Metody výuky počátečního čtení: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
== Vliv škol na počáteční čtení dítěte == | == Vliv škol na počáteční čtení dítěte == | ||
− | Ve druhé etapě se děti učí číst samy. Na počátku této etapy se dítě setkává s učitelem a školním výukovým programem, který může mít buď tradiční nebo alternativní formu (Waldorfská, Daltonská, Montessori…). | + | Ve druhé etapě se děti učí číst samy. Na počátku této etapy se dítě setkává s učitelem a školním výukovým programem, který může mít buď tradiční nebo alternativní formu (Waldorfská, Daltonská, Montessori…). <ref> Začít spolu. ''Alternativní školy: Povídání o alternativních školách a školství'' [online]. © 2001- |
− | Cílem školy je naučit děti takovou techniku čtení, která jim bude přínosná po zbytek života při studiu i ve společnosti. Škola by měla děti motivovat ke čtení a podporovat je v něm. Bohužel se v dnešní době [[Školní pedagogika|učitelé]] příliš spoléhají na učebnice, které jsou často textově náročnější, než jsou děti ve svém věku schopny zvládnout. Další chybou pedagoga bývá, že mají žáci málo prostoru pro svou aktivitu v hodině a nemohou si do „svých“ od školy vypůjčených učebnic dělat potřebné poznámky. Děti by se neměli v hodinách čtení učit pouze číst, měli by se naučit pracovat s texty a vyhledávat v nich důležité informace. Pro tyto účely jsou šikovné otázky za textem, na které musí žáci odpovědět v několika větách. | + | 2014 [cit. 2014-06-30]. Dostupné z: http://www.alternativniskoly.cz/category/zacit-spolu/ </ref> |
+ | Cílem školy je naučit děti takovou techniku čtení, která jim bude přínosná po zbytek života při studiu i ve společnosti. Škola by měla děti motivovat ke čtení a podporovat je v něm. Bohužel se v dnešní době [[Školní pedagogika|učitelé]] příliš spoléhají na učebnice, které jsou často textově náročnější, než jsou děti ve svém věku schopny zvládnout.<ref> HOŠTIČKA, Jan. Rozvoj čtenářské gramotnosti v praxi. In: Metodický portál RVP: Metodický | ||
+ | ''portál inspirace a zkušenosti učitelů'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: | ||
+ | http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/12985/ROZVOJ-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-VPRAXI. | ||
+ | html/ </ref> Další chybou pedagoga bývá, že mají žáci málo prostoru pro svou aktivitu v hodině a nemohou si do „svých“ od školy vypůjčených učebnic dělat potřebné poznámky. Děti by se neměli v hodinách čtení učit pouze číst, měli by se naučit pracovat s texty a vyhledávat v nich důležité informace. Pro tyto účely jsou šikovné otázky za textem, na které musí žáci odpovědět v několika větách. | ||
== Vliv knihoven na na počáteční čtení dítěte == | == Vliv knihoven na na počáteční čtení dítěte == | ||
Řádek 15: | Řádek 19: | ||
Knihovny buď spolupracují se školami, nebo jsou knihovny, které sídlí přímo ve škole. [[Školní knihovna]] by měla být rozdělena na knihovnu pro první a knihovnu pro druhý stupeň. Knihy z ní by učitelé měli aktivně zapojit do výuky a napomoci tak, vyšší návštěvnosti knihovny dětmi. | Knihovny buď spolupracují se školami, nebo jsou knihovny, které sídlí přímo ve škole. [[Školní knihovna]] by měla být rozdělena na knihovnu pro první a knihovnu pro druhý stupeň. Knihy z ní by učitelé měli aktivně zapojit do výuky a napomoci tak, vyšší návštěvnosti knihovny dětmi. | ||
− | == Metody | + | == Metody syntetické == |
− | |||
− | |||
Jsou to nejstarší metody, které se používali již v antickém Řecku a [[Římská doba (Egypt)|Římě]]. Základním principem metod je převod psaného textu do zvukové podoby. | Jsou to nejstarší metody, které se používali již v antickém Řecku a [[Římská doba (Egypt)|Římě]]. Základním principem metod je převod psaného textu do zvukové podoby. | ||
Metody se dělí na slabikovací a hláskovací. | Metody se dělí na slabikovací a hláskovací. | ||
− | + | === Slabikovací === | |
Má tři vývojové etapy. | Má tři vývojové etapy. | ||
− | + | # Abecedáři - Žáci se nejprve naučí názvy a tvary jednotlivých písmen a učí se je [[Paměť|zpaměti]] | |
− | + | # Slabikáři - skládají z písmen slabiky | |
− | + | # Nominaristé - čtou za pomocí slabik celá slova | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | + | === Hláskovací === | |
− | + | * Metoda náslovných hlásek – nově vyvozovaná hláska se separuje jako první hláska ve slově neboli hláska náslovná | |
+ | *Metoda fonomická – metoda používá hlásky vyskytující se jako citoslovce. Je při ní podstatná mimika obličeje při vyslovování. Touto metodou se zabýval i Jan Amos Komenský. | ||
+ | *Metoda fonetická – Základem metody je pozorování mluvidel při výslovnosti a následné napodobování pedagoga nebo obrázků z učebnice. | ||
+ | *Metoda skriptolegická – souběžně se děti učí číst i psát. Nejprve rozkládají věty na slova, slova na slabiky, a nakonec slabiky na hlásky. Vše je založeno na sluchovém rozkladu, a proto je nutné napřed hlásku správně vyslovit a poté ji najít ve slovech. Vyučovací metoda se zaměřuje i na zdokonalování jemné motoriky dětí, která je během výuky procvičována kreslením. | ||
+ | *Metoda genetická – s touto metodou je spojena osobnost Josefa Kožíška, který byl jejím průkopníkem. Metoda byla označována jako vrchol všech syntetických metod. Metoda klade důraz na porozumění textu, prvotní čtení slov po hláskách – neslabikuje se, postupné učení všech druhů písmen. Nejprve velkých tiskacích písmen, potom malých tiskacích a nakonec psacích. | ||
+ | *Metoda normálních slabik – vznikla v 19. století v České republice a do jiných zemí se dále nešířila. Metoda používá tzv. návodné obrázky, které napomáhají k vytváření asociací. Např.: obrázek motýla = MO. | ||
+ | *Metoda Petrákova – nejprve se zaměřuje na výuku čtení a až mnohem později na výuku psaní. Postupuje se při ní tak, že žák spojuje postupně hlásky až dokud nepřečte celé slovo. Tato metoda nebyla ve školách dostatečně přínosná, a proto nakonec zanikla. | ||
+ | *Metoda slabiková (souhlásková) – představuje naprosto opačný postup než ostatní syntetické metody. Zatímco u všech ostatních je základem připojení samohlásky k souhlásce, tak, aby vznikla slabika. Tak zde se spojuje jedna samohláska se všemi ostatními souhláskami a ze složených slabik se následně složí rovnou celá věta. I tato metoda nakonec zanikla. | ||
− | == | + | == Metody Analytické == |
Vznikly na konci 18. století ve Francii jako reakce na nedokonalosti syntetických metod. Průběh těchto vyučovacích metod je naprosto odlišný a převrácený. Postupuje se od slov ke slabice a hlásce. | Vznikly na konci 18. století ve Francii jako reakce na nedokonalosti syntetických metod. Průběh těchto vyučovacích metod je naprosto odlišný a převrácený. Postupuje se od slov ke slabice a hlásce. | ||
Hlavní rozdíl je ve vnímání základů procesu čtení. V Syntetickách metodách je jádrem sluchový proces vnímání, v analytickém je to zrakový proces vnímání. | Hlavní rozdíl je ve vnímání základů procesu čtení. V Syntetickách metodách je jádrem sluchový proces vnímání, v analytickém je to zrakový proces vnímání. | ||
− | + | === Metoda Jacototova === | |
J. J. Jacotot byl průkopníkem této metody a sám ji aplikoval při výuce dospělých. Jedná se o metodu, při níž se rozloží celá věta na slabiky a hlásky. | J. J. Jacotot byl průkopníkem této metody a sám ji aplikoval při výuce dospělých. Jedná se o metodu, při níž se rozloží celá věta na slabiky a hlásky. | ||
− | + | === Vogelova metoda (neboli metoda normálních slov) === | |
Slova se rozloží na hlásky a ty se pak opět spojují ve slabiky a slova. | Slova se rozloží na hlásky a ty se pak opět spojují ve slabiky a slova. | ||
− | + | === Metoda globální === | |
Přechází se od celku k jednotlivinám. Základem jsou věty a slova, ale dítě musí samo dospět k analýze významových celků, nebere se zde ohled na přirozený vývoj žáka. | Přechází se od celku k jednotlivinám. Základem jsou věty a slova, ale dítě musí samo dospět k analýze významových celků, nebere se zde ohled na přirozený vývoj žáka. | ||
− | + | == Analyticko-systematické metody== | |
Nejrozšířenější metoda v České republice. Používá se od 50. let 20. století a až do roku 1989 byla jedinou používanou metodou výuky čtení, jelikož jiné byly v ČR zakázány. | Nejrozšířenější metoda v České republice. Používá se od 50. let 20. století a až do roku 1989 byla jedinou používanou metodou výuky čtení, jelikož jiné byly v ČR zakázány. | ||
Řádek 72: | Řádek 61: | ||
Charakteristika metody: | Charakteristika metody: | ||
− | + | *Má nejblíže ke slabikovacím metodám syntetickým | |
− | + | *Klade důraz na bezchybné zvládnutí techniky čtení – zejména správnost, plynulost a výrazovost. | |
− | + | *Menší důraz klade na porozumění textu | |
− | + | *Základním principem je skládání od nejmenších jednotlivin po celky. Od hlásek přes slabiky ke slovům a větám. | |
− | + | *Nejprve mají děti za úkol číst jednoduché texty ze slabikáře | |
− | + | *Výuka samotných písmen probíhá pomocí jednoduchých slov s nápovědnými obrázky (akrofonie). | |
− | + | *Dále se používá metoda fonomimie, neboli „živá abeceda“. Písmeno je představováno jako záznam zvuku (citoslovce). | |
− | + | *Stejně důležitá zraková i sluchová analýza | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
Počáteční čtení je v této metodě rozděleno do 3 vývojových etap, které jsou striktně dodržovány v průběhu celého školního roku. | Počáteční čtení je v této metodě rozděleno do 3 vývojových etap, které jsou striktně dodržovány v průběhu celého školního roku. | ||
Řádek 95: | Řádek 78: | ||
Obsahuje 12 metodických bodů, které jsou dodržovány v přesně stanoveném pořadí | Obsahuje 12 metodických bodů, které jsou dodržovány v přesně stanoveném pořadí | ||
− | + | #čtení tzv. otevřených slabik. Souhláska – samohláska. | |
− | + | #čtení slov z otevřených slabik | |
− | + | #čtení slov se samohláskou ve funkci slabiky na začátku slova | |
− | + | #čtení uzavřených slabik a jednoslabičných slov | |
− | + | #čtení prvních vět | |
− | + | #čtení dvojhláskou (au, ou) | |
− | + | #čtení slov se skupinou dvou hlásek na začátku a uvnitř slova | |
− | + | #čtení slov se slabikotvorným r, l | |
− | + | #čtení se slabikami di, ti, ni | |
− | + | #čtení se slabikami dě, tě, ně | |
− | + | #čtení se slabikami bě, pě, vě, mě | |
− | + | #čtení slov s ď, ť, ň | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
==== 3. Etapa plynulého čtení slov a vět ==== | ==== 3. Etapa plynulého čtení slov a vět ==== | ||
Řádek 123: | Řádek 95: | ||
Forma výuky je společná nebo individuální a jsou při ní využity učebnice, slabikáře, čítanky a jiné pomůcky. | Forma výuky je společná nebo individuální a jsou při ní využity učebnice, slabikáře, čítanky a jiné pomůcky. | ||
− | == | + | == Současný stav== |
− | Metoda ve školách se dnes mírně liší od tradiční verze. Po inovaci klade metoda mnohem větší důraz na [[funkční gramotnos|funkční gramotnost,]] která jim bude výhodou v běžném životě. Více podporuje projektovou a integrovaně tematickou výuku. A celkově je možné kombinovat prvky jiných metod s touto. | + | Metoda ve školách se dnes mírně liší od tradiční verze. Po inovaci klade metoda mnohem větší důraz na [[funkční gramotnos|funkční gramotnost,]] která jim bude výhodou v běžném životě. Více podporuje projektovou a integrovaně tematickou výuku. A celkově je možné kombinovat prvky jiných metod s touto. <ref>ŠVRČKOVÁ, Marie. ''Kvalita počáteční čtenářské gramotnosti: výzkumná analýza a popis |
+ | soudobého stavu.'' Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2011, | ||
+ | 242, [55] s. ISBN 978-807-4640-209. </ref> | ||
− | == Zdroj | + | == Zdroj== |
− | FOUSKOVÁ, Kristýna.'' Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ: vliv rozdílných vzdělávacích programů / | + | Článek je založen na práci FOUSKOVÁ, Kristýna.'' Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ: vliv rozdílných vzdělávacích programů / |
Reading literacy of primary school children: educational programmes influence.'' Praha, 2015 [cit. 2018-01-02]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Hana Landová. | Reading literacy of primary school children: educational programmes influence.'' Praha, 2015 [cit. 2018-01-02]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Hana Landová. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
− | + | ===Reference=== | |
+ | <references /> | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Podpora dětského čtenářství]] | * [[Podpora dětského čtenářství]] |
Aktuální verze z 31. 1. 2018, 11:33
Metoda výuky počátečního počátečního čtení dítěte jsou závislé na prostředí, které ho během dospívání obklopuje a determinuje. Jedná se především o rodiče, školu a knihovny. Počátky metod čtení pro začátečníky sahají až do 19. století. Postupem času se vymezily dvě základní skupiny metod: Syntetické metody a analytické metody výuky počátečního čtení. Často využívaná je také metoda, která stojí na rozhraní těchto dvou skupin: synteticko-analytická metoda.
Obsah
Vliv rodičů na počáteční čtení dítěte
V první etapě rozvoje gramotnosti mají na děti největší vliv rodiče. Je velice důležité, aby si s dětmi četli, předčítali, vyprávěli o knihách. Zkrátka, aby dítě přišlo do přímého kontaktu s knihou již od raného dětství.
Vliv škol na počáteční čtení dítěte
Ve druhé etapě se děti učí číst samy. Na počátku této etapy se dítě setkává s učitelem a školním výukovým programem, který může mít buď tradiční nebo alternativní formu (Waldorfská, Daltonská, Montessori…). [1] Cílem školy je naučit děti takovou techniku čtení, která jim bude přínosná po zbytek života při studiu i ve společnosti. Škola by měla děti motivovat ke čtení a podporovat je v něm. Bohužel se v dnešní době učitelé příliš spoléhají na učebnice, které jsou často textově náročnější, než jsou děti ve svém věku schopny zvládnout.[2] Další chybou pedagoga bývá, že mají žáci málo prostoru pro svou aktivitu v hodině a nemohou si do „svých“ od školy vypůjčených učebnic dělat potřebné poznámky. Děti by se neměli v hodinách čtení učit pouze číst, měli by se naučit pracovat s texty a vyhledávat v nich důležité informace. Pro tyto účely jsou šikovné otázky za textem, na které musí žáci odpovědět v několika větách.
Vliv knihoven na na počáteční čtení dítěte
Rozvoji a podpoře čtenářství napomáhá v knihovnách organizace SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků), který spolu s knihovnami pořádá pravidelné celostátní akce nejen pro nejmenší, ale i pro starší čtenáře. Samy knihovníci jsou školeni k podpoře dětského čtenářství. Knihovny buď spolupracují se školami, nebo jsou knihovny, které sídlí přímo ve škole. Školní knihovna by měla být rozdělena na knihovnu pro první a knihovnu pro druhý stupeň. Knihy z ní by učitelé měli aktivně zapojit do výuky a napomoci tak, vyšší návštěvnosti knihovny dětmi.
Metody syntetické
Jsou to nejstarší metody, které se používali již v antickém Řecku a Římě. Základním principem metod je převod psaného textu do zvukové podoby. Metody se dělí na slabikovací a hláskovací.
Slabikovací
Má tři vývojové etapy.
- Abecedáři - Žáci se nejprve naučí názvy a tvary jednotlivých písmen a učí se je zpaměti
- Slabikáři - skládají z písmen slabiky
- Nominaristé - čtou za pomocí slabik celá slova
Hláskovací
- Metoda náslovných hlásek – nově vyvozovaná hláska se separuje jako první hláska ve slově neboli hláska náslovná
- Metoda fonomická – metoda používá hlásky vyskytující se jako citoslovce. Je při ní podstatná mimika obličeje při vyslovování. Touto metodou se zabýval i Jan Amos Komenský.
- Metoda fonetická – Základem metody je pozorování mluvidel při výslovnosti a následné napodobování pedagoga nebo obrázků z učebnice.
- Metoda skriptolegická – souběžně se děti učí číst i psát. Nejprve rozkládají věty na slova, slova na slabiky, a nakonec slabiky na hlásky. Vše je založeno na sluchovém rozkladu, a proto je nutné napřed hlásku správně vyslovit a poté ji najít ve slovech. Vyučovací metoda se zaměřuje i na zdokonalování jemné motoriky dětí, která je během výuky procvičována kreslením.
- Metoda genetická – s touto metodou je spojena osobnost Josefa Kožíška, který byl jejím průkopníkem. Metoda byla označována jako vrchol všech syntetických metod. Metoda klade důraz na porozumění textu, prvotní čtení slov po hláskách – neslabikuje se, postupné učení všech druhů písmen. Nejprve velkých tiskacích písmen, potom malých tiskacích a nakonec psacích.
- Metoda normálních slabik – vznikla v 19. století v České republice a do jiných zemí se dále nešířila. Metoda používá tzv. návodné obrázky, které napomáhají k vytváření asociací. Např.: obrázek motýla = MO.
- Metoda Petrákova – nejprve se zaměřuje na výuku čtení a až mnohem později na výuku psaní. Postupuje se při ní tak, že žák spojuje postupně hlásky až dokud nepřečte celé slovo. Tato metoda nebyla ve školách dostatečně přínosná, a proto nakonec zanikla.
- Metoda slabiková (souhlásková) – představuje naprosto opačný postup než ostatní syntetické metody. Zatímco u všech ostatních je základem připojení samohlásky k souhlásce, tak, aby vznikla slabika. Tak zde se spojuje jedna samohláska se všemi ostatními souhláskami a ze složených slabik se následně složí rovnou celá věta. I tato metoda nakonec zanikla.
Metody Analytické
Vznikly na konci 18. století ve Francii jako reakce na nedokonalosti syntetických metod. Průběh těchto vyučovacích metod je naprosto odlišný a převrácený. Postupuje se od slov ke slabice a hlásce. Hlavní rozdíl je ve vnímání základů procesu čtení. V Syntetickách metodách je jádrem sluchový proces vnímání, v analytickém je to zrakový proces vnímání.
Metoda Jacototova
J. J. Jacotot byl průkopníkem této metody a sám ji aplikoval při výuce dospělých. Jedná se o metodu, při níž se rozloží celá věta na slabiky a hlásky.
Vogelova metoda (neboli metoda normálních slov)
Slova se rozloží na hlásky a ty se pak opět spojují ve slabiky a slova.
Metoda globální
Přechází se od celku k jednotlivinám. Základem jsou věty a slova, ale dítě musí samo dospět k analýze významových celků, nebere se zde ohled na přirozený vývoj žáka.
Analyticko-systematické metody
Nejrozšířenější metoda v České republice. Používá se od 50. let 20. století a až do roku 1989 byla jedinou používanou metodou výuky čtení, jelikož jiné byly v ČR zakázány. Rok 1953 – v tomto roce se začínaly na některých školách testovat učebnice, které byly sestaveny na základě této metody. O rok později se zavedly do všech škol povinně.
Charakteristika metody:
- Má nejblíže ke slabikovacím metodám syntetickým
- Klade důraz na bezchybné zvládnutí techniky čtení – zejména správnost, plynulost a výrazovost.
- Menší důraz klade na porozumění textu
- Základním principem je skládání od nejmenších jednotlivin po celky. Od hlásek přes slabiky ke slovům a větám.
- Nejprve mají děti za úkol číst jednoduché texty ze slabikáře
- Výuka samotných písmen probíhá pomocí jednoduchých slov s nápovědnými obrázky (akrofonie).
- Dále se používá metoda fonomimie, neboli „živá abeceda“. Písmeno je představováno jako záznam zvuku (citoslovce).
- Stejně důležitá zraková i sluchová analýza
Počáteční čtení je v této metodě rozděleno do 3 vývojových etap, které jsou striktně dodržovány v průběhu celého školního roku.
1. Etapa jazykové přípravy
Děti se učí číst všechny tvary písma najednou (malé, velké tiskací i psací). Děti pracují s hláskami, následně vyvozují souhlásky a základní samohlásky, a nakonec se učí spojovat slabiky.
2. Etapa slabičného analytického způsobu čtení
Obsahuje 12 metodických bodů, které jsou dodržovány v přesně stanoveném pořadí
- čtení tzv. otevřených slabik. Souhláska – samohláska.
- čtení slov z otevřených slabik
- čtení slov se samohláskou ve funkci slabiky na začátku slova
- čtení uzavřených slabik a jednoslabičných slov
- čtení prvních vět
- čtení dvojhláskou (au, ou)
- čtení slov se skupinou dvou hlásek na začátku a uvnitř slova
- čtení slov se slabikotvorným r, l
- čtení se slabikami di, ti, ni
- čtení se slabikami dě, tě, ně
- čtení se slabikami bě, pě, vě, mě
- čtení slov s ď, ť, ň
3. Etapa plynulého čtení slov a vět
První čtení souvislých textů, při kterém se rozvíjí čtení s porozuměním. Forma výuky je společná nebo individuální a jsou při ní využity učebnice, slabikáře, čítanky a jiné pomůcky.
Současný stav
Metoda ve školách se dnes mírně liší od tradiční verze. Po inovaci klade metoda mnohem větší důraz na funkční gramotnost, která jim bude výhodou v běžném životě. Více podporuje projektovou a integrovaně tematickou výuku. A celkově je možné kombinovat prvky jiných metod s touto. [3]
Zdroj
Článek je založen na práci FOUSKOVÁ, Kristýna. Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ: vliv rozdílných vzdělávacích programů / Reading literacy of primary school children: educational programmes influence. Praha, 2015 [cit. 2018-01-02]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Hana Landová.
Odkazy
Reference
- ↑ Začít spolu. Alternativní školy: Povídání o alternativních školách a školství [online]. © 2001- 2014 [cit. 2014-06-30]. Dostupné z: http://www.alternativniskoly.cz/category/zacit-spolu/
- ↑ HOŠTIČKA, Jan. Rozvoj čtenářské gramotnosti v praxi. In: Metodický portál RVP: Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2011 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/12985/ROZVOJ-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-VPRAXI. html/
- ↑ ŠVRČKOVÁ, Marie. Kvalita počáteční čtenářské gramotnosti: výzkumná analýza a popis soudobého stavu. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2011, 242, [55] s. ISBN 978-807-4640-209.
Související články
Klíčová slova
Metody výuky, dětské čtenářství, čtenářská gramotnost, školní výuka