Digitální kurátorství: Porovnání verzí

m
m
Řádek 53: Řádek 53:
  
 
===PLATTER===
 
===PLATTER===
−
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu [[digitální repozitář|digitálního repozitáře]]. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.<ref name="esej" />
+
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu digitálního repozitáře. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.<ref name="esej" />
  
 
==Trendy==
 
==Trendy==

Verze z 13. 2. 2017, 16:46

Digitální kurátorství (digital curation) je soubor činností, které vedou k uchovávání dat a jiných digitálních materiálů a jejich zpřístupnění současným uživatelům i budoucím generacím.[1] V širším pojetí představuje „všechny aktivity zapojené do správy dat od plánu jejich tvorby přes návody na digitalizaci a dokumentaci až po zajištění jejich dostupnosti a připravenosti pro budoucí využití“.[2] [3] Pojem zahrnuje kromě souborů dat také digitalizované fondy v paměťových institucích.[4]

Některé definice popisují digitální kurátorství také jako „udržování a přidávání hodnoty důvěryhodnému jádru digitálních informací pro současné a budoucí použití“[5], nebo jako „správu, ochranu a zhodnocení digitálních výzkumných dat během jejich životního cyklu“[6].[7]


Historické souvislosti

Pojem digitální kurátorství byl poprvé použit v roce 2001 v názvu semináře „Digital Curation: digital archives, libraries and e-science seminar“ o dlouhodobém uchování digitálních informací.[7] Termín navazuje na pojem kurátorství. To představuje nejen ochranu a údržbu sbírek nebo databází, ale také určitou přidanou hodnotu a znalosti. Důvodem k prosazování nového pojmu byla snaha aplikovat klasické kurátorské postupy používané v muzeích a archivech do digitálního prostředí a zároveň je přizpůsobit digitálním artefaktům.[1]

Vymezení pojmu

V literatuře je termín digitální kurátorství často zmiňován spolu s pojmem digitální uchovávání (digital preservation) a je s ním často nesprávně zaměňován. Uchovávání je pouze jedna z mnoha složek kurátorství.[8] Termín je také třeba odlišit od pojmu informační kurátorství (information curation). V digitálním kurátorství se pracuje pouze s digitálními objekty.[9] Digitální kurátorství klade důraz na zachování budoucí použitelnosti digitálních objektů v širším kontextu jejich existence.[7]

Anatomie digitálního kurátorství

DCC Lifecycle Model (Model životního cyklu digitálního kurátorství)

Digital Curation Center (DCC) je přední světová organizace, zabývající se digitálním kurátorstvím.[4][6] DCC vytvořilo model životního cyklu, který slouží jako ilustrační vysokoúrovňový pohled na jednotlivé složky potřebné pro úspěšně vykonaní digitální kurátorství a uchování dat.[3] DCC také popisuje tři základní pilíře digitálního kurátorství. Jedná se o tři vzájemně navazující činnosti - ochrana a digitalizace dat, zpřístupňování obsahu a přidávání kurátorských kvalit. První dvě oblasti představují běžný rámec knihovnictví, třetí představuje jistou přidanou hodnotu k jednotlivým datům. [10]

Dcc.png
  • preservation – „zachování v čitelné a nezměněné podobě, zahrnuje technologickou kompatibilitu a interoperabilitu při migraci či emulaci“[4]

Jde o zachování dat v určité nezměněné podobě, jejich konzervování a uchovávání. Zahrnuje jak digitalizační procesy, tak například správu a uchovávání zdrojových dat pro výzkumy, záznamů z měření apod.[10]

  • maintanence – „přístupnost obsahu, funkčnost zařízení, upgrade technologie“[4]

Označuje přístupnost obsahu. Souvisí s existencí grafického informačního systému, jehož prostřednictvím se lze k digitalizovaným projektům dostat. Dále představuje péči o datové formáty, včetně zajištění dostupnosti uchovávaných dat koncovým uživatelům.[10]

  • value addition – „činnosti kurátora v celém procesu, vytvářející přidanou hodnotu“[4]

Kurátor přidává datům vždy další specifickou hodnotu. Obvykle se jedná především o „vytvoření metadatového popisu, umístění dat do určité struktury, promýšlení vyhledávání a modelu nakládání s daty, případně o roli služby, kterou správce kolekcí nabízí koncovým uživatelům v oblasti technické podpory apod.“[10]

  • Obrázek 1: DCC Lifecycle Model - Grafické znázornění životního cyklu digitálního kurátorství (Digital Curation Centre, © 2015) Tento model znázorňuje pomocí vrstev různé typy činností, které hrají roli při dlouhodobém uchovávání digitálních objektů. V jeho jádru jsou ty, které zajišťují ochranu na bitové úrovni a na obalu jsou ty, které pokrývají koncepční kurátorskou práci.[7]

Digitální informační kurátorství

Frys.png

Digitální informační kurátorství lze definovat jako „systematickou činnost vedoucí k uspořádání jednotlivých informačních artefaktů do sbírky, která je uživateli zpřístupněna v ucelené a smysluplné podobě.“[11] Je kombinací pojmů informační kurátorství a digitální kurátorství.

Digitální informační kurátorství je činnost nacházející se na pomezí informační vědy a pedagogiky. Z informační vědy přejímá způsob získávání, zpracování a uchovávání materiálů. Ty jsou poté určitým způsobem uspořádány a tříděny. Přebírá také metadatový popis materiálů a zkušenosti s tvorbou digitálních knihoven.[11]

  • Obrázek 2: Vztahy mezi oblastmi informačního kurátorství (Jakub Fryš, © 2014) V modelu DCC Lifecycle[6] se některé operace digitálního kurátorství prolínají s kurátorstvím dat. K problematice vztahů mezi jednotlivými oblastmi kurátorství neexistuje jednotný přístup. Následující model znázorňuje jeden z možných pohledů.[4]

Digitální kurátor

Digitální kurátor (digital curator) je činorodý aktér, který ovlivňuje podobu digitálních objektů v průběhu celého jejich životního cyklu.[2][7] Činnost digitálního kurátora zahrnuje výčet různých rolí a aktivit, včetně daných kompetencí potřebných k jejich provádění.[7] Kompetence digitálního kurátora a náplň jeho práce popisuje Kompetenční model digitálního kurátorství[12].

Slovo kurátor pochází z latinského slova curator, tedy opatrovník či správce. Je to člověk, který vytváří kolekce určitých objektů a z fragmentů vytváří celek.[9] V tradičním kurátorství jsou kladeny požadavky na kurátora zejména v oblasti odborných kompetencí souvisejících s organizací, systematizací a katalogizací spravované sbírky a základní odbornost v oblasti, k níž se sbírka vztahuje. Podobně je tomu také u kurátorů digitálního obsahu.[8]

Standardy, nástroje a metodiky

Digitální kurátorství a spolu s ním i dlouhodobá ochrana digitálních informací jsou spojeny s řadou standardů, jejichž znalost je pro výkon těchto činností nezbytná.[3] Mezi standardy, které by kurátoři měli znát, patří například metadatové standardy PREMIS, METS a MODS. Z nástrojů jsou to pak Data Seal of Approval, DRAMBORA, TRAC a PLATO.[3]

OAIS

OAIS (Open Archival Information System) je jeden z nejdůležitějších standardů, s nimiž se mohou digitální kurátoři setkat. Je to konceptuální a informační model, který dává ucelenou představu o povaze jejich práce.[3] Představuje společný terminologický a konceptuální rámec pro oblast digitálních knihoven. „Referenční model pro OAIS je definován standardem ISO 14721:2012, který se problematiky digitálního kurátorství dotýká především v tématech souvisejících s dlouhodobým uchováváním obsahu.“[8]

DRAMBORA toolkit

DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assesment) je nástroj, který byl vyvinut DCC (Digital Curation Centre) a DPE (DigitalPreservationEurope) na základě praktického výzkumu. Jedná se o nástroj, který je určený pro sebehodnocení. Umožňuje instituci zjistit, v jakém stavu jsou její digitální repozitáře a procesy související s digitálním kurátorstvím. Je využíván k hodnocení napříč širokou škálou organizací jako jsou národní knihovny, vědecká datová centra a archivní instituce.[8]

PLATTER

PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories) je dalším výstupem DPE (DigitalPreservationEurope). Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu digitálního repozitáře. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.[8]

Trendy

Channelisation

Termínem "channelisation" je označováno kurátorství digitálních zdrojů do souvislého toku obsahu, které ovlivňují výsledný prožitek. Uživateli je poskytnut digitální „kanál“, který je věnovaný konkrétnímu tématu či oblasti, aniž by si digitální obsah vyhledával a nacházel sám. Tento způsob digitálního kurátorství je nejčastěji používán u digitálních objektů souvisejících s populární kulturou nebo komercí.[8]

Komunitou řízené digitální kurátorství

Digitální obsah je často tvořen v rámci komunit, které obsah tvoří společně. Taková komunita uživatelů využívá ve svůj prospěch výhody síťové spolupráce. Nejznámějším příkladem komunitně spravovaného digitálního obsahu je online encyklopedie Wikipedia. Ke komunitní správě ovšem dochází i v podnikové oblasti.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 BEAGRIE, Neil. 2006. Digital Curation for Science, Digital Libraries, and Individuals. International Journal of Digital Curation. Edinburgh: Digital Curation Centre, 1(1): 3-16. DOI: 10.2218/ijdc.v1i1.2. ISSN 1746-8256. Dostupné také z: http://ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/6
  2. ↑ 2,0 2,1 ABBOT, Daisy. What is Digital Curation?: DCC Briefing Papers: Introduction to Curation. [online]. 2008 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/resources/briefing-papers/introduction-curation/what-digital-curation
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 KONEČNÝ, Michal. Návrh kompetenčního modelu a kurikula digitálního kurátorství [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. Dostupné z: http://theses.cz/id/p0q0g3/
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 FRYŠ, Jakub. Co je informační kurátorství? Inflow: information journal [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi
  5. ↑ GIARETTA, David. 2008. DCC Approach to Digital Curation. DCC Development [online]. 2008-07-14 [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://twiki.dcc.rl.ac.uk/bin/view/OLD/DCCApproachToCuration
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 What is digital curation? 2015. DCC: Because good research needs good data [online]. Edinbourgh: Digital Curation Centre [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation. Překlad Pavla Švástová.
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 7,5 KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství a jeho kompetence. Knihovna plus [online]. 2016-09-01 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2016/informace-a-konference/digitalni-kuratorstvi-a-jeho-kompetence.
  8. ↑ 8,0 8,1 8,2 8,3 8,4 8,5 8,6 KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství [online]. Brno: MU, 2013-12-06 [cit. 2017-02-04]. Seminární práce. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU. Dostupné z: https://dspace.muni.cz/bitstream/ics_muni_cz/997/1/Michal%20Kone%c4%8dn%c3%bd%20-%20Digit%c3%a1ln%c3%ad%20kur%c3%a1torstv%c3%ad.pdf
  9. ↑ 9,0 9,1 ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivým nástrojům. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/digitalni-informacni-kuratorstvi-v-pedagogickem-kontextu.pdf
  10. ↑ 10,0 10,1 10,2 10,3 ČERNÝ, Michal. Digitální datové kurátorství: mikro a makro pohled. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2016, roč. 2016, č. 1, s. 24-26. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/24_digitalni%20datove.pdf
  11. ↑ 11,0 11,1 ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015. 15 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/cerny-michal.pdf
  12. ↑ Kompetenční model digitálního kurátorství 1.0. Michal Konečný [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf

Použitá literatura

  • ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.

Doporučená literatura

  • ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.
  • EDITED BY HELEN R. TIBBO .. [ET AL.]. 2009. Digital curation practice, promise & prospects: proceedings of DigCCurr 2009, April 1-3, 2009, Chapel Hill, NC, USA. Chapel Hill, NC: School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill. ISBN 9780578022154.
  • HARVEY, D. R. c2010. Digital curation: a how-to-do-it manual. New York: Neal-Schuman. How-to-do-it manuals. ISBN 9781555706944.

Související články

Klíčová slova

digitální kurátorství, digitální informační kurátorství, digital curation, digitální kurátor, digitální knihovny, informační společnost, kurátorství, digitalizace, OAIS, DCC

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitální_kurátorství&oldid=44660“