Informační chování seniorů: Porovnání verzí

Řádek 75: Řádek 75:
 
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,
 
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,
 
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,<ref name=maz/>
 
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,<ref name=maz/>
−
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].
+
* [[Senioři píší Wikipedii|kurzy psaní Wikipedie pro seniory]].
 
   
 
   
 
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==
 
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==

Verze z 2. 3. 2018, 18:30

Informační chování seniorů se zkoumá jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem informací obzvlášť zasahuje. Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v postindustriální společnosti, do informační společnosti se integruje obtížněji. S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a informační gramotnost generace seniorů vzrůstá.


Senioři v informační společnosti

Senior je „člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti“ [1].Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:

  • chronologické stáří – kalendářní věk,
  • biologické a psychologické aspekty,
  • ekonomické aspekty – konec produktivního věku,
  • právní aspekty – vznik nároku na důchod[2].

Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety[3].V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let[4].K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména vnímání, myšlení, pozornosti, představivosti, paměti, polymorbidita, zpomalení psychických procesů[5]. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit[1].

Primární a sekundární digitální propast

Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený digitální exkluzí a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006[4]. Termín digitální propast má ve vztahu k seniorům dvojí význam:

  • primární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup,
  • sekundární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat[4].

K dovednostem relevantního získání a využití informací patří

  • schopnost orientovat se v široké nabídce,
  • schopnost nalézt potřebné informace,
  • základní orientace v oblasti počítačové bezpečnosti,
  • schopnost vyhodnocení získaných údajů,
  • schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů,
  • relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.[4]

Vliv technologií na mezigenerační komunikaci

S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny[6] Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například:

  • Verbální telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)[7],
  • Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli[8],
  • Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná[9].

Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy.

Heterogenita seniorské populace

Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:

  • fyzickými i psychickými vlastnostmi,
  • dosaženým vzděláním,
  • socio-ekonomickým statusem,
  • zkušenostmi, zvyky a prioritami[10].

Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem[3].Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.

Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů

Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou:

  • dostupnost informací,
  • spojení se světem,
  • časová úspora,
  • úspora pohybu,
  • komunikace s přáteli, zábava,
  • socializace osamělých,
  • odsunutí psychického stáří.

Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:

  • absence potřeby, nízká motivace – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,
  • hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora se nevyplatí,
  • finanční bariéry,
  • nedostatek času pro učení se,
  • absence dovedností, obava ze selhání[11].

Možnosti vzdělávání

Mezi cyklické formy vzdělávání[3] seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:

  • univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,
  • virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,
  • akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,
  • volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,
  • kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,[10]
  • kurzy psaní Wikipedie pro seniory.

„Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“

Gerontechnology [12] (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniorů:

  • kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením,
  • technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (například telefony a tablety pro seniory.

Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek (telemedicína, poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.

Pojem Silver economy [13] se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako Silver surfers se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet a stávají se tak cílovou skupinou komerčních subjektů pro nákup výrobků na serverech relevantních pro skupinu 50+.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5
  2. ↑ TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677
  5. ↑ MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7
  6. ↑ TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
  7. ↑ BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0
  8. ↑ SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet & American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/
  9. ↑ TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9
  10. ↑ 10,0 10,1 MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5
  11. ↑ KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
  12. ↑ KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1
  13. ↑ EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf

Doporučená literatura

HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8.

Související články

Senioři píší Wikipedii

Klíčová slova

Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informační_chování_seniorů&oldid=53008“