Informační chování seniorů: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | [[Informační chování]] [ | + | [[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů] se zkoumá jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje. Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|postindustriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji. S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá. |
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
== Primární a sekundární digitální propast == | == Primární a sekundární digitální propast == | ||
| − | Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[ | + | Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitální exkluze|digitální exkluzí]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k [[Internet|internetu]], velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006<ref name=zadr/>. |
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: | Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: | ||
| − | * '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup, | + | * '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k [[Informační a komunikační technologie|technologiím]] přístup, |
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat<ref name=zadr/>. | * '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat<ref name=zadr/>. | ||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
* schopnost orientovat se v široké nabídce, | * schopnost orientovat se v široké nabídce, | ||
* schopnost nalézt potřebné informace, | * schopnost nalézt potřebné informace, | ||
| − | * základní orientace v oblasti [[Bezpečnost, ochrana| | + | * základní orientace v oblasti počítačové [[Bezpečnost, ochrana|bezpečnosti]], |
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, | * schopnost vyhodnocení získaných údajů, | ||
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, | * schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, | ||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci == | == Vliv technologií na mezigenerační komunikaci == | ||
| − | S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny<ref>TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.</ref> Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: | + | S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků [[komunikace]] v rámci [[Rodina|rodiny]]<ref>TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.</ref> Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: |
| − | * | + | * Verbální telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)<ref>BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0</ref>, |
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli<ref>SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet & American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/</ref>, | * Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli<ref>SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet & American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/</ref>, | ||
| − | * Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná<ref>TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9</ref>. | + | * Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon emotikonů], zkratek) je odlišná<ref>TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9</ref>. |
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. | Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. | ||
| Řádek 40: | Řádek 40: | ||
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší: | Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší: | ||
| − | * fyzickými i psychickými vlastnostmi, | + | * fyzickými i psychickými [[Vlastnosti|vlastnostmi]], |
* dosaženým vzděláním, | * dosaženým vzděláním, | ||
| − | * socio-ekonomickým statusem | + | * socio-ekonomickým statusem, |
* zkušenostmi, zvyky a prioritami<ref name=maz>MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5</ref>. | * zkušenostmi, zvyky a prioritami<ref name=maz>MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5</ref>. | ||
| − | Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem<ref name=svet/>.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi. | + | Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit [[Konformita|konformním]] tlakům vyplývající ze [[Sociální role|sociálních rolí]] v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem<ref name=svet/>.Silně individuální je využívání volného času seniorů, '''diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem''' a zacházení s technologiemi. |
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů == | == Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů == | ||
| − | Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou: | + | Hlavní '''benefity využití technologií''' z pohledu seniorů - uživatelů jsou: |
* dostupnost informací, | * dostupnost informací, | ||
* spojení se světem, | * spojení se světem, | ||
* časová úspora, | * časová úspora, | ||
* úspora pohybu, | * úspora pohybu, | ||
| − | |||
* komunikace s přáteli, zábava, | * komunikace s přáteli, zábava, | ||
* socializace osamělých, | * socializace osamělých, | ||
* odsunutí psychického stáří. | * odsunutí psychického stáří. | ||
| − | Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou: | + | Hlavní bariéry – '''důvody pro neužívání technologií''' z pohledů seniorů - neuživatelů jsou: |
| − | * absence potřeby, nízká motivace – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem, | + | * absence potřeby, nízká [[motivace]] – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem, |
| − | * hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora | + | * hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora se nevyplatí, |
* finanční bariéry, | * finanční bariéry, | ||
* nedostatek času pro učení se, | * nedostatek času pro učení se, | ||
| − | * absence dovedností, obava ze selhání<ref>KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.</ref>. | + | * absence [[dovednost|dovedností]], obava ze selhání<ref>KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.</ref>. |
== Možnosti vzdělávání == | == Možnosti vzdělávání == | ||
| − | Mezi cyklické formy vzdělávání seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí: | + | Mezi cyklické formy vzdělávání<ref name=svet/> seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí: |
| − | * | + | * univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity, |
| − | * | + | * virtuální univerzity třetího věku – distanční forma, |
| − | * | + | * akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou, |
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky, | * volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky, | ||
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,<ref name=maz/> | * kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,<ref name=maz/> | ||
| − | * | + | * [[Senioři píší Wikipedii|kurzy psaní Wikipedie pro seniory]]. |
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ == | == „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ == | ||
| − | [ | + | [https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] <ref>KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1</ref> (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniorů: |
| − | * kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením | + | * kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením, |
| − | * technické produkty, které respektují | + | * technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (například telefony a tablety pro seniory). |
| − | Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek (telemedicína, poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům. | + | Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Telemedic%C3%ADna telemedicína], poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům. |
| − | Pojem [http:// | + | Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] <ref>EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf</ref> se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako [https://en.wikipedia.org/wiki/Silver_surfer_(internet_user) Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet a stávají se tak cílovou skupinou komerčních subjektů pro nákup výrobků na [https://www.silversurfers.com/ serverech] relevantních pro skupinu 50+. |
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Aktuální verze z 9. 4. 2018, 13:43
Informační chování seniorů se zkoumá jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem informací obzvlášť zasahuje. Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v postindustriální společnosti, do informační společnosti se integruje obtížněji. S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a informační gramotnost generace seniorů vzrůstá.
Obsah
- 1 Senioři v informační společnosti
- 2 Primární a sekundární digitální propast
- 3 Vliv technologií na mezigenerační komunikaci
- 4 Heterogenita seniorské populace
- 5 Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů
- 6 Možnosti vzdělávání
- 7 „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“
- 8 Odkazy
Senioři v informační společnosti
Senior je „člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti“ [1].Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:
- chronologické stáří – kalendářní věk,
- biologické a psychologické aspekty,
- ekonomické aspekty – konec produktivního věku,
- právní aspekty – vznik nároku na důchod[2].
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety[3].V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let[4].K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména vnímání, myšlení, pozornosti, představivosti, paměti, polymorbidita, zpomalení psychických procesů[5]. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit[1].
Primární a sekundární digitální propast
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený digitální exkluzí a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006[4]. Termín digitální propast má ve vztahu k seniorům dvojí význam:
- primární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup,
- sekundární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat[4].
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří
- schopnost orientovat se v široké nabídce,
- schopnost nalézt potřebné informace,
- základní orientace v oblasti počítačové bezpečnosti,
- schopnost vyhodnocení získaných údajů,
- schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů,
- relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.[4]
Vliv technologií na mezigenerační komunikaci
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny[6] Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například:
- Verbální telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)[7],
- Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli[8],
- Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná[9].
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy.
Heterogenita seniorské populace
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:
- fyzickými i psychickými vlastnostmi,
- dosaženým vzděláním,
- socio-ekonomickým statusem,
- zkušenostmi, zvyky a prioritami[10].
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem[3].Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.
Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů
Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou:
- dostupnost informací,
- spojení se světem,
- časová úspora,
- úspora pohybu,
- komunikace s přáteli, zábava,
- socializace osamělých,
- odsunutí psychického stáří.
Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:
- absence potřeby, nízká motivace – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,
- hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora se nevyplatí,
- finanční bariéry,
- nedostatek času pro učení se,
- absence dovedností, obava ze selhání[11].
Možnosti vzdělávání
Mezi cyklické formy vzdělávání[3] seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:
- univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,
- virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,
- akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,
- volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,
- kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,[10]
- kurzy psaní Wikipedie pro seniory.
„Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“
Gerontechnology [12] (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniorů:
- kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením,
- technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (například telefony a tablety pro seniory).
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek (telemedicína, poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.
Pojem Silver economy [13] se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako Silver surfers se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet a stávají se tak cílovou skupinou komerčních subjektů pro nákup výrobků na serverech relevantních pro skupinu 50+.
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5
- ↑ TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7
- ↑ 3,0 3,1 3,2 SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677
- ↑ MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7
- ↑ TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
- ↑ BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0
- ↑ SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet & American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/
- ↑ TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9
- ↑ 10,0 10,1 MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5
- ↑ KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
- ↑ KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1
- ↑ EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf
Doporučená literatura
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8.
Související články
Klíčová slova
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
