionální
 +
**** zjišťující specifika jedné dimenze, aspektu či složek osobnosti (např. úzkostnosti, depresivity); také se mohou týkat oblastí sociálního života (např. míry sociální akceptace)
 +
***** '''Škála manifestní úzkosti'''
 +
***** '''Children´s Depression Inventory''' (CDI)
 +
***** '''Bernský dotazník subjektivní pohody'''
 +
***** '''Dotazník sebepojetí a školní úspěšnosti dětí'''
 +
***** '''Dotazník sociální akceptace'''
 +
***** '''Bellův dotazník přizpůsobivosti'''
 +
*** b) vícedimenzionální
 +
**** zjišťují specifika více dimenzí, aspektů či složek osobnosti
 +
***** '''Cattelův osobnostní dotazník pro mládež''' (HSPQ, High School Personality Questionnaire)
 +
** B) <u>Projektivní testy</u>
 +
***  
 
* '''<u>Kresebné testy</u>'''
 
* '''<u>Kresebné testy</u>'''
 
*  
 
*  
Řádek 165: Řádek 180:
 
* childcare-2-developmental-theorists.wikia.com/wiki/Arnold_Gesell
 
* childcare-2-developmental-theorists.wikia.com/wiki/Arnold_Gesell
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
psychodiagnostika dětí, vývojové škály, Thomas Brazelton, Arnold Gesell, Alfréd Binet, Théodor Simon
+
klinické metody, testové metody, psychodiagnostika dětí, vývojové škály, Thomas Brazelton, Arnold Gesell, Alfréd Binet, Théodor Simon, výkonové testy, testy osobnosti, osobnostní dotazníky, projektivní testy

Verze z 29. 10. 2016, 20:55

Vývojová diagnostika představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak celkové úrovně vývoje daného jedince a jednak také stupně vývoje jeho jednotlivých psychických funkcí, schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.[1]

Metody vývojové diagnostiky

Základní dělení, základní výhody a nevýhody daných druhů metod

  • Klinické
    Možná podoba psychodiagnostického vyšetření
    • pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza stop činnosti
    • výhody:
      • umožňují komplexnější poznání daného jedince
      • slouží jako vhodná - doplňující a rozšiřující podpora testových metod
    • nevýhody:
      • nejsou standardizované
        • zprav. nejsou stanoveny jednotné postupy a přesná pravidla pro jejich administraci a vyhodnocování
        • neexistují pro jejich výsledky normy, na základě nichž by bylo možné výsledek jedince srovnat s výsledky určité širší populace jedinců
        • jsou více závislé na subjektivním zkreslení diagnostikujícího pozorovatele[2]
  • Testové
    • jednotlivé psychologické testy - viz níže seznam zásadních testů v rámci vývojové diagnostiky
    • výhody:
      • jsou standardizované
        • jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci
        • jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tou je nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u daného jedince s tím, jaké jsou "normální", resp. běžné či nejtypičtější výsledky v rámci dané širší populace jedinců
        • jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu
    • nevýhody:
      • jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti opět pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení)[2]

Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky

  • Vývojové škály
    • užití - používá se pro ranou diagnostiku psychického vývoje (a to celkového psychického vývoje), konkrétně diagnostiku dětí do 3 let (novorozenců, kojenců a batolat)
    • funkce - slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity CNS, zejm. neuromotorické zralosti dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...) ještě nejsou u dětí v uvedeném věku dostatečně diferencovány; také slouží pro získání informací o emocionální stabilitě dítěte (zejm. jeho dráždivosti a frustrační toleranci), podobě jeho sociálního chování a též podobě jeho řečovém vývoji[3]
    • oblast aplikace - ve výchovném poradenství, při podezření na vývojové poruchy, při posuzování dětí pro jejich svěření do adopce, pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech
    • některá specifika vyšetření dítěte ve velmi útlém věku:[1]
      • nutno brát v úvahu aktuální fyzický stav dítěte; musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace
      • nutno se dítěti výrazněji přizpůsobovat - diagnostika poté probíhá zprav. za méně standardních podmínek (např. s dítětem v průběhu vyšetření ležíme na koberci)
      • na vyšetření je zprav. přítomen rodič či jiný pečovatel
      • u dítěte ve věku kolem 2 - 3 let, tj. v oddobí prvního vzdoru a počátků formování identity vlastního jáství, se může objevovat výrazný negativismus, a tedy tendence všechny úkoly zadávané v rámci diangostiky odmítat. Je poté zprav. vhodné na dítě nevyvíjet další nátlak, neboť by to vedlo pouze k nárůstu jeho odporu. Naopak je na místě zaujmout kooperativní přístup a diagnostiku představit a nabídnout dítěti jako určitou formu hry a podpořit tak jeho motivovanost k její realizaci. Hravá forma vyšetření je celkově doporučována u o psychodiagnostiky dětí.[1]
    • A) Novorozenecké škály
      • hrají významnou roli při zachycovní potenciálních poruch ve vývoji v jejich co nejčasnějším stádiu; v případě pozitivního nálezu
      • Brazeltonova neonatální škála (NBAS = Brazelton Neonatal Behavioral Assessment Scale), 1973
        • autor - Thomas Berry Brazelton (*1918) = americký pediatr, dětský psychiatr
        • hodnocené oblasti:
          • 1. interakční chování (např. míra reaktivity na sociálního patnera, na zrakové a sluchové podněty)
          • 2. motorika (např. schopnost udržet přiměřený svalový tonus, do příslušné míry kontrolovat své motorické projevy)
          • 3. behaviorální stabilita (zejm. míra stability, resp. lability neurobehaviorálních stavů po rozrušení - do jaké míry je dítě dráždivé a následně uklidnitelné)
            • jednotlivé neurobehaviorální stavy rozlišované u novorozence dle Brazeltona:
              • 1 - klidný spánek bez očních pohybů
              • 2 - REM spánek
              • 3 - dřímota či klimbání či usínání
              • 4 - klidné bdění
              • 5 - neklidné bdění s otevřenýma očima a motorickou aktivitou
              • 6 - křik či pláč
          • 4. fyziologiká stabilita (intenzita fyziologických reakcí na stres - např. množství třesů, přítomnost a charakter změn barvy kůže)
      • Neurobehaviorální hodnocení nedonošeného dítěte dle Kornerové
        • použitelné od 32. týdne od početí
    • B) Škály pro děti kojeneckého a batolecího věku
      • Gesellovy vývojové škály, 20. léta 20. stol.
        • autor - Arnold Gesell (1880 -- 1961) = americký psycholog a pediatr; z jeho pohledu hlavním faktorem podporujícím proces vývoje biologické zrání organismu; formuloval několik základních zákonitostí či principů raného vývoje lidského jedince (pricip vývojového gradientu, princip střídavého proplétání antagonistických neuromotorických funkcí, princip funkční asymetrie, princip individualizace, princip autoregulace)[4]
        • nejstarší a nejznámější vývojové škály
        • pro děti od 1 měsíce do 3 let[1]
        • hodnoccené oblasti:
          • 1. adaptivní chování
            • v kojeneckém věku - mj. vývoj zrakového vnímání, schopnost koordinace oko-ruka
            • v batolecím věku - mj. obratnost při manipulaci s předměty)
            • ve vyšším věku koreluje s inteligence
          • 2. hrubá motorika (tj. motorika, resp. motorická koordinace větších svalových skupin, a tedy větších tělesných partií)
            • v kojeneckém věku - mj. vhodnost zaujímání polohy, ovládání hlavičky, sezení, lezení, počátky chůze
            • v batolecím věku - mj. stabilita a obratnost chůze, chůze po schodech, běh, skákání
          • 3. jemná motorika (tj motorika ruky) - obratonost při maniulaci s mnoha různými předměty
          • 4. řeč
          • 5. sociální chování - mj. získávání sociálních návyků při krmení, oblékání, udržování hygieny (hygienických návyků); sociální reaktivita - přítomnost úsměvu v náležité situaci, dovednost hrát symbolickou hru[1]
            Arnold Gesell
      • Kleinkindertest Bühlerové-Hertzerové, 1932
        • druhý nejstarší vývjová škála; někdy užívaná
        • pro děti od narození do cca 5,9 let[1]
      • Škála Nancy Bayleyové, 1983
        • v současnosti nejrozšířenější, nejužívanější
        • pro děti od 1 měsíce do 3,6 let[1]
        • části škály, a tedy hodnocené oblasti:
          • mentální stupnice - hodnoceno adaptivní (resp. adaptivita) chování, řeč, částečně podoba sociálního chování
          • motorická stupnice - hodnoceny hrubá a jemná motorika
          • záznam o chování dítěte - kvalitativní hodnocení s ohlede na míru aktivity, zájmu, energie, sociálního příklonu u dítěte,...
          • další oblasti nebere v úvahu, považuje je za dosud (totiž v daném věkovém rozmezí) málo diferencované
  • Testy schopností či výkonové testy
    • A) Testy širších psychických schopností či funkcí - totiž inteligence
      • Stanford-Binetova zkouška, 1916 a její následné revize a modifikace
        • struně k dějinám vývoje stávající podoby tohoto inteligenčního testu:
          • na počátku 20. stol. ve Francii Alfréd Binet (1857 - 1911, francouzský psycholog) spolu se svým spolupracovníkem Théodorem Simonem (1872 - 1961, francouzský psycholog a psychiatr) zkoumali vývojové odchylky dětí, zejména mentální retardace a děti s těmito poruchami
          • jejich cílem v rámci tohoto zkoumání bylo najít způsob, jak odhalit a identifikovat málo nadané děti, kterým by nebylo běžné školní vzdělávání ku prospěchu a pro něž by naopak mohlo být vhodnější přeřazení do speciálních škol
          • vytvořili společně první použitelný test inteligence Binetův-Simonův inteligenční test (S-B test), 1905[5]; ten se proti dosavadním psychologickým testům zájímal nikoliv pouze o dílčí psychické funkce, ale o všeobecnou intelektovou schopnost jedince (či mentální přizpůsobivost) neboli inteligeni; jeho úlohy totiž zkoumaly především schopnost logicky uvažovat, řešit problémy a vhodným a efektivním způsobem uplatňovat percepčně-motorické dovednosti
          • test byl přijat s velkým zájmem a rychle se rozšířil
          • v prvním desetiletí 20. stol. v USA tento test následně zrevidoval Lewis Madison Therman (1877 - 1956, americký psycholog působící na Stanfordově univerzitě) - tato I. revize Binetova-Simonova testu se nazývala stanfordská Binetova inteligenční škála či Stanford-Binetova zkouška (1916)
            • přepracoval a upravil položky původního testu
            • standardizoval původní test pro americké školáky - administroval jej tisícům amerických školáků a vypracoval tak pro něj vývojové normy a stanovil přesné pokyny k jeho administraci
            • pro vyjádření výsledku prvně použil IQ (inteligenční kvocient) = podíl mentálního věku (daného počtem správných odpovědí) a chrologického věku
          • L. M. Therman posléze ve 30. letech se svojí studentkou a následně kolegyní Maud Merrill vytvořil II. revizi tohoto testu - nazývanu test Therman-Merrill II či zkráceně Therman-Merrill II (1937)
          • tento test byl revidován ještě na začátku 60. let coby již III. revize - nazývaná Therman-Merrill III (1960); tato podoba testu je přitom dnes v různých dalších případných revizích a modifikacích užívána dodnes
        • hodnocené oblasti:
          • pro každou z nich jsou v testu přítomny subtesty, které se liší dle dané věkové kategorie (tyto věkové kategorie jsou vyčleněny v rozmezí 5 až 15/16 let)
          • 1. verbální myšlení - úkolem je např. definovat slova; pojmenovávat obrázky; identifikovat absudní obrázek (např. obrázek jídla, které si vyobrazená osooba hází na hlavu místo do pusy) či je úkolem (u vyšší věkové kategorie) určit, co mají dve věci společného,...
          • 2. abstraktně-vizuální myšlení - úkolem je např. vkládat geometrické tvary do desky či (u vyšší věkové kategorie) obkreslovat tvary
          • 3. kvantitativn myšlení- úkolem je např. řešit určité základní počty či (u vyšší věkové kategorie) doplňovat číselné řady či (u ještě vyšší věkové kategorie) řešit rovnice
          • 4. krátkodobá paměť - úkolem je např. si zapamtovat korálky (různých tvarů a barev) či (u vyšší věkové kategorie) si zapamtovat věty či (u ještě vyšší věkové kategorie) si zapamtovat čísla
      • Škála McCartyhové, 1972
        • pro děti od 2,5 do 8 let => zejména tedy pro děti předškolního věku
        • hodnocené oblasti:
          • 1. verbální dovednosti
          • 2. percepčně-performativní dovednosti - úkolem je např. stavět kostky, tvořit skládanky
          • 3. početní dovednosti
          • 4. paměťové dovednosti
          • 5. motorické dovednosti - hrubá i jemná motorika
      • Wechslerovy testy inteligence
        • inteligence je zde pojímána šířeji - nezahrnuje pouze intelektové faktory (totiž schopnost uvažovat logicky a v abstraktních pojmech, schonost zůdovdňovat, schopnost se přizpůsobovat vnějšímu prostředí za užití myšlení, schopnost účinnně řeišt (nové/obtížné) problémy, schopnost učit se ze zkušenosti,...) + navíc také zahrnuje některé osobnostní rysy jako např. vytrvalost, pečlivost[1]
        • první verze testu - Wechsler-Bellevu (1939, tj. o více než 30 let později než Stanford-Binetova zkouška)
          • pro děti od 10 let a dospělé[1]
          • tato původní verze testu byla posléze v 50. letech revidována coby WAIS (Wechsler Adult Intelligence Scale), 1955
            • v Čechách byla posléze vytvořena modifikace tohoto testu coby WAIS-R - částečně standardizován na českou, a to dospělou populaci
          • k této původní verzi testu byla také vytvořena její modifikace pro děti coby WISC (Wechsler Intelligence Scale for Children), 1949
            • v Čechách byla posléze vytvořena modifikace tohoto testu coby PDW (Pražšký dětský Wechsler), 1973
      • Ravenovy testy inteligence
        • ve verzi pro děti coby Barevné progresivní matice, 1949
          • pro děti od 5 do 11 let[1]
      • Kaufmannův ABC test, 1983
        • pro děti od 2,5 do 12,5 let[1]
    • B) Testy dílčích psychickýc schopností či funkcí
      • 1) testy percepce
        • a) zrakové
          • Edfeldtův reverzní test[1]
            • funkce - pro zmapování zrakové percepční zralosti - totiž zjištění toho, nakolik je dítě připraveno se začit učit číst (např. a mj. nakolik je schopno rozlišovat zrcadlové tvary)
        • b) sluchové
          • Zkouška sluchové diferenciace Wepmana a Zdeňka Matějčka[1]
            • mezi jejími úlohami např. rozlišování reálných a nesmyslných slov
      • 2) testy pozornosti
        • Test cesty (TMT, Trail making test)[1]
          • úkolem diagnostikovaného jedince je kreslit čáru (jakoby "cestu") a tou spojovat v první fázi jednotlivá čísla od nejmenšího po největší, přičemž tato čísla jsou různě rozmístěna po podnětovém materiálu; ve druhé fázi je úkolem takto spojovat střídavě čísla a písmena, přičemž s čísly je třeba stále postupovat od nejmenšího po největší a s písmeny dle abecedního pořadí (jedinec tedy kreslí čáru od 1 k A, od A ke 2, od 2 k B,...)
      • 3) testy paměti
        • Rey-Osterriethova komplexní figura[1]
          • úkolem diagnostikovaného jedince je nejprve podle předlohy obkreslit složitý obrazec a následně si po několika minutách znovu na obrazec rozpomenout a nakreslit jej již bez předlohy
          • testována je neverbální, zejména vizuální paměť
      • 4) testy motorických schopností a laterality
        • zkouška laterality Zdeňka Matějčka a Zdeňka Žlaba[1]
          • funkce - pro zjištění laterality končetin a očí
          • úkolem diagnostikovaného jedince je
      • 5) testy řečových schopností
        • zkouška mluvnických dovedností Zdeňka Žlaba[1]
    • C) Testy vědomostí a dovedností
      • testy školských vědomostí a dovedností (schopnosti rozvinuté v rámci nějaké konkrétní činnosti - např. dovednost číst, psát, počítat; mj. také dovednost řídit auto,...)
        • zkouška vědomostí předškolních dětí Zdeňka Matějčka a Marie Vágnerové[1]
  • Testy osobnosti
    • zjišťují podobu osobnostních charakteristik jedince s ohledem na to, jak běžně (v průměru či normě) vypadají příslušné osobnostní charakteristiky jedinců v příslušné vývojové fázi, resp. v příslušném věku
    • tento údaj může být následně srovnáván s aktuálními sociálními normami a může být případně identifikována určitá osobnostní odchylka, patologie
    • A) Osobnostní dotazníky
      • a) jednodimenzionální
        • zjišťující specifika jedné dimenze, aspektu či složek osobnosti (např. úzkostnosti, depresivity); také se mohou týkat oblastí sociálního života (např. míry sociální akceptace)
          • Škála manifestní úzkosti
          • Children´s Depression Inventory (CDI)
          • Bernský dotazník subjektivní pohody
          • Dotazník sebepojetí a školní úspěšnosti dětí
          • Dotazník sociální akceptace
          • Bellův dotazník přizpůsobivosti
      • b) vícedimenzionální
        • zjišťují specifika více dimenzí, aspektů či složek osobnosti
          • Cattelův osobnostní dotazník pro mládež (HSPQ, High School Personality Questionnaire)
    • B) Projektivní testy
  • Kresebné testy

Odkazy

Reference

  1. 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 1,14 1,15 1,16 1,17 Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
  2. 2,0 2,1 Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
  3. Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.
  4. Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.
  5. Nolen-Hoeksema, S. et al. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.

Literatura

  • Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
  • Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
  • Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.

Další užité zdroje

  • některé informace z přednášek prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc
  • některé informace z přednášek PhDr. Lenky Morávkové Krejčové, Ph.D.

Zdroje obrázků

  • work.chron.com/requirements-child-therapist-16941.html
  • childcare-2-developmental-theorists.wikia.com/wiki/Arnold_Gesell

Klíčová slova

klinické metody, testové metody, psychodiagnostika dětí, vývojové škály, Thomas Brazelton, Arnold Gesell, Alfréd Binet, Théodor Simon, výkonové testy, testy osobnosti, osobnostní dotazníky, projektivní testy