Městská knihovna v Praze: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Městská knihovna v Praze''' patří k největším [[veřejné knihovny|veřejným knihovnám]] v ČR a spolu s [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]] k největším veřejným knihovnám v Praze. Působí od roku 1891 a v současné době čítá 42 poboček, tři bibliobusy<ref>O knihovně. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/</ref>. | + | '''Městská knihovna v Praze''' patří k největším [[veřejné knihovny|veřejným knihovnám]] v ČR a spolu s [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]] k největším veřejným knihovnám v Praze. Působí od roku 1891 a v současné době čítá 42 poboček, tři bibliobusy<ref>O knihovně. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/</ref>. Její fond aktuálně obsahuje na 2 000 000 dokumentů. |
| − | + | [[Soubor:Mestska knihovna v Praze.jpg|náhled|vpravo|Ústřední budova MKP na Mariánském náměstí]] | |
==Historie knihovny== | ==Historie knihovny== | ||
| − | První veřejná knihovna v Praze vznikla 1. července 1891 a navázala na předchozí činnost spolkových knihoven. V roce 1903 získala své sídlo na Mariánském náměstí, kde nyní stojí budova Ústřední knihovny. V letech 1898 – 1920 až byl jejím ředitelem Antonín Sova, který začal kromě jiného budovat i nový [[ | + | První veřejná knihovna v Praze vznikla 1. července 1891 a navázala na předchozí činnost spolkových knihoven. V roce 1903 získala své sídlo na Mariánském náměstí, kde nyní stojí budova Ústřední knihovny. V letech 1898 – 1920 až byl jejím ředitelem Antonín Sova, který začal kromě jiného budovat i nový [[katalogizace|katalogizační]] systém. |
| − | Po vytvoření Velké Prahy došlo k vzájemnému propojení místních knihoven – novou síť tvořilo 40 poboček a budova Ústřední knihovny. Do roku 1938 došlo k centralizaci agend a sjednocení [[signatura|signatur]] a katalogů. V letech 1999 – 2009 došlo k plné automatizaci sítě.<ref>Historie. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/historie/</ref> | + | Po vytvoření Velké Prahy došlo k vzájemnému propojení místních knihoven – novou síť tvořilo 40 poboček a budova Ústřední knihovny. Do roku 1938 došlo k centralizaci agend a sjednocení [[signatura|signatur]] a katalogů. Během a krátce po druhé světové válce došlo ke stagnaci knihovny, v souvislosti s nacistickou a později totalitní ideologií. S uvolněním poměrů v šedesátých letech dostává i knihovnictví nový impulz a dochází k rozvoji služeb. V roce 1968 se MKP přihlásila k programu tzv. Pražského jara. K novému útlumu dochází za normalizace v 70.letech. Po pádu socialistického režimu mohla knihovna pokračovat ve své činnosti nezatížena tlakem ideologie. V polovině devadesátých let je budova Ústřední knihovny podrobena celkové rekonstrukci. V letech 1999 – 2009 došlo k plné automatizaci sítě, dále také k několika rekonstrukcím a rozšíření poboček.<ref>Historie. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/historie/</ref> |
| − | + | [[Soubor:A municipal library, Prague - 8465.jpg|náhled|vpravo|Interiér Ústřední budovy MKP]] | |
== Služby knihovny == | == Služby knihovny == | ||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
Kromě dětí se soustředí i na vzdělávání dospělých a seniorů. Pravidelně pořádá PC kluby, kde učí uživatele nejenom základům informačních technologií. Od roku 2014 se účastní projektu Senioři píší wikipedii, jehož cílem je zapojit seniory do tvorby a editace wikipedie. | Kromě dětí se soustředí i na vzdělávání dospělých a seniorů. Pravidelně pořádá PC kluby, kde učí uživatele nejenom základům informačních technologií. Od roku 2014 se účastní projektu Senioři píší wikipedii, jehož cílem je zapojit seniory do tvorby a editace wikipedie. | ||
| + | |||
| + | ==Partnerské organizace== | ||
| + | Městská knihovna v Praze je součástí několika mezinárodních organizací, které napomáhají spolupráci mezi knihovnami. | ||
| + | *IFLA (''International Federation of Library Associations and Institutions'') - mezinárodní organizace reprezentující zájmy knihoven a uživatelů informačních služeb | ||
| + | *IAML (''International Association of Music Libraries Archives and Documentation Centres'') – mezinárodní asociace hudebních knihoven | ||
| + | *SIBMAS (''International Association of Libraries and Museums of the Performing Arts'') – mezinárodní organizace divadelních knihoven a muzeí | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
| Řádek 52: | Řádek 58: | ||
veřejné knihovny, městská knihovna, databáze, informační vzdělávání | veřejné knihovny, městská knihovna, databáze, informační vzdělávání | ||
| − | + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | |
| − | + | [[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]] | |
| − | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví | + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]] |
Aktuální verze z 7. 4. 2017, 08:33
Městská knihovna v Praze patří k největším veřejným knihovnám v ČR a spolu s Národní knihovnou ČR k největším veřejným knihovnám v Praze. Působí od roku 1891 a v současné době čítá 42 poboček, tři bibliobusy[1]. Její fond aktuálně obsahuje na 2 000 000 dokumentů.
Obsah
Historie knihovny
První veřejná knihovna v Praze vznikla 1. července 1891 a navázala na předchozí činnost spolkových knihoven. V roce 1903 získala své sídlo na Mariánském náměstí, kde nyní stojí budova Ústřední knihovny. V letech 1898 – 1920 až byl jejím ředitelem Antonín Sova, který začal kromě jiného budovat i nový katalogizační systém. Po vytvoření Velké Prahy došlo k vzájemnému propojení místních knihoven – novou síť tvořilo 40 poboček a budova Ústřední knihovny. Do roku 1938 došlo k centralizaci agend a sjednocení signatur a katalogů. Během a krátce po druhé světové válce došlo ke stagnaci knihovny, v souvislosti s nacistickou a později totalitní ideologií. S uvolněním poměrů v šedesátých letech dostává i knihovnictví nový impulz a dochází k rozvoji služeb. V roce 1968 se MKP přihlásila k programu tzv. Pražského jara. K novému útlumu dochází za normalizace v 70.letech. Po pádu socialistického režimu mohla knihovna pokračovat ve své činnosti nezatížena tlakem ideologie. V polovině devadesátých let je budova Ústřední knihovny podrobena celkové rekonstrukci. V letech 1999 – 2009 došlo k plné automatizaci sítě, dále také k několika rekonstrukcím a rozšíření poboček.[2]
Služby knihovny
Knihovna nabízí klasické výpůjční i informační služby[3]:
- Prezenční i absenční výpůjčky (knihy, časopisy, obrazy, hudebniny, CD, DVD, čtečky e-knih, deskové hry...)
- Přístup k databázím, ať už přímo v knihovně (Aspi, Memoria, MediaSearch, Naxos Video Library atd.), ale i se vzdáleným přístupem (EBSCOhost, Naxos Music Library, Open Library, Oxford Art Online atd.)[4].
- Wifi (bez nutnosti přihlášení)
- On-line přístup ke službám (on-line konto nebo e-knihovna, kde je k volnému stažení díla autorsky volná nebo zpřístupněná na základě licenčních smluv)
- Kulturní a vzdělávací akce
- Meziknihovní služby
- Rešeršní služby
Součástí knihovny je digitalizační centrum (včetně služby digitalizace na zakázku), Kulturní a vzdělávací centurm (Lidová univerzita), specializované úseky (divadelní a filmové oddělní, hudební oddělení, Pragensia, artotéka). MKP se účastní projektu Ptejte se knihovny.
MKP je zároveň podle §11 zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách tzv. krajskou knihovnou pro Kraj Praha. V rámci těchto služeb nabízí poradenskou a konzultační činnost, vytváří výměnný knižní fond nebo vzdělávání knihovníků.
Informační vzdělávání
Městská knihovna v Praze je významným objektem v oblasti informačního vzdělávání. Nabízí vzdělávací lekce pro školní skupiny a připravuje dlouhodobé projekty, kde významnou roli hraje právě informační vzdělávání.
Kromě dětí se soustředí i na vzdělávání dospělých a seniorů. Pravidelně pořádá PC kluby, kde učí uživatele nejenom základům informačních technologií. Od roku 2014 se účastní projektu Senioři píší wikipedii, jehož cílem je zapojit seniory do tvorby a editace wikipedie.
Partnerské organizace
Městská knihovna v Praze je součástí několika mezinárodních organizací, které napomáhají spolupráci mezi knihovnami.
- IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions) - mezinárodní organizace reprezentující zájmy knihoven a uživatelů informačních služeb
- IAML (International Association of Music Libraries Archives and Documentation Centres) – mezinárodní asociace hudebních knihoven
- SIBMAS (International Association of Libraries and Museums of the Performing Arts) – mezinárodní organizace divadelních knihoven a muzeí
Odkazy
Reference
- ↑ O knihovně. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/
- ↑ Historie. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/historie/
- ↑ Služby. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/sluzby/
- ↑ Databáze v knihovně. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/sluzby/databaze-v-knihovne/
Použitá literatura
- Senioři píší Wikipedii: Zájemci. In: Wikipedie [online]. 11. 12. 2014, 9. 1. 2015 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Senio%C5%99i_p%C3%AD%C5%A1%C3%AD_Wikipedii/Z%C3%A1jemci
- Městská knihovna v Praze. In: Wikipedie [online]. 1. 6. 2010, 27. 10. 2014 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A1_knihovna_v_Praze
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
veřejné knihovny, městská knihovna, databáze, informační vzdělávání
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
