Preventivní programy práce se školní třídou: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 36 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
[[Prevence]] (z lat. praeventus = zákrok předem) - v nejširším slova smyslu to znamená předcházení škodlivým vlivům. V tomto případě jde o prevenci [[Šikana|šikany]], [[záškoláctví]] a jiných typů chování. Předcházení negativním důsledkům některých nežádoucích jevů je výhodnější než zákroky proti již vzniklým defektům. <ref>Maříková, H., Petrusek, M., & Vodáková, A. (1996). Velký sociologický slovník II. Praha: Karolinum.</ref>
+
[[Prevence]] (z lat. praeventus = zákrok předem) znamená předcházení škodlivým vlivům. V tomto případě jde o prevenci [[Šikana|šikany]], [[záškoláctví]] a jiných typů chování. Předcházení negativním důsledkům některých nežádoucích jevů je výhodnější než zákroky proti již vzniklým defektům.<ref>Maříková, H., Petrusek, M., & Vodáková, A. (1996). Velký sociologický slovník II. Praha: Karolinum.</ref>
−
 
 
 
=='''DĚLENÍ PREVENCE'''==
 
=='''DĚLENÍ PREVENCE'''==
−
 
 
==='''PRIMÁRNÍ PREVENCE'''===
 
==='''PRIMÁRNÍ PREVENCE'''===
−
Zaměřená na posilování žádoucího chování s očekáváním, že se tak sníží potenciální výskyt rizikového chování.  
+
Je zaměřená na posilování žádoucího chování s očekáváním, že se tak sníží potenciální výskyt rizikového chování.
−
 
 
−
'''Nespecifická''' - veškeré aktivity podporující zdravý životní styl a osvojování pozitivního sociálního chování prostřednictvím smysluplného využívání a organizace volného času, například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských pravidel, zdravého rozvoje osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání.<ref name="MŠMT">MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny</ref>
 
  
−
'''Specifická''' – aktivity a programy, které jsou zaměřeny specificky na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování žáků. Ta se dále dělí na všeobecnou (zaměřena na širší populaci, aniž by byl dříve zjišťován rozsah problému nebo rizika), selektivní (zaměřena na žáky, u nichž lze předpokládat zvýšený výskyt rizikového chování) a indikovanou (zaměřena na jednotlivce a skupiny, u nichž byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů v oblasti chování, problematických vztahů v rodině, ve škole nebo s vrstevníky). <ref name="MŠMT" />
+
'''Nespecifická''' - veškeré činnosti a aktivity, které podporují zdravý životní styl a pomáhají osvojovat pozitivní sociální chování. To probíhá prostřednictvím smysluplného využívání volného času jako jsou například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity (a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských norem, k odpovědnosti za sebe a své jednání apod.).<ref name="MŠMT22">MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny</ref>
  
 +
'''Specifická''' – aktivity a programy, které mají za cíl předcházet nebo minimálně omezovat výskyt jednotlivých forem rizikového chování  žáků. Specifická prevence se dále dělí na '''všeobecnou''' (zaměřena na všechny lidi bez rozdílu, u kterých se nežádoucí chování ještě neobjevilo), '''selektivní''' (zaměřena na ty žáky, kteří jsou ohroženi rizikovým chováním) a '''indikovanou''' (zaměřena na konkrétní skupinu či jedince, u nichž již byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů).<ref name="MŠMT22" />
 
==='''SEKUNDÁRNÍ PREVENCE'''===
 
==='''SEKUNDÁRNÍ PREVENCE'''===
 
Orientovaná na včasné vyhledávání osob, které se již rizikově chovají a snaží se zamezit dalšímu prohlubování tohoto chování.
 
Orientovaná na včasné vyhledávání osob, které se již rizikově chovají a snaží se zamezit dalšímu prohlubování tohoto chování.
−
 
 
==='''TERCIÁRNÍ PREVENCE'''===
 
==='''TERCIÁRNÍ PREVENCE'''===
−
Zaměřená na osoby, u nichž se již rizikové chování objevilo a směřuje k zamezení opětovnému objevení tohoto chování.
+
Zaměřená na osoby, u nichž se již rizikové chování objevilo a směřuje k zamezení opětovnému objevení tohoto chování.  
−
<br />
 
−
 
 
 
=='''FORMY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ'''==
 
=='''FORMY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ'''==
−
 
 
==='''KOUŘENÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
 
==='''KOUŘENÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
−
U dětí a dospívajících se vyskytuje převážně jako experimentování, které však může vést k příležitostnému, pravidelnému či až dennímu užívání. <ref name="MŠMT" /> U dítěte může vzniknout závislost občasným kouřením po dobu 4 týdnů nebo denním kouřením cigaret v množství menším než 5. <ref>Vítkovická nemocnice (nedat.). Centrum prevence a léčby závislostí na tabáku u dětí a adolescentů. Získáno z https://nemocnicevitkovice.agel.cz/pracoviste/oddeleni/detske-oddeleni/informace-pro-pacienty/zavislost-na-tabaku.html</ref>
+
U dětí a dospívajících se vyskytuje převážně jako experimentování, které však může vést k příležitostnému, pravidelnému či až dennímu užívání.<ref name="MŠMT2">MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny</ref> U dítěte může vzniknout závislost občasným kouřením po dobu 4 týdnů nebo denním kouřením cigaret v množství menším než pět. <ref>Vítkovická nemocnice (nedat.). Centrum prevence a léčby závislostí na tabáku u dětí a adolescentů. Získáno z https://nemocnicevitkovice.agel.cz/pracoviste/oddeleni/detske-oddeleni/informace-pro-pacienty/zavislost-na-tabaku.html</ref>
 +
===='''Příznaky a projevy'''====
 +
Závislost na tabáku se projevuje buď fyzickou [[Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek|závislostí]] (při vysazení silná touha po cigaretě,  poruchy spánku,  podrážděnost, nervozita, pokleslá nálada, neschopnost se soustředit apod.), nebo psychosociální závislostí (kuřácké rituály - pohrávání si s cigaretou v ruce, potahování kouře, zapalování cigarety,  odklepávání a dále v situacích - cigareta během pracovní pauzy, při kávě, po jídle,  atd.). Tyto rituály vyvolávají chuť na cigaretu a bývají spouštěcím podnětem kouření při odvykání.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
 +
'''Žáci 1. stupně ZŠ''' – žáci by si měli upevnit nekuřácký postoj, měli by pochopit rizika aktivního i pasivního kouření, posilovat dovednosti odmítnout cigaretu. Srozumitelnou, interaktivní a hravou formou, úměrnou [[Kognitivní vývoj v mladším školním věku|kognitivnímu vývoji dětí]] by určitě měla být zohledněna zejména tato témata: zdravotní následky kouření, zápach spojený s kouřením, útrata peněz za cigarety, škodlivost pasivního kouření, obavy o zdraví rodinných příslušníků, kteří kouří apod.<ref name="MŠMT2" />
  
−
===='''Příznaky a projevy'''====
+
'''Žáci 2. stupně ZŠ''' – posilovat dovednosti k odmítání cigaret, schopnost odolávat tlaku vrstevníků, upevňovat nekuřácké postoje a  vysvětlit mýty, které o kouření tabáku často převládají. Vhodné je směřovat preventivní aktivity např. na vliv kouření na vzhled (žluté zuby, nezdravé vlasy, nečistá a rychle stárnoucí pleť) a na vztahové aspekty (nepříjemné líbání s kuřákem, nebezpečí kouření spolu s užíváním hormonální antikoncepce).<ref name="MŠMT2" />
−
Závislost na tabáku se projevuje buď fyzickou [[Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek|závislostí]] (při vysazení silná chuť na cigaretu, nervozita, podrážděnost, pokleslá nálada, poruchy spánku, neschopnost se soustředit apod.), nebo psychosociální závislostí (kuřácké rituály - pohrávání si s cigaretou v ruce, zapalování cigarety, potahování kouře, odklepávání a dále v situacích - cigareta při kávě, po jídle, během pracovní pauzy atd.). Tyto naučené vzorce chování vyvolávají chuť na cigaretu a bývají spouštěči kouření při odvykání.<ref name="MŠMT" />
 
  
−
===='''Primární prevence'''====
+
'''Žáci na SŠ''' – směřovat k posílení [[motivace]] k odvykání, k uvědomování si rizik kouření a negativních důsledků z něj bezprostředně vyplývajících, zejména pak v oblasti vzhledu, fyzické kondice, partnerských vztahů a negativního vlivu na sexuální život. Motivací pro denní kuřáky tabáku mohou být  uspořené peníze za nekoupené cigarety.<ref name="MŠMT2" />
−
'''Žáci 1. stupně ZŠ''' – upevnění nekuřáckého postoje na individuální úrovni, vysvětlení rizik aktivního (ale také pasivního) kouření a posilování dovednosti odmítání cigaret (či jiných forem tabáku). Srozumitelnou, interaktivní a hravou formou, úměrnou [[Kognitivní vývoj v mladším školním věku|kognitivnímu vývoji dětí]] by měla být zohledněna zejména tato témata: zdravotní následky kouření, škodlivost pasivního kouření, zápach spojený s kouřením, útrata peněz za cigarety, obavy o zdraví rodinných příslušníků, kteří kouří apod.<ref name="MŠMT" />
 
  
−
'''Žáci 2. stupně ZŠ''' – posilovat dovednosti k odmítání, schopnost čelit tlaku vrstevníků, upevňovat nekuřácké postoje u jedinců i v kontextu kolektivu a mimo jiné také uvádět na pravou míru mýty, které o kouření tabáku v této věkové skupině často převládají. Vhodné je cílit preventivní aktivity např. na vliv kouření na vzhled (zuby, vlasy, pleť) a na vztahové aspekty (nepříjemný polibek od kuřáka, rizika kouření a užívání hormonální antikoncepce).<ref name="MŠMT" />
+
===='''Doporučený postup'''====
 +
V případě žáků se závislostí na tabáku je vhodné informovat žáka o konkrétních rizicích kouření, posílit jeho motivaci k odvykání a předat kontakt na odbornou pomoc. Vhodnou intervencí je "krátká intervence 5P - jde o krátký, strukturovaný, partnersky vedený rozhovor, rozdělený do 5 částí. Má za cíl nasměrovat žáka k odvykání a předat ho do péče odborníků.<ref name="MŠMT2" />
  
−
'''Žáci na SŠ''' – směřovat k posílení [[motivace]] k odvykání, uvědomování rizik závislosti a negativních důsledků bezprostředně vyplývajících z pravidelného kouření, zejména pak v oblasti vzhledu, partnerských vztahů, fyzické kondice a negativního vlivu na sexuální život. Motivací pro denní kuřáky tabáku by mohly být také potenciálně uspořené finance za nevykouřené cigarety.<ref name="MŠMT" />
+
#'''Ptát se''' – zmapovat kouření u daného žáka v oblastech počtu, zkušeností, jestli to skrývá apod.
 +
#'''Pojmenovat rizika''' – jednoduše a jasně popsat rizika vyplývajících z užívání tabáku u daného žáka/žákyně.
 +
#'''Podpořit motivaci''' – rychle zmapovat a podpořit motivaci k odvykání. Ptát se na jeho postoje - co má na kouření rád/a, co ne, jestli už zkoušel přestat apod.
 +
#'''Předat kontakt''' – pokud má žák zájem, je vhodné mu předat kontakty na podrobnější informace nebo odborné služby.
 +
#'''Plánovat další setkání''' – ocenit žákovu otevřenost a nechat žáka stručné shrnout hlavní výstupy intervence a zodpovědět doplňující dotazy. Po cca 14 dnech až měsíci opět s žákem prodiskutovat, zda došlo k nějaké změně.<ref name="MŠMT2" />
  
 
==='''ALKOHOL (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
 
==='''ALKOHOL (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
−
[[Alkohol]] je návyková látka, jež působí na [[Centrální nervová soustava|centrální nervový systém]] a její požití způsobuje opilost.  
+
[[Alkohol]] je návyková látka, jež působí na [[Centrální nervová soustava|centrální nervový systém]] a její požití způsobuje opilost.
−
 
 
 
===='''Příznaky a projevy'''====
 
===='''Příznaky a projevy'''====
−
'''Lehká opilost''' (u dětí do 0,5 ‰, tj. do 0,5 g alkoholu na 1 kg krve) - uvolnění, dobrá nálada, snížená úzkost, zvýšená hovornost, nárůst sebevědomí. U dětí bývá toto stadium kratší než u dospělých. Redukce úzkosti hraje významnou roli v posílení dalšího užívání alkoholu, která pak může vést k samotné závislosti.<ref name="MŠMT" />
+
'''Lehká opilost''' - uvolnění, dobrá nálada, snížená úzkost, zvýšená hovornost, nárůst sebevědomí. U dětí je většinou tohle stadium kratší než u dospělých. Snížení úzkosti hraje významnou roli v posílení dalšího požití alkoholu, které pak může vést k závislosti.<ref name="MŠMT2" />
−
 
 
−
'''Střední opilost''' (0,5–1 ‰ u dětí) – zhoršený úsudek, snížená sebekritičnost, snížené zábrany, zvýšená agresivita. Objevuje se únava, zpomalení psychomotorických reakcí až kolísavá chůze, obtíže při stání či setřelá řeč. Může docházet k zastření vědomí či spánku. Komplikací druhého stadia opilosti mohou být tzv. okénka neboli částečná či úplná [[amnézie]] na epizodu užívání alkoholu. <ref name="MŠMT" />
 
  
−
'''Těžká opilost''' (nad 1 ‰ u dětí) - zmatenost, apatie, únava, spavost a často i zvracení. Při velkých dávkách alkoholu dochází k úplnému bezvědomí, necitlivosti, mimovolnému močení a pokálení. Svalstvo je uvolněné, dýchání je pomalé, zornice jsou normální nebo rozšířené a nereagují na světlo. Někdy je člověk zmatený, blouzní, zmítá sebou a tropí povyk. V těžkých případech a při nedostatečné pomoci hrozí smrt následkem utlumení dýchacího centra v [[Prodloužená mícha|prodloužené míše]] (u dětí již nad 2 ‰). <ref name="MŠMT" />
+
'''Střední opilost''' – zhoršený úsudek, snížená sebekritičnost, snížené zábrany, zvýšená agresivita. Objevuje se únava, zpomalení psychomotorických reakcí až kolísavá chůze, setřelá řeč či obtíže při stání. Mohou se objevovat tzv. okénka neboli částečná či úplná [[amnézie]] na epizodu užívání alkoholu. <ref name="MŠMT2" />
  
 +
'''Těžká opilost'''  - zmatenost, únava, spavost, apatie, zvracení. Při velkých dávkách alkoholu dochází k bezvědomí, necitlivosti, dokonce i mimovolnému močení a pokálení. Svalstvo je uvolněné, dýchání je pomalé, zornice nereagují na světlo. Někdy je člověk zmatený a blouzní. V těžkých případech a při nedostatečné pomoci se objevuje riziko smrti jakožto následek utlumení dýchacího centra v [[Prodloužená mícha|prodloužené míše]]. <ref name="MŠMT2" />
 
===='''Primární prevence'''====
 
===='''Primární prevence'''====
−
'''1. stupeň ZŠ''' - pochopení rizik spojených s užíváním alkoholu, upevnění zdravých postojů, osvojení si dovednosti odmítání alkoholu a oddálení prvních experimentů s pitím do co nejpozdějšího věku.<ref name="MŠMT" />  
+
'''1. stupeň ZŠ''' - žáci by měli pochopit rizika spojená s užíváním alkoholu, upevnit si zdravé postoje, osvojit si dovednosti odmítání alkoholu a oddálení prvních experimentů do co nejpozdějšího věku.<ref name="MŠMT2" />
  
−
'''2. stupeň ZŠ''' - posilovat dovednosti k odmítání a schopnost čelit tlaku vrstevníků. Poskytované informace o alkoholu, jeho účincích a rizicích užívání by měly být pravdivé a vyvážené (tedy např. včetně artikulace pozitivních účinků a dílčích přínosů), protože žáci již mají s alkoholem osobní zkušenosti a spolu se zkreslenou informací by mohli odmítnout celé sdělení pro nedůvěryhodnost informátora.<ref name="MŠMT" />
+
'''2. stupeň ZŠ''' - důležité je posílit dovednosti k odmítání alkoholu a umět čelit tlaku vrstevníků. Poskytované informace o alkoholu, jeho účincích a rizicích užívání by měly být pravdivé a vyvážené (zmínit tedy i pozitivních účinky a přínosy), protože žáci již mohou mít s alkoholem zkušenosti a kvůli zkreslené informaci by mohli odmítnout celé sdělení jako nedůvěryhodné.<ref name="MŠMT2" />
−
 
 
−
'''SŠ''' - rozpoznání vlastní motivace k užívání alkoholu, pochopení osobních hodnot vztahujících se k rizikovému chování (zdraví, svoboda, zodpovědnost, vztahy apod.), a hlubšímu pochopení rizik spojených s užíváním alkoholu včetně rozvoje závislosti.<ref name="MŠMT" />  
 
  
 +
'''SŠ''' - rozpoznat vlastní motivaci k požívání alkoholu, pochopit osobních hodnoty, které se vztahující k rizikovému chování a dále pochopit rizika spojená  s užíváním alkoholu včetně rozvoje závislosti.<ref name="MŠMT2" />
 
==='''NELEGÁLNÍ DROGY (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
 
==='''NELEGÁLNÍ DROGY (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
−
[[Drogy, závislosti|Nelegální drogou]] je přírodní nebo syntetická návyková látka, která mění lidské vědomí, chování nebo jednání se všemi zdravotními i sociálními důsledky <ref>Rozdělení drog (nedat). Získáno z https://www.substitucni-lecba.cz/drogy</ref> a zákon nepovoluje její držení ani užívání.  
+
[[Drogy, závislosti|Nelegální drogou]] je přírodní nebo syntetická návyková látka, která mění lidské vědomí, chování nebo jednání se všemi zdravotními i sociálními důsledky <ref>Rozdělení drog (nedat). Získáno z https://www.substitucni-lecba.cz/drogy</ref> a zákon nepovoluje její držení ani užívání.
−
 
 
 
===='''Příznaky a projevy'''====
 
===='''Příznaky a projevy'''====
−
Mezi příznaky patří náhlá změna osobnosti, změny nálady, změny ve fyzickém vzhledu nebo pohodě, změna výkonu ve škole, zvýšená utajená komunikace s ostatními, zvýšená potřeba peněz.  Je však nutno mít na paměti, že i přes existenci některého z příznaků se vždy nemusí jednat o užívání drog (ale například o projevy puberty, či jiné důvody, například krizová životní období).<ref name="MŠMT" />  
+
Mezi příznaky patří náhlá změna osobnosti, změny nálady, změny ve fyzickém vzhledu, změny nálad, změna výkonu ve škole, zvýšená utajená komunikace s ostatními, zvýšená potřeba peněz. Je však nutno mít na paměti, že i přes existenci některého z příznaků nemusí vždy jít o užívání drog (ale například o projevy puberty, či jiné důvody, například krizová životní období).<ref name="MŠMT2" />
−
 
 
 
===='''Primární prevence'''====
 
===='''Primární prevence'''====
  
−
*''Vytvořit podmínky pro předcházení výskytu případů užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně všech školních akcí i mimoškolní činnosti.''
+
*předcházet užívání návykových látek ve škole, na školních akcích i při mimoškolních činnostech vytvořením vhodných podmínek a zajistit ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek
−
*''Zajistit ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně veškerých školních akcí.''
+
*ve školním řádu vymezit zákaz užívání návykových látek ve škole a jejich vnášení do školy
−
*''Školním řádem školy a vnitřním řádem školského zařízení (dále jen „školní řád“) jasně vymezit zákaz užívání návykových látek ve škole, jejich vnášení do školy.''
+
*poskytovat důležité informace jak žákům (i zákonným zástupcům), a to věcně a pravdivě a také s přihlédnutím na jejich věk, rozumový a osobnostní vývoj
−
*''Poskytovat žákům a zákonným zástupcům nezletilých žáků nezbytné relevantní informace.''
+
*informovat o rizicích užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.
−
*''Poskytovat žákům věcné a pravdivé informace o návykových látkách formou, která je přiměřená jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji.''
+
*žákům i zákonným zástupcům nezletilých žáků, kteří již mají s užíváním problémy, poskytovat informace o možnostech řešení situace a institucích, kam se mohou obrátit
−
*''Působit preventivně na žáky v oblasti užívání návykových látek.''
+
*v případě vyskytujících se problémů spolupracovat s dalšími institucemi a orgány, které realizují primárně preventivní programy (OSPOD, Policie ČR, ŠPZ,...)
−
*''Do veškerých poučení o ochraně zdraví zakotvit informace o rizicích užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.''
+
*vybírat jen takové preventivní programy, které byly odborně ověřeny z hlediska efektivity
−
*''Poskytovat žákům, kteří mají s užíváním návykových látek problémy, jakož i zákonným zástupcům nezletilých žáků, informace o pomáhajících institucích a možnostech řešení situace.''
+
*dle zákonných předpisů, plnit ohlašovací povinnost <ref name="MŠMT2" />
−
*''Při řešení případů souvisejících s užíváním návykových látek, jejich vnášením nebo distribucí je třeba spolupracovat s dalšími zainteresovanými institucemi a orgány – externími subjekty realizujícími primárně preventivní programy, školskými poradenskými zařízeními, Policií ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) apod.''
 
−
*''V případě externích subjektů realizujících preventivní programy ve školách a školských zařízeních preferovat programy, jejichž odborná způsobilost byla ověřena nebo certifikována a efektivita programů je vyhodnocována.''
 
−
*''V případech, které stanoví zákonné předpisy, plnit ohlašovací povinnost směrem k orgánům činným v trestním řízení, orgánům sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům nezletilého žáka.'' <ref name="MŠMT" />
 
  
 
==='''NETOLISMUS (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
 
==='''NETOLISMUS (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
−
[[Netolismus]] označuje závislost na tzv. virtuálních drogách, kam patří zejména počítačové hry, sociální sítě, internetové služby (různé formy chatu), virální videa, mobilní telefony, televize atd.<ref name="MŠMT" />  
+
[[Netolismus]] označuje závislost na tzv. virtuálních drogách, kam patří zejména PC hry, sociální sítě, internetové služby, virální videa, mobily, TV atd.<ref name="MŠMT2" />
−
 
 
 
===='''Příznaky a projevy'''====
 
===='''Příznaky a projevy'''====
−
Mezi příznaky patří méně vykonané práce, pocit prázdnoty, když není člověk u počítače, ztráta kontroly nad časem stráveným u počítače, brzké vstávání k počítači nebo ponocování u počítače, rostoucí nervozita a neklid, když člověk delší dobu nemůže hrát, přemýšlení o počítači, když ho člověk zrovna nepoužívá, krádeže peněz na nákup her, stále více a více času potřebného k uspokojení ze hry, zkreslování, zatajování informací o své závislosti, hraní kvůli úniku od osobních problémů, narušené vztahy s rodinou, zanedbávání učení, opouštění dřívějších zájmů a přátel a zhoršující se školní výsledky.<ref name="Závislost na počítačích a počítačových hrách">Závislost na počítačích a počítačových hrách (nedat.). Získáno z http://poradenskecentrum.cz/pocitacova-zavislost.html</ref>
+
Mezi příznaky patří méně vykonané práce související se ztrátou kontroly nad časem stráveným u počítače, pocit prázdnoty, když není člověk u PC, brzké vstávání k počítači a ponocování u počítače, rostoucí nervozita a neklid, když člověk delší dobu nehraje, přemýšlení o počítači, když ho člověk zrovna nepoužívá, krádeže peněz na nákup her, stále více a více času potřebného k uspokojení ze hry, zkreslování, zatajování pravdy o své závislosti, hraní jakožto únik od osobních problémů, narušené vztahy (nejčastěji s rodinou), zanedbávání studia, opouštění zájmů a kamarádů a zhoršující se výsledky ve škole.<ref name="Závislost na počítačích a počítačových hrách2">Závislost na počítačích a počítačových hrách (nedat.). Získáno z http://poradenskecentrum.cz/pocitacova-zavislost.html</ref>
 +
===='''Primární prevence'''====
  
−
===='''Primární prevence'''====
+
*sledovat, jaké hry dítě hraje.
−
Sledujte, jaké hry děti hrají. Uvědomte si, že hry mají i kladné stránky, některé umožňují rozvíjet logiku, postřeh, schopnost orientace ve složité situaci, koordinaci očí a rukou, koncentraci, plánování, řešení problémů a další schopnosti. Důležitý je výběr her a přiměřenost času jim věnovaného. Hrajte hry spolu s dítětem a potom si o nich povídejte – pomáháte tak rozlišovat fikci od reality. Stanovte striktní limity, kdy dítě může hrát a kdy ne. Dávejte pozor, aby dítě nehrálo hry u kamarádů. Zjistěte, zda dítě hraním počítačových her neutíká od nějakých problémů. V průběhu hraní veďte dítě k tomu, aby si po určité době (např. po hodině) udělalo přestávku, během ní o hře mluvte. Podporujte dítě v jiných zájmech. Předcházejte tomu, aby se dítě nudilo. Posilujte zdravé sebevědomí dítěte. <ref name="Závislost na počítačích a počítačových hrách" />
+
*uvědomit si, že hry mají i kladné stránky (rozvíjejí logiku, postřeh, schopnost orientace ve složité situaci, koordinaci očí a rukou atd.). Důležité je, jaký typ her dítě hraje a kolik času jim věnuje.
 +
*hrát hry spolu s dítětem a pak si o nich povídat – pomáhá to rozlišovat fikci od reality.
 +
*stanovit časové limity.
 +
*dávat pozor, aby dítě nehrálo hry u kamarádů.
 +
*zjistit, zda hraní PC her není pro dítě únik od nějakých problémů.
 +
*v průběhu hraní vést dítě k tomu, aby si dělalo přestávky, během ní je dobré o hře mluvit.
 +
*podporovat dítě v jiných zájmech (nespecifická prevence) a tím také předcházet tomu, aby se dítě nudilo. Posilovat zdravé sebevědomí dítěte. <ref name="Závislost na počítačích a počítačových hrách2" />
  
 
==='''HRÁČSTVÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
 
==='''HRÁČSTVÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
−
Hraní hazardních her (hráčství) znamená riskovat peníze nebo něco o věcné hodnotě pro něco, co má nejistý výsledek v naději, že lze vyhrát další peníze nebo něco o věcné hodnotě. Ve škole jde nejčastěji o karetní hry jako je mariáš, poker či oko, dále pak o kostkové hry nebo o částečně dovednostní hru čára. Žáci se dále například mohou i sázet, zda nastane či nenastane nějaká událost.<ref name="MŠMT" />  
+
Hraní hazardních her (hráčství) znamená riskovat peníze nebo něco o věcné hodnotě pro něco, co má nejistý výsledek v naději, že lze vyhrát další peníze nebo něco o věcné hodnotě. Ve škole jde nejčastěji o karetní hry, kostkové hry nebo dovednostní hry. Žáci se také sází, zda nastane/nenastane nějaká událost.<ref name="MŠMT2" />
−
 
 
 
===='''Příznaky a projevy'''====
 
===='''Příznaky a projevy'''====
−
Chlubení se hrou a výhrami, používání hráčského slangu, lhaní, utrácení peněz, záškoláctví, změny nálad, výbušnost, popudlivost, stranění se kolektivu, samotářství, uzavřenost, nízká sebedůvěra, myšlenky na hru, ztráta zájmu o koníčky, problémy doma i ve vztazích a v kolektivu, zhoršení prospěchu, krádeže doma a ve škole, psychosomatické projevy, deprese, úzkost, suicidální myšlenky a tendence, užívání návykových látek, raná zkušenost s hazardní hrou, potíže s adaptací a pravidly, dluhy, finanční problémy, trestná činnost atp. <ref name="MŠMT" />  
+
Gambler se chlubí hrou a výhrami, používá hráčský slang, lže, utrácí peníze, chodí za školu, má změny nálad, je výbušný, popudlivý, straní se kolektivu, je samotářský, uzavřený, málo si věří, stále myslí na hru, ztrácí zájem o koníčky, má problémy doma, ve vztazích i v kolektivu, zhoršuje se mu prospěch. Objevují se psychosomatické projevy, deprese, úzkosti, myšlenky na sebevraždu, jiné závislosti, potíže s adaptací a pravidly, finanční problémy (dluhy), trestná činnost (krádeže) atp. <ref name="MŠMT2" />
−
 
 
 
===='''Primární prevence'''====
 
===='''Primární prevence'''====
  
−
*Zvýšení informovanosti žáků o povaze a rizicích hazardního hraní, včetně korekce chybných informací a mylných přesvědčení o hazardní hře. Odhalování matematických a statistických principů sázek. (Mezi nejčastější omyly hráčů patří iluze o rychlém zbohatnutí, o zajímavosti hry, o navrácení prohraných peněz a o tom, že hrou se dá uniknout před neřešenými osobními, rodinnými, citovými nebo pracovními problémy).
+
*zvýšit informovanost žáků o rizicích hazardního hraní, včetně vysvětlení mylných představ o hazardní hře. Odhalování matematické a statistické principy sázek (díky kterým vždy vyhrává herna/casino)
−
*Změnu postoje k hazardním hrám ve směru odklonu od těchto aktivit, což snižuje riziko závislosti v dospělosti.
+
*vytvořit k hazardu negativní postoj
−
*Budování finanční gramotnosti žáků, která obnáší i problematiku dluhových pastí, hospodaření s domácím rozpočtem či bezpečností při vedení účtů.
+
*zlepšovat finanční gramotnosti žáků
−
*Kontrola nad impulzivním řešením problémů a podpora schopností řešení problémů, plánování a efektivního rozhodování.
+
*podpořit schopností řešení problémů bez impulzivity, podpořit plánování a efektivní rozhodování
−
*Propojování tématu hazardního hraní i s tématy jiných závislostí, zejména pak s internetovou závislostí a užíváním návykových látek.
+
*propojit téma hazardního hraní i s tématy jiných závislostí, zejména pak s internetovou závislostí a užíváním návykových látek
−
*Informovanost žáků o tom, na koho se v případě problémů s hazardní hrou mohou obrátit o pomoc (kromě pedagogů jde i o specializované poradny, linky důvěry či například pracovníky nízkoprahových klubů pro děti mládež).<ref name="MŠMT" />
+
*informovat, na koho se v případě problémů s hazardní hrou mohou žáci obrátit o pomoc (na pedagogy, specializované poradny, linky důvěry, pracovníky nízkoprahových klubů pro děti mládež).<ref name="MŠMT2" />
  
 
==='''RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ V DOPRAVĚ'''===
 
==='''RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ V DOPRAVĚ'''===
−
Jednání, které vede v rámci dopravního kontextu k dopravním kolizím a následně k úrazům nebo úmrtím.<ref name="MŠMT" />  
+
Takové chování v dopravním prostředku, které vede k dopravním kolizím a následně k úrazům nebo úmrtím.<ref name="MŠMT2" />
−
 
 
 
===='''Znaky'''====
 
===='''Znaky'''====
−
Chování, které je v rozporu s oficiálními a neoficiálními pravidly, agresivní chování, nebo neočekávané (či nezvyklé) chování.<ref name="MŠMT" />  
+
Chování, které je v rozporu s pravidly, agresivní nebo neočekávané (či nezvyklé) chování.<ref name="MŠMT2" />
−
 
 
 
===='''Primární prevence'''====
 
===='''Primární prevence'''====
  
−
*''Dopravní výchova''
+
*dopravní výchova a dopravní besedy ve škole
−
*''Dopravní besedy v prostředí školní třídy – může vést dopravní policista, dopravní psycholog, vyškolený pedagog,''
+
*používání pomůcek (např. audiozáznamy, PC hry, scénky, ilustrované materiály pro učení dopravních značek)
−
*''použití multimediálních pomůcek – ilustrace prostřednictvím audiozáznamu, PC her, přehrávání scének, různých ilustrovaných materiálů (např. pro výuku dopravního značení – více informací v odkazech na literaturu),''
+
*praktický nácviky na dopravním hřišti
−
*''praktický nácvik na dopravním hřišti,''
+
*exkurze na pracoviště dopravní policie nebo dopravního podniku
−
*''exkurze (pracoviště dopravní policie, dopravní podnik aj.).''
+
*práce s rodinou
−
*''Práce s rodinou''
+
*poskytovat informace na rodičovských schůzkách (nebo na individuálních konzultacích s rodiči) nejlépe s přihlédnutím na způsob dopravy jejich dítěte do školy
−
*''Formou poskytování informací na rodičovských schůzkách, případně individuální konzultace s rodiči. Za vhodné považujeme poskytnutí informačního materiálu rodičům (více viz odkazy na literaturu) podle způsobu dopravy jejich dítěte do školy.''
+
*pracovat s osobností dítěte<ref name="MŠMT2" />
−
*''Práce s osobností dítěte''
 
−
*''Za vhodné považujeme indikaci prostřednictvím pozorování při dopravní výuce (případně na dopravním hřišti), nebo dle rizikových faktorů (uvedených výše) zjištěných při screeningu rizikového chování obecně. Ve výjimečných případech může jít také o informace od policie (přestupky nebo trestné činy).''<ref name="MŠMT" />
 
  
 
==='''NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ SEKT'''===
 
==='''NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ SEKT'''===
−
Sekta je určitá ohraničená sociální skupina, jejíž členové sdílejí ideologický koncept, jehož prostřednictvím se skupina vymezuje vůči svému okolí, a dochází při tom k postupné sociální izolaci, manipulaci a ztrátě soukromí.<ref name="MŠMT" />  
+
Sekta je určitá ohraničená sociální skupina, jejíž členové vyznávají určitou ideologii, skrz kterou se vymezují vůči svému okolí.<ref name="MŠMT2" />
 
===='''Znaky'''====
 
===='''Znaky'''====
−
Znaky příslušnosti k některé sektě: fyzické znaky – symboly, změny oblečení, účesu; psychické změny - změny chování, nevyrovnanost, přílišná introverze, noví známí a přátelé, o nichž žák odmítá mluvit, změna zájmů, komunikačních schopností atd.<ref name="MŠMT" />  
+
Znaky příslušnosti k některé sektě: fyzické znaky jako symboly oblečení, účes; psychické změny - změny chování, nevyrovnanost, přílišná introverze, noví přátelé, o nichž žák odmítá mluvit, změna koníčků, komunikace atd.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
  
−
===='''Prevence'''====
+
*seznámení žáků s riziky a praktikami sekt (manipulují, pronásledují, vyvolávají pocity viny a méněcennosti, zmocňují se majetku členů, využívají profesního či mocenského postavení členů apod.)
−
 
+
*znát základní charakteristiku konkrétních sekt v České republice
−
*''seznámit žáky s riziky a praktikami (myšlenkovou ideou) těchto (různých) skupin''
+
*naučit žáky rozlišovat mezi sektou a tradičním náboženstvím
−
*''umět zmapovat existenci (skutečnost) a základní charakteristiku konkrétních sekt v České republice''
+
*vymezit pojem sekta, jeho významové roviny
−
*''naučit žáky rozlišovat mezi sektou a tradičním náboženstvím a možnostmi pojetí/výkladu tradičních náboženství''
+
*znát předpoklady, proč lidé tíhnou k těmto skupinám (často osobní krize – potřeba bezpečí, potřeba spirituálního rozměru, sociálního kontaktu, emoční a intelektová vyzrálost)<ref name="MŠMT2" />
−
*''vymezit pojem sekta, jeho významové roviny''
 
−
*''seznámit žáky s možnými riziky vstupu do sekty a s procesem závislosti na sektě (manipulace, pronásledování, pocity viny a méněcennosti, zmocňování se majetku členů, využívání profesního či mocenského postavení členů apod.)''
 
−
*''zabývat se základními předpoklady inklinace lidí k těmto skupinám (osobní krize – potřeba bezpečí, potřeba spirituálního rozměru, sociálního kontaktu, emoční a intelektová vyzrálost)''
 
−
*''umět diskutovat se žáky o dané tematice a snažit se odpovědět na případné dotaz''y<ref name="MŠMT" />
 
  
 
==='''SEXUÁLNÍ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ'''===
 
==='''SEXUÁLNÍ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ'''===
−
K rizikovému sexuálnímu chování u dětí a dospívajících patří předčasný začátek pohlavního života (do této skupiny řadíme také zvýšenou konzumaci pornografie před 15. rokem života), vysoká frekvence pohlavních styků, náhodné známosti, promiskuita, prostituční chování, prezentování vlastních explicitně erotických materiálů na internetu, krvavé sexuální praktiky, vaginální, anální a orální styk bez použití kondomu mimo dlouhodobé partnerství, kde se předpokládá věrnost partnerů. V širším slova smyslu se k rizikovému sexuálnímu chování pojí i další faktory, například asociální chování, agresivita, nadužívání alkoholu a drog.<ref name="MŠMT" />  
+
Dětí a dospívající ohrožené sexuálním rizikovým chováním se vyznačují předčasným začátkem pohlavního života (včetně konzumaci pornografie před 15. rokem života), častý pohlavní styk, náhodnými známostmi promiskuitou a prostitucí, sdílením vlastních erotických materiálů na internetu s jinými lidmi, krvavými sexuálními praktikami, nepoužíváním kondomu mimo dlouhodobé partnerství. Mohou se objevit i další faktory, jako asociální chování, agresivita, abúzus alkoholu a jiných návykových látek.<ref name="MŠMT2" />
−
 
 
 
===='''Projevy'''====
 
===='''Projevy'''====
−
Nevhodné sexuální projevy, jakými jsou například nutkavá masturbace nebo atypický sexuální vývoj (je potřeba je odlišit od projevů normální sexuální zvídavosti, experimentování s vlastním tělem i tělem druhých dětí), jednak projevy nesexuální, které se následně mohou rozvinout až do sexuální deviace. U chlapců může docházet k nárůstu fyzické agrese, u dívek spíš k sebepoškozování. Na riziko sexuálního rizikového chování nás může upozornit tzv. „triáda symptomů“: noční pomočování i po dvanáctém roce života, krutost ke zvířatům a žhářství.<ref name="MŠMT" />  
+
Nevhodné sexuální projevy - nutkavá masturbace, atypický sexuální vývoj (je potřeba je odlišit od projevů normální sexuální zvídavosti a experimentování), jednak projevy nesexuální, které se následně mohou rozvinout až do sexuální deviace. U chlapců může docházet k fyzické agresi, u dívek k sebepoškozování. Na riziko sexuálního rizikového chování může upozornit tzv. „triáda symptomů“: noční pomočování i po 12. roce života, krutost ke zvířatům a žhářství.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
  
−
===='''Prevence'''====
+
*mít dobrý vztah s dítětem a pracovat s ním jednotlivě
−
Na vytváření dobrého vztahu s každým dítětem pracovat jednotlivě. V neúspěšném dítěti je potřeba podporovat sebevědomí a dopřát mu prostor pro zažití úspěchu, kdykoliv to je možné (když ne ve vědomostních aktivitách, tak alespoň prostřednictvím zájmových činností). Seznámit dítě se základními sexuálními pojmy, mělo by dokázat rozeznat nebezpečí, mělo by znát svá práva a umět je chránit. Včas poučit dítě, na koho se může obrátit v případě nouze nebo ohrožení.<ref name="MŠMT" />
+
*podporovat sebevědomí dítěte a dopřát mu prostor pro zažití úspěchu
 +
*seznámit dítě se základními sexuálními pojmy
 +
*dítě by mělo znát svá práva a umět je chránit a rozeznat nebezpečí
 +
*poučit dítě o tom, koho může požádat o pomoc<ref name="MŠMT2" />
  
 
==='''SPEKTRUM PORUCH PŘÍJMU POTRAVY'''===
 
==='''SPEKTRUM PORUCH PŘÍJMU POTRAVY'''===
−
Mentální anorexie a bulimie představují ve svých projevech mezní polohy jídelního chování od život ohrožujícího omezování příjmu potravy až po přejídání spojené se zvracením nebo jinou nevhodnou kompenzací energetického příjmu. Pro obě poruchy je příznačný nadměrný strach z tloušťky, nespokojenost s tělem a nadměrná snaha o dosažení štíhlosti a její udržení. Další psychické a zdravotní problémy většinou souvisí s mírou podvýživy a s intenzitou užívaných „metod“ na zhubnutí.<ref name="MŠMT" />  
+
Mentální anorexie a bulimie je život ohrožující omezování příjmu potravy nebo přejídání spojené se zvracením nebo jinou nevhodnou kompenzací energetického příjmu. Pro obě poruchy je typický přílišný strach z tloušťky, nespokojenost s vlastním tělem a s tím spojená nadměrná snaha o dosažení štíhlosti a její udržení.<ref name="MŠMT2" />
−
 
 
 
===='''Příznaky a projevy'''====
 
===='''Příznaky a projevy'''====
−
'''Mentální anorexie''' - nízká tělesná hmotnost, aktivní snaha hubnout nebo nepřibrat (nemocní někdy zakrývají hubnutí mluvou o zdravé výživě a životním stylu). Postupně si zvykají na snížený příjem energie, nadměrnou sebekontrolu v jídle, zvýšený energetický výdej a snadno se cítí přejedeni.<ref name="MŠMT" />
+
'''Mentální anorexie''' - nízká tělesná hmotnost, aktivní snaha hubnout/nepřibrat (nemocní někdy zakrývají hubnutí mluvou o zdravé výživě a zdravém životním stylu). Postupně si zvykají na nízký příjem energie, nadměrně se kontrolují v jídle, mají zvýšený energetický výdej a snadno se cítí přejedeni.<ref name="MŠMT2" />
−
 
 
−
'''Mentální bulimie''' - opakující se záchvaty přejídání, spojené s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Rozhodujícím kritériem přejídání je subjektivní pocit ztráty kontroly nad jídlem. Někdy je rozlišován typ bulimie, kdy se vyskytuje se zvracení, užívání laxativ nebo diuretik a typ, kdy jsou ke kontrole hmotnosti využívány přísné diety, hladovky nebo intenzivní cvičení.<ref name="MŠMT" />
 
−
 
 
−
===='''Prevence'''====
 
−
Dobrá školní jídelna, naopak omezení automatů na sladkosti, slazené nápoje ve školách.<ref name="MŠMT" />
 
−
 
 
−
==='''EXTREMISMUS, RASISMUS, XENOFOBIE, ANTISEMITISMUS'''===
 
−
Za '''extremistické chování''' lze považovat takové, které je vědomě konáno ve prospěch politických, náboženských a etnických hnutí a ideologií, která směřují proti základům demokratického ústavního státu. U studentů/žáků se zpravidla jedná pouze o dílčí postoje a formy podpory, které mají často pouze slabý ideologický základ. '''Rasistické chování''' je takové, které na základě přisouzení psychických a mentálních schopností a dovedností skupinám definovaným podle biologického, rasového či národnostního původu tyto příslušníky těchto skupin hodnotí a případně (ve formě „tvrdého rasismu“) je i poškozuje. '''Xenofobní chování''' je takové, které na základě subjektivně stanovených prvků cizosti (jinakosti) vyvolává obavy ze subjektů, které jsou jako cizí pojímány a v krajních případech může vést k jejich poškozování, což vyvolává protireakci. '''Antisemitské jednání''' je takové, které poškozuje objekt židovského charakteru kvůli tomu, že tomuto objektu přisuzuje určité negativní vlastnosti či symbolický význam na základě subjektivní percepce židovství.<ref name="MŠMT" />  
 
−
 
 
−
===='''Prevence'''====
 
−
Zprostředkování informací, diskuze a výuka o demokratických hodnotách a principech lidských práv a tolerance, o extremismu a o negativech spojených s minulostí a současností extremismu, rasismu, xenofobie a antisemitismu a možnostech sankcí za projevy extremismu a souvisejících jevů, debaty s angažovanými osobami (např. diskuse s oběťmi extremistických útoků), využít životních příběhů, uměleckých děl–literatury, filmů s následnou besedou.<ref name="MŠMT" />
 
  
 +
'''Mentální bulimie''' - opakující se subjektivně nekontrolovatelné záchvaty přejídání, spojené s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Jsou dva typy bulimie: a) vyskytuje se zvracení, užívání laxativ nebo diuretik, b) ke kontrole hmotnosti jsou využívány přísné diety, hladovky nebo intenzivní cvičení.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
 +
Dobrá školní jídelna, málo slazených nápojů a automatů na sladkosti ve škole.<ref name="MŠMT2" />
 
==='''OKRUH PORUCH A PROBLÉMŮ SPOJENÝCH SE SYNDROMEM TÝRANÉHO, ZNEUŽÍVANÉHO A ZANEDBÁVANÉHO DÍTĚTE'''===
 
==='''OKRUH PORUCH A PROBLÉMŮ SPOJENÝCH SE SYNDROMEM TÝRANÉHO, ZNEUŽÍVANÉHO A ZANEDBÁVANÉHO DÍTĚTE'''===
−
Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN - Child Abuse and Neglect) je jakákoliv forma týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naši společnost nepřijatelná. Dítě nejčastěji poškozují jeho rodiče a další členové rodiny, a to necitlivostí a bezohledností anebo podřizováním dítěte či využíváním ho k uspokojení vlastních potřeb.<ref name="MŠMT" />  
+
Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN - Child Abuse and Neglect) je jakákoliv forma týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naši společnost nepřijatelná. Dítě nejčastěji poškozují rodiče a jiní členové rodiny, a to necitlivostí a bezohledností anebo podřizováním dítěte či využíváním ho k uspokojení vlastních potřeb.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Projevy'''====
 +
Zhoršení prospěchu žáka, problémy ve vztazích se spolužáky, poruchy v pravidelných návycích – spaní nebo stravování. Dítě může mít různé modřiny, odřeniny či je nezvykle unavené či apatické.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevenceda'''====
 +
Dělat širokou osvětu veřejnosti a obecná opatření ve prospěch rodin s dětmi, vzdělávat rodiče, pedagogy a vychovatele dítěte. Dát pedagogům a lékařům možnost pregraduální výchovy. Samozřejmostí je výchova dětí a mládeže<ref name="MŠMT2" />
  
−
===='''Projevy'''====
+
===='''Doporučený postup (v případě sexuálního zneužívání)'''====
−
Zhoršení prospěchu žáka, problémy ve vztazích se spolužáky, poruchy v pravidelných návycích – spaní (do školy chodí pozdě) nebo stravování (při obědě opakovaně nedojídá). Pokud jde o tělesné známky, zvláště učitel tělocviku má jedinečnou možnost všimnout si různých modřin, odřenin či nezvyklé únavy či apatie žáka.<ref name="MŠMT" />
 
  
−
===='''Prevence'''====
+
*'''Dítě se nám svěří osobně -''' Nejprve si musíme uvědomit, že jde o citlivé téma a podle toho vést celou záležitost. S problémem seznámíme co nejužší okruh dalších osob. Zneužívá-li dítě rodič, tak ho o tom, že se dítě svěřilo, neinformujeme. S dítětem komunikujeme a sdělíme mu, že skutečnost musíme nahlásit na policii. Pokud dítě nesouhlasí, tak situaci konzultujeme s odborníkem. Po vyřešení souhlasu problém oznámíme řediteli a kontaktujeme Policii a OSPOD. Dítě oceníme, že za námi přišlo a ujistíme ho, že děláme vše, co je v našich silách.<ref name="MŠMT2" />
−
Dělat širokou osvětu veřejnosti a obecná opatření ve prospěch rodin s dětmi, vzdělávat rodiče, pedagogy a vychovatele dítěte. Dát pedagogům a lékařům možnost pregraduální výchovy. Samozřejmostí je výchova dětí a mládeže<ref name="MŠMT" />
+
*'''Zjistíme to ze školní ankety (dotazníku apod.) -''' Dítě se může vyjadřovat nejasně, musíme se snažit mu porozumět. Řídíme se pravidly nevyslýchat, nepodsouvat mu naše názory, nechat ho volně vyprávět. Rozhovor s ním navážeme tak, abychom nevzbudili nežádoucí pozornost. Až se nám dítě otevře a svěří, postupujeme dle předchozího odstavce (Dítě se nám svěří osobně).<ref name="MŠMT2" />
 +
*'''Dozvíme se to od spolužáků nebo z jiných zdrojů -''' Pokud tomu nasvědčuje i naše pozorování, tak se s dítětem pokusíme navázat rozhovor, ale do ničeho ho nenutíme. Nevyšetřujte a nijak nepátrejte. Jestliže si nejste jistí, oznamte věc orgánu sociálně-právní ochrany, který ji prošetří.<ref name="MŠMT2" />
 +
*'''Dítě je obětí sexuálního napadení -''' Napadla-li dítě neznámá osoba cestou do školy, ihned vše oznamte policii, rodičům a OSPODu. Dítě neopouštějte až do příchodu rodičů.<ref name="MŠMT2" />
  
 
==='''ZÁŠKOLÁCTVÍ'''===
 
==='''ZÁŠKOLÁCTVÍ'''===
−
Jedná se o přestupek, kterým žák úmyslně zanedbává školní docházku.<ref name="MŠMT" />  
+
Žák úmyslně zanedbává školní docházku.<ref name="MŠMT2" />
−
 
 
 
===='''Projevy'''====
 
===='''Projevy'''====
−
Neomluvená absence žáka základní či střední školy při vyučování.<ref name="MŠMT" />  
+
Neomluvená absence žáka ZŠ či SŠ při vyučování.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
  
−
===='''Prevence'''====
+
*bezpečné pozitivní sociální klima školy
−
Snaha o budování bezpečného pozitivního sociálního klima školy tak, aby se každý žák cítil ve škole komfortně a bezpečně a nebyl ohrožován ani ze strany spolužáků, ani ze strany pedagogů.<ref name="MŠMT" />  
+
*každý žák by se měl cítit ve škole komfortně a bezpečně a nebýt ohrožován ani ze strany spolužáků, ani ze strany pedagogů<ref name="MŠMT2" />
  
 +
===='''Doporučený postup'''====
 +
Nejprve se snažíme zjistit důvod nepřítomnosti žáka. Poté prostřednictvím neformálního rozhovoru se zákonným zástupcem učitel zjistí důvod nepřítomnosti dítěte, případně proč to žák dělal (co ho k tomu vedlo). O tomhle všem třídní učitel informuje ředitele školy, školního metodika prevence a výchovného poradce.  Poté se obě strany domluví na dalším postupu a opatřeních. Na případu konkrétního žáka spolupracují třídní učitel a školní metodik prevence. Pokud by opatření nebyl plněna, je nutné zorganizovat schůzku zákonných zástupců žáka s třídním učitelem, školním metodikem prevence, výchovným poradcem a nejlépe i se samotným žákem. Na této schůzce se  všichni zúčastnění domlouvají na postupu vedoucímu k lepšímu stavu, který se zapisuje. Jestliže se stále nedaří situaci zlepšit, následuje sepsání a podepsání [[Individuální výchovný program|Individuálního výchovného programu]]. Pokud ani poté nedojde k odstranění rizikového chování žáka,  rodina by měla začít spolupracovat s další stranou, která má k řešení dané situace potřebné, odborné či právně vymahatelné, nástroje ([[OSPOD]], Policie ČR apod.).<ref name="MŠMT2" />
 
==='''ŠIKANA A KYBERŠIKANA'''===
 
==='''ŠIKANA A KYBERŠIKANA'''===
−
 
 
==='''Šikana'''===
 
==='''Šikana'''===
−
[[Šikana|Šikanování]] je agresivní chování dítěte, žáka/žákyně, studenta/studentky vůči jinému žákovi, případně skupině žáků. Jedná se o opakované (nikoliv nutně) chování, které je založeno na vědomé, záměrné, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně a/nebo sociálně. Šikana je charakteristická nepoměrem sil, bezmocností oběti, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností [[Agrese a násilí|agrese]].<ref name="MŠMT" />  
+
[[Šikana|Šikanování]] je agresivní chování dítěte, žáka/žákyně, studenta/studentky vůči jinému žákovi, případně skupině žáků. Jedná se o opakované (nikoliv nutně) chování, které je založeno na záměrné, vědomé, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně a/nebo sociálně. Šikana je charakteristická bezmocností oběti, nepoměrem sil, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností [[Agrese a násilí|agrese]].<ref name="MŠMT2" />
−
 
 
 
===='''Projevy'''====
 
===='''Projevy'''====
−
Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády.
+
Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní žáci se s ním nebaví - nemá kamarády, takže vyhledává spíše blízkost učitelů. Při týmových sportech bývá jedinec volen do týmu jako jeden z posledních. Působí uzavřeně, smutně, nejistě, nešťastně, ustrašeně, stísněně, mívá blízko k pláči, zvlášť, když má promluvit před třídou. Jeho školní prospěch se někdy nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci (včetně oblečení) jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené a stále  nějaké své věci postrádá. Poškození a ztráty věcí neumí (nechce) vysvětlit, stejně jako odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.<ref>Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (Čj.: 28 275/2000-22).</ref>
−
Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními.
+
===='''Primární prevence'''====
−
O přestávkách vyhledává blízkost učitelů.
+
Hodnotový rámec školy - Škola odmítá násilí a zneužití moci v jakékoli podobě a podporuje solidaritu a toleranci, vědomí sounáležitosti, podporuje spolupráci, rozvíjí vzájemný respekt. Objeví-li se šikana, přistupuje škola k řešení včasně, otevřeně a zajišťuje bezpečí pro všechny zúčastněné. Na vytváření bezpečí se podílejí všichni zúčastnění. Škola zajišťuje základní materiální a organizační podmínky, má nastavena pravidla v chování a důsledky za jejich nedodržení, má nastavený systém včasné identifikace varovných signálů, spolupracuje s dalšími organizacemi, zajišťuje podporu pro pedagogy, zajišťuje podporu pro žáky, zajišťuje informovanost, dbá na vhodné sestavení třídy, má zpracovány základní dokumenty<ref name="MŠMT2" />
−
Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený.
 
−
Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči.
 
−
Stává se uzavřeným.
 
−
Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje.
 
−
Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené.
 
−
Zašpiněný nebo poškozený oděv.
 
−
Stále postrádá nějaké své věci.
 
−
Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy.
 
−
Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy.
 
−
Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.
 
−
Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit.<ref>Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (Čj.: 28 275/2000-22).</ref>
 
  
−
===='''Prevence'''====
+
===='''Doporučený postup:'''====
−
Hodnotový rámec školy - Škola odmítá násilí a zneužití moci v jakékoli podobě a podporuje solidaritu a toleranci, vědomí sounáležitosti, podporuje spolupráci, rozvíjí vzájemný respekt. Objeví-li se šikana, přistupuje škola k řešení včasně, otevřeně a zajišťuje bezpečí pro všechny zúčastněné. Na vytváření bezpečí se podílejí všichni zúčastnění. Škola zajišťuje základní materiální a organizační podmínky, má nastavena pravidla v chování a důsledky za jejich nedodržení, má nastavený systém včasné identifikace varovných signálů, spolupracuje s dalšími organizacemi, zajišťuje podporu pro pedagogy, zajišťuje podporu pro žáky, zajišťuje informovanost, dbá na vhodné sestavení třídy, má zpracovány základní dokumenty<ref name="MŠMT" />
+
Krizový scénář při objevení šikany na škole je popsán v knize Nová cesta k léčbě šikany (Kolář, 2011) nebo v metodice vytvořenou MŠMT <nowiki>https://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny</nowiki> (Příloha_6_Skolni_sikana_2020., strana 33).
  
 
==='''Kyberšikana'''===
 
==='''Kyberšikana'''===
−
[[Kyberšikana]] je forma agrese, která se uplatňuje vůči jedinci či skupině osob s použitím informačních a komunikačních technologií (počítačů, tabletů, mobilních telefonů a dalších moderních komunikačních nástrojů), a ke které dochází opakovaně, ať už ze strany původního agresora či dalších osob - tzv. sekundárních útočníků (např. opakované sdílení nahrávky, opakované komentování apod.).  Ačkoli je kyberšikana zpravidla definována jako činnost záměrná, může vzniknout i nezáměrně – např. jako nevhodný vtip, který se v on-line prostředí vymkne kontrole. <ref name="MŠMT" />  
+
[[Kyberšikana]] je druh šikany, který se uplatňuje s použitím informačních a komunikačních technologií (počítačů, tabletů, mobilů a dalších moderních komunikačních nástrojů), a dochází k ní opakovaně. Kyberšikana může plynout od původního agresora, ale i dalších osob - tzv. sekundárních útočníků (např. opakované sdílení nahrávky, opakované komentování apod.).  Kyberšikana může vzniknout i nezáměrně – např. jako nevhodný vtip, který se v on-line prostředí vymkne kontrole. <ref name="MŠMT2" />
−
 
 
 
===='''Znaky'''====
 
===='''Znaky'''====
−
Dehonestování (ponižování, nadávání, urážení), vyhrožování a zastrašování, vydírání, očerňování (pomlouvání) v on-line prostředí. Dále také publikování ponižujících videozáznamů, audiozáznamů nebo fotografií, ponižování a pomlouvání, krádež identity a její zneužití, ztrapňování pomocí falešných profilů, provokování a napadání uživatelů v online komunikaci, zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť, vyloučení z virtuální komunity, obtěžování, specifické formy kyberšikany spojené s hraním on-line her, happy slapping (v překladu „zábavné fackování“), kyberstalking (pronásledování ve spojení s využitím informačních komunikačních technologií), webcam trolling (zneužívání webkamer pro manipulaci uživatelů internetu prostřednictvím podvržených videozáznamů). <ref name="MŠMT" />  
+
Dehonestování (ponižování, nadávání, urážení), vyhrožování a zastrašování, vydírání, pomlouvání v on-line prostředí. Dále také publikování ponižujících video a audio záznamů nebo fotografií, ponižování, krádež identity a její zneužití, ztrapňování pomocí falešných profilů, provokování a napadání uživatelů v online komunikaci, zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť, vyloučení z virtuální komunity, obtěžování.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
  
−
===='''Prevence'''====
+
*ve školním řádu jasně uvést pravidla používání ICT, intranetu a mobilních telefonů ve škole a podporovat pozitivní stránky technologií
 +
*informovat žáky i rodiče o netiketě a „listině práv na internetu“
 +
*instalovat a využívat software, který v učebnách vyučujícímu umožňuje vidět, co právě žák na svém počítači dělá - ale informovat o tom žáky a systém nezneužívat!
 +
*být vzorem vhodného užívání moderních technologií
 +
*informovat žáky o rizikovém chování na internetu, třeba i v rámci výuky
 +
*vzdělávat pedagogy <ref name="MŠMT2" />
  
−
*Zanést do školního řádu pravidla používání ICT, intranetu a mobilních telefonů (během vyučování, přestávkách, v areálu školy).
+
===='''Doporučený postup'''====
−
*Informovat žáky o netiketě a „listině práv na internetu“. O této listině by měli být informování i rodiče nezletilých žáků, např. vyvěšením na webových stránkách škol.
 
−
*Instalovat a využívat software, který v učebnách vyučujícímu umožňuje informovat se přes svůj počítač, co právě žák na své ploše dělá. (Informovat o tomto opatření žáky a systém nezneužívat!)
 
−
*Být vzorem vhodného užívání moderních technologií.
 
−
*Pracovat na povědomí žáků o rizikovém chování na internetu.
 
−
*Definovat kompetence v rámci školy a na akcích konaných školou mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání).
 
−
*Začlenit témata spojená s rizikovým chováním na internetu do výuky.
 
−
*Vzdělávat pedagogy.
 
−
*Podporovat pozitivní využívání technologií. <ref name="MŠMT" />
 
  
−
=='''ROLE ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA V PREVENCI VYBRANÝCH FOREM RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ'''==
+
*je třeba zklidnit oběť a nabídnout podporu
−
<br />
+
*mít důkazy jako např. screeny ze sociálních sítí, internetových stránek, kde jde jasně vidět, že jde o kyberšikanu
−
===='''Nejčastější náplň práce školního psychologa'''====
+
*mít seznam těch žáků, kteří byli svědky kyberšikany (nejlépe mít odkazy na jejich profily)
−
Školní psycholog (dále ŠP) nejčastěji poskytuje krizové intervence - řešení výchovných problémů jednotlivých žáků (agrese, šikana, drogy, „zlobení“, atd.). Základní charakteristikou je rychlé řešení akutních problémů, a to nejen žáků, ale i učitelů - např. životní krize, náhlé a výrazné zhoršení prospěchu, záškoláctví, nevysvětlitelný neklid žáka apod. Dalším úkolem ŠP je náprava specifických poruch učení - diagnostika studijních předpokladů, motivace k učení, analýza neprospěchu, práce s učebními styly žáků, nácvik vhodných strategií učení atd. ŠP je také pověřen odstraňováním komunikačních bariér a řešením konfliktů ve třídě mezi učitelem a žáky, mezi žáky, mezi rodičem a dítětem, mezi rodiči a učitelem včetně řešení potíží v citových a partnerských vztazích žáků (láska). Důležitou součástí je také skupinová práce - práce s terapeutickými prvky, výcviky, rozhovory, výjezdy se žáky. Mimořádně náročné situace se týkají rodiny a její dysfunkce. Od rodinných sezení, přes zvládání odporu rodičů přiznat problém a vyvinout úsilí k jeho řešení, řešení konfliktů rodič-dítě, tzv. zanedbávání, či přímo hostilitu k dítěti, až po velice vyčerpávající situace náznaků týrání, zneužívání dítěte, předčasná těhotenství či depresivní a úzkostnou symptomatologii vázanou na rodinnou situaci. Dochází i k jedinečným případům jako péče o studenta s leukémií, depresivní studentka se suicidálními tendencemi, nejasné až falešné obvinění studenta ze šikany, kde má být ŠP soudcem apod. V neposlední řadě musí dělat i administrativní činnosti, osvětové přednášky nebo diagnostiku tříd, činnosti koncepční, projektové, spolupráce s dalšími experty či institucemi apod. <ref name="Štech">Štech, S. (2001). Sonda do profese školního psychologa v ČR. Pedagogika, 51, 47-55.</ref>
+
*až po zajištění důkazů odstranit závadný obsah z internetu. O pomoc můžeme požádat odbornou instituci (E-Bezpečí, Seznam se bezpečně!, Policie ČR), Stále však myslet na bezpečí svědků – z důkazního materiálu by nemělo být vidět, jak byl získán
 +
*incident vždy vyšetřit - je vhodné postup řešení a zejména zvolené tresty konzultovat se zřizovatelem školy, Českou školní inspekcí apod.
 +
*informovat rodiče - poučit je o postupu řešení na úrovni školy. V případně, že daný případ nespadá do kompetence školy, tak jim připomenout, že je možné využít právních služeb.
 +
*případ nějak zakončit - mít konečný verdikt
 +
*zvolit odpovídající opatření - škola při trestání agresorů musí postupovat v souladu se školním řádem (a dále krizovým plánem, minimálním preventivním programem školy apod.)
 +
*v každém případě realizovat preventivní opatření <ref name="MŠMT2" />
  
−
===='''Jaká je nejčastější metodická výbava?'''====
+
=='''ROLE ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA V PREVENCI'''==
−
ŠP nejvíce využívá [[rozhovor]] (diagnostický, poradenský i terapeutický) a testy (testy [[inteligence]], osobnostních rysů, [[Tvořivost|tvořivosti]], zájmů, rodinných vztahů, akutních stavů, dále také projektivní techniky jako Baumtest, Luescher, CATO, Bene-Antony). Další skupinu metod představují terapeutické techniky individuální i skupinové, rodinná terapie. Méně významnými metodami jsou sociometrie, relaxace a hypnóza, psychohry, analýza školních materiálů, metoda „[[One brain]]“, vytváření metodických materiálů v rámci programů prevence atd. Co se týká užívání [[psychoterapie]] školními psychology: většina ŠP svou práci bez prvků terapie nemůže představit, ale zároveň nenahrazuje ostatní činnosti a je přítomna jen v omezené míře. <ref name="Štech" />
+
Již v 50. letech byl psycholog součástí místních školských úřadů a jeho úkolem byla mimo jiné prevence.<ref name="zapl">Zapletalová, J. (nedat.). Co dělá školní psycholog. Získáno z https://www.msk.cz/assets/mas/poradna.pdf.</ref>Díky každodennímu a dlouhodobému sledování žáků si může školní psycholog vytvořit systém, díky kterému dokáže včasně identifikovat žáky s příznaky rizikového chování<ref>Bartík, P. (2010). Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Togga.</ref>, což v důsledku šetří peníze a zlepšuje sociální klima školy. Společně s metodikem prevence se podílí na vytváření a realizaci preventivních programů.<ref name="zapl" />
−
 
+
=='''MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM'''==
−
==='''Doporučené postupy při řešení rizikového chování'''===
+
[[Preventivní program]] (dříve minimální preventivní program) je povinnost každé školy. Jsou v něm sepsána základní pravidla pro zajištění prevence různých forem rizikového chování. Tento dokument určuje roli pedagogů i dalších odborných pracovníků školy, kteří se podílejí na naplňování úkolů vytyčených programem. Je zpracováván na jeden školní rok školním metodikem prevence, v průběhu roku je průběžně vyhodnocován a na konci roku je zhodnocena jeho efektivita (což je součást výroční zprávy o činnosti školy). Kontroluje ho [[Česká školní inspekce|Česká školní inspekce]]. Důležitou a povinnou součástí tohoto programu školy je školní program proti šikanování. Tam jsou popsány konkrétní preventivní mechanismy, které mají z úkol šikaně účinně a konkrétně předcházet, nebo ji alespoň minimalizovat a mít pod kontrolou.  Krizový plán školy se však nemusí týkat jen a pouze šikany, ale i všech základních typů akutních/krizových situací, jako je ublížení na zdraví, agrese, rvačka, vážný úraz, intoxikace žáka atd. Obsahuje doporučené postupy, které jsou závazné pro každého pracovníka školy a zároveň určují konkrétní odpovědnost jednotlivých zaměstnanců.<ref name="Info2">Prevence (nedat.). Získáno z http://www.prevence-info.cz/p-prevence/preventivni-program</ref>
−
 
+
=='''ÚČINNOST PREVENCE'''==
−
===='''ŠIKANA'''====
+
Účinnost (efektivita) je jednou z nejdůležitějších a taky nejtěžších cílů prevence. Měření efektivity je náročné a často jde o složité smíšené výzkumné plány, které mají za cíl zjistit, jaký vliv mají různé preventivní programy a o jaké konkrétní účinné faktory jde. <ref>Miovský, M. (2015). KVALITA A EFEKTIVITA V PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH. Praha: Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.</ref>
−
 
+
===='''Účinná primární prevence'''====
−
=====Postup při počáteční šikaně:=====
+
Dle MŠMT je základem efektivní primární prevence následující: komplexní a dlouhodobé programy, interaktivní činnosti v menší skupině lidí, dobré třídní a skupinové klima, zlepšování dovedností v oblasti odolávání tlaku vrstevníků a v oblasti komunikace, zvládání konfliktů a zátěžových situací, dále v oblasti sebekontroly (ovládání emocí). Souhrnně efektivní primární prevence stojí na soustavnosti, dlouhodobosti, aktivnosti, názornosti, přiměřenosti a uvědomělosti. Účinnost primární prevence lze zvyšovat nasloucháním žáků a zjišťováním toho, jaké jsou mezi nimi aktuální informace. Vždy je třeba se snažit o posilování důvěry. Pomáhá trpělivé a empatické vysvětlování, poskytování objektivních informací s využitím všech dostupných uvedených zdrojů a nesnažit se vnucovat správný pohled na věc, ale také dát prostor na jiné názory. <ref name="MŠMT2" />
−
 
+
===='''Neúčinná primární prevence'''====
−
*odhad závažnosti a formy šikany
+
Efekt nemá zastrašování, „prostě řekni ne“- přístup, hraní na city, jednorázové nekontinuální akce, nerespektování názorů žáků a s tím spojené potlačování diskuse, stigmatizování, přednášky, pouhé sledování filmu bez diskuze, besedy, politiku absolutní abstinence a testování žáků jako místo klasického programu primární prevence. Dále nefungují hromadné kulturní či sportovní aktivity, návštěvy historických a kulturních památek bez následné diskuze.<ref name="Info2" />
−
*rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi
+
==Odkazy==
−
*nalezení vhodných svědků
+
===Reference===
−
*individuální rozhovory se svědky (nepřípustné je společné vyšetřování agresorů a svědků a konfrontace oběti s agresory)
+
<references />
−
*ochrana oběti
 
−
*předběžné vyhodnocení a volba ze dvou typů rozhovoru:
 
−
**rozhovor s oběťmi a rozhovor s agresory (směřování k metodě usmíření)
 
−
**rozhovor s agresory (směřování k metodě vnějšího nátlaku)
 
−
*realizace vhodné metody:
 
−
**metoda usmíření
 
−
**metoda vnějšího nátlaku (výchovný pohovor nebo výchovná komise s agresorem a jeho rodiči)
 
−
*třídní hodina:
 
−
**efekt metody usmíření
 
−
**oznámení potrestání agresorů
 
−
*rozhovor s rodiči oběti
 
−
*třídní schůzka
 
−
*práce s celou třídou<ref name="MŠMT" />
 
−
 
 
−
=====Postup při výbuchu skupinového násilí při pokročilé šikaně:=====
 
−
 
 
−
*První (alarmující) kroky pomoci
 
−
**zvládnutí vlastního šoku – bleskový odhad závažnosti a formy šikany;
 
−
**bezprostřední záchrana oběti, zastavení skupinového násilí
 
−
*Příprava podmínek pro vyšetřování
 
−
**zalarmováni pedagogů na poschodí a informování vedení školy;
 
−
**zabránění domluvě na křivé skupinové výpovědi;
 
−
**pokračující pomoc oběti (přivolání lékaře);
 
−
**oznámení na policii, paralelně – navázání kontaktu se specialistou na šikanování, informace rodičům
 
−
*Vyšetřování
 
−
**rozhovor s obětí a informátory;
 
−
**nalezení nejslabších článků, nespolupracujících svědků;
 
−
**individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky;
 
−
**rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi agresory, není vhodné konfrontovat agresora (agresory) s obětí (oběťmi)
 
−
*Náprava
 
−
**metoda vnějšího nátlaku a změna konstelace skupiny.<ref name="MŠMT" />
 
−
 
 
−
===='''Materiály a metodiky'''====
 
−
MŠMT (2016): Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních. Praha. MŠMT. 
 
−
 
 
−
Kolář M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál.
 
−
 
 
−
Janošová, P., Kollerová, L., Zábrodská, K., Kressa, J., Dědová, M. (2016): Psychologie školní šikany. Praha. Grada.
 
−
 
 
−
Kolář, M. (2010). Ve škole: Šikana, nebo jen škádlení? Psychologie dnes 2 (16), 56–59.
 
−
 
 
−
Kolář, M. (2009). Šikana v mateřské škole: diferenciální diagnostika – jak rozlišit šikanování od škádlení? Řízení mateřské školy (20. aktualizace). Praha: nakladatelství dr. Josef Raabe.
 
−
 
 
−
Web Minimalizace šikany, www.minimalizacesikany.cz
 
−
 
 
−
Společenství proti šikaně, www.sikana.org
 
−
 
 
−
<br />
 
−
 
 
−
===='''KYBERŠIKANA'''====
 
−
 
 
−
*'''Podpořit oběť a zajistit její bezpečí''' - Je třeba zklidnit oběť a nabídnout podporu.
 
−
*'''Zajistit co nejvíce důkazních materiály''' - Pořídit si snapshoty s důkazním materiálem, stáhnout dané internetové stránky do lokálního počítače, zajistit seznam žáků, kteří se stali publikem kyberšikany (např. v rámci diskusní skupiny na sociální síti) – ideálně s odkazy na jejich profily, pokusit se identifikovat agresora (např. prostřednictvím jeho přátel). Poté odstranit závadný obsah z internetu – např. smazat videa, která oběť ponižují, odstranit závadné fotografie, zablokovat profil pachatele atd. Při snaze získat důkazní materiál ze soukromých diskuzních skupin kontaktujeme odbornou instituci (např. pracovníky projektu E-Bezpečí, projektu Seznam se bezpečně!, případně kriminalisty oddělení informační kriminality Policie ČR), která může pomoci důkazní materiály zajistit jinými cestami. Důkazní materiály dále využijeme v rámci vyšetřování, při komunikaci s rodiči agresorů a rodičů oběti, v rámci rozhovorů s agresory apod. Vždy je však nutné zajistit bezpečí svědků – tj. z důkazního materiálu by nemělo být zřejmé, jak byl získán (např. v záhlaví jméno žáka, z jehož profilu byl záznam získán).
 
−
*'''Incident vždy vyšetřit''' - Vyšetřování zahrnuje zjištění, kde incident probíhal, jak dlouho trval, kdo se do něj zapojil, jaký dopad měl na oběť, jakými technickými prostředky lze útok zastavit apod. Můžeme využít podpory externích institucí.
 
−
*'''Informovat rodiče''' - Poučme rodiče o tom, jaký bude postup řešení na úrovni školy, případně o tom, že daný případ kyberšikany nespadá do kompetence školy a že je možné využít např. právních služeb.
 
−
*'''Zkonzultovat řešení s dalšími institucemi''' - V některých případech je vhodné postup řešení a zejména zvolené tresty zkonzultovat s dalšími subjekty – zřizovatelem školy, případně Českou školní inspekcí a dalšími institucemi.
 
−
*'''Žádat konečný verdikt a informace''' - Po vyšetření celé situace je nutné trvat na konečném stanovisku všech zainteresovaných institucí (např. Policie ČR, OSPOD, pedagogicko-psychologická poradna…) a dalších subjektů (např. rodičů) (Ministerstvo školství, 2009).
 
−
*'''Zvolit odpovídající opatření''' - Je velmi důležité, aby škola při trestání agresorů postupovala v souladu se školním řádem v kombinaci s dalšími strategickými dokumenty školy – např. krizovým plánem, minimálním preventivním programem školy apod. Při určení trestu využíváme možností nabízených ve scénáři pro řešení tradiční šikany (Kolář, 2011). V případech méně závažných forem kyberšikany se doporučuje využívat neformálních řešení (Jurková, 2010) – např. vytvořit sadu preventivních materiálů z oblasti rizikového chování na internetu, připravit přednášku o důležitosti odpovědného používání moderních technologií atd.
 
−
*'''Realizovat preventivní opatření''' - Aby se nežádoucí chování v budoucnu neopakovalo, je nutné zajistit preventivní opatření. Ta lze zabezpečit – např. prostřednictvím realizací projektových dnů zaměřených na prevenci, přípravou materiálů pro podporu prevence, prostřednictvím tzv. hraní rolí v rámci běžné výuky či mimo ni, posilováním dobrých vztahů mezi žáky apod.<ref name="MŠMT" />
 
−
 
 
−
===='''Materiály a metodiky'''====
 
−
Černá, A., Dědková, L., Macháčková, H., Ševčíková, A., & Šmahel, D. (2013). Kyberšikana: Průvodce novým fenoménem. Praha: Grada.
 
−
 
 
−
Rogers, V. (2011). Kyberšikana. Praha: Portál.
 
−
 
 
−
Patologické vztahy ve skupině pro ZŠ a SŠ (2012). Praha: Raabe.
 
−
 
 
−
Projekt Seznam se bezpečně (www.seznamsebezpecne.cz
 
−
 
 
−
E-Bezpečí (www.e-bezpeci.cz)
 
−
 
 
−
Projekt Saferinternet.cz (www.saferinternet.cz)
 
−
<br />
 
−
 
 
−
===='''ZÁŠKOLÁCTVÍ'''====
 
−
Nejprve se snažíme zjistit důvod nepřítomnosti žáka. Až dojde ke kontaktu se zákonným zástupcem žáka, tak prostřednictvím neformálního rozhovoru učitel zjistí důvod nepřítomnosti dítěte, případně možný motiv, který jej k záškoláctví vedl. Poté se obě strany domluví na dalším postupu a opatřeních. Nejpozději postupem od tohoto bodu začíná spolupráce třídního učitele a [[Metodik prevence|školního metodika prevence]] na případu konkrétního žáka. O nežádoucím jevu, o kontaktu se zákonnými zástupci, o výstupu, který kontakt přinesl, informuje třídní učitel ředitele školy, školního metodika prevence a výchovného poradce. Pokud by opatření plněna nebyla, je nutné zorganizovat schůzku zákonných zástupců žáka s třídním učitelem. Osobní schůzka, kde je se zákonnými zástupci probrána situace žáka, případně situace rodiny, učitel zjišťuje možné příčiny záškoláctví a domlouvá s rodiči postup k nastolení žádoucího stavu. V tomto bodě je již o situaci informován školní metodik prevence, případně [[výchovný poradce]], který ve věci poskytne své stanovisko spolu s návrhem dalšího postupu. V ideálním případě se školní metodik prevence, případně výchovný poradce osobního setkání se zákonnými zástupci účastní. Účast žáka je velmi vhodná. Ze schůzky vytvoříme zápis. Jestliže se tedy na základě schůzkami nastavené spolupráce nedaří situaci zlepšit, následuje sepsání a podepsání [[Individuální výchovný program|Individuálního výchovného programu]]. Dokument, v němž se všechny zainteresované strany písemně dohodnou na dalším postupu, stanoví konkrétní opatření, která budou přijata konkrétními osobami v konkrétním časovém úseku, spolu s režimem sledování dodržování dohodnutých opatření a návrhem postupu v případě jeho nedodržení. Pokud ani přes veškerou podporu nedojde k odstranění rizikového chování žáka (a to z důvodu, že žák není schopen za dané podpory na svém chování pracovat či jedna/více stran není schopna danou podporu v potřebné míře poskytovat), je rodina indikována pro spolupráci s další stranou, která má k řešení dané situace potřebné nástroje (odborné či právně vymahatelné). Škola aktuálně využila všech dostupných způsobů řešení rizikového chování žáka a možností podpory zákonných zástupců, případ je předán do kompetence další straně ([[OSPOD]], Policie ČR apod.).<ref name="MŠMT" />
 
−
 
 
−
===='''Materiály a metodiky'''====
 
−
Bendl, S. Hanušová, J., & Linková, J. (2016). Žák s problémovým chováním - Cesta institucionální pomoci. Praha: Triton.
 
−
 
 
−
Ficová, L. (2011). Záškoláctvo ako problém súčasnej základnej školy. Bratislava: OZ V4.
 
  
−
Jedlička, R. a kol (2004).  Děti a mládež v obtížných životních situacích. Praha: Themis.
+
===Literatura===
 +
MŠMT (2016): Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních. Praha. MŠMT.  
  
−
Jedlička, R., & Koťa, J. (1998). Aktuální problémy výchovy. Praha: Karolinum.
+
Janošová, P., Kollerová, L., Zábrodská, K., Kressa, J., Dědová, M. (2016): Psychologie školní šikany. Praha. Grada.
  
−
Metodické doporučení MŠMT pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků, č. j. MSMT-43301/2013.
+
Černá, A., Dědková, L., Macháčková, H., Ševčíková, A., & Šmahel, D. (2013). Kyberšikana: Průvodce novým fenoménem. Praha: Grada.
−
<br />
 
  
−
===='''SYNDROM CAN - SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ'''====
+
Rogers, V. (2011). Kyberšikana. Praha: Portál.
  
−
====='''Dítě se mi svěří osobně'''=====
+
Bendl, S. Hanušová, J., & Linková, J. (2016). Žák s problémovým chováním - Cesta institucionální pomoci. Praha: Triton.
−
Nejprve si musíme uvědomit, že jde o citlivou záležitost a podle toho vést celou záležitost. S problémem seznámíme co nejužší okruh dalších osob. Zneužívá-li dítě rodič, tak ho o tom, že se dítě svěřilo, neinformujeme. S dítětem komunikujeme a sdělíme mu, že skutečnost musíme nahlásit na policii. Pokud dítě nesouhlasí, tak situaci konzultujeme s odborníkem, ale od oznámení události nás to nesmí odradit. Po vyřešení souhlasu problém oznámíme řediteli a kontaktujeme Policii a OSPOD. Dítě oceníme, že za námi přišlo a ujistíme ho, že děláme vše, co je v našich silách.<ref name="MŠMT" />
 
  
−
====='''Zjistím to z nějaké školní ankety nebo otazníku'''=====
 
−
Dítě se vyjadřuje někdy v náznacích a nejasně, proto je velmi důležité porozumět tomu, co vám vlastně říká. V každém případě s ním navažte o přestávce nebo po vyučování rozhovor, ale tak, abyste nebudili nežádoucí pozornost. Jestliže vám dítě potvrdí vaši domněnku, postupuje jako výše. Nevyslýchejte ho a nepodsouvejte mu své názory, nechejte ho volně vyprávět.<ref name="MŠMT" />
 
−
 
−
====='''Dozvím se to od spolužáků nebo z jiných zdrojů'''=====
 
−
Nejprve přemýšlejte, jestli tomu nasvědčuje i vaše pozorování. Pokuste se s dítětem navázat rozhovor, ale do ničeho ho nenuťte. Prostředníkovi řekněte, že je důležité, aby za vámi přišlo zneužívané dítě samo. Nevyšetřujte a nijak nepátrejte. Jestliže si nejste jistí, oznamte věc orgánu sociálně-právní ochrany, který ji prošetří.<ref name="MŠMT" />
 
−
 
−
====='''Dítě je obětí sexuálního napadení'''=====
 
−
Jestliže se stalo obětí napadení cestou do školy a útočníkem je neznámá osoba, potom urychleně vše oznamte policii, rodičům a orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Chovejte se pevně a jednoznačně a dítě neopouštějte až do příchodu rodičů.<ref name="MŠMT" />
 
−
 
−
===='''Materiály a metodiky'''====
 
 
Weiss, P. a kol. (2005). Sexuální zneužívání dětí. Praha: Grada.
 
Weiss, P. a kol. (2005). Sexuální zneužívání dětí. Praha: Grada.
  
 
Dunovský, J., Dytrych, Z., & Matějček, Z. (1995). Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada.
 
Dunovský, J., Dytrych, Z., & Matějček, Z. (1995). Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada.
  
−
Weiss, P. (2000). Sexuální zneužívání pachatelé a oběti. Praha: Grada.  
+
NEŠPOR, Karel a Ladislav CSÉMY. Alkohol, drogy a vaše děti: Jak problémům předcházet, jak je rozpoznávat, jak je zvládat. 5. revidované vydání. Praha: Sportpropag, 2003. 103 s. Dostupné také z: hhttp://www.drnespor.eu/adde03.doci.
 +
===Externí odkazy===
 +
Web Minimalizace šikany, www.minimalizacesikany.cz
  
−
Gödtel, R. (1994). Sexualita a násilí. Praha: Český spisovatel.
+
Společenství proti šikaně, www.sikana.org
−
<br />
 
−
 
 
−
===='''SEBEPOŠKOZOVÁNÍ'''====
 
−
Nejprve posoudíme aktuální riziko závažného sebepoškození. Je-li očividné, že je ohroženo zdraví dítěte, odešleme ho do spádového psychiatrického zařízení (event. i proti vůli rodičů). Kontaktujeme rodinu a systematicky a dlouhodobě s ní spolupracujeme. Dítě i rodinu motivujeme k návštěvě odborníka. Určíme jasné hranice a pravidla ohledně problému na půdě školy. Ideální je, pokud je sebepoškozování tolerováno, ale vede ke konkrétním důsledkům (např. že žák může za učitelem přijít kdykoliv, když pociťuje nutkání poškodit se, ale učitel se mu nebude věnovat, pokud se poškodí - za podmínky, že jiný dospělý, učitel či rodič zvládne akutní situaci s eventuálním ošetřením či zabráněním dalším následkům).<ref name="MŠMT" />
 
−
 
 
−
===='''Materiály a metodiky'''====
 
−
Platznerová, A. (2009). Sebepoškozování. Praha: Galén.
 
−
 
 
−
Kriegelová, M. (2008).  Záměrné sebepoškozování v dětství a adolescenci. Praha: Grada.
 
−
 
 
−
Černá, A., & Šmahel, D. (2009). SEBEPOŠKOZOVÁNÍ V ADOLESCENCI: KONTEXT REÁLNÉHO VERSUS
 
−
 
 
−
VIRTUÁLNÍHO PROSTŘEDÍ A SUBKULTUR EMO A GOTHIC. ''E-psychologie, 3''(4), 26-44.
 
−
<br />
 
−
 
 
−
===='''KOUŘENÍ'''====
 
−
V případě žáků-kuřáků s rozvíjející se či již rozvinutou závislostí na tabáku je vhodné vést žáka k uvědomění si konkrétních rizik kouření, posílení motivace k odvykání a předání kontaktu na odbornou pomoc – tzv. krátká intervence 5P (modifikováno podle Fiore et al., 2008). Jedná se o krátký, strukturovaný, partnersky vedený rozhovor, rozdělený do 5 částí. Cílem krátké intervence je nasměrování žáka k odvykání a předání do péče odborníků.<ref name="MŠMT" />
 
  
−
#'''Ptát se''' – zmapovat kouření u daného žáka otázkami jako např. ''„Jak to máš s kouřením? ... Ve vaší třídě se někdo kouřením netají, jak jsi na tom ty? ... Máš představu, kolik vykouříš cigaret za týden? ... Máš nějakou zkušenost s e-cigaretou? Jaké to bylo?“''
+
E-Bezpečí (www.e-bezpeci.cz)
−
#'''Pojmenovat rizika''' – jednoduše a jasně popsat rizika vyplývajících z užívání tabáku u daného žáka/žákyně. Např.: „''Kouření tě musí stát hodně peněz, spočítej si to.'' ... ''Kouření zhoršuje kvalitu pleti, způsobuje hlavně akné. Také můžeš mít horší kvalitu vlasů a zažloutlé zuby.'' ... ''Tvé slečně/tvému příteli nemusí být příjemné, když jí/jemu dáš pusu po cigaretě. Někdo říká, že je to jako líbat popelník.'' ... ''Kouření zhoršuje fyzický výkon. Jde to proti tvým tréninkům, kterým dáváš hodně času a energie.“''
 
−
#'''Podpořit motivaci''' – rychle zmapovat a podpořit motivaci k odvykání. Např.: „''Co se ti na kouření líbí?'' ... ''Je něco, co ti na kouření vadí?'' ... ''Přemýšlel jsi o tom, že přestaneš?'' ... ''Co ti brání, abys přestal?“''
 
−
#'''Předat kontakt''' – předchozí kroky by u žáka měly vést k vyvolání rozporu týkajícího se vlastního kouření, postupnému uvědomění negativních následků a posílení motivace ke změně. Pokud žák projeví zájem, pedagog by mu měl předat kontakty na podrobnější informace nebo odborné služby (např. webové stránky www.koureni-zabiji.cz nebo www.bezcigaret.cz).
 
−
#'''Plánovat další setkání''' – v závěru rozhovoru je vhodné ocenit žákovu otevřenost a stručné shrnout hlavní výstupy intervence (nejlépe za strany žáka), případně zodpovědět doplňující dotazy. Posilování motivace je kontinuální proces, proto by mělo dojít k dohodě, kdy opět proběhne diskuze o tom, zda došlo k nějaké změně (např. zda vyhledal nabídnutou odbornou pomoc). Vhodný interval je přibližně 14 dní až měsíc a lze se takto setkávat opakovaně.<ref name="MŠMT" />
 
  
−
===='''Materiály a metodiky'''====
+
Projekt Saferinternet.cz (www.saferinternet.cz)
−
NEŠPOR, Karel a Ladislav CSÉMY. Alkohol, drogy a vaše děti: Jak problémům předcházet, jak je rozpoznávat, jak je zvládat. 5. revidované vydání. Praha: Sportpropag, 2003. 103 s. Dostupné také z: hhttp://www.drnespor.eu/adde03.doci.  
 
  
 
NEŠPOR, Karel. Co mohou udělat rodiče v prevenci u dětí [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: hhttp://www.drnespor.eu/CoDeti.doci
 
NEŠPOR, Karel. Co mohou udělat rodiče v prevenci u dětí [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: hhttp://www.drnespor.eu/CoDeti.doci
 +
===Klíčová slova===
 +
prevence, primární prevence, rizikové chování, školní psychologie,  pedagogická psychologie
  
−
NEŠPOR, Karel. Kouření, pití, drogy: Děvčata a kluci spolu mluví o závislostech. Praha: Portál, 1995. 125 s. <nowiki>ISBN 80-717-8023-5</nowiki>.
+
[[Kategorie:Pedagogická a školní psychologie|*]]
−
 
 
−
NOVÁKOVÁ, Dagmar. Zdravý způsob života a prevence závislostí: pro mateřské školy a první třídy základních škol (metodika pro pedagogy). Praha: FILIA, 1997. 44 s. Edice FILIA. <nowiki>ISBN 80-901-9664-0</nowiki>
 
−
 
 
−
ŽALOUDÍKOVÁ, Iva. Normální je nekouřit: program podpory zdraví a prevence kouření pro mladší školní věk (7–11 let). Brno: Masarykova univerzita, 2009. 104 s. <nowiki>ISBN 978-802-1050-211</nowiki>.
 
−
 
 
−
=='''MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM''' - prevence info==
 
−
[[Preventivní program]] (dříve minimální preventivní program) je povinnost každé školy. Jsou v něm sepsána základní pravidla pro zajištění prevence různých forem rizikového chování. Tento dokument určuje roli pedagogů i dalších odborných pracovníků školy, kteří se podílejí na naplňování úkolů vytyčených programem. Vychází z preventivní strategie školy, je zpracováván na jeden školní rok školním metodikem prevence, podléhá kontrole [[Česká školní inspekce|České školní inspekce]], je vyhodnocován průběžně a na závěr školního roku je hodnocena kvalita a efektivita zvolených strategií primární prevence. Dané hodnocení je součástí výroční zprávy o činnosti školy. Důležitou a povinnou součástí tohoto programu školy je školní program proti šikanování. Tam jsou popsány konkrétní preventivní mechanismy, které mají z úkol šikaně účinně a konkrétně předcházet, nebo ji alespoň minimalizovat a mít pod kontrolou.  Krizový plán školy se však nemusí týkat jen a pouze šikany, ale i všech základních typů akutních/krizových situací, jako je ublížení na zdraví, agrese, rvačka, vážný úraz, intoxikace žáka atd. Obsahuje doporučené postupy, které jsou jasné a závazné pro každého pracovníka školy a zároveň určují konkrétní odpovědnost jednotlivých zaměstnanců.<ref name="Info">Prevence (nedat.). Získáno z http://www.prevence-info.cz/p-prevence/preventivni-program</ref>
 
−
 
 
−
==='''ÚČINNOST PREVENCE'''===
 
−
 
 
−
===='''Účinná primární prevence'''====
 
−
Účinnost primární prevence lze zvyšovat nasloucháním žáků a zjišťováním toho, jaké jsou mezi nimi aktuální informace (co čtou, co poslouchají nebo co sledují v televizi apod.). Vždy je třeba se snažit o posilování důvěry. Pomáhá trpělivé a empatické vysvětlování, poskytování objektivních informací s využitím všech dostupných uvedených zdrojů a nesnažit se vnucovat správný pohled na věc, ale také dát prostor na jiné názory. <ref name="MŠMT" />
 
−
===='''Neúčinná primární prevence'''====
 
−
Neúčinné je zastrašování a přístup stylem: „prostě řekni ne“, dále citové apely, pouhé předávání informací, samostatně realizované jednorázové akce, potlačování diskuse, stigmatizování a znevažování osobních postojů žáka/studenta, přednášky, pouhé sledování filmu, besedy s bývalými uživateli na základních školách, nezapojení žáků/studentů do aktivit a nerespektování jejich názorů, politiku nulové tolerance na škole a testování žáků jako náhražku za kontinuální primární prevenci. Dále nefungují ani hromadné kulturní či sportovní aktivity nebo návštěva historických a kulturních památek s pasivní účastí auditoria by měly být pouze doplňkem, na který by měla vždy navazovat diskuse v malých skupinkách.<ref name="Info" />
 
−
<references />
 

Aktuální verze z 27. 5. 2020, 12:16

Prevence (z lat. praeventus = zákrok předem) znamená předcházení škodlivým vlivům. V tomto případě jde o prevenci šikany, záškoláctví a jiných typů chování. Předcházení negativním důsledkům některých nežádoucích jevů je výhodnější než zákroky proti již vzniklým defektům.[1]

Obsah

DĚLENÍ PREVENCE

PRIMÁRNÍ PREVENCE

Je zaměřená na posilování žádoucího chování s očekáváním, že se tak sníží potenciální výskyt rizikového chování.

Nespecifická - veškeré činnosti a aktivity, které podporují zdravý životní styl a pomáhají osvojovat pozitivní sociální chování. To probíhá prostřednictvím smysluplného využívání volného času jako jsou například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity (a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských norem, k odpovědnosti za sebe a své jednání apod.).[2]

Specifická – aktivity a programy, které mají za cíl předcházet nebo minimálně omezovat výskyt jednotlivých forem rizikového chování žáků. Specifická prevence se dále dělí na všeobecnou (zaměřena na všechny lidi bez rozdílu, u kterých se nežádoucí chování ještě neobjevilo), selektivní (zaměřena na ty žáky, kteří jsou ohroženi rizikovým chováním) a indikovanou (zaměřena na konkrétní skupinu či jedince, u nichž již byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů).[2]

SEKUNDÁRNÍ PREVENCE

Orientovaná na včasné vyhledávání osob, které se již rizikově chovají a snaží se zamezit dalšímu prohlubování tohoto chování.

TERCIÁRNÍ PREVENCE

Zaměřená na osoby, u nichž se již rizikové chování objevilo a směřuje k zamezení opětovnému objevení tohoto chování.

FORMY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ

KOUŘENÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)

U dětí a dospívajících se vyskytuje převážně jako experimentování, které však může vést k příležitostnému, pravidelnému či až dennímu užívání.[3] U dítěte může vzniknout závislost občasným kouřením po dobu 4 týdnů nebo denním kouřením cigaret v množství menším než pět. [4]

Příznaky a projevy

Závislost na tabáku se projevuje buď fyzickou závislostí (při vysazení silná touha po cigaretě, poruchy spánku, podrážděnost, nervozita, pokleslá nálada, neschopnost se soustředit apod.), nebo psychosociální závislostí (kuřácké rituály - pohrávání si s cigaretou v ruce, potahování kouře, zapalování cigarety, odklepávání a dále v situacích - cigareta během pracovní pauzy, při kávě, po jídle, atd.). Tyto rituály vyvolávají chuť na cigaretu a bývají spouštěcím podnětem kouření při odvykání.[3]

Primární prevence

Žáci 1. stupně ZŠ – žáci by si měli upevnit nekuřácký postoj, měli by pochopit rizika aktivního i pasivního kouření, posilovat dovednosti odmítnout cigaretu. Srozumitelnou, interaktivní a hravou formou, úměrnou kognitivnímu vývoji dětí by určitě měla být zohledněna zejména tato témata: zdravotní následky kouření, zápach spojený s kouřením, útrata peněz za cigarety, škodlivost pasivního kouření, obavy o zdraví rodinných příslušníků, kteří kouří apod.[3]

Žáci 2. stupně ZŠ – posilovat dovednosti k odmítání cigaret, schopnost odolávat tlaku vrstevníků, upevňovat nekuřácké postoje a vysvětlit mýty, které o kouření tabáku často převládají. Vhodné je směřovat preventivní aktivity např. na vliv kouření na vzhled (žluté zuby, nezdravé vlasy, nečistá a rychle stárnoucí pleť) a na vztahové aspekty (nepříjemné líbání s kuřákem, nebezpečí kouření spolu s užíváním hormonální antikoncepce).[3]

Žáci na SŠ – směřovat k posílení motivace k odvykání, k uvědomování si rizik kouření a negativních důsledků z něj bezprostředně vyplývajících, zejména pak v oblasti vzhledu, fyzické kondice, partnerských vztahů a negativního vlivu na sexuální život. Motivací pro denní kuřáky tabáku mohou být uspořené peníze za nekoupené cigarety.[3]

Doporučený postup

V případě žáků se závislostí na tabáku je vhodné informovat žáka o konkrétních rizicích kouření, posílit jeho motivaci k odvykání a předat kontakt na odbornou pomoc. Vhodnou intervencí je "krátká intervence 5P - jde o krátký, strukturovaný, partnersky vedený rozhovor, rozdělený do 5 částí. Má za cíl nasměrovat žáka k odvykání a předat ho do péče odborníků.[3]

  1. Ptát se – zmapovat kouření u daného žáka v oblastech počtu, zkušeností, jestli to skrývá apod.
  2. Pojmenovat rizika – jednoduše a jasně popsat rizika vyplývajících z užívání tabáku u daného žáka/žákyně.
  3. Podpořit motivaci – rychle zmapovat a podpořit motivaci k odvykání. Ptát se na jeho postoje - co má na kouření rád/a, co ne, jestli už zkoušel přestat apod.
  4. Předat kontakt – pokud má žák zájem, je vhodné mu předat kontakty na podrobnější informace nebo odborné služby.
  5. Plánovat další setkání – ocenit žákovu otevřenost a nechat žáka stručné shrnout hlavní výstupy intervence a zodpovědět doplňující dotazy. Po cca 14 dnech až měsíci opět s žákem prodiskutovat, zda došlo k nějaké změně.[3]

ALKOHOL (PREVENCE V ADIKTOLOGII)

Alkohol je návyková látka, jež působí na centrální nervový systém a její požití způsobuje opilost.

Příznaky a projevy

Lehká opilost - uvolnění, dobrá nálada, snížená úzkost, zvýšená hovornost, nárůst sebevědomí. U dětí je většinou tohle stadium kratší než u dospělých. Snížení úzkosti hraje významnou roli v posílení dalšího požití alkoholu, které pak může vést k závislosti.[3]

Střední opilost – zhoršený úsudek, snížená sebekritičnost, snížené zábrany, zvýšená agresivita. Objevuje se únava, zpomalení psychomotorických reakcí až kolísavá chůze, setřelá řeč či obtíže při stání. Mohou se objevovat tzv. okénka neboli částečná či úplná amnézie na epizodu užívání alkoholu. [3]

Těžká opilost - zmatenost, únava, spavost, apatie, zvracení. Při velkých dávkách alkoholu dochází k bezvědomí, necitlivosti, dokonce i mimovolnému močení a pokálení. Svalstvo je uvolněné, dýchání je pomalé, zornice nereagují na světlo. Někdy je člověk zmatený a blouzní. V těžkých případech a při nedostatečné pomoci se objevuje riziko smrti jakožto následek utlumení dýchacího centra v prodloužené míše. [3]

Primární prevence

1. stupeň ZŠ - žáci by měli pochopit rizika spojená s užíváním alkoholu, upevnit si zdravé postoje, osvojit si dovednosti odmítání alkoholu a oddálení prvních experimentů do co nejpozdějšího věku.[3]

2. stupeň ZŠ - důležité je posílit dovednosti k odmítání alkoholu a umět čelit tlaku vrstevníků. Poskytované informace o alkoholu, jeho účincích a rizicích užívání by měly být pravdivé a vyvážené (zmínit tedy i pozitivních účinky a přínosy), protože žáci již mohou mít s alkoholem zkušenosti a kvůli zkreslené informaci by mohli odmítnout celé sdělení jako nedůvěryhodné.[3]

SŠ - rozpoznat vlastní motivaci k požívání alkoholu, pochopit osobních hodnoty, které se vztahující k rizikovému chování a dále pochopit rizika spojená s užíváním alkoholu včetně rozvoje závislosti.[3]

NELEGÁLNÍ DROGY (PREVENCE V ADIKTOLOGII)

Nelegální drogou je přírodní nebo syntetická návyková látka, která mění lidské vědomí, chování nebo jednání se všemi zdravotními i sociálními důsledky [5] a zákon nepovoluje její držení ani užívání.

Příznaky a projevy

Mezi příznaky patří náhlá změna osobnosti, změny nálady, změny ve fyzickém vzhledu, změny nálad, změna výkonu ve škole, zvýšená utajená komunikace s ostatními, zvýšená potřeba peněz. Je však nutno mít na paměti, že i přes existenci některého z příznaků nemusí vždy jít o užívání drog (ale například o projevy puberty, či jiné důvody, například krizová životní období).[3]

Primární prevence

  • předcházet užívání návykových látek ve škole, na školních akcích i při mimoškolních činnostech vytvořením vhodných podmínek a zajistit ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek
  • ve školním řádu vymezit zákaz užívání návykových látek ve škole a jejich vnášení do školy
  • poskytovat důležité informace jak žákům (i zákonným zástupcům), a to věcně a pravdivě a také s přihlédnutím na jejich věk, rozumový a osobnostní vývoj
  • informovat o rizicích užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.
  • žákům i zákonným zástupcům nezletilých žáků, kteří již mají s užíváním problémy, poskytovat informace o možnostech řešení situace a institucích, kam se mohou obrátit
  • v případě vyskytujících se problémů spolupracovat s dalšími institucemi a orgány, které realizují primárně preventivní programy (OSPOD, Policie ČR, ŠPZ,...)
  • vybírat jen takové preventivní programy, které byly odborně ověřeny z hlediska efektivity
  • dle zákonných předpisů, plnit ohlašovací povinnost [3]

NETOLISMUS (PREVENCE V ADIKTOLOGII)

Netolismus označuje závislost na tzv. virtuálních drogách, kam patří zejména PC hry, sociální sítě, internetové služby, virální videa, mobily, TV atd.[3]

Příznaky a projevy

Mezi příznaky patří méně vykonané práce související se ztrátou kontroly nad časem stráveným u počítače, pocit prázdnoty, když není člověk u PC, brzké vstávání k počítači a ponocování u počítače, rostoucí nervozita a neklid, když člověk delší dobu nehraje, přemýšlení o počítači, když ho člověk zrovna nepoužívá, krádeže peněz na nákup her, stále více a více času potřebného k uspokojení ze hry, zkreslování, zatajování pravdy o své závislosti, hraní jakožto únik od osobních problémů, narušené vztahy (nejčastěji s rodinou), zanedbávání studia, opouštění zájmů a kamarádů a zhoršující se výsledky ve škole.[6]

Primární prevence

  • sledovat, jaké hry dítě hraje.
  • uvědomit si, že hry mají i kladné stránky (rozvíjejí logiku, postřeh, schopnost orientace ve složité situaci, koordinaci očí a rukou atd.). Důležité je, jaký typ her dítě hraje a kolik času jim věnuje.
  • hrát hry spolu s dítětem a pak si o nich povídat – pomáhá to rozlišovat fikci od reality.
  • stanovit časové limity.
  • dávat pozor, aby dítě nehrálo hry u kamarádů.
  • zjistit, zda hraní PC her není pro dítě únik od nějakých problémů.
  • v průběhu hraní vést dítě k tomu, aby si dělalo přestávky, během ní je dobré o hře mluvit.
  • podporovat dítě v jiných zájmech (nespecifická prevence) a tím také předcházet tomu, aby se dítě nudilo. Posilovat zdravé sebevědomí dítěte. [6]

HRÁČSTVÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)

Hraní hazardních her (hráčství) znamená riskovat peníze nebo něco o věcné hodnotě pro něco, co má nejistý výsledek v naději, že lze vyhrát další peníze nebo něco o věcné hodnotě. Ve škole jde nejčastěji o karetní hry, kostkové hry nebo dovednostní hry. Žáci se také sází, zda nastane/nenastane nějaká událost.[3]

Příznaky a projevy

Gambler se chlubí hrou a výhrami, používá hráčský slang, lže, utrácí peníze, chodí za školu, má změny nálad, je výbušný, popudlivý, straní se kolektivu, je samotářský, uzavřený, málo si věří, stále myslí na hru, ztrácí zájem o koníčky, má problémy doma, ve vztazích i v kolektivu, zhoršuje se mu prospěch. Objevují se psychosomatické projevy, deprese, úzkosti, myšlenky na sebevraždu, jiné závislosti, potíže s adaptací a pravidly, finanční problémy (dluhy), trestná činnost (krádeže) atp. [3]

Primární prevence

  • zvýšit informovanost žáků o rizicích hazardního hraní, včetně vysvětlení mylných představ o hazardní hře. Odhalování matematické a statistické principy sázek (díky kterým vždy vyhrává herna/casino)
  • vytvořit k hazardu negativní postoj
  • zlepšovat finanční gramotnosti žáků
  • podpořit schopností řešení problémů bez impulzivity, podpořit plánování a efektivní rozhodování
  • propojit téma hazardního hraní i s tématy jiných závislostí, zejména pak s internetovou závislostí a užíváním návykových látek
  • informovat, na koho se v případě problémů s hazardní hrou mohou žáci obrátit o pomoc (na pedagogy, specializované poradny, linky důvěry, pracovníky nízkoprahových klubů pro děti mládež).[3]

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ V DOPRAVĚ

Takové chování v dopravním prostředku, které vede k dopravním kolizím a následně k úrazům nebo úmrtím.[3]

Znaky

Chování, které je v rozporu s pravidly, agresivní nebo neočekávané (či nezvyklé) chování.[3]

Primární prevence

  • dopravní výchova a dopravní besedy ve škole
  • používání pomůcek (např. audiozáznamy, PC hry, scénky, ilustrované materiály pro učení dopravních značek)
  • praktický nácviky na dopravním hřišti
  • exkurze na pracoviště dopravní policie nebo dopravního podniku
  • práce s rodinou
  • poskytovat informace na rodičovských schůzkách (nebo na individuálních konzultacích s rodiči) nejlépe s přihlédnutím na způsob dopravy jejich dítěte do školy
  • pracovat s osobností dítěte[3]

NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ SEKT

Sekta je určitá ohraničená sociální skupina, jejíž členové vyznávají určitou ideologii, skrz kterou se vymezují vůči svému okolí.[3]

Znaky

Znaky příslušnosti k některé sektě: fyzické znaky jako symboly oblečení, účes; psychické změny - změny chování, nevyrovnanost, přílišná introverze, noví přátelé, o nichž žák odmítá mluvit, změna koníčků, komunikace atd.[3]

Primární prevence

  • seznámení žáků s riziky a praktikami sekt (manipulují, pronásledují, vyvolávají pocity viny a méněcennosti, zmocňují se majetku členů, využívají profesního či mocenského postavení členů apod.)
  • znát základní charakteristiku konkrétních sekt v České republice
  • naučit žáky rozlišovat mezi sektou a tradičním náboženstvím
  • vymezit pojem sekta, jeho významové roviny
  • znát předpoklady, proč lidé tíhnou k těmto skupinám (často osobní krize – potřeba bezpečí, potřeba spirituálního rozměru, sociálního kontaktu, emoční a intelektová vyzrálost)[3]

SEXUÁLNÍ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ

Dětí a dospívající ohrožené sexuálním rizikovým chováním se vyznačují předčasným začátkem pohlavního života (včetně konzumaci pornografie před 15. rokem života), častý pohlavní styk, náhodnými známostmi promiskuitou a prostitucí, sdílením vlastních erotických materiálů na internetu s jinými lidmi, krvavými sexuálními praktikami, nepoužíváním kondomu mimo dlouhodobé partnerství. Mohou se objevit i další faktory, jako asociální chování, agresivita, abúzus alkoholu a jiných návykových látek.[3]

Projevy

Nevhodné sexuální projevy - nutkavá masturbace, atypický sexuální vývoj (je potřeba je odlišit od projevů normální sexuální zvídavosti a experimentování), jednak projevy nesexuální, které se následně mohou rozvinout až do sexuální deviace. U chlapců může docházet k fyzické agresi, u dívek k sebepoškozování. Na riziko sexuálního rizikového chování může upozornit tzv. „triáda symptomů“: noční pomočování i po 12. roce života, krutost ke zvířatům a žhářství.[3]

Primární prevence

  • mít dobrý vztah s dítětem a pracovat s ním jednotlivě
  • podporovat sebevědomí dítěte a dopřát mu prostor pro zažití úspěchu
  • seznámit dítě se základními sexuálními pojmy
  • dítě by mělo znát svá práva a umět je chránit a rozeznat nebezpečí
  • poučit dítě o tom, koho může požádat o pomoc[3]

SPEKTRUM PORUCH PŘÍJMU POTRAVY

Mentální anorexie a bulimie je život ohrožující omezování příjmu potravy nebo přejídání spojené se zvracením nebo jinou nevhodnou kompenzací energetického příjmu. Pro obě poruchy je typický přílišný strach z tloušťky, nespokojenost s vlastním tělem a s tím spojená nadměrná snaha o dosažení štíhlosti a její udržení.[3]

Příznaky a projevy

Mentální anorexie - nízká tělesná hmotnost, aktivní snaha hubnout/nepřibrat (nemocní někdy zakrývají hubnutí mluvou o zdravé výživě a zdravém životním stylu). Postupně si zvykají na nízký příjem energie, nadměrně se kontrolují v jídle, mají zvýšený energetický výdej a snadno se cítí přejedeni.[3]

Mentální bulimie - opakující se subjektivně nekontrolovatelné záchvaty přejídání, spojené s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Jsou dva typy bulimie: a) vyskytuje se zvracení, užívání laxativ nebo diuretik, b) ke kontrole hmotnosti jsou využívány přísné diety, hladovky nebo intenzivní cvičení.[3]

Primární prevence

Dobrá školní jídelna, málo slazených nápojů a automatů na sladkosti ve škole.[3]

OKRUH PORUCH A PROBLÉMŮ SPOJENÝCH SE SYNDROMEM TÝRANÉHO, ZNEUŽÍVANÉHO A ZANEDBÁVANÉHO DÍTĚTE

Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN - Child Abuse and Neglect) je jakákoliv forma týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naši společnost nepřijatelná. Dítě nejčastěji poškozují rodiče a jiní členové rodiny, a to necitlivostí a bezohledností anebo podřizováním dítěte či využíváním ho k uspokojení vlastních potřeb.[3]

Projevy

Zhoršení prospěchu žáka, problémy ve vztazích se spolužáky, poruchy v pravidelných návycích – spaní nebo stravování. Dítě může mít různé modřiny, odřeniny či je nezvykle unavené či apatické.[3]

Primární prevenceda

Dělat širokou osvětu veřejnosti a obecná opatření ve prospěch rodin s dětmi, vzdělávat rodiče, pedagogy a vychovatele dítěte. Dát pedagogům a lékařům možnost pregraduální výchovy. Samozřejmostí je výchova dětí a mládeže[3]

Doporučený postup (v případě sexuálního zneužívání)

  • Dítě se nám svěří osobně - Nejprve si musíme uvědomit, že jde o citlivé téma a podle toho vést celou záležitost. S problémem seznámíme co nejužší okruh dalších osob. Zneužívá-li dítě rodič, tak ho o tom, že se dítě svěřilo, neinformujeme. S dítětem komunikujeme a sdělíme mu, že skutečnost musíme nahlásit na policii. Pokud dítě nesouhlasí, tak situaci konzultujeme s odborníkem. Po vyřešení souhlasu problém oznámíme řediteli a kontaktujeme Policii a OSPOD. Dítě oceníme, že za námi přišlo a ujistíme ho, že děláme vše, co je v našich silách.[3]
  • Zjistíme to ze školní ankety (dotazníku apod.) - Dítě se může vyjadřovat nejasně, musíme se snažit mu porozumět. Řídíme se pravidly nevyslýchat, nepodsouvat mu naše názory, nechat ho volně vyprávět. Rozhovor s ním navážeme tak, abychom nevzbudili nežádoucí pozornost. Až se nám dítě otevře a svěří, postupujeme dle předchozího odstavce (Dítě se nám svěří osobně).[3]
  • Dozvíme se to od spolužáků nebo z jiných zdrojů - Pokud tomu nasvědčuje i naše pozorování, tak se s dítětem pokusíme navázat rozhovor, ale do ničeho ho nenutíme. Nevyšetřujte a nijak nepátrejte. Jestliže si nejste jistí, oznamte věc orgánu sociálně-právní ochrany, který ji prošetří.[3]
  • Dítě je obětí sexuálního napadení - Napadla-li dítě neznámá osoba cestou do školy, ihned vše oznamte policii, rodičům a OSPODu. Dítě neopouštějte až do příchodu rodičů.[3]

ZÁŠKOLÁCTVÍ

Žák úmyslně zanedbává školní docházku.[3]

Projevy

Neomluvená absence žáka ZŠ či SŠ při vyučování.[3]

Primární prevence

  • bezpečné pozitivní sociální klima školy
  • každý žák by se měl cítit ve škole komfortně a bezpečně a nebýt ohrožován ani ze strany spolužáků, ani ze strany pedagogů[3]

Doporučený postup

Nejprve se snažíme zjistit důvod nepřítomnosti žáka. Poté prostřednictvím neformálního rozhovoru se zákonným zástupcem učitel zjistí důvod nepřítomnosti dítěte, případně proč to žák dělal (co ho k tomu vedlo). O tomhle všem třídní učitel informuje ředitele školy, školního metodika prevence a výchovného poradce. Poté se obě strany domluví na dalším postupu a opatřeních. Na případu konkrétního žáka spolupracují třídní učitel a školní metodik prevence. Pokud by opatření nebyl plněna, je nutné zorganizovat schůzku zákonných zástupců žáka s třídním učitelem, školním metodikem prevence, výchovným poradcem a nejlépe i se samotným žákem. Na této schůzce se všichni zúčastnění domlouvají na postupu vedoucímu k lepšímu stavu, který se zapisuje. Jestliže se stále nedaří situaci zlepšit, následuje sepsání a podepsání Individuálního výchovného programu. Pokud ani poté nedojde k odstranění rizikového chování žáka, rodina by měla začít spolupracovat s další stranou, která má k řešení dané situace potřebné, odborné či právně vymahatelné, nástroje (OSPOD, Policie ČR apod.).[3]

ŠIKANA A KYBERŠIKANA

Šikana

Šikanování je agresivní chování dítěte, žáka/žákyně, studenta/studentky vůči jinému žákovi, případně skupině žáků. Jedná se o opakované (nikoliv nutně) chování, které je založeno na záměrné, vědomé, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně a/nebo sociálně. Šikana je charakteristická bezmocností oběti, nepoměrem sil, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností agrese.[3]

Projevy

Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní žáci se s ním nebaví - nemá kamarády, takže vyhledává spíše blízkost učitelů. Při týmových sportech bývá jedinec volen do týmu jako jeden z posledních. Působí uzavřeně, smutně, nejistě, nešťastně, ustrašeně, stísněně, mívá blízko k pláči, zvlášť, když má promluvit před třídou. Jeho školní prospěch se někdy nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci (včetně oblečení) jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené a stále nějaké své věci postrádá. Poškození a ztráty věcí neumí (nechce) vysvětlit, stejně jako odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.[7]

Primární prevence

Hodnotový rámec školy - Škola odmítá násilí a zneužití moci v jakékoli podobě a podporuje solidaritu a toleranci, vědomí sounáležitosti, podporuje spolupráci, rozvíjí vzájemný respekt. Objeví-li se šikana, přistupuje škola k řešení včasně, otevřeně a zajišťuje bezpečí pro všechny zúčastněné. Na vytváření bezpečí se podílejí všichni zúčastnění. Škola zajišťuje základní materiální a organizační podmínky, má nastavena pravidla v chování a důsledky za jejich nedodržení, má nastavený systém včasné identifikace varovných signálů, spolupracuje s dalšími organizacemi, zajišťuje podporu pro pedagogy, zajišťuje podporu pro žáky, zajišťuje informovanost, dbá na vhodné sestavení třídy, má zpracovány základní dokumenty[3]

Doporučený postup:

Krizový scénář při objevení šikany na škole je popsán v knize Nová cesta k léčbě šikany (Kolář, 2011) nebo v metodice vytvořenou MŠMT https://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny (Příloha_6_Skolni_sikana_2020., strana 33).

Kyberšikana

Kyberšikana je druh šikany, který se uplatňuje s použitím informačních a komunikačních technologií (počítačů, tabletů, mobilů a dalších moderních komunikačních nástrojů), a dochází k ní opakovaně. Kyberšikana může plynout od původního agresora, ale i dalších osob - tzv. sekundárních útočníků (např. opakované sdílení nahrávky, opakované komentování apod.).  Kyberšikana může vzniknout i nezáměrně – např. jako nevhodný vtip, který se v on-line prostředí vymkne kontrole. [3]

Znaky

Dehonestování (ponižování, nadávání, urážení), vyhrožování a zastrašování, vydírání, pomlouvání v on-line prostředí. Dále také publikování ponižujících video a audio záznamů nebo fotografií, ponižování, krádež identity a její zneužití, ztrapňování pomocí falešných profilů, provokování a napadání uživatelů v online komunikaci, zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť, vyloučení z virtuální komunity, obtěžování.[3]

Primární prevence

  • ve školním řádu jasně uvést pravidla používání ICT, intranetu a mobilních telefonů ve škole a podporovat pozitivní stránky technologií
  • informovat žáky i rodiče o netiketě a „listině práv na internetu“
  • instalovat a využívat software, který v učebnách vyučujícímu umožňuje vidět, co právě žák na svém počítači dělá - ale informovat o tom žáky a systém nezneužívat!
  • být vzorem vhodného užívání moderních technologií
  • informovat žáky o rizikovém chování na internetu, třeba i v rámci výuky
  • vzdělávat pedagogy [3]

Doporučený postup

  • je třeba zklidnit oběť a nabídnout podporu
  • mít důkazy jako např. screeny ze sociálních sítí, internetových stránek, kde jde jasně vidět, že jde o kyberšikanu
  • mít seznam těch žáků, kteří byli svědky kyberšikany (nejlépe mít odkazy na jejich profily)
  • až po zajištění důkazů odstranit závadný obsah z internetu. O pomoc můžeme požádat odbornou instituci (E-Bezpečí, Seznam se bezpečně!, Policie ČR), Stále však myslet na bezpečí svědků – z důkazního materiálu by nemělo být vidět, jak byl získán
  • incident vždy vyšetřit - je vhodné postup řešení a zejména zvolené tresty konzultovat se zřizovatelem školy, Českou školní inspekcí apod.
  • informovat rodiče - poučit je o postupu řešení na úrovni školy. V případně, že daný případ nespadá do kompetence školy, tak jim připomenout, že je možné využít právních služeb.
  • případ nějak zakončit - mít konečný verdikt
  • zvolit odpovídající opatření - škola při trestání agresorů musí postupovat v souladu se školním řádem (a dále krizovým plánem, minimálním preventivním programem školy apod.)
  • v každém případě realizovat preventivní opatření [3]

ROLE ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA V PREVENCI

Již v 50. letech byl psycholog součástí místních školských úřadů a jeho úkolem byla mimo jiné prevence.[8]Díky každodennímu a dlouhodobému sledování žáků si může školní psycholog vytvořit systém, díky kterému dokáže včasně identifikovat žáky s příznaky rizikového chování[9], což v důsledku šetří peníze a zlepšuje sociální klima školy. Společně s metodikem prevence se podílí na vytváření a realizaci preventivních programů.[8]

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Preventivní program (dříve minimální preventivní program) je povinnost každé školy. Jsou v něm sepsána základní pravidla pro zajištění prevence různých forem rizikového chování. Tento dokument určuje roli pedagogů i dalších odborných pracovníků školy, kteří se podílejí na naplňování úkolů vytyčených programem. Je zpracováván na jeden školní rok školním metodikem prevence, v průběhu roku je průběžně vyhodnocován a na konci roku je zhodnocena jeho efektivita (což je součást výroční zprávy o činnosti školy). Kontroluje ho Česká školní inspekce. Důležitou a povinnou součástí tohoto programu školy je školní program proti šikanování. Tam jsou popsány konkrétní preventivní mechanismy, které mají z úkol šikaně účinně a konkrétně předcházet, nebo ji alespoň minimalizovat a mít pod kontrolou.  Krizový plán školy se však nemusí týkat jen a pouze šikany, ale i všech základních typů akutních/krizových situací, jako je ublížení na zdraví, agrese, rvačka, vážný úraz, intoxikace žáka atd. Obsahuje doporučené postupy, které jsou závazné pro každého pracovníka školy a zároveň určují konkrétní odpovědnost jednotlivých zaměstnanců.[10]

ÚČINNOST PREVENCE

Účinnost (efektivita) je jednou z nejdůležitějších a taky nejtěžších cílů prevence. Měření efektivity je náročné a často jde o složité smíšené výzkumné plány, které mají za cíl zjistit, jaký vliv mají různé preventivní programy a o jaké konkrétní účinné faktory jde. [11]

Účinná primární prevence

Dle MŠMT je základem efektivní primární prevence následující: komplexní a dlouhodobé programy, interaktivní činnosti v menší skupině lidí, dobré třídní a skupinové klima, zlepšování dovedností v oblasti odolávání tlaku vrstevníků a v oblasti komunikace, zvládání konfliktů a zátěžových situací, dále v oblasti sebekontroly (ovládání emocí). Souhrnně efektivní primární prevence stojí na soustavnosti, dlouhodobosti, aktivnosti, názornosti, přiměřenosti a uvědomělosti. Účinnost primární prevence lze zvyšovat nasloucháním žáků a zjišťováním toho, jaké jsou mezi nimi aktuální informace. Vždy je třeba se snažit o posilování důvěry. Pomáhá trpělivé a empatické vysvětlování, poskytování objektivních informací s využitím všech dostupných uvedených zdrojů a nesnažit se vnucovat správný pohled na věc, ale také dát prostor na jiné názory. [3]

Neúčinná primární prevence

Efekt nemá zastrašování, „prostě řekni ne“- přístup, hraní na city, jednorázové nekontinuální akce, nerespektování názorů žáků a s tím spojené potlačování diskuse, stigmatizování, přednášky, pouhé sledování filmu bez diskuze, besedy, politiku absolutní abstinence a testování žáků jako místo klasického programu primární prevence. Dále nefungují hromadné kulturní či sportovní aktivity, návštěvy historických a kulturních památek bez následné diskuze.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Maříková, H., Petrusek, M., & Vodáková, A. (1996). Velký sociologický slovník II. Praha: Karolinum.
  2. ↑ 2,0 2,1 MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny
  3. ↑ 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 3,11 3,12 3,13 3,14 3,15 3,16 3,17 3,18 3,19 3,20 3,21 3,22 3,23 3,24 3,25 3,26 3,27 3,28 3,29 3,30 3,31 3,32 3,33 3,34 3,35 3,36 3,37 3,38 3,39 3,40 3,41 3,42 3,43 3,44 3,45 3,46 3,47 3,48 3,49 MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny
  4. ↑ Vítkovická nemocnice (nedat.). Centrum prevence a léčby závislostí na tabáku u dětí a adolescentů. Získáno z https://nemocnicevitkovice.agel.cz/pracoviste/oddeleni/detske-oddeleni/informace-pro-pacienty/zavislost-na-tabaku.html
  5. ↑ Rozdělení drog (nedat). Získáno z https://www.substitucni-lecba.cz/drogy
  6. ↑ 6,0 6,1 Závislost na počítačích a počítačových hrách (nedat.). Získáno z http://poradenskecentrum.cz/pocitacova-zavislost.html
  7. ↑ Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (Čj.: 28 275/2000-22).
  8. ↑ 8,0 8,1 Zapletalová, J. (nedat.). Co dělá školní psycholog. Získáno z https://www.msk.cz/assets/mas/poradna.pdf.
  9. ↑ Bartík, P. (2010). Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Togga.
  10. ↑ 10,0 10,1 Prevence (nedat.). Získáno z http://www.prevence-info.cz/p-prevence/preventivni-program
  11. ↑ Miovský, M. (2015). KVALITA A EFEKTIVITA V PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH. Praha: Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Literatura

MŠMT (2016): Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních. Praha. MŠMT.

Janošová, P., Kollerová, L., Zábrodská, K., Kressa, J., Dědová, M. (2016): Psychologie školní šikany. Praha. Grada.

Černá, A., Dědková, L., Macháčková, H., Ševčíková, A., & Šmahel, D. (2013). Kyberšikana: Průvodce novým fenoménem. Praha: Grada.

Rogers, V. (2011). Kyberšikana. Praha: Portál.

Bendl, S. Hanušová, J., & Linková, J. (2016). Žák s problémovým chováním - Cesta institucionální pomoci. Praha: Triton.

Weiss, P. a kol. (2005). Sexuální zneužívání dětí. Praha: Grada.

Dunovský, J., Dytrych, Z., & Matějček, Z. (1995). Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada.

NEŠPOR, Karel a Ladislav CSÉMY. Alkohol, drogy a vaše děti: Jak problémům předcházet, jak je rozpoznávat, jak je zvládat. 5. revidované vydání. Praha: Sportpropag, 2003. 103 s. Dostupné také z: hhttp://www.drnespor.eu/adde03.doci.

Externí odkazy

Web Minimalizace šikany, www.minimalizacesikany.cz

Společenství proti šikaně, www.sikana.org

E-Bezpečí (www.e-bezpeci.cz)

Projekt Saferinternet.cz (www.saferinternet.cz)

NEŠPOR, Karel. Co mohou udělat rodiče v prevenci u dětí [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: hhttp://www.drnespor.eu/CoDeti.doci

Klíčová slova

prevence, primární prevence, rizikové chování, školní psychologie, pedagogická psychologie

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Preventivní_programy_práce_se_školní_třídou&oldid=60466“