Digitalizace: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 136 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Digitalizace''' je jednou z technologií reformátování dokumentů (tj. převod obsahu dokumentu na jiný nosič, médium). Při digitalizaci dochází k převodu analogových dokumentů (obrázky, text, audio, video) do digitální podoby < | + | |
| − | Další technologií pro reformátování dokumentů je například [[mikrofilmování]].< | + | '''Digitalizace''' je jednou z technologií reformátování dokumentů (tj. převod obsahu dokumentu na jiný nosič, médium). Při digitalizaci dochází k převodu analogových dokumentů (obrázky, text, audio, video) do digitální podoby.<ref>Vrbenská, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001728&local_base=KTD.</ref> Kromě klasických papírových dokumentů se digitalizuje i audio a video a novým trendem je digitalizace 3D objektů, například glóbů v [http://mapovasbirka.cz/ Mapové sbírce] Přírodovědecké fakulty UK. |
| + | Další technologií pro reformátování dokumentů je například [[mikrofilmování]].<ref>Marek, J. 2014. Digitalizace v knihovnách: Paměťové instituce a jejich role : důvody a podstata digitalizace'' [online prezentace]. [cit. 2014-06-08]. Prezentace v PDF.</ref> | ||
===Důvody digitalizace=== | ===Důvody digitalizace=== | ||
| − | [[Paměťové instituce]] uchovávají velké množství starých, vzácných převážně papírových dokumentů. Tyto dokumenty přirozeně fyzicky degradují a hrozí riziko ztráty informací v nich obsažených. Proto tyto instituce dokumenty reformátují. | + | [[Paměťové instituce]] uchovávají velké množství starých, vzácných, převážně papírových dokumentů. Tyto dokumenty přirozeně fyzicky degradují a hrozí riziko ztráty informací v nich obsažených. Proto tyto instituce dokumenty reformátují. |
| − | Jednou z hlavních motivací digitalizace byla | + | Jednou z hlavních motivací digitalizace byla a je [[ochrana analogových dokumentů]]. |
Digitální kopie snižují četnost manipulací s originálním dokumentem a zároveň má digitalizace zajistit uchování obsahu dokumentu pro další generace. | Digitální kopie snižují četnost manipulací s originálním dokumentem a zároveň má digitalizace zajistit uchování obsahu dokumentu pro další generace. | ||
| + | Dalším důvodem digitalizačních aktivit je zpřístupnění. Digitalizace pro zpřístupnění v posledních letech převažuje nad ochrannou digitalizací.<ref name="hutar">Hutař, J. 2012. ''Digitalizace, popis pomocí metadat a jejich formáty''. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012. 244 s., 74 s. příl. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stanislav Kalkus.</ref> | ||
| − | + | ===Výhody digitalizace a digitálních dokumentů=== | |
| + | Mezi výhody digitalizace patří: | ||
| + | *Digitalizace umožňuje zpřístupnit jinak těžko dostupné dokumenty (vzácné, křehké, vzdálené) a to odkudkoliv, kdykoliv (24/7) a pro více uživatelů najednou, stačí jen počítač a přístup na internet. | ||
| + | *Digitální objekty lze poměrně snadno upravit, vylepšit. Například zvýraznění kontrastu černé a bílé u digitalizované fotografie může zlepšit čitelnost nápisů, viditelnost pozadí apod.<ref name="and">Anderson, C.G & Maxwell,C. 2004. ''Starting a digitization center''. 1st. pub. Oxford: Chandos Publishing, 2004, xi, 195 s. ISBN 1-84334-074-7.</ref> | ||
| − | === | + | ===Nevýhody digitalizace a digitálních dokumentů=== |
| − | Digitalizace | + | Mezi nevýhody digitalizace patří: |
| − | + | *Digitalizace je poměrně drahá a časově náročná, prestože se v počátcích digitalizačních aktivit považovala za levnější než správa fyzického fondu. (Marek, 2014b; The whole digital...2007) | |
| + | *Digitální dokumenty se vlivem zastarávání [[hardware]] a [[software]] stávají také předmětem ochrany, která je komplikovanější.<ref name="hutar"/> [http://www.bl.uk/ Britská knihovna (The British Library)] dokonce přestala považovat digitalizaci za způsob ochrany analogových dokumentů.<ref> Cubr, L. 2010. ''Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů''. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.</ref> Více viz [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]. | ||
| + | *Možnost úpravy digitálních dokumentů může v budoucnosti vést k pochybnostem o jejich autenticitě. | ||
| − | == | + | ==Digitalizace v České republice== |
| − | + | Ochranné mikrofilmování ohrožených dokumentů v Národní knihovně započalo na konci 40. let 20. století, kdy knihovna získala od Rockefellerovy nadace darem kameru Recordak. Reformátování se nejprve týkalo výhradně vzácných rukopisů, teprve v průběhu 60. let bylo zahájeno též zpracování novin a časopisů. <ref>Ochranné reformátování. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/mikrofilm</ref> V roce 1992 byl zahájen národní program ochranného mikrofilmování s názvem Kramerius. Projekt, jehož hlavním cílem bylo zpočátku zejména technická obnova mikrografických pracovišť, byl zaměřen zejména na ochranu dokumentů ohrožených kyselostí papíru. Později byl projekt doplněn o projekt [http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=KZ97P04UKK002 Digitalizace mikromédií], v rámci něhož bylo vybudováno první pracoviště pro digitalizaci mikrofilmů a mikrofiší v ČR. Pracoviště zajišťovalo vedle vlastní digitalizace rovněž tvorbu metadat a zpřístupňování dokumentů prostřednictvím internetu, lokální sítě NK ČR a CD-R médií.<ref>Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm</ref><ref>POLIŠENSKÝ, Jiří. Projekt Digitalizace mikromédií v Národní knihovně ČR. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-10246. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10246 </ref> V roce 2003 bylo pracoviště Národní knihovny rozšířeno o hybridní (duální) kameru ProServ, opatřenou skenerem DualProfi. Zařízení již umožňovalo vedle reformátování na mikrofilm rovněž paralelní zpracování barevného digitálního obrazu. <ref> VRBENSKÁ, Františka. Digitální ohlédnutí: cesta za reformátováním Národních listů [online]. In. Čtenář. 2008 [cit. 2016-02-03], č. 09. Dostupné online: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/09-2008/digitalni-ohlednuti-cesta-za-reformatovanim-narodnich-listu-44-226.htm.</ref> | |
| − | = | + | První digitalizační projekty se u nás objevily v 90. letech 20. století ve velkých centrálních knihovnách. Pro menší instituce byla digitalizace příliš drahá. Nejdříve se digitalizovaly cenné, vzácné a ohrožené dokumenty. K popisu dokumentů se používaly proprietární (lokální, nestandardizované) [[metadatové standardy]].<ref name="meli">Melichar, M. & Hutař, J. 2013. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj>. ISSN 1804-4255.</ref><br /><br /> |
| − | + | Po roce 2000 měl technologický pokrok za následek zvýšení kvality a kvantity digitalizace. Technologie digitalizace a ukládání dokumentů se staly dostupnějšími a počet digitalizujících institucí se zvýšil, přestože financování knihoven se dramaticky snížilo. Evropské dotace a zvláště [http://www.eeagrants.cz/ Norské fondy] udržely digitalizační aktivity a umožnily několika větším institucím vybudování digitalizačních pracovišť (například [http://www.lib.cas.cz/ Knihovna Akademie věd]) a podpořily několik digitalizačních projektů (např. projekt HISPRA v [http://www.mlp.cz Městské knihovně Praha]). V tomto období došlo také ke vzniku několika významných projektů. V roce 2003 iniciovala Národní knihovna vytvoření volně přístupného (open source) systém pro správu digitálních dat a [[digitální knihovna|digitální knihovnu]] [[Kramerius]], jenž dnes čítá okolo 8 milionů naskenovaných stran periodik a monografií. V roce 2004 byla spuštěna digitální knihovna [[Manuscriptorium]], zpřístupňující rukopisy, inkunábule, staré tisky a historické mapy. V roce 2000 vznikl v Národní knihovně, ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou, projekt [[WebArchiv]]<ref>A. Brokeš. Projekt WebArchiv - archiv českého webu. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2008, roč. XVIII, č. 4, s. 10-13. Dostupný z WWW: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/578.html</ref>, jehož hlavním úkolem je ''řešení problematiky archivace národního webu, tj. bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.''<ref>http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu</ref> | |
| − | + | Po roce 2005 se začiná intenzivněji řešit [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]. | |
| − | + | K popisu digitálních dokumentů se začínají používat mezinárodní [[metadatové standardy]].<ref name="meli"/> | |
| − | |||
| − | + | V roce 2012 je zahájen provoz na digitalizačních pracovištích v Národní knihovně a Moravské zemské knihovně, vzniklých v rámci projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. V letech 2012-2014 je v rámci projektu digitalizováno na 26 milionů stran dokumentů, do konce roku 2015 pak celkem 32 milionů stran. Rovněž na úrovni krajů vznikají v letech 2012-2014 v rámci Integrovaného operačního programu specializovaná digitalizační pracoviště - tzv. krajské digitalizační jednotky. Výsledky průzkumu realizovaného mezi českými knihovnami v červenci-srpnu 2015 Národní knihovnou a Knihovnou Akademie věd ČR ukazují, že k tomuto datu bylo digitalizováno celkem již cca 85 milionů stran dokumentů. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | ==Hardware a software== | ||
===Hardware=== | ===Hardware=== | ||
Pro digitalizaci dokumentů je potřeba minimálně: | Pro digitalizaci dokumentů je potřeba minimálně: | ||
| Řádek 35: | Řádek 37: | ||
* [[počítač]] | * [[počítač]] | ||
| − | * [[ | + | * knižní [[Scanery|skener]] |
===Software=== | ===Software=== | ||
| − | Anderson a Maxwell doporučují: | + | Anderson a Maxwell (2014) doporučují: |
* [[HTML editor]] | * [[HTML editor]] | ||
| Řádek 50: | Řádek 52: | ||
* software pro skenování | * software pro skenování | ||
| − | * [ | + | * [https://wikisofia.cz/index.php/OCR OCR software] |
* [[FTP software]] | * [[FTP software]] | ||
| − | * [[PDF software]] | + | * [[PDF software]] |
| − | |||
| − | |||
| + | ===Uložení digitálních dat=== | ||
| + | Dnes je běžná kombinace offline uložení (pro archivaci) a online uložení (pro zpřístupnění). Digitální objekty se ukládají na: | ||
| − | + | * [[optické disky]]-dnes méně časté, spíše pro menší objemy dat (např. digitální archiv optických disků CD-R Národní knihovny ČR) | |
| + | * [[magnetické pásky]]-používají se pro dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů (např. robotická magnetopásková knihovna Národní knihovny ČR) | ||
| + | * [[harddisky]]-používají se pro zpřístupňování digitálních objektů <ref> Melichar, M. & Hutař, J. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-0>. ISSN 1804-4255.</ref> | ||
| − | + | ==Proces digitalizace== | |
| + | Skenování dokumentů tvoří jen menší část celého procesu digitalizace. Jedná se o složitý a dlouhý proces sestávající z několika fází a kroků. | ||
| − | < | + | ====1. fáze==== |
| + | * Výběr materiálu k digitalizaci na základě stanovených kritérií (zájem o dílo, jeho hodnota a vlastnosti, autorská práva apod.)<br /> | ||
| + | * Příprava předloh na digitalizační proces (konzervace, restaurace)<br /> | ||
| + | * Volba standardů (obrazové formáty, textové formáty, metadatové standardy…) | ||
| − | < | + | ====2. fáze==== |
| + | *Převod dokumentu do digitální podoby<br /> | ||
| + | *Úprava obrázku, použití OCR software<br /> | ||
| + | *Kontrola kvality výsledku <br /> | ||
| + | *Sběr metadat<br /> | ||
| + | *Uložení<br /> | ||
| − | + | ====3. fáze==== | |
| + | *Zpřístupnění digitálních objektů na webovém serveru, v [[Digitální repozitář|repozitáři]] | ||
| − | < | + | ====4. fáze==== |
| + | *Správa a dlouhodobá [[ochrana digitálních objektů]]<ref name="and"/> | ||
| − | + | ==Odkazy== | |
| − | < | + | ===Reference=== |
| + | <references /> | ||
| − | + | ===Související články=== | |
| + | * [[Národní digitální knihovna]] | ||
| + | * [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]] | ||
| + | * [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]] | ||
| + | * [[Digitální knihovna]] | ||
| + | * [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]] | ||
| + | * [[Workflow digitalizace]] | ||
| + | * [[Digitalizace a knihovnictví]] | ||
| − | + | ===Klíčová slova=== | |
| − | + | reformátování, ochrana dokumentů, uložení digitálních dat | |
| − | + | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | |
| − | [ | + | [[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]] |
| + | [[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]] | ||
Aktuální verze z 19. 10. 2018, 18:18
Digitalizace je jednou z technologií reformátování dokumentů (tj. převod obsahu dokumentu na jiný nosič, médium). Při digitalizaci dochází k převodu analogových dokumentů (obrázky, text, audio, video) do digitální podoby.[1] Kromě klasických papírových dokumentů se digitalizuje i audio a video a novým trendem je digitalizace 3D objektů, například glóbů v Mapové sbírce Přírodovědecké fakulty UK. Další technologií pro reformátování dokumentů je například mikrofilmování.[2]
Obsah
Důvody digitalizace
Paměťové instituce uchovávají velké množství starých, vzácných, převážně papírových dokumentů. Tyto dokumenty přirozeně fyzicky degradují a hrozí riziko ztráty informací v nich obsažených. Proto tyto instituce dokumenty reformátují. Jednou z hlavních motivací digitalizace byla a je ochrana analogových dokumentů. Digitální kopie snižují četnost manipulací s originálním dokumentem a zároveň má digitalizace zajistit uchování obsahu dokumentu pro další generace. Dalším důvodem digitalizačních aktivit je zpřístupnění. Digitalizace pro zpřístupnění v posledních letech převažuje nad ochrannou digitalizací.[3]
Výhody digitalizace a digitálních dokumentů
Mezi výhody digitalizace patří:
- Digitalizace umožňuje zpřístupnit jinak těžko dostupné dokumenty (vzácné, křehké, vzdálené) a to odkudkoliv, kdykoliv (24/7) a pro více uživatelů najednou, stačí jen počítač a přístup na internet.
- Digitální objekty lze poměrně snadno upravit, vylepšit. Například zvýraznění kontrastu černé a bílé u digitalizované fotografie může zlepšit čitelnost nápisů, viditelnost pozadí apod.[4]
Nevýhody digitalizace a digitálních dokumentů
Mezi nevýhody digitalizace patří:
- Digitalizace je poměrně drahá a časově náročná, prestože se v počátcích digitalizačních aktivit považovala za levnější než správa fyzického fondu. (Marek, 2014b; The whole digital...2007)
- Digitální dokumenty se vlivem zastarávání hardware a software stávají také předmětem ochrany, která je komplikovanější.[3] Britská knihovna (The British Library) dokonce přestala považovat digitalizaci za způsob ochrany analogových dokumentů.[5] Více viz dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů.
- Možnost úpravy digitálních dokumentů může v budoucnosti vést k pochybnostem o jejich autenticitě.
Digitalizace v České republice
Ochranné mikrofilmování ohrožených dokumentů v Národní knihovně započalo na konci 40. let 20. století, kdy knihovna získala od Rockefellerovy nadace darem kameru Recordak. Reformátování se nejprve týkalo výhradně vzácných rukopisů, teprve v průběhu 60. let bylo zahájeno též zpracování novin a časopisů. [6] V roce 1992 byl zahájen národní program ochranného mikrofilmování s názvem Kramerius. Projekt, jehož hlavním cílem bylo zpočátku zejména technická obnova mikrografických pracovišť, byl zaměřen zejména na ochranu dokumentů ohrožených kyselostí papíru. Později byl projekt doplněn o projekt Digitalizace mikromédií, v rámci něhož bylo vybudováno první pracoviště pro digitalizaci mikrofilmů a mikrofiší v ČR. Pracoviště zajišťovalo vedle vlastní digitalizace rovněž tvorbu metadat a zpřístupňování dokumentů prostřednictvím internetu, lokální sítě NK ČR a CD-R médií.[7][8] V roce 2003 bylo pracoviště Národní knihovny rozšířeno o hybridní (duální) kameru ProServ, opatřenou skenerem DualProfi. Zařízení již umožňovalo vedle reformátování na mikrofilm rovněž paralelní zpracování barevného digitálního obrazu. [9]
První digitalizační projekty se u nás objevily v 90. letech 20. století ve velkých centrálních knihovnách. Pro menší instituce byla digitalizace příliš drahá. Nejdříve se digitalizovaly cenné, vzácné a ohrožené dokumenty. K popisu dokumentů se používaly proprietární (lokální, nestandardizované) metadatové standardy.[10]
Po roce 2000 měl technologický pokrok za následek zvýšení kvality a kvantity digitalizace. Technologie digitalizace a ukládání dokumentů se staly dostupnějšími a počet digitalizujících institucí se zvýšil, přestože financování knihoven se dramaticky snížilo. Evropské dotace a zvláště Norské fondy udržely digitalizační aktivity a umožnily několika větším institucím vybudování digitalizačních pracovišť (například Knihovna Akademie věd) a podpořily několik digitalizačních projektů (např. projekt HISPRA v Městské knihovně Praha). V tomto období došlo také ke vzniku několika významných projektů. V roce 2003 iniciovala Národní knihovna vytvoření volně přístupného (open source) systém pro správu digitálních dat a digitální knihovnu Kramerius, jenž dnes čítá okolo 8 milionů naskenovaných stran periodik a monografií. V roce 2004 byla spuštěna digitální knihovna Manuscriptorium, zpřístupňující rukopisy, inkunábule, staré tisky a historické mapy. V roce 2000 vznikl v Národní knihovně, ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou, projekt WebArchiv[11], jehož hlavním úkolem je řešení problematiky archivace národního webu, tj. bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.[12]
Po roce 2005 se začiná intenzivněji řešit dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. K popisu digitálních dokumentů se začínají používat mezinárodní metadatové standardy.[10]
V roce 2012 je zahájen provoz na digitalizačních pracovištích v Národní knihovně a Moravské zemské knihovně, vzniklých v rámci projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. V letech 2012-2014 je v rámci projektu digitalizováno na 26 milionů stran dokumentů, do konce roku 2015 pak celkem 32 milionů stran. Rovněž na úrovni krajů vznikají v letech 2012-2014 v rámci Integrovaného operačního programu specializovaná digitalizační pracoviště - tzv. krajské digitalizační jednotky. Výsledky průzkumu realizovaného mezi českými knihovnami v červenci-srpnu 2015 Národní knihovnou a Knihovnou Akademie věd ČR ukazují, že k tomuto datu bylo digitalizováno celkem již cca 85 milionů stran dokumentů.
Hardware a software
Hardware
Pro digitalizaci dokumentů je potřeba minimálně:
- knižní skener
Software
Anderson a Maxwell (2014) doporučují:
- software pro skenování
Uložení digitálních dat
Dnes je běžná kombinace offline uložení (pro archivaci) a online uložení (pro zpřístupnění). Digitální objekty se ukládají na:
- optické disky-dnes méně časté, spíše pro menší objemy dat (např. digitální archiv optických disků CD-R Národní knihovny ČR)
- magnetické pásky-používají se pro dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů (např. robotická magnetopásková knihovna Národní knihovny ČR)
- harddisky-používají se pro zpřístupňování digitálních objektů [13]
Proces digitalizace
Skenování dokumentů tvoří jen menší část celého procesu digitalizace. Jedná se o složitý a dlouhý proces sestávající z několika fází a kroků.
1. fáze
- Výběr materiálu k digitalizaci na základě stanovených kritérií (zájem o dílo, jeho hodnota a vlastnosti, autorská práva apod.)
- Příprava předloh na digitalizační proces (konzervace, restaurace)
- Volba standardů (obrazové formáty, textové formáty, metadatové standardy…)
2. fáze
- Převod dokumentu do digitální podoby
- Úprava obrázku, použití OCR software
- Kontrola kvality výsledku
- Sběr metadat
- Uložení
3. fáze
- Zpřístupnění digitálních objektů na webovém serveru, v repozitáři
4. fáze
- Správa a dlouhodobá ochrana digitálních objektů[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Vrbenská, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001728&local_base=KTD.
- ↑ Marek, J. 2014. Digitalizace v knihovnách: Paměťové instituce a jejich role : důvody a podstata digitalizace [online prezentace]. [cit. 2014-06-08]. Prezentace v PDF.
- ↑ 3,0 3,1 Hutař, J. 2012. Digitalizace, popis pomocí metadat a jejich formáty. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012. 244 s., 74 s. příl. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stanislav Kalkus.
- ↑ 4,0 4,1 Anderson, C.G & Maxwell,C. 2004. Starting a digitization center. 1st. pub. Oxford: Chandos Publishing, 2004, xi, 195 s. ISBN 1-84334-074-7.
- ↑ Cubr, L. 2010. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.
- ↑ Ochranné reformátování. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/mikrofilm
- ↑ Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm
- ↑ POLIŠENSKÝ, Jiří. Projekt Digitalizace mikromédií v Národní knihovně ČR. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-10246. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10246
- ↑ VRBENSKÁ, Františka. Digitální ohlédnutí: cesta za reformátováním Národních listů [online]. In. Čtenář. 2008 [cit. 2016-02-03], č. 09. Dostupné online: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/09-2008/digitalni-ohlednuti-cesta-za-reformatovanim-narodnich-listu-44-226.htm.
- ↑ 10,0 10,1 Melichar, M. & Hutař, J. 2013. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj>. ISSN 1804-4255.
- ↑ A. Brokeš. Projekt WebArchiv - archiv českého webu. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2008, roč. XVIII, č. 4, s. 10-13. Dostupný z WWW: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/578.html
- ↑ http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu
- ↑ Melichar, M. & Hutař, J. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. Duha [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-0>. ISSN 1804-4255.
Související články
- Národní digitální knihovna
- Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR
- Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů
- Digitální knihovna
- Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat
- Workflow digitalizace
- Digitalizace a knihovnictví
Klíčová slova
reformátování, ochrana dokumentů, uložení digitálních dat
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
